Korál

[[Soubor:PillarCoral.jpg|thumb|220px|Korál ''[[Dendrogyra cylindricus]]'' ([[Atlantský oceán|Atlantik]])]]
[[Soubor:Corail algérien.jpg|thumb|220px|Šperkařský korál ([[Alžír]])]]
'''Korál''' je označení pro některé mořské [[žahavci|žahavce]] z třídy [[korálnatci]] (Anthozoa). Je pro ně typické potlačení [[Rodozměna|metageneze]], což znamená, že zůstávají ve stádiu [[polyp]]a. Všech asi 6000 druhů žije přisedle v mořích, obvykle v koloniích. Mezi korály patří známí původci [[korálový útes|korálových útesů]] v tropických mořích, kteří vylučují [[uhličitan vápenatý]] pro tvorbu svých tvrdých vnějších schránek. Během milionů let se tyto schránky vrství a někdy vytvoří i [[ostrov]]. Na budování korálů se podílejí zejména šestičetní koráli ze skupiny [[Hexacoralia]], kromě nich ale také [[dírkonošci]], [[měkkýš]]i, [[řasy]] (zejména [[vápenec|vápencem]] inkrustované [[ruducha|ruduchy]]). 
== Anatomie ==
Jedna „větev“ korála není oproti všeobecnému pohledu jen jeden jedinec, ale milióny [[Klonování|geneticky identických]] [[polyp]]ů. Rozlišují se živočišné korály (stromově se větvící), jakožto organismy skryté uvnitř korálové trubičky a např. pomocí vějířků filtrující vodu na jedné straně, a rostlinné [[stromatolit]]y, které nejsou nijak skryté, ale žijí na povrchu svých vlastních minerálních výměšků, tvoříce tak naopak kulovité kolonie.
== Symbióza ==
I když se mohou korály živit [[plankton]]em, většinu jejich potravy jim obstarávají [[symbióza|symbiotické]] řasy, [[Zooxanthela|zooxantely]]. Proto koráli většinou rostou v slunných mořích (do 60 m), aby zajistili dostatek světla pro řasy. Někdy je však možné najít zvláštní korály bez endosymbiontů i v hloubce 3 000 m a dokonce i na arktických [[Aleutské ostrovy|Aleutách]]. Korály s endosymbionty označujeme jako hermatypické, bez nich jako ahermatypické. Ahermatypické koráli se musí uživit samostatně, mohou ale pronikat do jiných míst než hermatipičtí.
Symbionty korálů jsou [[obrněnka|obrněnky]], které mohou tvořit až tři čtvrtiny [[biomasa|biomasy]] korálu. Od svého endosymbionta získávají koráli až 90% organických látek, díky čemuž se mohou bohatá korálová společenstva tvořit i v živinami chudých [[tropy|tropických]] vodách.<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Ivan Čepička, Filip Kolář, Petr Synek 
 | titul = Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza
 | vydavatel = Národní institut dětí a mládeže MŠMT ČR
 | místo = Praha
 | rok = 2007
 | isbn = 978-80-86784-50-2
 | strany = 86
 | jazyk = česky
 |url = http://www.biologickaolympiada.cz/sekcia/ppravn-texty-bio-kategorie-a-a-b.html
}} </ref>
Odumírání obrněnek je příčinou jevu známého jako bělení korálů, které se projevuje zbělením korálu. Korál bez endosymbiontů je výrazně oslaben, neroste a hrozí nebezpečí jeho úhynu, což má za následek destrukci celého útesu. Obrněnky odumírají nejčastěji z důvodu zvýšení teploty vody, znečištění či infekce patogenem.

== Využití ve šperkařství ==
Tvrdé vnější schránky některých druhů korálů různých odstínů typické [[červená|červené]] barvy se již od pravěk využívaly jako oblíbený [[šperk]]ařský materiál, a to jak k výrobě jednotlivých částí náhrdelníků (z toho český výraz ''korál'', ''korálek''), tak k výzdobě předmětů z jiných materiálů (především [[kov]]ových) vykládáním.

=== Související články ===
* [[Korálový útes]]
* [[Velký bariérový útes]]
* [[Anthozoa]]
== Reference ==
<references />


{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Korálnatci]]
[[Kategorie:Šperky]]