Bratislava

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox sídla světa | jméno = Bratislava | orig.jméno = | foto = File:Bratislava Montage.jpg | popisek.foto = '''''Slovenská metropole Bratislava''''':<br />- Nahoře: Panorama Bratislavy z [[Bratislavský hrad|Hradu]]<br />- V levo 1: [[Bratislavský hrad]] s hradbami, pohled z nižšího podlaží<br />- V levo 2: Detail na skulpturu Fontány míru v Bratislavě, v pozadí [[Grasalkovičův palác]]<br />- V pravo: [[Michalská brána]] v Bratislavě<br />- Levý dolní roh: Vrch [[Slavín]]a, sovětského památniku v Bratislavě<br />- Pravý dolní roh: [[Dunaj]]ské břehy, Bratislavský hrad a budova [[Národní rada Slovenské republiky|Slovenského parlamentu]] | vlajka = File:Flag of Bratislava.png | znak = File:Coat of Arms of Bratislava.png | souřadnice = {{Coor|48_08_38_N_17_06_35_E_region:IL-JM_type:city(719900)|48° 08′ 38″ s. š., 17° 06′ 35″ v. d.}} | kontinent = Evropa | stát = Slovensko | pojem.vyšší.celek=kraj | název.vyšší.celek=[[Bratislavský kraj|Bratislavský]] | nad.výš = 126–514 | loc-map = {{LocMap |Slovensko |label=Bratislava |position=right |width=250 |lat=48.14 |long=17.11 |float=center |caption= }} | rozloha = 367,9 | obyvatelé = 431&nbsp;061 | rok = 2009 | hustota = 1165,5 | status = město | starosta = [[Andrej Ďurkovský]] (SDKÚ-DS, KDH) | obecní úřad = Magistrát hlavného mesta SR Bratislavy<br />Primaciálne nám. 1<br />814 99 Bratislava | PSČ = 814&nbsp;99 | web = www.bratislava.sk }}[[Soubor:Bratislava Castle R01.jpg|thumb|240px|[[Bratislavský hrad]] (2010)]] [[Soubor:Bratislava view from Crown Tower.jpg|thumb|240px|Pohled na město z korunovační věže [[Bratislavský hrad|Bratislavského&nbsp;hradu]]]] '''Bratislava''' je [[hlavní město|hlavní]] a největší město [[Slovensko|Slovenska]] (německy: ''Pressburg'', maďarsky: ''Pozsony'', latinsky: ''Posonium'', do roku [[1919]] byl slovenský název: ''Prešporok'' a český název: ''Prešpurk''), centrum [[Bratislavský kraj|Bratislavského kraje]] a historická metropole někdejších [[župa|žup]] [[Prešpurská župa|Prešpurské]] a [[Bratislavská župa|Bratislavské]]. Rozkládá se na obou březích [[Dunaj]]e, v jihozápadní části země, při hranici s [[Maďarsko|Maďarskem]] a [[Rakousko|Rakouskem]]. Žije zde 428 791 obyvatel.<ref>Štatistická ročenka 2008, uvedeno na [http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=75784&p1=38301 stránce města].</ref> Bratislava je sídlem středoevropské centrály [[Mezinárodní finanční korporace]] (IFC) - organizace Světové banky. Rovněž zde sídli [[Rozvojový program OSN pro Evropu a Společenství nezávislých států]] (UNDP Europe). Od roku [[2009]] v domě OSN na Grösslingově ulici sídli také [[Populační fond OSN pro Evropu a západní Asii]]. [[Symbol]]em Bratislavy (který je vyobrazen i&nbsp;na jejím [[Logo|logu]]) je [[Bratislavský hrad]] se čtyřmi [[věž]]emi v&nbsp;rozích a&nbsp;jedním [[nádvoří]]m uprostřed, nebo také [[architektura|architektonicky]] zajímavý [[Nový most (Bratislava)|Nový most]] (postavený v druhé polovině [[20. století]]), klenoucí se jako jeden z&nbsp;pěti [[most]]ů přes Bratislavou protékající [[Dunaj]] nedaleko historického jádra [[metropole]]. == Název == Nejstarší známý název města je ''Braslavespurch'' (907). Další zachovaná pojmenování jsou ''Brezalauspurch'', ''Poson'' (1002), ''Brezesburg'' (1042), ''Bosenburg'' (1045), ''Brecesburg'' (1048), ''Bresburc, Brezisburg, Preslawaspurch'' (1052); [[latina|latinsky]] ''Posonium'', [[řečtina|řecky]] ''Istropolis'', [[maďarština|maďarsky]] ''Pozsony'', [[němčina|německy]] ''Pressburg''; z toho vznikla pojmenování ''Prešpurk'' či ''Prešporok''. [[Slang]]ově je označována jako ''Blava''. == Přírodní poměry == Celé [[město]] se rozkládá v severozápadní části [[Podunajská nížina|Podunajské nížiny]], v předhůří Malých Karpat, nedaleko od soutoku [[Morava (řeka)|Moravy]] s [[Dunaj]]em. Právě [[Malé Karpaty]] představují část jen málo dotčené přírody, do metropole zasahující jako [[klín]]. Dnes jsou upravené jako velký [[lesopark]]. Kolem Dunaje se nachází také velké množství slepých ramen s [[lužní les|lužními lesy]] a nivami, některé z nich byly rekultivovány a přebudovány jako [[park]]y. 46,8 km² z rozlohy města (110 m² na osobu) tvoří právě příroda.<ref>[http://www.visit.bratislava.sk/en/vismo/dokumenty2.asp?id_org=700014&id=1039&p1=1816 Informace na turistické stránce hlavního města]</ref> Rovinný charakter krajiny umožnil rozšíření Bratislavy ze středověkého města na moderní metropoli, rozkládající se na obou stranách veletoku Dunaje, se současnou rozlohou 367 km². Omezení růstu jsou a byla tedy spíše politického charakteru ([[státní hranice]]) – západním směrem se rozkládá od roku [[1918]] [[Rakousko]] a jižním pak [[Maďarsko]]. Bratislava je tak jediné hlavní město na světě, které hraničí se dvěma [[stát]]y zároveň. === Podnebí === Poloha Bratislavy v severozápadní části Podunajské nížiny z ní činí jedno z měst s nejteplejším podnebím v celém [[Slovensko|Slovensku]]. Okolí města je zemědělsky intenzivně využíváno a patří k nejúrodnějším částem země. Průměrná roční teplota je zde okolo 9,9&nbsp;°C, v [[červenec|červenci]] dosahuje 21&nbsp;°C, v [[leden|lednu]] pak -1&nbsp;°C.<ref>[http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=5000061&p1=52000 Informace na stránkách města]</ref> Sluneční svit zde činí průměrně 2447 hodin ročně, úhrn srážek pak 401 mm za rok.<ref>[http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=75392&p1=56831 Informace na stránkách města]</ref> == Historie == === Počátky vzniku města === Okolí Bratislavy bylo osídleno již v dobách neolitu, souvislé osídlení je však datováno až z období let 400 př. n. l. až 50 př. n. l., tehdy tu žili Keltové a měli zde dokonce oppidum (opevněné [[sídliště]]) s vlastní [[mincovna|mincovnou]]. Ty nahradili později Germáni; středem řeky poté procházela hranice jejich říše. Po zániku Říma následovalo stěhování národů a do dnešní Bratislavy přišli [[Slované]] a také Avaři. V 7. století se město stalo součástí Sámovy říše a později Nitranského knížectví. V 9. století bylo připojeno k říši Velkomoravské. === Uherské období === [[Soubor:Bratislava in 16th century (1588).jpg|thumb|240px|Bratislava v 16. století]] Po tomto období se město stalo na tisíc let součástí [[Uhersko|uherského]] státu. Za vlády prvního [[Uhersko|uherského]] [[král]]e Štěpána&nbsp;I. došlo k rozvoji, hlavně náboženskému; budovaly se nové [[kostel]]y a vznikl i kamenný [[Bratislavský hrad|hrad]], tehdy jeden z nejlépe opevněných v celém [[Uhersko|Uhersku]]. Stále ještě přetrvával význam města z časů Velké Moravy. Bratislava se jako ''Poson'' či později ''Pozsony'' následně vyvíjela jako provinční [[Uhersko|uherské]] [[město]]. V letech 1241 a 1242 na Bratislavu během svých nájezdů zaútočili [[Mongolové]], avšak město ani [[Bratislavský hrad|hrad]] nedobyli. Zpustošení okolí města však vedlo k přísunu [[Němci|německých]] kolonistů a tím pádem i k rozšiřování [[němčina|němčiny]]. Koncem 13. století (1291) udělil král Ondřej III. Bratislavě městská práva,<ref>Geografický místopisný slovník světa, str. 108, ISBN 80-200-0445-9</ref> v roce 1436 udělil král Zikmund Lucemburský městu vlastní [[erb]]. V roce 1465 založil Matyáš Korvín [[Academia Istropolitana|Academii Istropolitanu]], první univerzitu na území Slovenska. Bratislava takto byla podpořena vzhledem k tomu, že ji a její obyvatelstvo předtím zdecimovaly vojenské boje a [[povodeň|povodně]]. Velký nárůst jejího významu pro celé Uherské království však přišel spolu s vpádem [[Osmané|Osmanů]] do [[Uhersko|Uherska]]. [[Budín (Budapešť)|Budín]] totiž padl a [[Osmanská říše]] jej zabrala na více než sto let. Důležité instituce tak musely být přesunuty právě do Bratislavy a ta se mezi lety 1536–1784 stala [[hlavní město|hlavním městem]]. Korunováno zde bylo několik králů a sídlil tu také [[Ostřihomské arcibiskupství|ostřihomský]] [[arcibiskup]]. Při [[morová epidemie|morové epidemii]] roku 1711 tu zahynulo 3 860 lidí. Na jejich počest byl vybudován [[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|sloup Nejsvětější Trojice]]. Následovalo období všestranného rozvoje a rozkvětu. Díky pozici metropole Uherska se v Bratislavě budují nové budovy, daří se obchodu i řemeslům. Během osvícenské vlády Marie Terezie tak došlo roku 1775 ke zbourání městských hradeb, vznikly první parky. O dalších osm let později pak Josef II. přikázal přestěhovat [[hlavní město]] Uherska zpátky do [[Budín (Budapešť)|Budína]] a [[korunovační klenoty]] z [[Bratislavský hrad|hradu]] do [[Vídeň|Vídně]]. Význam celé Bratislavy tak velmi poklesl. Také napoleonské války zanechaly ve městě svojí stopu. Nejprve přes Bratislavu táhla vojska [[Rusko|ruská]] (1800), o pět let později pak i síly francouzského císařství, a to až do podepsání [[Bratislavský mír|Prešpurského]] míru [[26. prosinec|26. prosince]] 1805. Roku 1809 však město Napoleonova vojska opět obléhala i bombardovala; následně však bylo podepsáno příměří. O tři roky později pak vyhořel i hrad nad městem; tehdy se zde nacházela vojenská kasárna a díky neopatrnosti vojáků při zacházení s ohněm vypukl rozsáhlý požár. Hrad byl nakonec přebudován až teprve v 60. letech [[20. století]]. === Věk techniky === [[Soubor:Bratislava New Bridge Castle and St. Martin cathedral.jpg|thumb|240px|Pohled přes Nový most na [[Bratislavský hrad|Hrad]] a [[Konkatedrála svatého Martina|konkatedrálu sv. Martina]]]] V polovině 19. století však i sem dorazil rozvoj [[technika|techniky]]. Od roku 1840 bylo město se [[Svätý Jur|Svätým Jurem]] spojené [[Koněspřežná železnice|koněspřežkou]]. Rozvíjejí se také buditelské aktivity mezi [[Slováci|Slováky]] a město se stává centrem [[Slovenské národní obrození|slovenského národního obrození]]. V revolučním roce 1848 sehrála Bratislava svoji ne zrovna nevýznamnou úlohu; byly tu přijaty tzv.&nbsp;březnové&nbsp;zákony, které zrušily poddanství v [[Uhersko|Uhersku]]. [[11. duben|11. dubna]] je podepsal a vyhlásil tehdejší císař Ferdinand&nbsp;V. Dobrotivý v dnešním [[Primaciálny palác|Primaciálním paláci]]. Při samotné revoluci se Bratislava postavila na stranu Uhrů a proti [[Vídeň|Vídni]]; následně však na podzim byla obsazena vojsky Alfreda Windischgrätze a na jaře následujícího roku i [[Ruské impérium|ruskými]] silami. V květnu roku 1849 se následně konal soud s některými účastníky revoluce; ti byli buď odsouzeni k vězení (stovky lidí), nebo [[Poprava|popraveni]] (13 lidí). Postupně se měnilo i postavení Bratislavy. Od konce 40. let do roku 1859 byla sídlem tzv. [[Bratislavský distrikt|bratislavského distriktu]] (nejdříve vojenského a potom civilního). Od roku 1871 ztratilo město soudní pravomoci. V 70. letech se naopak stala Bratislava tzv. municipálním městem, což byl nový statut, který vznikl z měst královských. V čele města tak nyní stál [[župan (administrativa)|župan]]. Technický pokrok postupoval mílovými kroky. V letech 1848-1850 se objevila [[železnice]] do [[Vídeň|Vídně]] a [[Budapešť|Budapešti]]. Následovala [[plynofikace]] osvětlení v roce 1856, krátce nato, co byla uvedena do provozu druhá [[plynárna]]. Od roku 1873 přibylo ve městě další kvalitní železniční spojení, a to do [[Trnava|Trnavy]] a zbytku [[Slovensko|Slovenska]] – původní koňská železnice byla přebudována na parní. V 80. letech pak přinesla elektrifikaci veřejného osvětlení, zavedení [[vodovod]]u a otevření Městského divadla (dnes jedna z budov [[Slovenské národní divadlo|SND]]). V roce 1891 pak vznikl první most přes [[Dunaj]] ([[Starý most (Bratislava)|Starý most]], tehdy most Františka Josefa).<ref>[http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=11663 Informace ohledně Starého mostu a dalších zajímavostí v Petržalce i zbytku Bratislavy na stránce bratislavských novin (slovensky)]</ref> [[Soubor:BRATISLAVA728.jpg|left|thumb|Historické centrum města]] [[Soubor:BratislavaDonau.jpg|left|thumb|Hrad a [[Slovenská národní rada]] (Parlament Slovenské republiky)]] V této době (přesněji od [[27. srpen|27. srpna]] 1895)<ref>[http://imhd.sk/ba/index.php?w=f8f6f8f1ef2129322f34332928 První část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách IMHD (slovensky)]</ref> vzniká také i [[Bratislavské tramvaje|elektrifikovaná tramvajová síť]] o [[rozchod kolejí|rozchodu]] 1000 mm. Jedná se o jeden z prvních takových provozů na území bývalého [[Československo|Československa]]. O čtrnáct let později (od [[19. červenec|19. července]] [[1909]])<ref>[http://imhd.sk/ba/index.php?w=f9f0f9f1ef2129322f34332928 Druhá část seriálu o dějinách bratislavské MHD na stránkách imhd.sk, pojednává o trolejbusech (slovensky)]</ref> pak následoval [[Trolejbusová doprava v Bratislavě|trolejbusový provoz]]; opět se jednalo o jedno z prvních měst v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]], kde byl zaveden tento druh dopravy.V roce 1900 tu žilo 65 000 obyvatel. === Společný stát Čechů a Slováků === [[10. říjen|10. října]] [[1918]], v předvečer vzniku [[Československo|Československa]] , vzniká [[Slovenská národní rada]] s centrem právě v Bratislavě a působností ve městě a jeho okolí. [[30. říjen|30. října]], [[Martinská deklarace|Martinskou deklarací]], se připojily [[Horní Uhry]] k [[Čechy|Čechám]], [[Morava|Moravě]] a [[České Slezsko|Slezsku]] a zrodilo se [[Československo]]. Současný název ''Bratislava'' byl přijat o rok později; existovalo však také spoustu jiných návrhu (například ''Wilsonovo město''). Za první republiky se do relativně zaostalého města investovalo, vznikalo mnoho nových budov, přestěhovaly se sem některé [[úřad]]y. Kolem roku [[1927]] tu žilo již 128 000 lidí, Bratislava byla označována jako jedno z [[velkoměsto|velkoměst]]. Ve stejný rok se stala také i městem zemským, [[hlavní město|hlavním městem]] [[Krajina Slovenská|Krajiny Slovenské]]. Rozvoj města pokračoval ale i dále; v roce [[1946]], pouhý rok po válce, došlo k jeho rozšíření o tehdy samosprávné obce [[Devín]], [[Dúbravka]], [[Lamač (Bratislava)|Lamač]], [[Petržalka]], [[Prievoz]], [[Rača]] a [[Vajnory]]. V roce [[1968]] byla pak Bratislava ustanovena hlavním městem Slovenska v rámci [[socialismus|socialistické]] [[federace]]. V druhé polovině [[20. století]] došlo ve městě k rychlé výstavbě sídlišť, kterými jsou například [[Petržalka]], [[Ružinov]], [[Karlova Ves (Bratislava)|Karlova Ves]] a jiné, postavily se moderní budovy ([[Slovenský rozhlas]]) apod. Roku [[1971]] se severní a východní hranice města opět posunuly a připojily se obce [[Čunovo]], [[Devínska Nová Ves]], [[Jarovce]], [[Podunajské Biskupice]], [[Rusovce]], [[Vrakuňa]] a [[Záhorská Bystrica]]. Bratislava se stala druhým největším městem [[Československá socialistická republika|ČSSR]] a po rozpadu [[Československo|Československa]] pak hlavním městem nezávislého [[Slovensko|Slovenska]]. == Památky == [[Soubor:Grassalkovich Palace.jpg|thumb|240px|Barokovní Grassalkovičův palác]] Většina památek se nachází v historickém jádru města. [[Stará radnice (Bratislava)|Stará radnice]] je komplex budov vybudovaných v 14. a 15. století a dnes je sídlem [[Mestské múzeum v Bratislave|městského muzea]]. [[Michalská brána]] je jediná brána z původních středověkých městských [[opevnění]] a je jednou z nejstarších budov ve městě. Univerzitní knihovna, vybudovaná v roce 1756, byla používaná uherským sněmem (parlamentem) v letech 1802-1848. Městské centrum je charakterizováno mnohými paláci v [[Baroko|barokním]] stylu. [[Grassalkovichov palác]], vybudovaný okolo roku 1760, je dnes sídlem slovenského prezidenta a slovenská vláda má své sídlo v bývalém [[Letní arcibiskupský palác|arcibiskupském paláci]]. V [[Primaciálny palác|Primaciálném paláci]], dnešním sídlem [[primátor]]a, byl v roce 1805 podepsán [[prešpurský mír]]. K známým sakrálním stavbám patří [[Konkatedrála svatého Martina]], vybudovaná v 13. až 16. století, která byla v letech 1563-1830 korunovačním kostelem uherských králů. [[Františkánský kostel]] z 13. století je nejstarší zachovalý kostel v Bratislavě a byl místem rytířských ceremonií. [[Kostel svaté Alžběty (Bratislava)|Kostel svaté Alžběty]], taktéž známý jako Modrý kostelík, je vybudován v [[secese|secesním]] stylu. Kuriozitou je podzemní (předtím nadzemní) židovský hřbitov při vjezdu do tramvajového tunelu na nábřeží, kde je i pochován rabín [[Chatam Sofer]]. Jeden ze dvou vojenských hřbitovů je [[Slavín (památník)|Slavín]], který byl vybudován v roce 1960 na památku vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]], kteří padli při osvobozování Bratislavy v roce 1945. === Bratislavský hrad === [[Soubor:Bratislava Castle.jpg|thumb|240px|Bratislavský hrad v noci]] Jeden ze symbolů města je [[Bratislavský hrad]], tyčící se na plošině 85 metrů nad Dunajem. Hradní vrch byl obýván od eneolitu a byl keltské oppidum, část starověké římské hranice, zpevněné sídlo [[Slované|Slovanů]] a hospodářské, politické a vojenské středisko Velké Moravy. Kamenný hrad byl vybudován v 10. století, když oblast byla součástí Uher, přestaven v 15. století na [[Gotická architektura|gotický]], v 16. století na [[Renesance|renesanční]] a v 17. století na barokní styl. Přes vládu Marie Terezie byl hrad sídlem v uherské části [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]]. V roce 1811 hrad vyhořel do základů a zůstal v ruinách až do 50. let 20. století, když byl rekonstruován v letech 1953–1968 většinou v barokním stylu. === Devínský hrad === Ruiny [[Devín (hrad)|hradu Devín]] se nacházejí v stejnojmenné městské části [[Devín]], na skále nad ústí [[Morava (řeka)|řeky Moravy]] do Dunaje, při hranicích Slovenska a Rakouska. Díky strategické poloze byl klíčovým hradem na hranicích Velké Moravy a později raného uherského státu. V roce 1809 byl hrad zničen Napoleonovou armádou a od té doby je symbolem slovenské a slovanské historie. == Dělení města == Bratislava se dělí na 5 okresů (jedná se o okresy řazené mezi celostátní) a ty dále na 17 městských částí. {| class="wikitable" border="1" bordercolor="#EEEEEE" cellpadding="2" style="margin: 0 auto; border-collapse: collapse; text-align: center;" | rowspan="7" | [[Soubor:Bratislava parts.png|130px]] | '''[[Okres Bratislava I|Bratislava I]]''' | '''[[Okres Bratislava II|Bratislava II]]''' | '''[[Okres Bratislava III|Bratislava III]]''' | '''[[Okres Bratislava IV|Bratislava IV]]''' | '''[[Okres Bratislava V|Bratislava V]]''' |- | [[Staré Mesto (Bratislava)|Staré Mesto]] | [[Ružinov]] | [[Nové Mesto (Bratislava)|Nové Mesto]] | [[Karlova Ves (Bratislava)|Karlova Ves]] | [[Petržalka]] |- | &nbsp; | [[Vrakuňa]] | [[Rača (Bratislava)|Rača]] | [[Dúbravka (Bratislava)|Dúbravka]] | [[Jarovce]] |- | &nbsp; | [[Podunajské Biskupice]] | [[Vajnory]] | [[Lamač (Bratislava)|Lamač]] | [[Rusovce]] |- | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | [[Devín]] | [[Čunovo]] |- | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | [[Devínska Nová Ves]] | &nbsp; |- | &nbsp; | &nbsp; | &nbsp; | [[Záhorská Bystrica]] | &nbsp; |} == Ekonomika == [[Soubor:Apollobc2.jpg|left|thumb|Obchodně-administrativní komplex Apollo]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Ekonomika Bratislavy]] Bratislava spolu s [[Bratislavský kraj|Bratislavským krajem]] se řadí mezi nejbohatší oblasti celého [[Slovensko|Slovenska]]; průměrný [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na obyvatele zde dosahuje 129 % průměru [[Evropská unie|EU]];<ref>[http://ekonomika.idnes.cz/praha-je-12-nejbohatsim-regionem-v-eu-d6n-/ekonomika.asp?c=A070219_150632_ekonomika_plz Ekonomická síla Prahy (a Bratislavy) na stránkách idnes.cz]</ref> po [[Praha|Praze]] se jedná o druhý nejbohatší region zemí EU, které byly přijaty v roce [[2004]]. Je zde nejnižší [[nezaměstnanost]] v republice a mnoho lidí ze zbytku země sem cestuje za prací. Sídlí tu velké množství významných firem, od telekomunikačních operátorů až po [[průmysl]]ové podniky. Na jih od města se nachází [[rafinerie]] [[Slovnaft]]u, která má pro celé [[Slovensko]] velký význam, nedaleko od řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] severozápadním směrem od centra se zase rozkládají závody ''Volkswagen Slovakia''. Na okrajích metropole se nacházejí tzv. business centra, kde se koncentrují například softwarové společnosti. V Bratislavě sídli [[Mezinárodní visegrádský fond]] (International visegrad fund). [[Soubor:BRATISLAVA773.jpg|left|thumb|Budova národní banky]] Ve středu města se provozovny firem koncentrují v nových [[administrativa|administrativních]] a [[obchod]]ních komplexech (například [[Aupark]] či [[Polus City Center]]). Přibývají zde rovněž i [[kancelář]]ské plochy a staví se výškové budovy (například [[Tower 115]], dnes nejvyšší budova ve městě, plánují se ale i další)<ref>[http://www.hnonline.sk/1-10023680-18431250-k0C000_detail-b6 Informace na stránkách slovenských Hospodárských novín ohledně výstavby nových kancelářských budov ve městě]</ref>, soustředěn je zde také i bankovní sektor.<ref>[http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=74926&p1=57131 Informace na obchodnické podstránce webu hlavního města]</ref> Jedním z míst, kde právě vznikají kancelářské prostory, je nábřeží Dunaje nedaleko centra a projekt [[Eurovea]], dále pak trochu vzdálenější [[Mlynské nivy]] poblíž [[Ružinov]]a.<ref>[http://reality.etrend.sk/70981/komercne-nehnutelnosti/hlada-sa-kancelarske-centrum-bratislavy Článek "Hľadá sa kancelárské centrum Bratislavy na stránkách reality.etrend.sk]</ref> Výstavba nových kancelářských budov koresponduje s nárůstem poptávky v oblasti služeb a s [[Ekonomika Slovenska|hospodářským růstem Slovenska]] v prvním desetiletí [[21. století]]. == Kultura == : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Kultura v Bratislavě]] [[Soubor:BRATISLAVA775.jpg|thumb|240px|Obchodní centrum Polus City Center, jehož součástí je i jedno z velkých bratislavských multikin]] [[Soubor:Shigou Bou-No-Te dance group standing in Bratislava Culture summer.jpg|thumb|240px|Kulturní léto v Bratislavě, soubor Shigou Bou-No-Te z [[Japonsko|Japonska]]]] Jako [[hlavní město]] je Bratislava domovem [[Slovenské národní divadlo|Slovenského národního divadla]], hlavní scény v zemi. Divadlo sídlí v současné době ve třech budovách; hlavní historická se nachází na [[Hviezdoslavovo náměstí (Bratislava)|Hviezdoslavově náměstí]] v centru města (v současné době je zde [[opera]] a [[balet]]), od [[14. duben|14. dubna]] 2007 se však přesune do nového objektu na břehu [[Dunaj]]e. Kromě národního však hlavní slovenská [[metropole]] má i jiné divadelní scény; jedná se například o divadla [[Astorka Korzo '90]] či [[divadlo Aréna]]. Nedaleko [[Nový most (Bratislava)|Nového mostu]], na [[Vajanského nábřeží]], se nachází také [[Slovenské národní muzeum]]. To se zabývá dějinami celého naroda; na historii Bratislavy se specializuje [[Mestské muzeum v Bratislavě]] (založené 1868). Existují i další muzea, jsou zasvěcena různým dalším oborům. Například u [[Hlavná stanica (Bratislava)|hlavního nádraží]] se nachází [[muzeum dopravy]], v historickém jadru metropole lze nalézt ale i muzeum hodin, zbraní či farmaceutické. V Čunovu je pak situováno nejnovější [[Muzeum moderního umění]]. Některá muzea mají expozice o osobnostech, jako jsou například [[Ján Jesenský]] a [[Marek Dobeš]]. Pro zdejší [[Židé|židovskou]] komunitu má význam [[Muzeum židovské kultury]], umístěné v Židovské ulici. Na [[nábřeží]] v centru města sídlí v moderní budově z přelomu 60. a 70. let [[20. století]] také [[Slovenská národní galerie]], vrcholná slovenská [[instituce]] v oblasti uměleckých sbírek, existující již od roku [[1948]]. [[Soubor:Bratislava-slovenská národná galéria.jpg|left|thumb|Budova Slovenské národní galerie]] Hlavními událostmi v [[hudba|hudbě]] bývají v Bratislavě, stejně jako i v jiných městech [[festival]]y. Jedná se například o [[Bratislavské hudobné slávnosti]], festival [[vážná hudba|vážné hudby]] či [[Bratislavské jazzové dny]], anebo mezinárodní [[jazz]]ový festival. V hlavním městě sídlí také i [[Slovenská filharmonie]]. Mnoho obyvatel Bratislavy též navštěvuje kina; po roce [[1989]] se začaly rozvíjet tzv. [[multiplex]]y, tj. velkokina s mnoha sály, které jsou většinou součástí obchodních a kulturních center. Mezi takové lze zařadit například multikino v [[Polus City Center|Polus City Centru]] ve Vajnorské ulici, dále například například [[Palace Cinemas]] v centru [[Aupark]]. Ke starším kinům patří například ''Hviezda, Tatra, FK Mladosť, Kino Café'' a další. === Turistika === Již od konce 90. let [[20. století]] a hlavně pak po vstupu [[Slovensko|Slovenska]] do [[Evropská unie|EU]] v roce [[2004]] se stává Bratislava jedním z turisty navštěvovaných měst. Nemůže se svojí velikostí i významem měřit sice s okolními, jako je například [[Vídeň]] či [[Budapešť]], zato však má své jedinečné pamětihodnosti, které náležitě zdůrazňuje svou prezentací v zahraničí. Jen v roce 2006 navštívilo Bratislavu 686 000 turistů, což tak metropoli činí nejnavštěvovanějším místem v zemi.<ref name="bratislava">[http://www.bratislava.sk/vismo5/dokumenty2.asp?u=700000&id_org=700000&id=79947 Informace o turistickém ruchu na stránkách města]</ref> [[Soubor:BRATISLAVA718.jpg|thumb|240px|Vláček Prešporáček vozí turisty v centru Bratislavy po pěší zóně a k [[Bratislavský hrad|Bratislavskému hradu]]<ref>[http://mesto.sk/prispevky_velke/bratislava/pocetturistovvhla1129716660.phtml Informace na stránkách bratislavského zpravodaje]</ref>]] Návštěvníci Bratislavy jsou kromě domácích [[Slováci|Slováků]] (zhruba třetina všech turistů, tj. 232 000)<ref name="bratislava" /> též i [[Britové]], [[Němci]], [[Japonci]], [[Američani]], [[Rakušané]], [[Poláci]], [[Španělé]], [[Italové]], [[Maďaři]], [[Izraelci]] a [[Češi]] (z kterých právě Češi, Němci a Britové tvoří největší počet).<ref name="bratislava" /> Mnohdy pokračují z Bratislavy ještě do dalších měst a turistických destinací. Mnoho z nich přijíždí také na silvestrovské oslavy na konci každého roku, cestovní kanceláře v různích zemích pořádají do Bratislavy zájezdy právě v době přelomu roku. Díky turistice se daří nejen centru města, které je na něm do velké míry závislé, ale také i pohostinství a bratislavským [[hotel]]ům. Ty však ale na stále rostoucí nápor nejsou připraveny, a tak jejich kapacity nepostačují. Budují se proto hotely nové. Bratislava na podporu turismu používá speciální turistické logo se sloganem „Little Big City“ (''Malé velké město''), v barvách města ([[bílá]] a [[červená]]). Je využíváno na propagačních materiálech, či na nátěru některých vozidel [[MHD]]. === Náboženství === Mnoho obyvatel Bratislavy jsou [[Římskokatolická církev|římskokatoličtí]] [[křesťanství|křesťané]]. Proto také byly budovány ve městě mnohé kostely, hlavně pak v 19. století. To samozřejmě ostře kontrastuje se století [[20. století|dvacátým]], které bylo – hlavně ve své druhé polovině – ve znaku potlačování víry. Až teprve na konci 20. století vznikly náboženské stavby nové, paradoxně v okrajových částech města, tj. na sídlištích. V roce 2003 navštívil Bratislavu [[papež]] [[Jan Pavel II.]], na setkání přišlo až 200 000 lidí.<ref>[http://www.radio.cz/cz/clanek/45245/limit Článek o papežově návštěvě Bratislavy]</ref> Mezi nejstarší z kostelů a též i bratislavských památek patří [[Františkánský kostel (Bratislava)|Františkánský kostel]], [[Gotika|gotická]] stavba z 13. století. Zato mnohem významnější je již [[Konkatedrála svatého Martina]], kde bývali korunováni [[Uhersko|uherští]] [[Seznam králů Uherska|králové]]. Před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]] žila v Bratislavě i menšina [[Židé|Židů]]. Těm byla vybudována synagoga v 20. letech 20. století; jednalo se o stavbu s [[orient]]álními prvky, což bylo u synagog v té době typické. Synagoga byla zdemolována v souvislosti s výstavbou Nového mostu. == Věda == Ve vědě má kromě současných [[průmysl]]ových závodů, které mají vlastní vývojová střediska, velkou roli zdejší [[univerzita]]. Avšak její technické zázemí je již zastaralé, očekávají se však výhledově [[investice]] z [[Evropská unie|Evropské unie]]. Bratislava jako jedna z mála [[Evropa|evropských]] [[metropole|metropolí]] nemá vlastní observatoř či [[planetárium]], a to i přesto, že na severu města jsou dobré podmínky na pozorování noční oblohy; nejbližší stavby tohoto typu se nacházejí desítky kilometrů daleko – [[observatoř]] v [[Modra|Modře]], což je zhruba 30 km a [[planetárium]] v [[Hlohovec|Hlohovci]] zhruba 70 km od hlavního města. Jediným zařízením, které tak může současným bratislavským astronomům sloužit, je astronomický úsek PKO, kde se konají různé přednášky o astronomii a sledování noční oblohy. <br style="clear:both;"/> {{Panorama1 |Fotovyska=366 |Sirkaobrazku=1600 |Nazevfoto=Bratislava Panorama 01.jpg |Popisek1=Panorama Bratislavy |Popisek2=Panorama z Bratislavského hradu – pohled na Staré mesto (vlevo) a Petržalku (vpravo)}} == Doprava == [[Soubor:Bratislava Main Railway Station.JPG|thumb|240px|Hlavní nádraží – [[Bratislava hlavná stanica]]]] '''Hlavní článek: [[Doprava v Bratislavě]]''' Bratislava je významnou dopravní křižovatkou; vedou sem čtyři [[dálnice]] ([[Dálnice D1 (Slovensko)|D1]] (směr [[Žilina]]), [[Dálnice D2 (Slovensko)|D2]] (směr [[Brno]])<!-- [[Dálnice M15 (Maďarsko)|Dálnice M15]] (směr [[Győr]]) a ([[Dálnice A6 (Rakousko)|A6]] (směr [[Vídeň]] -->), mnohé železniční spoje, na mezinárodním [[Letiště Bratislava|letišti M. R. Štefánika]] přistávají [[letadlo|letadla]] z mnohých zemí i ze [[Slovensko|Slovenska]]. Na řece [[Dunaj]]i existuje čilá říčná plavba, a to jak osobní, tak i nákladní. V provozu je [[tramvaj]]ová síť (rozchod 1000 [[Metr|mm]]), [[trolejbus]]ová i [[autobus]]ová doprava. Dlouhou dobu se uvažovalo o stavbě [[Bratislavské metro|metra]], nyní se ale připravuje stavba tzv. nosního systému MHD - [[Rychlodrážní tramvaj|rychlodrážní tramvaje]]. Na severovýchodním okraji města se nachází [[Letiště Bratislava|Letiště M. R. Štefánika]]. V roce 2007 vybavilo přibližně 2,02 milionu cestujících.<ref>[http://www.letiskobratislava.sk/flashContent/default3.html Informace na stránkách bratislavského letiště]</ref> == Sport == [[Soubor:OndrejNepela4.jpg|thumb|240px|Zimní stadion Ondreje Nepely]] : ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Sport v Bratislavě]] V Bratislavě se již tradičně hrají různé sporty. Konají se zde významní sportovní akce, například v roce [[2005]] finále [[Davisův pohár|Davisova poháru]]; roku [[2011]] se zde má konat mistrovství světa v ledním hokeji (spolu s Košicemi). Vzhledem k tomu bude nutné vybudovat ovšem novou arénu.<ref>[http://slovakspectator.sk/clanok.asp?vyd=online&cl=23434 Bratislava bude hostit mistrovství světa v ledním hokeji]</ref>, neboť současné tři arény, kde mimochodem hrají i týmy dnešní slovenské extraligy, jako třeba [[HC Slovan Bratislava]], jsou nevyhovující. K nejrozšířenějším sportům patří ale [[fotbal]], který zde reprezentují hned čtyři týmy z vrcholné slovenské fotbalové [[Corgoň liga|Corgoň ligy]]. Nejznámějším týmem je [[ŠK Slovan Bratislava]], založený roku [[1919]], v roce [[1969]] vyhrál [[Pohár vítězů pohárů|PVP]]. Jeho stadion se nachází na Tehelném poli, kde se v 80. letech a i na za začátku 90. let [[20. století]] konaly federální duely mezi [[Praha|Prahou]] a Bratislavou. Mezi další extraligové kluby se pak řadí [[FK Inter Bratislava]] založený roku [[1945]] a [[FC Artmedia Bratislava]], která je klubem zcela nejstarším, již z roku 1898. Jejich domácí stadion je v [[Petržalka|Petržalce]]. Hraje se ale také i [[basketbal]], [[házená]] a [[volejbal]]; jak mužský (Inter), tak i ženský (Slovan) basketbalový tým se účastní nejvyšší slovenské soutěže. Hlavní arénou, která poskytuje zázemí těmto týmům, je [[Inter Arena Pasienky]]. Vhodné podmínky má i [[kanoistika]], nalézá se zde množství klubů zaměřených na vodní sporty. == Partnerská města == {| | * [[Soubor:Flag of Egypt.png|24px]] [[Alexandrie]], [[Egypt]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Brémy]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Brno]], [[Česká republika]] * [[Soubor:Flag of the United States.png|24px]] [[Cleveland]], [[Spojené státy americké]] * [[Soubor:Flag of Ireland.png|24px]] [[Dublin]], [[Irsko]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Graz]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[Haag]], [[Nizozemsko]] * [[Soubor:Flag of Vietnam.png|24px]] [[Ho Či Minovo Město]], [[Vietnam]] * [[Soubor:Flag of Turkey.png|24px]] [[Istanbul]], [[Turecko]] * [[Soubor:Flag of Armenia.png|24px]] [[Jerevan]], [[Arménie]] * [[Soubor:Flag of Israel.png|24px]] [[Jeruzalém]], [[Izrael]] || | * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Karlsruhe]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Krakov]], [[Polsko]] * [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]] [[Kyjev]], [[Ukrajina]] * [[Soubor:Flag of Cyprus.png|border|24px]] [[Larnaka]], [[Kypr]] * [[Soubor:Flag of the United Kingdom.png|24px]] [[Leicester]], [[Spojené království|Velká Británie]] * [[Soubor:Flag of Slovenia.png|24px]] [[Lublaň]], [[Slovinsko]] * [[Soubor:Flag of Belgium.png|24px]] [[Namur]], ([[Belgie]] * [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Ostrava]], [[Česká republika]] * [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Perugia]], [[Itálie]] * [[Soubor:Flag of the Czech Republic.png|24px]] [[Praha]], [[Česká republika]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Regensburg]], [[Německo]] || | * [[Soubor:Flag of the Netherlands.png|24px]] [[Rotterdam]], [[Nizozemsko]] * [[Soubor:Flag of Bulgaria.png|24px]] [[Ruse]], [[Bulharsko]] * [[Soubor:Flag of Russia.png|24px]] [[Saratov]], [[Rusko]] * [[Soubor:Flag of Greece.png|24px]] [[Soluň]], [[Řecko]] * [[Soubor:Flag of Sweden.png|24px]] [[Stockholm]], [[Švédsko]] * [[Soubor:Flag of Hungary.png|24px]] [[Székesfehérvár]], [[Maďarsko]] * [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Štrasburg]], [[Francie]] * [[Soubor:Flag of Finland.png|24px]] [[Turku]], [[Finsko]] * [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Ulm]], [[Německo]] * [[Soubor:Flag of Austria.png|24px]] [[Vídeň]], [[Rakousko]] * [[Soubor:Flag of Croatia.png|24px]] [[Záhřeb]], [[Chorvatsko]] |} == Související články == * [[Istropolis]] * [[Seznam měst na Slovensku|Seznam slovenských měst]] * [[Bratislavská zoologická zahrada]] == Související galerie == * [[:Kategorie:Moje Bratislava 2007]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://www.bratislava.sk/ oficiální stránky magistrátu] * [http://www.bratislavacity.sk/ Bratislava - průvodce, fotky] * [http://www.info-bratislava.com/ Info Bratislava] * [http://www.kamerynamape.net/svk-bratislava.php Kamerynamape.net - webkamery v Bratislavě] * [http://www.earthinpictures.com/sk/svet/slovensko/bratislava/ Fotogalerie Bratislavy] {{Flickr|Bratislava}}{{Commonscat|Bratislava}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Bratislava| ]] [[Kategorie:Hlavní města v Evropě]] [[Kategorie:Města na Slovensku]] [[Kategorie:Sídla na Dunaji]] [[Kategorie:Panoramatické články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Bratislava“.