Dyjsko-svratecký úval

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Dyjsko-svratecký úval''' je [[geomorfologický celek]] na jižní [[Morava|Moravě]] v [[geomorfologická oblast|geomorfologické oblasti]] [[Západní Vněkarpatské sníženiny|Západních Vněkarpatských sníženin]]. Nejvyšší a výrazný vrchol tvoří [[Výhon (Dyjsko-svratecký úval)|Výhon]] (355 m [[nadmořská výška|n. m.]]), nejnižší bod (kolem 170 m n. m.) je v oblasti [[Vodní dílo Nové Mlýny|Novomlýnských jezer]]. Úval tvoří sníženina s plochým profilem vyplněná třetihorními a čtvrtohorními usazeninami, [[údolní niva|nivy]] a [[terasa (geologie)|terasy řek]] [[Dyje]], [[Jevišovka (řeka)|Jevišovky]] a [[Jihlava (řeka)|Jihlavy]] se [[spraš]]emi. Úval vyplňuje jihovýchod [[okres Znojmo|okresu Znojmo]], severozápadní okraj [[okres Břeclav|okresu Břeclav]] a jižní část [[okres Brno-venkov|okresu Brno-venkov]], na jeho okraji se nacházejí i města [[Znojmo]] a [[Brno]]. Na severozápadě je ohraničen [[Jevišovická pahorkatina|Jevišovickou pahorkatinou]] a [[Bobravská vrchovina|Bobravskou vrchovinou]], na severu [[Drahanská vrchovina|Drahanskou vrchovinou]], zatímco na jihovýchodě je [[Ždánický les|Ždánickým lesem]] a [[Mikulovská vrchovina|Mikulovskou vrchovinou]] oddělen od [[Dolnomoravský úval|Dolnomoravského úvalu]]. Na severovýchodě je [[Vyškovská brána|Vyškovskou bránou]] propojen s [[Hornomoravský úval|Hornomoravským úvalem]]. V jižní části přesahuje do [[Rakousko|Rakouska]]. Krajina úvalu je převážně polní, mimo nivy téměř bezlesá. Patří mezi nejsušší oblasti Česka. Jednalo se o jedinou oblast hnízdění [[kriticky ohrožený|kriticky ohroženého]] [[drop velký|dropa velkého]] (''Otis tarda'') v [[Česká republika|České republice]], v současnosti už hnízdění není prokázáno. Do roku [[1945]] byla většina úvalu (zhruba západně od [[Svratka|Svratky]]) obydlena převážně [[Němci]], v okolí [[Novosedly (okres Břeclav)|Novosedel]] také [[Moravští Chorvati|Chorvaty]]. Dnes je oblast z většiny řídce zalidněnou periferií, pouze na severu sem zasahuje jižní [[předměstí|suburbium]] Brna. == Literatura == * ''Geografický místopisný slovník'', Academia, Praha 1993, ISBN 80-200-0445-9 * Šťastný, K. - Bejček, V. - Hudec, K.: ''Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985-1989'', H&H, Jinočany 1996, ISBN 80-86022-18-8 == Externí odkazy == {{Commonscat|Dyjsko-svratecký úval}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Dyjsko-svratecký úval| ]] [[Kategorie:Západní Vněkarpatské sníženiny]] [[Kategorie:Geomorfologické celky v Česku]]

Návrat na stránku „Dyjsko-svratecký úval“.