Kutná Hora

{{Infobox české obce a města
 | název = Kutná Hora
 | foto = Image:Kutna Hora vyhlidka.jpg
 | popisek.foto = Vyhlídka na Kutnou Horu.
 | znak = Soubor:COA Kutna Hora.gif
 | vlajka = Soubor:Kutna Hora CZ flag.gif
 | status = město
 | NUTS5 = CZ020 533955
 | kraj = [[Středočeský kraj]]
 | NUTS3 = CZ020
 | okres = Kutná Hora
 | NUTS4 = CZ0205
 | ob.roz.půs = '''Kutná Hora'''|
 | pov.ob = '''Kutná Hora'''
 | země = [[Čechy]]
 | výměra = 33,05
 | obyvatelé = 21&nbsp;604
| obyv.datum = 2. 1. 2009
 | zem.šíř = 49° 57' 00" s. š.
 | zem.dél = 15° 16' 01" v. d.
 | nad.výš = 254
 | PSČ = 284 01
 | početzsj = 47
 | početč = 12
 | početk = 7
 | adresa = Městský&nbsp;úřad&nbsp;Kutná&nbsp;Hora<br />Havlíčkovo náměstí&nbsp;552<br />284&nbsp;24 Kutná Hora
 | web = www.kutnahora.cz
 | úř.web = www.mu.kutnahora.cz
 | email = kancelar@mu.kutnahora.cz
 | starosta = Ivo Šalátek
  | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Kutná Hora |lat_deg=49 |lat_min=57 |lat_sec=0 |lon_deg=15 |lon_min=16 |lon_sec=1 |float=center }}
}}
'''Kutná Hora''' (německy: ''Kuttenberg'') je [[okres]]ní město ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]] a významná [[městská památková rezervace]], zapsaná na [[Seznam světového dědictví v Evropě: Albánie až Chorvatsko#Česká republika|seznamu světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]. Má zhruba 21&nbsp;000 obyvatel.
== Historie ==
{{Hlavní článek|Dějiny Kutné Hory}}
=== Vznik ===
Jak název města naznačuje, souvisí jeho historie s těžbou („kutáním“) [[Stříbro|stříbra]] a stříbrných [[Ruda (geologie)|rud]]. Ve středověku koncem 13.&nbsp;století poskytoval zdejší revír zhruba jednu třetinu produkce stříbra v&nbsp;[[Evropa|Evropě]].
To se v okolí vyskytovalo patrně i na povrchu a už v&nbsp;10.&nbsp;století se na blízkém [[Slavníkovci|slavníkovském]] [[hradiště|hradišti]] [[Malín]]ě razily stříbrné [[denár]]y. S těžbou stříbra možná souviselo i založení [[Cisterciáci|cisterciáckého]] kláštera v sousedním [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlci]], prvního v Čechách. [[Cisterciácký klášter v Sedlci u Kutné Hory|Sedlecký klášter]] založil roku 1142 Miroslav z Cimburka, významný dvořan [[kníže]]te Vladislava&nbsp;II.. Klášter byl osazen mnichy z [[Waldsassen]] v&nbsp;[[Horní Falc]]i, který patřil do řádové linie, jež se hornictví věnovala. To by mohlo vysvětlit, proč byl - proti běžné řádové praxi - založen v krajině už osídlené a kultivované. Klášteru patřily pozemky, na nichž pozdější město vyrostlo, i řada vesnic v okolí. 
Blízká města [[Čáslav]] i [[Kolín]] dostala kolem roku 1260 jihlavské horní právo, patrně proto, že měšťané v okolí těžili stříbro, a o málo později se objevuje i název osady ''Antiqua Cuthna'' – Stará Kutna, jež patrně stála blíž k sedleckému klášteru. Osada snad zanikla za válek [[král]]e Přemysla&nbsp;Otakara&nbsp;II. s Rudolfem&nbsp;Habsburským, který roku 1278 v Čáslavi uzavřel mír s Otou&nbsp;Braniborským. Počátkem vlády krále Václava II. vypukla „stříbrná horečka“ a tisíce lidí z dalekého okolí se sem stěhovaly za bohatstvím. Tak patrně vznikla na kopci nad údolím [[Vrchlice (řeka)|Vrchlice]] hornická osada, latinsky ''Mons Cutna'', s velmi nepravidelným plánem, který je dodnes patrný. Ještě roku 1289 se o soudní pravomoc nad osadou přela města Kolín a Čáslav, ale od roku 1291 už mělo město vlastní soud a královský horní úřad.  
=== Od 1300 do Husitských válek ===
Kolem roku 1300 vydal král Václav II. nový horní zákon (<u>Ius regale montanorum</u>), který stanovil královská práva nad těžbou stříbra i mincovnictvím, zavedl jednotnou minci a ražení soustředil v Kutné Hoře. Pod vedením italských odborníků z [[Florencie]] se v nové mincovně, která se podle nich jmenuje [[Vlašský dvůr]], začaly roku 1300 razit [[Pražský groš|Pražské groše]]. V letech 1304 a 1307 byla Kutná Hora obléhána vojskem Albrechta&nbsp;I., obyvatelé ji však narychlo opevnili a ubránili. Roku 1318 byla Kutná Hora povýšena na město a dostala různá privilegia. 
Bohatství kutnohorských dolů – zejména šachty Osel – se stalo základem královské moci v Čechách a hlavním zdrojem prostředků na velkolepé stavby [[Lucemburkové|Lucemburků]] po celé 14. století. Král Karel IV. i Václav IV. si proto města velmi hleděli, podporovali je v různých sporech i při zvelebování městských staveb; Vlašský dvůr se stal sídlem krále Václava&nbsp;IV. Ve druhé polovině 14. století vznikl kostel sv. Jakuba a šest dalších, radnice a další stavby a město dostalo hradbu se šesti branami. Roku 1363 se zmiňuje i městská škola.
Protože městské kostely stále podléhaly sedleckému klášteru, vzniklo roku 1384 hornické bratrstvo pro stavbu nového, tzv. „horního“ [[Chrám svaté Barbory|chrámu sv. Barbory]] na pozemcích vyšehradské kapituly a za městskou hradbou. I když výnos dolů v té době klesal, stavební činnost rostla a král Václav IV. dal rozšířit Vlašský dvůr, kde často býval a roku 1409 zde podepsal Dekret kutnohorský o novém rozdělení pravomocí na [[Univerzita Karlova v Praze|pražské univerzitě]]. Roku 1413 horníci přepadli [[Malín]] a pobili obyvatele, protože jim bránili v dolování, 1416 zavraždili královského vyslance a ve městě se rozhořely národnostní a náboženské spory.
=== Od 1419 do 1621 ===
[[Soubor:Silver mining in Kutná Hora 1490s.jpg|thumb|left|Těžba a úprava stříbrné rudy v Kutné Hoře. Knižní malba z 90. let 15. století]]Roku 1419 začalo město pronásledovat kališníky a mnoho jich dalo naházet do opuštěných šachet. Roku 1420 podporovalo město [[císař]]e Zikmunda Lucemburského, ale když 1421 Jan Žižka zničil sedlecký klášter, podrobilo se Janu Želivskému s tím, že odpůrci kalicha musí město opustit. Když Zikmund z města 1422 ustoupil, založil [[požár]], který měšťané uhasili. Roku 1424 však město důkladně vypálil Žižka a nově osídlili táborští, kteří zde vládli až do bitvy u Lipan 1434. Mince v té době velmi upadla, razily se jen špatné haléře a obchod v Čechách přešel na míšeňské groše.

Roku 1436 sjednal král Zikmund zajímavé vyrovnání nových majitelů se starými i náboženský smír. Roku 1444 zde byl zvolen hejtmanem pozdější král Jiří z&nbsp;Poděbrad a odtud roku 1448 táhl dobývat Prahu. V Kutné Hoře pak sbíral vojsko proti Matyáši Korvínovi, jehož 1469 u [[Vilémov (okres Havlíčkův Brod)|Vilémova]] zajal. Na zemském sněmu 1471 zde byl zvolen králem proti Korvínovi [[Vladislav Jagellonský|Vladislav II. Jagellonský]], který pak Kutnou Horu velmi podporoval. V té době se díky lepší technice opět zvýšil výnos dolů a dosáhl vrcholu, což se projevilo i ve stavební činnosti a roku 1489 zde [[Martin z Tišnova]] vytiskl bohatě ilustrovanou [[bible kutnohorská|Bibli kutnohorskou]]. Od roku 1489 sídlili v Kutné Hoře italští biskupové, kteří světili kněze podobojí, konaly se zde zemské sněmy a město konkurovalo svým významem Praze. 
Po roce 1530 začal výnos dolů opět klesat, šachty se zalévaly vodou a opouštěly. Po stavovském odporu 1547 ztratilo město část svých svobod a roku 1550 se přestaly razit [[Pražský groš|pražské groše]]. Úpadek pak rychle pokračoval také proto, že přísun stříbra z [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]] srazil jeho cenu a dolování se přestalo vyplácet. Kutnohorské poměry v 16. století zachycují anekdotické paměti Mikuláše Dačického z&nbsp;Heslova (1555–1610). Kutnohorský primátor [[Jan Šultys z Felsdorfu]], dříve mincovní úředník, se stal za stavovského povstání direktorem a byl roku 1621 v Praze popraven; jeho hlava pak visela přes sto let na městské bráně.

=== Od 1622 do současnosti ===
[[Soubor:Kutna hora historicky plan.jpg|thumb|Kutná Hora na výřezu z vojenské mapy, kolem 1850.]]
Roku 1623 byli vypovězeni nekatoličtí duchovní, [[mor]]ovou [[epidemie|epidemií]] 1625 a [[exil]]em se počet obyvatel snížil o čtvrtinu. [[Ferdinand II. Štýrský]] městu zkonfiskoval část statků a věnoval [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitům]], kteří zde roku 1626 založili [[latinská škola|latinskou školu]] a pak budovali vedle sv. Barbory velkolepou [[Jezuitská kolej v Kutné Hoře|kolej]]. V té pak vyučoval například Bohuslav Balbín, [[Jiří Plachý]], historik města [[Jan Kořínek]] a další. I když těžba skomírala a roku 1726 byla úplně zastavena, město se pomalu vzpamatovalo a v Kutné Hoře působila řada vynikajících umělců (Kilián Ignác Dienzenhofer, František Maxmilian Kaňka, Petr Brandl, který zde 1735 zemřel a je zde v kostele Matky Boží Na Náměti pochován). V letech 1770 a 1823 poničily město velké požáry. 
Kutná Hora hrála významnou roli v [[České národní obrození|národním obrození]]. Narodil se zde archeolog [[Jan Erazim Vocel]] a dramatik Josef Kajetán Tyl, v letech 1850 - 1851 zde žil a pracoval Karel Havlíček Borovský a vzniklo zde mnoho národních spolků a sdružení. Koncem 19. století byly [[gotická architektura v Česku|gotické]] stavby ne příliš citlivým způsobem obnoveny a chrám sv. Barbory v letech 1884 - 1893 dostavěn [[Josef Mocker|J. Mockerem]].
== Pověsti ==
{{Hlavní článek|Kutnohorské pověsti}}
* [[Zvon]] ''Marie'' z kostela sv. Jakuba prý nechal vyrobit muž, který se celý život věnoval penězokazectví, ale k stáru se rozhodl oprostit od svých hříchů, a proto všechen svůj majetek věnoval na odlití zvonu. Protože mu doma zbyl ještě díl falešného mincovního kovu, nechal jej přidat ke zvonovině, aby dodal hlasu zvonu na lahodnosti.
* Z [[Vlašský dvůr|Vlašského dvora se]] delší čas ztrácelo [[stříbro]] a kutnohorští [[havíř]]i s mincíři z Vlašského dvora se tak dlouho vzájemně obviňovali, až mezi nimi došlo ke ozbrojené potyčce, v níž několik [[Vlach]]ů přišlo o život. Od těch dob se někdy stává, že se stříbrný zvonek z Vlašského dvora o [[půlnoc]]i rozezní sám od sebe, strhne se [[vichřice]] a dvorem bloudí [[duch]]ové zavražděných Vlachů, kteří dodnes pátrají po ztraceném stříbře.
* Když se [[zvonař]]ský mistr [[Jakub Ptáček]] chystal odlít velký zvon pro kostel sv. Barbory, měl v noci sen, že uklouzl a  spadl do roztavené [[zvonovina|zvonoviny]]. Den nato při lití zvonu přilétl [[kos]] a z těsné blízkosti sledoval jeho práci. Náhle byl však omámen výpary a spadl do rozžhaveného kovu. Zvon byl posvěcen na jméno ''Marie'', ale mezi lidmi se mu říkalo ''Ptáček'' kvůli jménu zvonaře i zvláštní příhodě při jeho odlévání.
== Památky ==
Historické centrum [[Městská památková rezervace|Městské památkové rezervace]] spolu s&nbsp;'''kostelem sv. Barbory''' a&nbsp;'''kostelem Nanebevzetí Panny Marie''' v&nbsp;Sedlci je od roku [[1995]] zapsáno na [[Světové dědictví|Seznamu světového dědictví]] [[UNESCO]]. Město Kutná Hora je členem evropského projektu [[EUROMINT]], jehož cílem je shromáždit informace o&nbsp;všech evropských středověkých a&nbsp;raně novověkých mincovnách.
* [[Kostel svatého Jakuba (Kutná Hora)|Kostel svatého Jakuba]] (1330-1420)
[[Soubor:Kutná Hora 1919.jpg|thumb|Pohled na Kutnou Horu z&nbsp;chrámu sv. Barbory na kostel svatého Jakuba, [[1919]], foto [[Josef Jindřich Šechtl]]]]
* Arciděkanství (1594-1599)
* České muzeum stříbra Kutná Hora a středověký důl [http://www.cms-kh.cz/]
* [[Hrádek (Kutná Hora)|Hrádek]] (1485–1505)
* Hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice (kolem 1415; 1488–1504)
* Hřbitovní kostel Všech svatých (kolem 1290; 1698)
* [[Chrám svaté Barbory]] (1385–1420; 1481-1499; 1512-1558; 1884-1893)
* [[Jezuitská kolej v Kutné Hoře|Jezuitská kolej]] (1667–1700)
* [[Kamenná kašna v Kutné Hoře|Kamenná kašna]] (1493–1495)
* [[Kamenný dům v Kutné Hoře|Kamenný dům]] (1485–1495)
* Kaple Božího těla (kolem 1400)
* [[Klášter řádu sv. Voršily]] (1733–1743)
* Kostel Matky Boží Na Náměti (1360–1470)
* [[Kostel svatého Jana Nepomuckého (Kutná Hora)|Kostel svatého Jana Nepomuckého]] (1734–1750)
* [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele|Sedlec, chrám Nanebevzetí Panny Marie]] (1280-1320; 1702-1714)
* [[Kostnice v Sedlci|Sedlec, hřbitovní kostel Všech Svatých]] (kolem 1400) 
* [[Morový sloup]] (1713–1715)
* Ruthardka
* Sankturinovský dům
* [[Vlašský dvůr]] (kolem 1290; 1390-1400; 1496-1499; 1577-1579; 1893-1898)
== Průmysl ==
Od roku 1538 je v [[Pivovar Kutná Hora|Kutné Hoře známý pivovar]], založený rodem [[Dačický z Heslova|Dačických z Heslova]], který do nedávna vařil piva [[Dačický]] a [[Lorec (pivo)|Lorec]]. V 19. století vznikla v bývalém [[Cisterciácký řád|cisterciáckém]] klášteře tabáková továrna, kterou dnes vlastní společnost [[Altria Group|Philip Morris]]. Od roku [[1967]] je v Kutné Hoře velký strojírenský závod, slévárna ČKD Kutná Hora. Vedle kterého nedávno vyrostla továrna společnosti Foxconn.  
Zásoby [[stříbro|stříbra]] byly vyčerpány již na přelomu 17. a 18. století. Avšak těžba rud [[zinek|zinku]] a [[olovo|olova]] pokračovala na [[Kaňk]]u až do roku [[1991]].
== Doprava ==
[[File:Nádraží Kutná Hora město.JPG|thumb|Železniční zastávka Kutná Hora město, součást trati Kutná Hora – Zruč nad Sázavou]]
Od západu na východ prochází Kutnou Horou [[Silnice I/2|silnice č. 2]], která se u [[Malín]]a kříží se [[Silnice I/38|silnicí č. 38]]. Ve městě se nachází dvě vlaková nádraží. Hlavní nádraží leží na trase ''[[Železniční trať Kolín - Havlíčkův Brod|Kolín - Havlíčkův Brod]]'' asi 3 kilometry od centra města. Stanice Kutná Hora město leží na trase ''[[Železniční trať Kutná Hora - Zruč nad Sázavou|Kutná Hora - Zruč nad Sázavou]]''. 
Kutná Hora má [[Městská autobusová doprava v Kutné Hoře|městskou autobusovou dopravu]] o 6 linkách, nejvýznamnější linkou městské hromadné dopravy je linka 1, která spojuje hlavní vlakové nádraží, autobusové nádraží a centrum města. Autobusovou dopravu ve městě obstarává společnost Veolia Transport Východní Čechy a.s.
== Školství ==
V Kutné Hoře se nacházejí čtyři [[základní škola|základní školy]]. Jsou to ''ZŠ Jana Palacha, ZŠ Kremnická (Žižkov), ZŠ Kamenná Stezka a ZŠ T. G. Masaryka''. Střední stupeň vzdělání je v Kutné Hoře zastoupen [[SOŠ a SOU řemesel Kutná Hora|Střední odbornou školou a Středním odborným učilištěm řemesel]], dále [[VOŠ a SPŠ Kutná Hora|Střední průmyslovou školou]] a dvěma [[gymnázium|gymnázii]] [[Gymnázium Jiřího Ortena|Gymnáziem Jiřího Ortena]] [http://www.gymkh.cz/ ] a [[Církevní gymnázium sv. Voršily v Kutné Hoře|Církevním gymnáziem sv. Voršily]]. Vyšší stupeň vzdělání je zastoupen [[VOŠ a SPŠ Kutná Hora|Vyšší odbornou školou]], která poskytuje vzdělání v oborech Automatizační technika a Management Elektrotechniky. V plánech je i zřízení Kutnohorské Královské univerzity, která bude poskytovat vzdělání v oborech historických, v budově [[Jezuitská kolej v Kutné Hoře|Jezuitské koleje]].
== Náboženské organizace ==
* [[Apoštolská církev]]
* [[Církev bratrská]]
* [[Církev československá husitská]]
* [[Českobratrská církev evangelická]]
* [[Církev Křesťanská společenství|Křesťanské společenství Kutná Hora]]
* [[Římskokatolická církev]]
** [[Charita Česká republika|Oblastní Charita Kutná Hora]]
** [[Českomoravská provincie Římské unie řádu svaté Voršily]]
== Kultura ==
Ve městě se konají různé festivaly jako [[Královské stříbření Kutné Hory]], recitační soutěž [[Ortenova Kutná Hora]], [[Mezinárodní bienále interpretační kytarové soutěže]] nebo [[folk]]ový [[Festival Kocábka]]. Nejvýznamnějšími kulturními institucemi jsou Městská knihovna, [[Městské Tylovo divadlo]] a [[Kino Modrý kříž]]. Další významné městské instituce jsou [[České muzeum stříbra]] s historickým [[Osel (důl)|dolem Osel]], jehož expozice jsou vystaveny na [[Hrádek (Kutná Hora)|Hrádku]], v [[Kamenný dům|Kamenném domě]] a [[Tylův dům|Tylově domě]], dále pak [[Muzeum Alchymie]] v [[Sankturinovský dům|Sankturinovském domě]] a [[Muzeum tabáku]] v historickém reflektáři [[cisterciácký klášter v Sedlci|cisterciáckého kláštera v Sedlci]]. Ve městě je i vodní park, zimní stadion a druhá nejdelší [[bobová dráha]] v [[Evropa|Evropě]].<ref>[http://www.kutnahora.cz/index.php?sec=5&cid=21&aid=387 Městský informační portál Kutná Hora]</ref>
== Členění města ==
[[Soubor:KH Kutná Hora.png|thumb|200px|Katastrální území Kutné Hory]]
Kutná hora se skládá z 12 místních částí na 7 katastrálních územích
* [[Hlouška]] – k. ú. Kutná Hora a Sedlec u Kutné Hory
* [[Kaňk]] – k. ú. Kaňk
* [[Karlov (Kutná Hora)|Karlov]] – k. ú. Kutná Hora a Sedlec u Kutné Hory
* [[Kutná Hora-Vnitřní Město]] – k. ú. Kutná Hora
* [[Malín]] – k. ú. Malín
* [[Neškaredice]] – k. ú. Neškaredice
* [[Perštejnec]] – k. ú. Perštejnec
* [[Poličany (Kutná Hora)|Poličany]] – k. ú. Poličany
* [[Sedlec (Kutná Hora)|Sedlec]] – k. ú. Sedlec u Kutné Hory  a Malín
* [[Šipší]] – k. ú. Kutná Hora a Sedlec u Kutné Hory
* [[Vrchlice (Kutná Hora)|Vrchlice]] – k. ú. Kutná Hora
* [[Žižkov (Kutná Hora)|Žižkov]] – k. ú. Kutná Hora
== Správní území ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' Okres Kutná Hora|Obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora}}
Kutná Hora je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. [[Okres Kutná Hora]] se skládá ze 88 obcí, [[Obvod obce s rozšířenou působností Kutná Hora|ORP]] z 51 obcí.
== Osobnosti ==
* Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka (asi 1350 – 1403), šlechtic a spisovatel
* Ondřej Ptáček († 1511), zvonař
* Mikuláš Dačický z Heslova (1555 – 1626), šlechtic a spisovatel
* Jan Campanus Vodňanský (1572 – 1622), spisovatel a rektor pražské univerzity 
* Bedřich Bridel (1619 – 1680), básník
* Petr Brandl (1668 – 1735), malíř
* Jan Erazim Vocel (1803 – 1871), archeolog
* Josef Kajetán Tyl (1808 – 1856), dramatik
* Antonín Lhota (1812 – [[1905]]), malíř
* Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856), spisovatel a novinář
* Alois Oliva (1822 – 1899), mecenáš
* Gabriela Preissová (1862 – [[1946]]), spisovatelka
* Josef Braun (1864 – 1891), spisovatel
* Rudolf Krupička (1879 – [[1951]]), básník a dramatik
* Jaroslav Vojta (1888 – [[1970]]), herec
* [[Jiří Orten]] ([[1919]] – [[1941]]), básník
* [[Miroslav Florian]] ([[1931]] – [[1996]]), básník

== Partnerská města ==
* {{Flagicon|Kamerun}} [[Bamenda]], [[Kamerun]]
* {{Flagicon|Německo}} [[Bingen am Rhein]], [[Německo]]
* {{Flagicon|Maďarsko}} [[Eger]], [[Maďarsko]]
* {{Flagicon|Itálie}} [[Fidenza]], [[Itálie]]
* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Kamenec Podolský]], [[Ukrajina]]
* {{Flagicon|Slovensko}} [[Kremnica]], [[Slovensko]]
* {{Flagicon|Francie}} [[Remeš]], [[Francie]]
* {{Flagicon|Dánsko}} [[Ringsted]], [[Dánsko]]
* {{Flagicon|Velká Británie}} [[Stamford (Lincolnshire)|Stamford]], [[Spojené království]]
* {{Flagicon|Polsko}} [[Tarnowskie Góry]], [[Polsko]]

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:KutnaHora2008-016.jpg|Kostel sv. Jakuba a&nbsp;Vlašský dvůr od Svaté Barbory
Soubor:KUTNA HORA (js) 7.jpg|Kostel sv. Barbory
Soubor:KUTNA HORA (js) 14.jpg|Kamenný dům
Soubor:KUTNA HORA (js) 13.jpg|Kostnice v Sedlci
Soubor:Kutna Hora 13.png|Kostnice v Sedlci
Soubor:Kutna Hora 12.png|Chrám Nanebevzetí Pany Marie v Sedlci
Soubor:Wloski-dwor.jpg|Vlašský dvůr
Soubor:Kutna Hora 21.png|Letecký pohled na město
</gallery>
== Související články ==
* [[Bitva u Kutné Hory]]
* [[Horní město]]
* [[Nemocnice Kutná Hora]]

== Literatura ==
* J. Kořan, ''Dějiny dolování v rudním okrsku kutnohorském''. Praha: Vědecko-technické nakl, 1950 
* J. Kořínek, ''Staré paměti kutnohorské''. Praha: Nakladatelství Lidové noviny 2000 - 605 s. ISBN 80-7106-453-X
* ''Ottův slovník naučný'', sv. 15, str. 413 nn., hesla "Kutná Hora - dějiny"
* E. Poche a kol., ''Umělecké památky Čech'' II. Praha 1980, str. 182 - 198. 
* ŠORM, Antonín. ''Pověsti o českých zvonech.'' Praha: V. Kotrba, 1926.
* MATYS, Rudolf: ''Kutnohorské pověsti''. Praha, 1973
* POSPÍŠIL, Aleš. Zmizelá Kutná Hora. Praha : Paseka, 2009. 168 stran, ISBN 978-80-7432-013-2. 
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://www.mu.kutnahora.cz www.mu.kutnahora.cz] – stránky městského úřadu
* [http://www.kutnahora.cz/ www.kutnahora.cz] - městský informační protál
* [http://www.kutnahora.info www.kutnahora.info] – informace o Kutné Hoře a blízkém okolí
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:533955 Statistické údaje o Kutná Hoře] na webu ČSÚ
* [http://www.kutna-hora.wz.cz Kutná Hora - památky ] - Kompletní seznam a popis památek královského města Kutná Hora
* [http://denemark.jidol.cz Denemark] - stránky o přírodě a historii Kutné Hory a  okolí
* [http://www.pohlednice-kutna-hora.wz.cz Pohlednice - Kutná Hora] - Staré pohlednice a fotky Kutné Hory
  

{{Flickr|Kutná+Hora}}{{Commons|Kutná Hora}}{{Město Kutná Hora}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Okres Kutná Hora}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kutná Hora]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Okres Kutná Hora]]
[[Kategorie:Městské památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Okresní města v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce v okrese Kutná Hora]]