Győr

{{Infobox sídla světa
| jméno        = Ráb
| orig.jméno   = Győr
| foto         = Soubor:Gyor24.jpg
| popisek.foto = centrum města
| vlajka       = 
| znak         =Soubor:HUN_Győr_COA.jpg
| souřadnice   = {{Coor dms|47|41|13|N|s|17|38|36|E|v|region:HU_type:city}}
| nad.výš      = 
| čas          = CET, UTC+1
| stát         = Maďarsko
| zkratka státu =
| pojem.vyšší.celek = region
| název.vyšší.celek = [[Západní Zadunají]]
| pojem.nižší.celek = [[župa]]
| název.nižší.celek = [[Győr-Moson-Sopron]]
| pojem.celek.#3 = okres
| název.celek.#3 = [[Okres Győr|Győr]]
| pojem.celek.#4 = 
| název.celek.#4 = 
| admin.děl    = 8 městských částí
| loc-map      = {{LocMap |Maďarsko |label=Győr |position=right |width=250 |lat=47.68 |long=17.63 |float=center |caption= }}
| velikost mapy = 250
| rozloha      = 174,61
| obyvatelé    = 128 808
| rok          = [[2008]]
| hustota      = 737,68
| etnické.složení = [[Maďaři]]
| nábož.složení = [[křesťanství]]
| status       = [[župní sídlo]], [[město s župním právem]]
| starosta     = Zsolt Borkai
| web          = www.gyor.hu
| obecní úřad  = Városház tér 1.<br />9021 Győr
| telefon      = <small>(+36)</small> 96
| PSČ          = 9000–9030
| označení.vozidel =
| typ.statistický.celek = 
| název.statistický.celek = 
}}'''Győr'''  ({{vjazyce|cs}} a {{Vjazyce2|sk|''Ráb''}}, {{Vjazyce2|de|''Raab''}}, {{Vjazyce2|la|''Arrabona''}}) je [[město]] ležící ve severozápadní části [[Maďarsko|Maďarska]] poblíž slovenských hranic. Má asi 135 000 obyvatel a je hlavním městem župy [[Győr-Moson-Sopron]]. 

Od 11. století je město sídlem biskupa [[diecéze rábská|rábské diecéze]] (resp. diecéze Győr).
== Historie ==
=== Doba před příchodem Maďarů ===
Okolí dnešního Rábu bylo osídleno již odnepaměti. Prvními doloženými obyvateli tu byli ale až Keltové. Ti ho pojmenovali ''Arrabona'', z čehož se vyvinul časem i dnešní český název Ráb. V 6. století se sem nastěhovali [[Slované]], později Langobardi a nakonec Avaři. Mezi lety 880 a 894 pak bylo součástí Velkomoravské říše. [[Maďaři]], kteří se sem přistěhovali na přelomu 9. a 10. století, osídlili a opravili opuštěnou římskou [[pevnost (stavba)|pevnost]], nejprve zde postavili stany a později i domy. V 13. století ho těžce poničily vpády [[Mongolové|Mongolů]] a útok českých vojsk v roce 1271.
=== Středověk ===
O dalších 300 let později, když na tehdejší [[Uhersko|Uherské království]] zaútočili [[Turci]] a postupovali úspěšně zemí na sever, rozhodl se místní vojenský velitel [[Kristóf Lambert]] město před [[Osmanská říše|Osmany]] zničit, aby jim nepadlo do rukou. Od této doby je turecký název pro Ráb ''Janik Kala'' – spálené město. Po osvobození země od turecké nadvlády bylo znovu vybudováno, a to za pomocí [[Itálie|italských]] [[architekt]]ů v [[Renesance|renesančním]] stylu; ze starého města se zachovalo pouze rozložení ulic. 
=== Novověk ===
Díky svojí výhodné poloze mezi dvěma centry [[Rakousko|Rakouska]] – [[Vídeň|Vídní]] a [[Budapešť|Budapeští]] (tehdy jen [[Budín (Budapešť)|Budínem]]) město prosperovalo; v roce 1743 získalo statut svobodného královského města od Marie Terezie, slibný růst zpomalily až [[napoleonské války]]. Rozvoj [[průmysl]]u a výstavba [[železnice]] přemístily dopravu mezi Vídní a Budapeští dál od města a nakonec tak ztratilo svůj význam. Ve městě ale sídlil výrobce lokomotiv a jiné techniky, firma [[Rába]]. Po [[Druhá světová válka|2. světové válce]] vznikla panelová [[sídliště]], historické centrum chátralo. Od 90. let [[20. století|minulého století]] opět prosperuje, bylo napojeno na dálnici spojující [[Vídeň]] s [[Budapešť|Budapeští]]
== Osobnosti spojené s městem ==
{{viz též|Seznam rábských biskupů}}
* Hrabovszky János (1777–1852), honvéd 
* Jedlik Ányos István (1800–1895), fyzik
* Schöpf-Merei Ágoston (1804–1858), lékař 
* Adler Vince (1826–1871), hudební skladatel
* Győry Vilmos (1838–1885), básník 
* Liezen-Mayer Sándor (1839–1898), malíř 
* Kőnig Gyula (1849–1913), matematik 
* Cserháti Sándor (1852–1909), profesor 
* bl. Vilmos Apor (1892–1945), biskup rábský a mučedník
* [[Halmos László]] (1909–1997), hudební skladatel
* [[Horváth Árpád]] (1907–1990), spisovatel 
* [[Csizmadia Andor]] (1910–1985), doktor 
* [[Földes Gábor]] (1923–1958), malíř
* [[Stanley Jaki]] (*1924), duchovní a vědec
* [[Galgóczi Erzsébet]] (1930–1989), dramaturg
* [[Sáry László]] (*1940), hudební skladatel
== Sport ==
Hlavním sportovním klubem v Győru je [[Győri ETO Sport Club]], který má mnoho sportovních odvětví. Oblíbená je zejména [[házená]]. V Győru je i ženský házenkářský klub. Győrský sport se proslavil hlavně svým fotbalovým klubem [[Győri ETO FC]]. 

== Galerie ==
<gallery>
File:Győr náměstí.jpg|Széchenyi tér s&nbsp;mariánským sloupem
File:Győr biskupství vstup.jpg|Biskupský hrad
File:Győr náměstí (2).jpg|Széchenyiho náměstí s&nbsp;kostelem sv.&nbsp;Ignáce
File:Győr karmelitánský kostel.jpg|Karmelitánský kostel
</gallery>
== Partnerská města ==
* {{flagicon|Německo}} [[Erfurt]], [[Německo]] (1971)
* {{flagicon|Finsko}} [[Kuopio]], [[Finsko]] (1978)
* {{flagicon|Německo}} [[Sindelfingen]], [[Německo]] (1989)
* {{flagicon|Francie}} [[Colmar]], [[Francie]] (1993)
* {{flagicon|Rumunsko}} [[Brašov]], [[Rumunsko]] (1993)
* {{flagicon|Izrael}} [[Nazaret Ilit]], [[Izrael]] (1993)
* {{flagicon|Čína}} [[Wu-chan]], [[Čína]] (1994)

== Externí odkazy ==
* [http://www.gyor.hu/ Oficiální stránky] 
* [http://www.eng.gyortourism.hu/ Stránka zaměřená hlavně pro turisty]
* [http://www.gyor-online.hu/ portál] (pouze v maďarštině)
* [http://www.vendegvaro.hu/kep5-5-900 Fotografie města]


{{Flickr|Győr}}{{Commonscat|Győr}}{{Győr-Moson-Sopron}}{{Maďarsko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Győr| ]] 
[[Kategorie:Města v Maďarsku]]
[[Kategorie:Obce v župě Győr-Moson-Sopron]]
[[Kategorie:Győr-Moson-Sopron]]