Lesné

{{Infobox sídlo
| název = Lesné
| foto = Soubor:Osada Lesné.JPG
| popisek.foto = Letecký pohled na osadu
| charakter = malá vesnice
| obyvatelé = 10
| č.p. = 35
| PSČ = 407&nbsp;56
| obec = [[Jiřetín pod Jedlovou]]
| okres = Děčín
| země = [[Čechy]]
| kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]
| k.ú. = Rozhled
| výměra = 3,98
| zem.šíř = 50°51'59”
| zem.dél = 14°35'20”
| nad.výš = 420–470 
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Lesné| position=right |lat_deg=50 |lat_min=51 |lat_sec=59 |lon_deg=14 |lon_min=35 |lon_sec=20|float=center | caption= }}
}}[[Soubor:Lesní mlýn.JPG|thumb|240px|Bývalý Lesní mlýn]]
'''Lesné''' ({{vjazyce|de}} {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}) je rekreační osada nacházející se v nejsevernější části [[Česká republika|České republiky]]. Leží na severní straně [[Lužické hory|Lužických hor]] na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části [[Šluknovský výběžek|Šluknovského výběžku]] v údolí [[Lesenský potok|Lesenského potoka]]. Osada z větší části leží v [[Jiřetín pod Jedlovou|Jiřetíně pod Jedlovou]], menší část spadá pod [[Dolní Podluží]]. Prochází jí [[silnice I/9]] spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné probíhá linie [[lužický zlom|lužického zlomu]]. 
Osada vznikla na místě vodního mlýna, doloženého na konci 17. století. Od počátku 19. století až do [[druhá světová válka|druhé světové války]] zde již bylo několik desítek domů a žilo zde kolem dvou až tří set lidí, většinou dřevorubců. Válka a [[Vysídlení Němců z Československa|odsun německého obyvatelstva]] způsobil výrazný pokles počtu obyvatel. Od té doby osada postupně přestávala být místem trvalého osídlení a stávala se rekreačním územím. 
== Název ==
Dnešní osada Lesné se ještě v roce [[1945]] i v úředních dokladech nazývala {{cizojazyčně|de|''Innozenzidorf''}}. Její české jméno „Lesné“ bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu {{cizojazyčně|de|''Innocenzendorf''}}, který zněl {{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským v roce [[1960]] začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru v prvním pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od jiné, ležící nedaleko [[Děčín]]a, která po válce namísto toponyma německy {{cizojazyčně|de|''Hortau''}} dostala jméno [[Lesná (Děčín)|Lesná]].
== Historie ==
Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy {{cizojazyčně|de|''Puschmühle''}}) a byl počítán ke vsi [[Rozhled]]. [[Toponymum]] v této podobě je doloženo k [[27. duben|27. dubnu]] 1695. Ke [[24. prosinec|24. prosinci]] 1711<ref>Turistický průvodce ČSSR, svazek 13, České Švýcarsko, Praha 1961, Sportovní a turistické nakladatelství, str. 134</ref> je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu (''„Inocentzidörffl“''). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé [[8. leden|8. ledna]] 1698 a naposledy [[18. duben|18. dubna]] 1701 „''{{cizojazyčně|de|aussn Glassendorf}}''“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady {{cizojazyčně|de|''Glassendorf''}}<ref>Táňa Březinová, 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech, Nejstarší sklárny, str. 126, ISBN 80-239-0866-9</ref>, jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie. 
Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.<ref>Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str.64</ref> Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „{{cizojazyčně|de|''Buschdörfel''}}“.
[[Soubor:Innozenzidorf.png |thumb|240px|Okolí Lesného na mapě [[II. vojenské mapování|II. vojenského mapování]] 1836-1852]]
V roce 1805 byla přes osadu do [[Stožecké sedlo|Stožeckého sedla]] postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně. 
K Lesnímu [[mlýn]]u (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda [[Jan Karásek|Jana Karáska]] tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. [[Henleinovci]] tu měli skladiště zbraní. V roce [[1942]] město [[Česká Lípa]] zřídilo v prostorách mlýna [[škola v přírodě|školu v přírodě]] a v roce [[1946]] dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z [[Řecko|Řecka]]<ref>Mandava 2004. Kruh přátel muzea Varnsdorf, říjen 2004, Petros Cironis:Domovy řeckých dětí v Dolní Chřibské, Lesném, Tolštejně a Krásném Poli, str. 68-71</ref>. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byla v Lesné služebna [[Finanční stráž|finanční stráže]]<ref>Kolektiv autorů, Hraničáři pod Luží 38, Československá obec legionářská, 2003, obr. 19, ISBN 80-86011-20-8</ref>.
V roce [[1949]] se začalo jednat o připojení osad ležících na katastrálních územích Rozhled a Jedlová tj. osad Lesné, Rozhled a Jedlová, kde se nikdy nepodařilo dosáhnout ani sedminy předválečného stavu obyvatel. Osada a katastrální území Rozhled se do roku 1960 nazývala Tolštýn. Na schůzi rady [[9. červenec|9. července]] [[1949]] ''předseda přečetl zápis ze schůze pléna MNV v Jiřetíně, ve kterém bylo jednáno o sloučení obce Tolštýna s Jiřetínem. Název sloučených obcí – Jiřetín pod Tolštýnem''.<ref>Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str. 146</ref> Integraci předcházela slavnostní schůze pléna MNV na Tolštýně dne [[9. květen|9. května]] [[1949]]. Obce byly úředně sloučeny [[1. říjen|1. října]] [[1949]]; převedení administrativy trvalo do konce roku.
== Současnost ==
Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná [[silnice I/9]], jsou zde v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré [[autobus]]ové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ní autobusové linky ze Šluknovského výběžku do [[Praha|Prahy]] a [[Liberec|Liberce]].  
=== Vývoj počtu obyvatel a počtu domů ===
[[Soubor:Pohled z Tolštejna na osadu Lesné.jpg|thumb|240px|Osada Lesné z Tolštejna]]
{|class="wikitable" style="text-align:center;"
|'''rok'''
|'''počet obyvatel'''
|'''počet domů'''
|- 
|1787 
| 
|27
|- 
|1831 
|195 
|27 
|- 
|1843 
|245 
|28
|- 
|1850
|264
|28
|- 
|1869 
|277
|34 
|- 
|1880
|314
|36
|- 
|1890 
|311
|34
|- 
|1900
|294
|35
|- 
|1910 
|288
|35
|- 
|1921
|225 
|35
|- 
|1930 
|250
|35
|- 
|1950 
|63
|36
|- 
|1961*
|53
|
|- 
|1970
|12 
|3
|- 
|1980
|13
|8
|- 
|1991
|7 
|4
|- 
|1997
|5
|
|}
*<small>Poznámka: Od roku 1961 obyvatelstvo hlášené k trvalému pobytu a počet trvale obydlených domů.</small>
== Okolí ==
Lesné leží v severní části [[CHKO Lužické hory]], v údolí Lesenského potoka, sousedí s Dolním Podlužím na severu, s Jiřetínem pod Jedlovou na severozápadě a s osadou Rozhled na západě. Polní cesta do Jiřetína pod Jedlovou míjí vpravo [[žula|žulový]] lom, nedaleko vlevo je bývalý lom na [[pískovec]].<ref>Lužické hory, Ještědský hřbet, Turistický průvodce ČSSR, svazek 31, Olympia 1987, str.208</ref> Asi 1 km jižně od Lesného leží zřícenina hradu [[Tolštejn]], který byl roku 1642 zničen [[Švédsko|švédskými]] vojsky. Směrem na východ a jih jsou hluboké lesy.
== Turistické značené cesty ==
Přes osadu Lesné vedou dvě značené turistické trasy,  červená číslo 0318 vede z Lesného do [[Krompach|Krompachu]] a dále na vrchol [[Hvozd (Lužické hory)|Hvozdu]], na opačnou stranu směrem k hradu Tolštejn má  červená turistická trasa číslo 0332, vede před vrchol [[Jedlová (Lužické hory)|Jedlové]] do [[Krásná Lípa|Krásné Lípy.]] Červená turistická cesta je zároveň [[Evropská dálková trasa|Evropskou dálkovou trasou]] E3. Žlutá turistická trasa číslo 7027 ve z Jiřetína pod Jedlovou přes údolí Milířky, zde na ni navazuje Hornická naučná stezka Údolí Milířka, do Dolního Podluží na hraniční přechod s Německem.<ref>České středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1 : 100 000, Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-815-6</ref>

== Souřadnice ==
{{geo cz|50|51|59|14|35|15}}
== Reference ==
<references/>
== Literatura ==
* {{Citace knihy | příjmení = Smetana | jméno = Jan | titul = Jiřetín pod Jedlovou | vydavatel = Obec Jiřetín pod Jedlovou | místo = Jiřetín pod Jedlovou | rok = 1998 | isbn = 80-238-2811-8}} 
== Externí odkazy ==
* [http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=oblesnc Podrobný popis osady Lesné]
* [http://www.luzicke-hory.cz/galerie/index.php?pg=hplesnc Historické fotografie osady Lesné]
* [http://www.sweb.cz/lesne/ Další historické fotografie osady Lesné]

{{Dobrý článek}}{{Commonscat|Lesné (Jiřetín pod Jedlovou)}}{{Obec Jiřetín pod Jedlovou}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Děčín]]
[[Kategorie:Lužické hory]]
[[Kategorie:Jiřetín pod Jedlovou]]