B (linka metra v Praze)

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Praha, Anděl, Vestibul metra Na Knížecí.jpg|thumb|Vestibul stanice [[Anděl (stanice metra v Praze)|Anděl]] (do roku [[1990]] Moskevská) s netypickou výzdobou napodobující [[metro v Moskvě]]]] '''Linka B''' [[Metro v Praze|pražského metra]] vede centrem ve směru jihozápad-severovýchod, na obou koncích se stáčí v rovnoběžkového směru. Je označována [[žlutá|žlutou]] barvou. Má 24&nbsp;stanic a délku 25,6&nbsp;km; jízdní doba činí 41&nbsp;minut. Přepravní kapacita činí ve špičce cca 21&nbsp;000 osob za hodinu, v sedle polovic. B je nejdelší a zároveň nejmladší linka v síti metra; zároveň je první plně dokončená, u níž se neplánuje další rozšiřování. (V 80. letech existovaly předběžné záměry například vybudování větve ve směru [[Stodůlky (stanice metra v Praze)|Stodůlky]]–[[Horky (Praha)|Horky]]<ref>{{Citace monografie | příjmení = Miksánková | jméno = Alexandra | titul = Výstavba Prahy 1945-1980: Skripta pro průvodce Prahou 2. díl | vydavatel = Pražská informační služba | id = MK ČSR 59-013-81 | strany = 129 }}</ref>, ty však počítaly s výstavbou panelových [[sídliště|sídlišť]].) == Historie == === I.B === [[Soubor:Praha, Smíchovské nádraží, metro.jpg|right|thumb|Stanice Smíchovské nádraží, otevřená roku 1985]] Výstavba prvního úseku I.B byla zahájena v roce [[1979]], otevřen byl [[2. listopad]]u [[1985]]. Tento úsek obsahuje sedm stanic od [[Smíchovské nádraží (stanice metra v Praze)|Smíchovského nádraží]] po [[Florenc (stanice metra v Praze)|Florenc]], délka úseku je 4,9&nbsp;km. Vzhledem k složitému [[geologie|geologickému]] podloží byl náročný na výstavbu (okolí [[Můstek (stanice metra v Praze)|Můstku]] a úsek [[Anděl (stanice metra v Praze)|Anděl]]–[[Karlovo náměstí (stanice metra v Praze)|Karlovo náměstí]], který podchází [[Vltava|Vltavu]]). Architektonické provedení linky I.B není tak nákladné jako na lince I.A, resp. I.C. Nicméně bylo provedeno ve vkusném estetickém souladu. Hlavním slučujícím prvkem trasy B byly originální závěsné sdružené nosiče osvětlení. Pak to byl způsob nasvícení prostoru - dolů svítilo bílé zářivkové světlo a klenby stanic osvětlovaly tmavě oranžové (teplé) [[sodík]]ové výbojky. Za třetí linka B je oproti mramorovému céčku a hliníkovému áčku vyvedená v barevném skle typu Connex. Každá stanice měla obložené nosné sloupy Connexem v jiné barvě. Kromě stanice Karlovo náměstí - zde byly použity obklady ze skleněných válcovitých dílů, u přestupních Florence a Můstku obklady z keramiky a Smíchovského nádraží nosné sloupy obložené leštěným hliníkem. Stanice Anděl tvořila výjimku; obklady jsou zde vzhledem k tematickému zaměření z [[mramor]]u (imitace stanic metra v Moskvě). === III.B === Úsek III.B o délce 4,9&nbsp;km a mezi Smíchovským nádražím a Novými Butovicemi byl otevřen [[26. říjen|26. října]] [[1988]]. Nachází se na něm 3 stanice - [[Radlická]], [[Jinonice (stanice metra v Praze)|Jinonice]] (dříve Švermova) a [[Nové Butovice (stanice metra v Praze)|Nové Butovice]] (dříve Dukelská). Stanice Radlická a Nové Butovice jsou hloubené, stanice Jinonice je ražená. První dvě stanice se velmi málo využívají - stanice Radlická je dokonce druhá nejméně využívaná v celé síti pražského metra. Na konci 80. let zde bylo totiž plánováno [[sídliště]], které se ale po pádu komunismu nevystavělo. === II.B === [[Soubor:Praha - Českomoravská IV.jpg|thumb|Vestibul stanice Českomoravská (v původním projektu pojmenována ''Antonína Zápotockého'')]] Dne [[22. listopad]]u [[1990]] byl otevřen úsek II.B, který k trase přidal 4,4&nbsp;km trati a 4 nové stanice za Florencí po Českomoravskou. K jeho dokončení byly také odstraněny všechny ideologické názvy stanic v síti metra (na tomto úseku ''Zápotockého'' a ''Hakenova''). Vzhledem k úsporným opatřením zavedeným po pádu komunismu nebyly důsledně dokončeny prvky pro ochranu podzemní části trati při jejím ohrožení, což se projevilo při povodních v srpnu 2002. === V.B === Úsek V.B mezi Novými Butovicemi a Zličínem (5 stanic, délka 5,1&nbsp;km + [[Depo Zličín]]), jehož část je vedena, jako jedena z mála v síti pražského metra, jako nadzemní, byl otevřen [[11. listopad]]u [[1994]]. === IV.B === [[Soubor:Praha - Rajská Zahrada I.jpg|right|thumb|Rajská zahrada, atypická povrchová stanice, kde jsou koleje uspořádány nad sebou]] Poslední část IV.B, se zprovoznila [[8. listopad]]u [[1998]], má 6,3&nbsp;km a vede z [[Českomoravská (stanice metra v Praze)|Českomoravské]] na [[Černý Most (stanice metra v Praze)|Černý Most]]. Tento úsek obsahuje 5 stanic, v roce [[1998]] však zůstávaly nedostavěny stanice [[Hloubětín (stanice metra v Praze)|Hloubětín]] a [[Kolbenova (stanice metra v Praze)|Kolbenova]], které byly otevřeny až v letech [[1999]], resp. [[2001]]. Bylo tomu tak z finančních důvodů; díky zpoždění výstavby dvou stanic se náklady na celý úsek snížily o dvě miliardy [[Koruna česká|Kč]]. Celá akce s neotevřenými stanicemi byla rychle zpolitizovaná, neboť tehdejší kandidát na primátora [[Martin Bursík]] začal veřejnou kritikou tehdejšího primátora [[Jan Koukal (* 1951)|Koukala]].<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Smržová | jméno = Alena | příjmení2 = Kohout | jméno2 = Tomáš | titul = Carolina - elektronický zpravodajský servis studentů žurnalistiky (č. 308): Volební kampaň vstoupila do poslední části | url = http://carolina.cuni.cz/archive-cs/Carolina-C-No-308.txt | datum vydání = 1998-11-13 | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-11-12 | vydavatel = Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy }}</ref> == Stanice == {{Linka B (metro v Praze)|stanice=&nbsp; |pred=&nbsp; |po=&nbsp;}} == Externí odkazy == * [http://www.metroweb.cz/metro/stanice/linka_b.htm Linka B na na stránkách o pražském metru Metroweb.cz] {{commons|Prague_Metro#Line_B|Linka B (pražské metro)}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Tratě metra v Praze]]

Návrat na stránku „B (linka metra v Praze)“.