Grossglocknerská vysokohorská silnice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Großglocknerská vysokohorská silnice''' ({{vjazyce|de}} {{Cizojazyčně|de|'''Großglockner Hochalpenstraße'''}}) spojuje [[Rakousko|rakouské]] spolkové země [[Salcbursko]] a [[Korutany]]. [[Soubor:Paterze.jpg|thumb|right|Ledovec Paterze s Großglocknerem]] [[Soubor:taury 6.jpg|thumb|right|Masiv Sonnblick a kroutící se Hochalpenstrasse]] Cesta vede z obce [[Bruck an der Großglocknerstraße]] do [[Heiligenblut]]u v Korutanech. Od hlavního spojení odbočují další cesty, které vedou k různým vyhlídkám, jako například [[Edelweißspitze]] (2571 m. n. m.) a [[Franz-Josefs-Höhe]] (2369 m. n. m.) s pěkným výhledem na ledovec [[Pasterze]] a [[Großglockner]]. Pro osobní automobily je však tato cesta zpoplatněna [[mýto|mýtem]]. ==Historie== První plán na vybudování cesty ve [[Vysoké Taury|Vysokých Taurech]] přetínající hlavní hřeben [[Alpy|Alp]] v blízkosti nejvyššího rakouského vrcholu předložil roku 1924 dvorní rada Ing. Franz Wallack. Samotná stavba byla zahájena 30.8. 1930 na severní straně hřebene ve Ferleitenu. Takřka přesně za 5 let - 3.8. 1935 byla slavnostně otevřena. Uvědomíme-li si klimatické podmínky panující v tomto koutu [[Alpy|Alp]] byla stavba zvládnutá velmi rychle. ==Klimatické podmínky== Průměrná sněhová nadílka zde činí až 5 metrů, po 100 dní fouká bouřlivý vítr a po 250 dnů jsou hlášeny srážky. Průměrná roční teplota v nejvyšších partiích silnice je -3°C, což odpovídá teplotním poměrům na [[Sibiř|Sibiři]] či v [[Grónsko|Grónsku]]. ==Statistika== Grossglockner Hochalpenstrasse je dlouhá 48 km (Ferleiten - Heiligenblut), najdeme na ní 26 číslovaných zatáček a překonává 1748 metrů převýšení. Největší stoupání dosahuje 12%, na odbočce k Edelweissspitze dokonce 14%. Tento vrchol je zároveň nejvyšším bodem cesty - 2571 m.n.m. Z vrcholové plošiny přehlédneme najednou 37 vrcholů vyšších 3000 metrů a 19 ledovců ! Druhá odbočka nás zavede přímo k ledovci [[Pasterze]]. Nejvyšší bod samotné cesty je vstupní portál do tunelu Hochtor - 2505 m.n.m. Za průjezd se platí mýto. === Literatura === * WALLACK, Franz. Die Großglockner-Hochalpenstraße. Die Geschichte ihres Baues. [s.l.] : [s.n.], 1949. * RIGELE, Georg. Die Automobilisierung im neuen Österreich; Gezeigt am Beispiel der Großglockner-Hochalpenstraße 1928–1938. Stuttgart : Technik – Politik – Identität, Klaus Plitzner, 1995. Dostupné online. ISBN 3-928186-27-2. s. 137–147. == Externí odkazy == * [http://www.grossglockner.at/ Oficiální stránky Großglockner-Hochalpenstraße] * [http://www.cyklistikakrnov.com/Cyklotrasy/Grossglocknerska-vysokohorska-silnice.htm Großglockner-Hochalpenstraße na kole (info, výškový profil, foto, mapy, doporučení,…] {{Commonscat|Großglockner-Hochalpenstraße}} {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Alpy]] [[Kategorie:Geografie Rakouska]]

Návrat na stránku „Grossglocknerská vysokohorská silnice“.