Komory Z Multimediaexpo.cz stránky Komory Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod: Požadovanou činnost smějí provádět jen uživatelé ve skupinách Automaticky schválení uživatelé, RCRedaktors. Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky: {{Infobox stát| genitiv = Komor | úřední název = Union des Comores<br />Udzima wa Komori<br />الاتحاد القمر<br />Komorský svaz | vlajka = [[Soubor:Flag of the Comoros.png|125px]] | článek o vlajce = Komorská vlajka | znak = [[Soubor:Coat of arms of Comoros.png|100px]] | článek o znaku = Komorský znak | mapa umístění = [[Soubor:Comoros on the globe (Africa centered).png|290px]]<br />[[Soubor:Mapa Komor.png|290px]] | rozloha = 2 170 km<sup>2</sup> | rozlmisto = 179 | procent vody = zanedbatelné | obyvatel = 671 247 | obyvmisto = 162 | obyvrok = odhad [[2005]] | hustota = 309 | hustmisto = 35 | HDI = 0,572 | HDIvývoj = růst | HDIvýše = střední | HDIrok = 2007 | HDImísto = 137 | jazyk = [[arabština]] (úřední), [[francouzština]] (úřední),<br />shikomoro, swahili a arabština) | náboženství = [[sunnité]] [[Muslim|muslimové]] 98%,<br />[[Římskokatolická církev|římští katolíci]] 2% | nejvyšší hora = [[Le Kartala]] | výška nejvyšší hory = 2360 | státní zřízení = [[federace|federativní]] [[republika]] | hlavní město = [[Moroni]] | funkce1 = Prezident | vládce1 = [[Ahmed Abdallah Mohamed Sambi]] | funkce2 = Předseda vlády | vládce2 = post neexistuje | článek o hymně = Komorská hymna – Udzima wa ya Masiwa | hymna = <mp3player width='290' >File:Comoros.mp3</mp3player> | datum vzniku = [[6. červenec|6. července]] [[1975]] | způsob vzniku = nezávislost na [[Francie|Francii]] | měna = [[komorský frank]] | kód měny = KMF | ison = 174 | iso3 = COM | iso2 = KM | mpz = COM | doména = km | předvolba = +269 | čas = +3 }} '''Komory''', oficiálně '''Komorský svaz''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Union des Comores'', [[arabština|arabsky]] اتحاد القمر ), (do roku [[2002]] '''Islámská federativní republika Komory''') je ostrovní [[federace|federativní]] [[republika]] v [[Indický oceán|Indickém oceáně]], ležící na severním konci [[Mosambický průliv|Mosambického průlivu]] mezi [[Mosambik]]em a [[Madagaskar]]em nedaleko pobřeží [[Východní Afrika|východní Afriky]]. Stát se rozkládá na třech ze čtyř hlavních ostrovů [[Sopka|vulkanických]] [[Komorské ostrovy|Komorských ostrovů]], jimiž jsou [[Ngazidja]], [[Nzwani]] a [[Mwali]] (známější pod francouzskými názvy ''[[Grande Comore]]'', ''[[Anjouan]]'' resp. ''[[Mohéli]]''). Součástí státu není čtvrtý ostrov [[Mahoré]] (''[[Mayotte]]''), jehož území si Komory nárokují, nicméně jeho obyvatelé v [[referendum|referendech]] konaných v letech [[1974]] a [[1976]] opakovaně hlasovali pro setrvání ve svazku s [[Francie|Francií]]. Po konání referend se otázka Mayotté dostala do pozadí, vláda dala přednost řešení naléhavějších otázek jako vytvoření životaschopné ekonomiky. Obyvatelé Mayotté začali maximálně využívat svého svazku s Francií a v období 80. a 90. let nahradila Francie Jihoafrickou republiku ve svém významu pro ekonomiku a politický život ostrova . Název ostrovů pochází z arabského ''„al-qamar“'', znamenajícího „[[měsíc]]“ nebo „bělost“. Pojmem al Qamar ale původně arabští geografové označovali Madagaskar. Symbol měsíce je i součástí státní vlajky. Na vlajce jsou dále 4 hvězdy symbolizující 4 ostrovy souostroví a jména Alláh a Mohamed. Úředními jazyky jsou [[komorština]] (Shikomor, [[bantuský jazyk]]), [[arabština]] a [[francouzština]]. Komory jsou členem [[Organizace spojených národů|OSN]], [[Africká unie|Africké unie]], [[Frankofonie]], [[Organizace islámské konference]], [[Arabská liga|Arabské ligy]] a [[Komise Indického oceánu]] a dalších mezinárodních organizací. Komory jsou hustě obydlené a na produkci potravin Komor je založená na produkci výnosných plodin – [[ilang-ilang]], [[vanilka|vanilky]] a [[hřebíček|hřebíčku]]. Velké kolísání cen těchto produktů způsobilo ekonomice vážné problémy a deficit národního obchodu. Komory jsou závislé na zahraniční pomoci k pokrytí každodenních potřeb obyvatelstva. == Dějiny == === První osadníci === O prvních obyvatelích Komor se mnoho neví, ale existují spekulace o indonéských imigrantech, kteří se přes Komory dostávali na Madagaskar kolem roku 1000 n.l. Dnešní obyvatelstvo je směsí tří vlivů, kteří se na Komorách střetávají – arabského, afrického a malajsko-indonéského, což se odráží v jejich fyzickém zjevu, jazyku, kultuře, společenské struktuře a náboženství. Na Komorách po dlouhá staletí panovala vláda arabských sultánů. Obyvatelstvo Komor má pestré kořeny – část má podobně jako [[Malgaši]] na [[Madagaskar]]u původ v malajsko-indonéských skupinách, z části jde o potomky [[bantuové|bantuských]] etnik z oblasti [[Mosambik]]u, u části lze vysledovat původ k arabským obchodníkům, kteří v minulosti ovládali východní pobřeží Afriky. Později k obyvatelstvu přibyli i přistěhovalci z [[Indie]]. V současnosti v pobřežních městech dominuje arabský faktor, zatímco celkově je na Komorách nejvíce obyvatel afrického černošského původu.<br /> Zásadním okamžikem pro Komory byl příchod [[Arab|Arabů]] z oblasti [[Shiraz]] (dnešní [[Írán]]), [[sunnitští muslomové|sunnitských muslimů]] školy Shafi’i, během 15. a 16. století. Ti postupně obsadili ostrovy Njazidja a Nzwani, které rozdělili na sultanáty a později připojili i Mahoré a Mwali. Státním náboženstvím se stal [[Islám]]. Mwali se v 19. století dostal pod kontrolu Malgašů. Arabové ostrovy kulturně a ekonomicky povznesli. Komory se v 16. století staly důležitým regionálním centrem díky vývozu rýže, ambry, koření a otroků do východní Afriky a na Blízký východ. Roku 1505 na ostrovy dorazili první Evropané, když Portugalci přistáli na ostrově Njazidja. Poprvé se v evropských mapách zmiňují Komory v roce 1527. Soutěžení o podíl na evropském trhu způsobil mezi sultanáty válečné spory, které trvaly až do příchodu Francouzů. Nejvýznamnější komoditou se od 17. století stávají otroci. Obchod s otroky se dynamicky rozvíjel a v polovině 19. století už otroci tvořili 40% obyvatelstva. Společnost byla rozdělena na tři vrstvy: vládnoucí arabskou vrstvu Sultánů a jejich rodin, střední vrstvou prostých obyvatel a otroky. === Francouzská kolonizace === Když Francie ztratila svá teritoria v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] [[Mauricius]], [[Rodrigues]] a [[Seychelly]] vůči Británii, začala hledat v oblasti další vhodná místa pro své přístavy. Ostrovy [[Réunion]] a [[Nosy-Be]] (ostrov u severozápadního pobřeží Madagaskaru) neměly správné podmínky. Francouzi získali v roce 1841 Mahoré dohodou s malgašským vládcem Andrianem Soulim. Ostatní ostrovy Komor Francie získávala zdlouhavě díky občasným sporům s Velkou Británií a vzpourám komorských sultánů. Dělící čárou mezi nezávislostí a kolonizací Komor byly úmluvy o statusu protektorátu podepsané v roce 1886 s vládci ostrovů Njazidja, Nzwani a Mwali. Všechny čtyři ostrovy se staly součástí Francie až roku [[1908]] jako [[dependence]] francouzské kolonie Madagaskar. Poslední sultán abdikoval v roce [[1912]], poté se vlády plně ujala koloniální správa a hlavním městem se stalo [[Dzaoudzi]] na ostrově [[Pamanzi]] (Petite-Terre) u Mahoré. Vliv kolonizace na Komory je smíšený. Vláda zrušila [[otroctví]], ale společenské a ekonomické rozdíly mezi osvobozenými otroky a svobodnými obyvateli zůstaly značné. Díky moderní evropské medicíně se zlepšila zdravotní péče a zvýšil se počet obyvatel. Francie ekonomicky ovládala kolonii a místo produkce potravin pro spotřebu se začaly na ostrovech pěstovat výnosné plodiny pro export – [[vanilka]], [[ilang-ilang]], [[hřebíček]], [[kakao]] a [[kopra]]. Ekonomika se na jejich vývozu stala naprosto závislá. Koloniální vláda nevytvářela na ostrovech instituce správy a veřejných služeb, vše řídila z Madagaskaru. Díky tomu se řada obyvatel přesunula na Madagaskar, což mezi nimi vyvolalo dlouhotrvající napětí. V době, kdy Komory získaly nezávislost, to byla nerozvinutá země se zaostalým školstvím (1 střední škola), minimem přírodních zdrojů a ekonomikou postiženou odklonem obchodních tras po otevření [[Suezský průplav|Suezského průplavu]]. V roce [[1946]] se Komory staly zámořským departementem Francie. Do roku [[1952]] se oprostily od politických vazeb na Madagaskar a vytvořily si vlastní celní systém. V roce [[1958]] se konalo referendum o zrušení svazku s Francií. Obyvatelé se drtivou většinou vyjádřili pro to aby Komory zůstaly součástí Francie. === Samostatnost === Politický život začal nabývat na významu po roce [[1961]], kdy Francie udělila Komorám autonomii ve vnitřních záležitostech. Politika byla ovládána bohatými profrancouzskými elitami, zpravidla potomky předkoloniálních sultánských rodin. Nejvlivnějšími stranami byly vládní Zelená strana (Parti Vert, pozdější Union Démocratique des Comores/Demokratický svaz Komor – UDC) a opoziční Bílá strana (Parti Blanc, pozdější Rassemblement Démocratique du Peuple Comorien/Demokratické shromáždění komorského lidu – RDPC). Nejvlivnějším politikem byl [[Saíd Mohamed Šejk]], předseda Zelené strany a předseda vládní rady. Opozice se snažila prosadit pozemkovou reformu a změnu jednostranného zaměření komorského exportu. <br /> Počátkem 70. let se stále více aktivizovala část komorské veřejnosti, především studentů, a začala požadovat úplnou nezávislost na Francii. UDC i RDPC začaly vnímat nezávislost jako „politováníhodnou nutnost“. V roce [[1974]] proběhlo referendum na téma nezávislosti, která byla podpořena na třech ze čtyř hlavních ostrovů, s výjimkou Mayotte , který se vyslovil pro pokračování svazku s Francií a dodnes je jejím zámořským teritoriem. O rok později byla parlamentem nezávislost tří ostrovů jednostranně vyhlášena. <br /> Další vývoj byl velmi složitý a nepřehledný a především chronicky nestabilní. Vláda se měnila následkem převratů, útoků žoldáckých oddílů i francouzské intervence. Země se rychle stala značně závislou na zahraniční pomoci. V roce 1997 ostrovy [[Anjouan]] a [[Mohéli]] vyhlásily nezávislost. Následně probíhaly pokusy jednotek z [[Grand Comore]] o invazi na Anjouan a další převraty na Grand Comore i na Anjouanu. <br /> Cesta z krize se začala rýsovat v roce [[2001]], kdy byla v referendu přijata nová ústava federace ostrovů. V dubnu 2002 byl zvolen prezidentem zástupce ostrova Grand Comore [[Azali Assoumani]], vůdce úspěšného převratu na ostrově v roce 1999. Kvůli sporům mezi politickými špičkami jednotlivých ostrovů však nebyla ustanovena federální vláda. Až koncem roku 2003 došlo k dohodě vůdců jednotlivých ostrovů o sdílení moci a tato dohoda otevřela cestu k federálním volbám, které proběhly o rok později. Prvním důležitým testem nového politického systému Komorského svazu byly prezidentské volby v květnu 2006. Podle ústavy mělo prezidentství připadnout Anjouanu, volby tedy probíhaly pouze za účasti kandidátů z tohoto ostrova. Kvůli obavám z vměšování ozbrojených sil do volebního procesu byl armádě udělen rozkaz zůstat v kasárnách a do země byly povolány vojenské jednotky [[Africká unie|Africké unie]] vedené [[Jihoafrická republika|Jihoafrickou republikou]]. Ve volbách byl prezidentem zvolen umírněný islamista [[Ahmed Abdallah Mohamed Sambi|Ahmed Sambi]]. V zemi tak došlo k historicky prvnímu předání moci na základě voleb po sérii převratů a atentátů. Poměrně hladké předání moci je o to významnější, že prezidentský kandidát, který se těšil podpoře odstupujícího prezidenta Assoumaniho, skončil až jako druhý. == Politický systém == Komory jsou pluralitní [[federace|federativní]] [[prezident]]skou [[republika|republikou]]. Federace se skládá ze 3 [[autonomie|autonomních]] ostrovů ([[Grand Comore]], [[Mohéli]] a [[Anjouan]]), s výrazným stupněm [[autonomie]]. Hlavou státu i vlády je [[prezident]]. Funkce předsedy vlády byla zrušena. <br /> K nejvýznamnějším ustanovením takřka [[konfederace|konfederalistické]] [[ústava|ústavy]] patří následující: * Každý ze tří ostrovů je finančně autonomní. * V čele federace stojí prezident, jehož funkční období je čtyřleté. Prezident musí deklarovat svojí příslušnost k jednomu z ostrovů a prezidentská funkce po čtyřech letech rotuje mezi jednotlivými ostrovy. * Vedle prezidenta existují funkce dvou [[viceprezident]]ů, kteří jsou ze zbývajících dvou ostrovů. Spolu s prezidentem tvoří viceprezidenti Radu Unie. Toto střídání funkcí představuje jasný [[konsociační demokracie|konsociační]] prvek, omezuje meziostrovní soupeření o funkce a naopak podporuje vnitroostrovní soupeření o post prezidenta či viceprezidenta. * Jednokomorový [[parlament]] má 33 křesel; 18 je voleno přímo, 15 je jmenováno místními shromážděními jednotlivých ostrovů (každý ostrov 5). * Každý z ostrovů má vlastního prezidenta a vlastní legislativní orgán. == Ekonomika == Převládá zemědělství, kterým se živí 80 % pracujících. Hlavními produkty jsou vonné esence, kopra, kokosové ořechy, vanilka a banány. Hlavním výrobkem zpracovatelského průmyslu jsou vonné destiláty pro kosmetiku. HDP dosahuje 370 mil. USD (odhad [[1994]]). Hlavními obchodními partnery jsou Francie, [[Německo]] a [[Spojené státy americké|USA]]. == Přírodní poměry == Souostroví Komory se skládá ze 4 hlavních ostrovů na severní straně [[Mosamibcký průliv|Mosambického průlivu]]. Leží mezi [[Madagaskar]]em a [[Mosambik]]em. Přestože se pro ně používají oficiální svahilské názvy (Njazidja, Mwali, Nzwani a Mahoré), známější jsou pod francouzskými jmény z koloniálního období (Grand Comore, Mohéli, Anjouan a Mayotte). Plocha souše souostroví (i s Mahoré) je 2236 km<sup>2</sup>. Hlavní město [[Moroni]] (od r. [[1962]]) leží na ostrově Njazidja. Největší a nejmladší z ostrovů je [[Njazidja]] (1146 km<sup>2</sup>), který vznikl vulkanickou činností. Na ostrově tvoří výrazný topografický prvek dvě [[sopka|sopky]] – na severu ostrova La Grille (1000m) a na jihu, nejvyšší bod celého souostroví Kartala (2361m), která naposledy vybuchla v roce [[1977]]. Na jejím úbočí je poslední zbytek deštného pralesa, který kdysi pokrýval celé Komory. Půda na ostrově je kamenitá a je tvořená pouze nízkou vrstvou, proto špatně zadržuje vodu. Njazidja nemá pobřeží příliš vhodné pro přístavy. Druhý největší ostrov [[Nzwani]] (424 km<sup>2</sup>) má tvar trojúhelníku. Má charakteristický tvar díky hoře Mtingui (1575m) ze které vychází tři pásy pohoří Sima, Nioumakele a Jimilime. Nzwali má větší vrstvu půdy než Njazidja, která je však hodně narušená přemírou kultivace. Hlavní město a současné hlavní přístav ostrova je město [[Mutsamudu]]. Nejmenší z celého souostroví je [[Mwali]] (290 km<sup>2</sup>). Jeho středem prochází pohoří s maximální výškou 860m. Hlavní město Mwali je [[Fomboni]]. Geograficky náleží do Komor i [[Mahoré]]. Je to nejstarší ostrov a s rozlohou 375 km<sup>2</sup> i druhý nejmenší ze souostroví. Nejvyšším bodem je Benara (660m). V některých místech má ostrov bohatou vrstvu erodované sopečné půdy. Je obklopen korálovými útesy díky kterým je vhodným kotvištěm a lovištěm ryb. Hlavní město [[Dzaoudzi]] leží na ostrůvku [[Pamanzi]] u východního pobřeží ostrova se kterým je spojen silnicí vedenou po hrázi. V oblasti Komor žije několik unikátních živočišných druhů, např. [[Latimérie podivná]], lemur Macao, Livingstonův netopýr, mořské želvy a další. Od 90. let 20. století se začínají obyvatelé Komor zabývat i životním prostředím. Snaží se omezit těžbu dřeva, nahrazovat úbytky lesů a zlepšit kvalitu vody. == Obyvatelstvo a společnost == [[Komorský svaz]] má 731 775 obyvatel (odhad [[2008]]). V produktivním věku je 54.6% obyvatel, 42,4% jsou děti do 15 let a 3% obyvatel je starší 65 let. Průměrná délka života je celkově 63,1 let (muži 60.72 let, ženy 65.55 let). Větší polovina obyvatel starších 15ti let je gramotná (56.5%; muži 63.6%, ženy 49.3%). Naprostá většina obyvatel vyznává [[Sunnistský islám]] (98%), zbylá dvě procenta tvoří [[Římskokatolická církev|římští katolíci]], zejména potomci francouzských kolonistů. Vývoj počtu obyvatel ostrovů byl v druhé polovině 20. století velice dramatický. V poslední čtvrtině 20. století se počet obyvatel ostrovů zdvojnásobil. Zvýšila se samozřejmě i hustota obyvatelstva. V průměru má 337 obyvatel na km<sup>2</sup>, ale mezi ostrovy existují velké rozdíly. Nejhustěji obydlený je Nzwani (650 obyv./km<sup>2</sup>), Njazidja 275 obyv./km<sup>2</sup> a Mwali 131 obyv./km<sup>2</sup>. Až jedna pětina obyvatel odešla do Francie a zemědělci z Nzwani se stěhují na Mwali. V zahraničí žije přibližně 100 000 obyvatel Komor, hlavně ve východní Africe ([[Tanzanie]], [[Madagaskar]]) a ve Francii. Po oddělení Mahoré byli lidé z ostatních ostrovů z Mahoré vysídleni. Obyvatelé Komor hovoří [[komorština|komorštinou]], což je jazyk [[bantuský jazyk|bantuské větve]] [[Nigerokonžské jazyky|nigerokonžské jazykové rodiny]]. Vypadá podobně jako [[svahilština]], ale navzájem pochopitelné nejsou. Každý ostrov má svůj vlastní místní dialekt (Shingazidja na o. Njazidja, Shimwali na o. Mwali, Shinzwani na o. Nzwani, a Shimaore na o. Mahoré. Komorština je ovlivněná arabštinou a slovy francouzského původu. Arabština je jazykem [[náboženství]] a francouzštinu používají ve výuce a v komunikaci se světem. Národní identita obyvatel je založená na kořenech z pevninské [[Afrika|Afriky]] (patrné na matrilieární společenské struktuře) a je ovlivněná [[Islám]]em a francouzskou kulturou. Na ostrovech existuje několik etnických skupin. Potomci arabských osadníků z Shirazu, Kafrové (ang. the Cafres) afričtí obyvatelé, kteří na ostrovy přišli ještě před Araby. Další africká skupina [[Makoa]], potomci otroků z východní Afriky a Malajsko-indonéské skupiny [[Oimatsaha]], [[Antalote]] a [[Sakalava]] (Sakalava hlavně na Mahoré). Potomci francouzských kolonistů – [[Kreolové]] – tvoří politicky významnou menšinu. Na ostrově Njazidja se nachází i malá osada tvořená potomky portugalských mořeplavců ze 16.století. == Reference == * Information Please Almanac, Houghton Mifflin Company, Boston & New York, 1997 * Africa South of the Sahara 2003. 32nd Edition. London: Europa Publications, 2002. ISBN 1-85743-183-9 * [https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/CN.html CIA World Factbook - Comoros] * [http://www.nationsencyclopedia.com/Africa/Comoros.html Encyclopedia of the Nations - Comoros] * [http://lcweb2.loc.gov/frd/cs/kmtoc.html Comoros - Coutry studies], Library of Congress {{Flickr|Comoros}}{{commonscat|Comoros}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Komory| ]] [[Kategorie:Ostrovní země]] [[Kategorie:Státy Afriky]] [[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]] Šablony použité na této stránce: Šablona:Commonscat (ukázat zdroj) Šablona:Flickr (ukázat zdroj) Šablona:Infobox stát (ukázat zdroj) Šablona:Článek z Wikipedie (ukázat zdroj) Návrat na stránku „Komory“.
