Bazilika svatého Petra

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox kostel | název = Bazilika svatého Petra | šířka_infoboxu = | obr = Brogi, Giacomo (1822-1881) - n. 0117 - Roma - Basilica di S. Pietro in Vaticano (1870s).jpg | obr_velikost = 270px | obr_popis = Fotografie baziliky ze sedmdesátých let 19. století od [[Giacomo Brogi|Giacoma Brogiho]] | církev = [[Římskokatolická církev|římskokatolická]] | stát = [[Vatikán]] | geo = {{coor dms|41|54|8|N|s|12|27|12|E|v}} | vysvěcení = [[18. listopad]] 1629 | světitel = [[Urban VIII.]] | titul = [[Bazilika#basilica maior|basilica maior]] | užívání = | architekt =[[Donato Bramante]]<br /> [[Raffael Santi]]<br /> [[Antonio da Sangallo mladší]]<br /> [[Michelangelo Buonarroti]]<br /> [[Giacomo della Porta]]<br /> [[Gian Lorenzo Bernini]] | [[Carlo Maderno]] | [[Gian Lorenzo Bernini]] | sloh = [[renesance]] a [[baroko]] | arch_typ = [[bazilika]] | výstavba = 1505–1666 | kapacita = 60&nbsp;000 | délka = 211,5 m | šířka = 27 m hlavní loď<br /> 137 m s příčnými loděmi | výška = 136,5 m | umístění_oltáře = východ | materiál = kámen | adresa = | stránky = | commons = Basilica di San Pietro | provincie = | diecéze = | děkanát = | vikariát = | farnost = }} '''Bazilika sv. Petra''' ve [[Vatikán]]u (San Pietro in Vaticano, nazývaná někdy též '''Vatikánská bazilika''') je jednou ze čtyř [[řím]]ských papežských (do roku 2008 patriarchálních) či velkých [[bazilika|bazilik]]. == Původní bazilika == Původní bazilika byla postavena za [[císař]]e [[Konstantin I. Veliký|Konstantina I. Velikého]] na místě, kde byl podle tradice pohřben po svém umučení [[sv. Petr]] a kde stála již v polovině 2. století ''memoria'' (modlitební prostor kolem [[apoštol]]ova hrobu), kam putovali [[křesťan]]é. Tehdy to bylo za městskými hradbami Říma. Stavba byla zahájena roku [[324]], roku [[329]] byla bazilika vysvěcena [[papež]]em [[Silvestr I.|Silvestrem I.]]. V dalších stoletích se chrám opravoval a zdobil. V letech 390–395 byla vystavěna jižně od příčné lodi hrobka císaře [[Theodosius I.|Theodosia I.]] a obou jeho manželek. V tehdejší době nesídlili papeži ještě ve Vatikánu, ale ve svém paláci v [[Lateran]]u. Teprve papež [[Symmachus]] přesídlil kolem roku 500 do Vatikánu a nechal u baziliky postavit své sídlo. V dalších stoletích se obytné stavby kolem baziliky dále rozrůstaly. [[25. prosinec|25. prosince]] 800 korunoval papež [[Lev III.]] během vánoční mše v bazilice sv. Petra [[franská říše|franského krále]] Karla Velikého císařem. Při příchodu na svoji korunovaci do chrámu poklekali budoucí císařové na velký tmavěčervený kámen kulatého tvaru, který je dodnes umístěn v podlaze nedaleko vchodu. Roku [[847]] zachvátil baziliku požár, takže musela být znovu vyzdobena. Tehdy papež znovu přenesl své sídlo do Lateránu. Ve 13. století získala bazilika [[gotika|gotickou]] podobu. Vatikán tehdy začal mít pevnostní charakter, neboť papežové tu zřejmě chtěli mít útočiště v dobách ohrožení. V podstatě však tato stavba ve vrcholném středověku dost zchátrala, především v době [[avignonské zajetí|avignonského zajetí]] ve 14. století. Proto vydal roku 1451 papež [[Mikuláš V.]] dekret na výstavbu nového chrámu sv. Petra. == Výstavba nového chrámu == === První projekty === [[Soubor:St peters vat distance.jpg|thumb|left|Pohled na baziliku sv. Petra]] [[Soubor:SaintPierre.png|thumb|left|Bramanteho návrh půdorysu baziliky ve tvaru řeckého kříže.]] Výstavba dnešní vatikánské baziliky probíhala v letech 1505–1629, s pracemi bylo započato za [[pontifikát]]u [[Julius II.|Julia II.]] Projekt nové baziliky vypracoval [[Donato Bramante]] (projekt tehdy třicetiletého [[Michelangelo Buonarroti|Michelangela Buonarroti]], který pracoval v Římě na náhrobku Julia II., nebyl přijat). Kostel měl mít tvar [[řecký kříž|řeckého kříže]] s obrovskou ústřední [[kupole|kupolí]] a čtyřmi postranními kupolemi nad postranními kaplemi. Většina váhy měla být podpírána čtyřmi pilíři. Ústřední kupole byla inspirována [[Filippo Brunelleschi|Brunelleschiho]] chrámem ve [[Florencie|Florencii]]. Tento koncept také počítal se dvěma věžemi v průčelí, ale jinak se příliš informací nedochovalo, pouze z pamětní medaile vydané k zahájení stavby v roce 1505 a z fragmentárního půdorysu. Práce na stavbě zprvu postupovaly rychle, na stavbě pracovalo až 2000 dělníků a Bramante najímal pět podřízených architektů. Stavěny byli především čtyři podpůrné oblouky pro kopuli. Velké problémy přišly po smrti papeže Julia v roce 1513. Nový papež [[Lev X.]] musel financovat stavbu z prodávání [[Odpustky|odpustků]], což vyvolalo revoluční hnutí ve Svaté říši římské pod vedením Martina Luthera. Po Bramantově smrti (1514) vedl stavbu [[Raffael Santi]] (do své smrti roku 1520). Raffael sám architekt nebyl a spoléhal se na rady [[Antonio da Sangallo (mladší)|Antonia da Sangalla mladšího]]. Nad hrobem sv. Petra vyrostla na ochranu menší budova podobná chrámu, ale vlastní stavba nepostupovala, protože se zvažovala změna dispozice na podélný půdorys tvaru latinského kříže. Roku 1527 nastaly problémy, když Řím vydrancovali němečtí lancknechti císaře [[Karel V.|Karla V.]] (tzv. [[sacco di Roma]]) a město se vylidnilo. Stavba se začala značně vléct. Mezi lety 1520 a 1547 vytvořil Antonio de Sangallo nový projekt a k němu dodnes dochovaný detailní model, projekt ale nebyl nikdy realizován. === Pod vedením Michelangela === Roku 1547 pověřil papež [[Pavel III.]] vedením stavby 72letého Michelangela. Papežem byl ustanoven stavitelem baziliky na doživotí (roku 1541 dokončil [[freska|fresku]] Posledního soudu v [[Sixtinská kaple|Sixtinské kapli]]). Michelangelo se opět vrátil k Bramanteho koncepci, kterou poněkud pozměnil – chrám měl mít pouze jedinou majestátní kopuli, ale stále se počítalo s půdorysem ve tvaru řeckého kříže. Michelangelo vystavěl [[Apsida (architektura)|apsidu]] a střed kříže. Dále Michelangelo zesílil původní zdi, protože byl přesvědčen, že původní by celou stavbu neunesly. Za jeho života byla bazilika dostavěna až k tamburu a vznikl model kopule. Pod Michelangelem pracoval ještě větší počet dělníků. Stavba se potýkala s tím, že bylo potřeba dodat mnohem více materiálu k zesílení zdí a vzpěr, proto byly vybudovány rampy pro osly, kteří by nosili kámen. Dynamičnost Michelangelova stylu dnes lze obdivovat již pouze z papežských zahrad. === Návrat k latinskému kříži === [[Soubor:Basilique Saint-Pierre Vatican dome.jpg|thumb|200px|Kopule baziliky]] V letech 1564–1573 stavbu po Michelangelově smrti vedl [[Jacopo Barozzi da Vignola]] se svým synem. Poté stavbu převzal [[Giacomo della Porta]], který se opět úplně neřídil Michelangelovými plány, nicméně hlavní obrys a vnitřní uspořádání zachoval, ale především započal se stavbou kopule; tu dokončil teprve roku 1590 [[Domenico Fontana]]. Kopule se skládá ze dvou skořepin, vnější strmější a vnitřní kulatější. Roku 1606 se začalo s demolicí zbytků staré baziliky. Za vedení della Porty pracovalo na stavbě 800 dělníků na směny ve dne i v noci. Roku 1602 zvítězil [[Carlo Maderno]] v soutěži na dostavbu baziliky do tvaru [[latinský kříž|latinského kříže]], který lépe vyhovoval liturgickým požadavkům tridentského koncilu. V roce 1607 byl poté pověřen stavbou. Protáhl střední loď, tím částečně zastínil kopuli. Dokončil průčelí, fasádu a [[atrium]] baziliky ve stylu raného [[baroko|baroka]]. Madernův příspěvek k výslednému vzhledu čelní fasády baziliky neodráží jeho genialitu. Při stavbě průčelí pouze upravil Michelangelův návrh, místo aby navrhl čistě barokní, což zapříčinilo nudnost a suchost této části stavby. Další důvod nudnosti fasády je dán tím, že se muselo kvůli technickým problémům upustit od stavby věží. Roku 1629 se po Madernově smrti stal hlavním stavitelem [[Gian Lorenzo Bernini]]. [[18. listopad]]u 1629 nový chrám sv. Petra konečně vysvětil papež [[Urban VIII.]] === Vznik kolonády a doplnění výzdoby === Poslední etapa výstavby je poznamenána nefalšovaným raným barokem; pro dnešního návštěvníka jsou tyto změny interiéru i exteriéru nejpůsobivější. Jako poslední se stavby chopil [[Gian Lorenzo Bernini]]. V interiéru chrámu se postaral – krom bohatého zařízení chrámu, ke kterému poskytl inspiraci – především o monumentální baldachýn nad hrobem sv. Petra, který byl dokončen v roce 1633. Naproti tomu rozšířil Madernou plánované náměstí sv. Petra, oddálil křídla od sebe a upravil přístup k bazilice, aby tak zvýraznil průčelí chrámu, což dodává chrámu onu monumentálnost, která chybí Madernově fasádě. Sama [[kolonáda]] se skládá z toskánských sloupů, které jsou vždy čtyři u sebe. Kolonáda byla dokončena v roce 1666. {| style="width: 75%; margin:0 auto; border: 2px solid black;background:#FFFFFF; text-align: center;" |- | style="background:#b8c6b6" colspan=7 | <div style="float:let;width:50px;">&nbsp;</div> '''Hlavní architekti baziliky svatého Petra''' |- | Donato Bramante | Raffael Santi | Antonio da Sangallo mladší | Michelangelo | Giacomo della Porta | Carlo Maderno | Gian Lorenzo Bernini |- style="font-size: 90%;" | 1505-1514 | 1514-1520 | 1520-1546 | 1547-1564 | 1573-1602 | 1603-1629 | 1629-1680 |}<noinclude> == Rozměry baziliky == Nová bazilika sv. Petra se stala největším křesťanským chrámem světa (dosud jím byla římská bazilika sv. Pavla za hradbami). Byla jím až do roku [[1990]], kdy Jan Pavel II. vysvětil baziliku Panny Marie Vítězné v [[Pobřeží slonoviny]] v západní Africe ([[Yamoussoukro]] – výška její kopule činí 158 m. Rozměry baziliky sv. Petra ve Vatikánu jsou vskutku velkolepé: * délka s apsidou: 211,5&nbsp;[[metr|m]] * vnitřní průměr kopule: 42,56 m ([[Pantheon]], který je největší kopulí na světě, má 43,22&nbsp;m) * výška v kupoli: 136,57&nbsp;m (kupole ční nad střechou 93&nbsp;m, kříž je vysoký 5&nbsp;m * výška střední lodě: 46,20&nbsp;m * vnitřní plocha: 15,160&nbsp;m² – chrám pojme 60 tisíc lidí a má 30 oltářů == Hroby == [[Soubor:Christina of Sweden.jpg|thumb|200px|Královna Kristýna, [[Švédsko|švédská]] panovnice, která se vzdala trůnu a konvertovala ke katolicismu. Trůn či vlast ztratila pro svoji víru většina z těch, kterým se dostalo výsady spočinout po smrti po boku [[papež]]ů.]] V prvé řadě je třeba zmínit hrob svatého apoštola Petra, který se má nacházet pod hlavním [[oltář]]em. [[Archeologie|Archeologické výzkumy]] nařízené [[papež]]em [[Pius XII.|Piem XII.]] prokázaly, že tam v patřičnou dobu někdo skutečně pohřben byl, ovšem říci s naprostou jistotou, že to je [[Petr (apoštol)|sv. Petr]], nelze. V rozsáhlých [[krypta|kryptách]] pod bazilikou se nachází více než sto hrobů. Pohřbeni zde jsou především papežové (je jich 91), dále několik katolických panovníků (císař Ota II., král Jakub II. Stuart a dva jeho synové, královna Kristýna I. Švédská), sv. [[Ignác z Antiochie]], skladatel [[Giovanni Pierluigi da Palestrina]] a další. Leží zde i jeden [[Češi|Čech]], [[Josef Beran|kardinál Beran]], jehož hrob se nachází mezi hroby papežů [[Pius XI.|Pia XI.]] a [[Pius XII.|Pia XII.]]<ref>POLC, Jaroslav V.; SVOBODA, Bohumil. Kardinál Josef Beran. Praha : Vyšehrad, 2008. ISBN 978-80-7021-937-9. S. 11-12.</ref> === Související články === * [[Vatikán]] === Literatura === * SUTTON, Ian. Bazilika sv. Petra. In PARKIN, Neil. Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství. [Praha] : Slovart, 2003. ISBN 80-7209-462-9. == Reference == <references/> {{Commons|Basilica di San Pietro}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Baziliky maior]] [[Kategorie:Vatikán]] [[Kategorie:Renesanční stavby v Itálii]] [[Kategorie:Panovnická pohřebiště v Itálii|Řím]]

Návrat na stránku „Bazilika svatého Petra“.