Ostrožská Lhota

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města | název = Ostrožská Lhota | status = obec | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] | okres = Uherské Hradiště | ob.roz.půs = [[Uherské Hradiště]] | pov.ob = [[Uherský Ostroh]] | země = [[Morava]] | výměra = 6,35 | obyvatelé = 1587 | obyv.datum = 1.&nbsp;1.&nbsp;2007 | zem.šíř = 48° 58’ 34’’ | zem.dél = 17° 28’ 18’’ | PSČ = 687&nbsp;23 | početzsj = 1 | početč = 1 | početk = 1 | adresa = Ostrožská&nbsp;Lhota&nbsp;148<br />68723 Ostrožská Lhota | web = www.ostrozskalhota.cz | úř.web = | email = ostrlhota@uh.cz | starosta = Antonín Jelének | foto = Soubor:Ostrozska Lhota.jpg | popisek.foto = Ostrožská Lhota – pohled od severu | znak = | vlajka = Soubor:Flag of Ostrožská Lhota.png | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Ostrožská Lhota |lat_deg=48 |lat_min=58 |lat_sec=34 |lon_deg=17 |lon_min=28 |lon_sec=18 |float=center }} | NUTS5 = CZ0722 592455 | NUTS4 = CZ0722 | NUTS3 = CZ072 | nad.výš = 207 }} Obec '''Ostrožská Lhota''' se nachází v okrese [[Okres Uherské Hradiště|Uherské Hradiště]], kraj [[Zlínský kraj|Zlínský]]. S počtem 1587 obyvatel je největší [[Lhota|Lhotou]] v [[Česká republika|České republice]].<ref>{{Citace webu | příjmení=Frolová | jméno=Irena | url=http://www.hitechsolar.cz/aktuality-detaily.php?kategorie=1078&id=1095 | titul=Největší Lhota má největší solární elektrárnu | vydavatel=Moravský ŠÍP | datum vydání=2007-07-26 | datum přístupu=2008-02-12 | jazyk=česky}}</ref> == Poloha == Ostrožská Lhota se rozkládá v údolí potoka [[Okluky]], pod vrcholem [[Svatý Antonínek]]. Leží asi 10&nbsp;km jižně od [[Uherské Hradiště|Uherského Hradiště]], na jižním okraji [[Okres Uherské Hradiště|okresu Uherské Hradiště]] (a [[Zlínský kraj|Zlínského kraje]]) při hranicích s [[Okres Hodonín|okresem Hodonín]] (a [[Jihomoravský kraj|krajem Jihomoravským]]). Svým [[katastr]]em o výměře 6,35 [[kilometr čtvereční|km²]] sousedí s katastry obcí [[Ostrožská Nová Ves]] (na severu), [[Hluk (okres Uherské Hradiště)|Hluk]] (na východě), [[Blatnice pod Svatým Antonínkem]] ([[okres Hodonín]]; na jihu) a [[Ostrožské Předměstí]] a [[Kvačice]] (dnes součásti města [[Uherský Ostroh]]; na západě).<ref>[http://nahlizenidokn.cuzk.cz/Mapa.aspx?typ=KU&id=716171 Nahlížení do katastru nemovitostí – Ostrožská Lhota]</ref> Názvy [[trať (pozemek)|tratí]] v obci: Padělky, Padělky [[Veselí nad Moravou|veselské]], Luby, Přední hony, Mezižlebí, Prostřední, Daleké, Těšovy, Koruny, Staré hory, Brodské, Záhumení, Zeliště, Zelnice, Chylecká, Chmelinec, Podstolní, Kráčiny, Lysiny, Hradišťka, Lúčky, Záhoří, Súchovy, Záčepůvčí aj.<ref name="uherskohradistsko"/> {| align="right" class="wikitable" style="margin: 0 1em 1em 1em" ! colspan="2" | Historické názvy obce<ref name="uherskohradistsko">{{Citace knihy | korporace = Muzejní a vlastivědná společnost | titul = Uherskohradišťsko | redaktoři = Vladimír Nekuda | vydání = 2. upr | vydavatel = Muzejní a vlastivědná společnost | místo = Brno | rok = 1992 | počet stran = 855 | přílohy = [40] s. obr. příloh il. + 5 map | edice = Vlastivěda moravská | svazek edice = 63 | isbn = 8085048396 }}</ref> |- ! Rok ! Název |- | 1371 | Velká Lhota |- | &nbsp; | Lhota Kamenná |- | 1522 | Ostrovská Lhota |- | 1592 | Lhota Ostrovská |- | 1720 | Ostro Lhota |- | 1751 | Ostra Lhota |- | 1872 | Ostrá Lhota |- | 1906 | Ostra Lhota |- | 2009 | Ostrožská Lhota |} == Jméno == Název [[Lhota]] je častý u vesnic, které vznikaly v období vrcholné [[středověká kolonizace|středověké kolonizace]] ve 13. a 14. století, a odkazuje na kolonizační původ obce.<ref name="uherskohradistsko"/> Starší doložená jména pro Ostrožskou Lhotu jsou ''Velká Lhota'', ''Kamenná Lhota'', ''Ostrovská Lhota'' či ''Ostrá Lhota''. == Historie == První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371, z doby císaře Karla IV., kdy [[Markrabství moravské|moravský markrabě]] Jan Jindřich odkázal panství [[Uherský Ostroh|ostrožské]] svému synu [[Jan Soběslav Lucemburský|Soběslavovi]].<ref>[http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=3&bookid=83&page=144 Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae 10]</ref> Obec je tehdy [[latina|latinsky]] nazývána ''Majori Lhota'' ([[čeština|česky]] ''Velká Lhota''). V roce 1421 museli doposud [[katolická církev|katoličtí]] farníci přijmout po vzoru svého pána [[Hašek z Waldsheimu|Haška z Waldsheimu]] náboženství [[Moravští bratři|Moravských bratří]] a během husitských válek bojovali spolu s husity. Roku 1511 koupil ostrožské panství [[Jan z Kunovic]] a jeho rod jej pak držel až do třicetileté války. V květnu 1605 vyplenily obec oddíly [[Bočkajovci|Bočkajovců]].<ref name="hosak">{{Citace knihy | autor = Hosák, Ladislav | rok = 1937 | titul = Historický místopis země Moravskoslezské | vydavatel = Společnost přátel starožitností čsl. | místo = Praha | strany = 1144 | isbn = 80-200-1225-7 }}</ref> Po bitvě na Bílé hoře uprchl poslední majitel panství [[Jan Bernard z Kunovic]] do [[Sedmihradsko|Sedmihradska]] a jeho majetek koupil roku 1625 [[Gundakar z Lichtenštejna]], v majetku jehož rodu pak obec již zůstala až do roku [[1918]]. V rámci pobělohorské rekatolizace zde byl [[Vojtěch Martinides|Martinidovou]] misií pravděpodobně v roce 1655<ref name="reif">{{Citace knihy | autor = Reif, P. Miroslav | rok = 2009 | titul = Pamětní kniha kostela svatého Jakuba Staršího v Ostrožské Lhotě | vydavatel = Římskokatolická farnost Ostrožská Lhota | místo = Ostrožská Lhota | strany = 141 | isbn = 978-80-254-4371-2 }}</ref> zbudován první kostel. Na přelomu 17. a 18. století (v letech 1663, 1674, 1699, 1705) trpěla obec ozbrojenými vpády [[Kuruci|Kuruců]], [[Turci|Turků]] a [[Tatarové|Tatarů]] z [[Uhersko|Uher]] a byla mnohokrát vypálena. Samostatná [[farnost]] byla v Ostrožské Lhotě zřízena lokálií 21. listopadu 1765<ref name="uherskohradistsko"/> přispěním lhotského rodáka Jana Maluše, [[kněz]]e v sousední [[Blatnice pod Svatým Antonínkem|Blatnici pod Sv. Antonínkem]], kam do té doby Ostrožská Lhota náležela. V roce 1784 zřízena kuracie a v roce 1867 [[fara]].<ref name="hosak"/> == Demografie == Pánové z Kunovic dali v roce 1592 zpracovat první soupis poddaných a jejich majetku – ''Registra správní panství ostrovského léta 1592''. V Ostrožské Lhotě bylo tehdy 72 osedlých. Ze jmen tam uvedených se až do [[20. století]] v obci zachovaly tyto rody: Blahuš, Vaněk, Vlk, Pavelka, Štajnoch, Bachan, Hanáček, Válek, Hanák, Malušek. Již v roce 1516 je v obci uváděn fojt Václav Vachalec.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Radimský | jméno = Josef | titul = Berňová registra moravská z první poloviny 16. století, III. část | periodikum = Časopis matice moravské | rok = 1957 | číslo = 76 | strany = 288-383 }}</ref> V nejstarším zachovalém moravském [[katastr]]u, tzv. [[Lánový rejstřík|lánové vizitaci]], která na ostrožském panství proběhla 31. července 1671, se v Ostrožské Lhotě uvádí 29 [[půllán]]íků, 10 [[čtvrtlán]]íků, 15 [[zahradník (hospodář)|zahradník]]ů a 10 [[domkář]]ů. K tomu byly od první nedochované lánové vizitace z roku 1657 nově osídlené další dva půllány a jeden domek. Pustých bylo deset domků a jeden [[mlýn]]. Mimo to jsou uvedeny [[vinice]] na hoře Hradišťské a hoře Lysiny.<ref>Moravský zemský archiv v Brně. Fond D1 Lánové rejstříky. L 315.</ref> V roce 1843 žilo v obci 896 obyvatel. Za prusko-rakouské války v roce 1866 jí spolu s ustupujícími [[Habsburská monarchie|rakouskými]] vojsky prošla [[epidemie]] [[cholera|cholery]], ve které 31 osob zahynulo.<ref name="uherskohradistsko"/> == Současnost == Z nedávných událostí v Ostrožské Lhotě je významná např. rekonstrukce [[základní škola|základní školy]] spojená se zřízením kulturního zázemí pro školu a veřejnost Otevřená škola v jejích prostorách, dále vybudování [[průmyslová zóna|průmyslové zóny]] při silnici z [[Uherský Ostroh|Uherského Ostrohu]] do [[Hluk]]u, celková rekonstrukce [[radnice|obecního domu]] či zbudování [[pastorace|pastoračního]] centra [[Antonín Šuránek|P. Antonína Šuránka]] vedle budovy [[fara|fary]], ale také vysazování ohroženého [[dub pýřitý|dubu pýřitého]] v lokalitě Chmelince, výstavba vlastní [[čistírna odpadních vod|čistírny odpadních vod]] při potoce [[Okluky]] za obcí, či zřízení [[cyklistická trasa|cyklotrasy]] procházející obcí ve spolupráci se sousedními obcemi z [[Mikroregion Ostrožsko|Mikroregionu Ostrožsko]].<ref>{{Citace periodika | příjmení=Horáková | jméno=Karin | titul=Slovácký zeměpis - Ostrožská Lhota | periodikum = Dobrý den s Kurýrem | rok = 2003 | číslo = 46 | url=http://www.idobryden.cz/index.asp?AKCE=DETAIL&CISLO=46&ROK=2003&KT1=1&KT2=2&ID=32631 | datum vydání=2003-11-18 | datum přístupu=2009-06-15 | jazyk=česky}}</ref> V roce 2001 proběhly oslavy 630. výročí první písemné zmínky o obci. Dne [[15. červenec|15. července]] [[2007]] byla v [[průmyslová zóna|průmyslové zóně]] nad obcí na katastru Ostrožské Lhoty dokončena instalace [[solární energie|fotovoltaické elektrárny]], která byla v době zahájení provozu svým výkonem 702 kWp největší elektrárnou svého druhu ve [[střední Evropa|střední Evropě]]. Náklady na její vybudování dosáhly téměř 100 milionů [[Koruna česká|Kč]].<ref>{{Citace webu | url=http://www.pressweb.cz/zprava/ostrozska-lhota-nejvetsi-solarni-elektrarnu-stredni-evrope | titul=Ostrožská Lhota má největší solární elektrárnu ve střední Evropě | vydavatel=Pressweb.cz | datum vydání=2007-07-20 | datum přístupu=2008-02-12 | jazyk=česky}}</ref> V posledních letech se obec opakovaně objevila v médiích v souvislosti s nelegální výrobou [[pervitin]]u.<ref>[http://zlin.cz/article.php?ID=93714&region=0 Policisté v Ostrožské Lhotě objevili varnu pervitinu (30.11.2006)]</ref><ref>[http://www.ostrozskalhota.cz/INDEX.PHP?AKCE=CLANEK&RUBRIKA=OBEC&ID=668 Perníkáře zadrželi u zkumavek (29.12.2008)]</ref><ref>[http://slovacky.denik.cz/zlociny-a-soudy/zasahova-jednotka-obsadila-dum-v-ostrozske-lhote.html Zásahová jednotka obsadila dům v Ostrožské Lhotě (02.06.2009)]</ref><ref>[http://www.idobryden.cz/krimi/vyrabela-pervitin/f4875592-1117-102d-85d4-00e0814daf34/ Vyráběla pervitin (23.10.2009)]</ref> == Znak a prapor == Vlastní [[znak (heraldika)|obecní znak]] a [[vlajka|prapor]] získala Ostrožská Lhota ke dni 29. března 1995. Znak obce vychází z [[pečeť|pečeti]] z 1. poloviny 18. století a zobrazuje objekt, který se v obci nevyskytuje a ani zde není nijak historicky doložen, usuzuje se však, že v ní asi někdy stával: ''"Na červeném štítě s modrým lemem se nachází stříbrný kostel se dvěma vížkami, jejichž střechy jsou modré."'' Prapor se barevně odvíjí dle [[heraldika|heraldických]] pravidel z obecního znaku: ''"Bílý list se žlutým žerďovým klínem ohraničeným červenou vnitřní a modrou vnější krokví, vycházející z horního a dolního rohu s vrcholem na středu vlajícího okraje. Poměr barev na žerďovém okraji je 1:1:4:1:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3."'' [[Image:Ostrožská Lhota - památník padlých v první světové válce.jpg|right|thumb|150px|Památník padlých v&nbsp;[[první světová válka|1.&nbsp;světové válce]] před kostelem sv. Jakuba v Ostrožské Lhotě.]] == Pamětihodnosti == Dominantou obce je '''farní kostel [[Jakub Větší|sv. Jakuba Většího]]''' v pozdně [[baroko|barokním]] stylu pocházející z roku [[1908]]. Stojí na místě zbořeného kostela z roku 1832, jehož věž pocházela z předchozího kostela, který se v roce 1830 zhroutil. O stavbu současného kostela se zasloužili především tehdejší [[farář]] Antonín Man, nadučitel Antonín Jadrníček a [[poslanec]] Antonín Cyril Stojan.<ref name="reif"/> Spolu s kostelem byl jižně od něj vystavěn i nový oddělený hřbitov a přestalo se tak pochovávat okolo kostela. '''Socha [[Jan Křtitel|sv. Jana Křtitele]]''' z roku 1747 na křižovatce ulic Dědina, Kostelní a Podsedky je nejstarší dochovanou sochou v Ostrožské Lhotě. [[latina|Latinský]] nápis s&nbsp;[[chronogram]]em na soklu zní ''DIVIna proVentVs gratIa sVper CVnCtos natos sVreXIt MaIor Ioannes baptIsta'' ([[český jazyk|česky]]: ''Boží milostí nade všemi narozenými povstal největší Jan Křtitel'').<ref name="reif"/> Na kopci nad obcí směrem k [[Blatnice pod Svatým Antonínkem|Blatnici]] se nachází [[katolická církev|katolické]] [[poutní místo]] '''[[Svatý Antonínek]]''' s [[kaple|kaplí]] [[Antonín z Padovy|sv. Antonína Paduánského]] z roku 1670 (znovu vystavěna 1819). == Slavní rodáci == * Mons. ThDr. [[Antonín Šuránek]] ([[29. květen|29. května]] [[1902]] v Ostrožské Lhotě – [[3. listopad]]u [[1982]] v [[Petřkovice (Ostrava)|Petřkovicích]]) – spirituál [[Arcibiskupství olomoucké|olomouckého]] kněžského semináře, [[Služebník Boží]], pohřben na ostrožskolhotském hřbitově * [[Charles Paul Blahous III]] (narozen [[1963]] v [[Alexandria (Virginia)|Alexandrii]] v [[Spojené státy americké|USA]]) – někdejší speciální asistent [[Prezident Spojených států amerických|prezidenta USA]] [[George W. Bush]]e pro hospodářskou politiku – je členem čtvrté generace potomků [[Češi|českých]] emigrantů původem z Ostrožské Lhoty == Literatura a zdroje == * {{Citace knihy | korporace = Obec Ostrožská Lhota | titul = Obecní kronika | rok = 1930-1997 | vydavatel = Obecní úřad Ostrožská Lhota | místo = Ostrožská Lhota }} * {{Citace knihy | autor = Žajdlík, Pavel a kolektiv | rok = 2001 | titul = Ostrožská Lhota 1371-2001 | vydavatel = Obecní úřad Ostrožská Lhota | místo = Ostrožská Lhota | strany = 64 s. il. (některé barev.) | přílohy = mapy 21 cm | isbn = 80-238-9937-6 }} == Externí odkazy == * [http://www.ostrozskalhota.cz/ Ostrožská Lhota – oficiální webové stránky obce] * [http://www.slovacko.org/home/?acc=ostrozska_lhotac21b Slovácko: Dění v obci Ostrožská Lhota (Radek Bartoníček)] * [http://lhotan.unas.cz/ Neoficiální stránky Ostrožské Lhoty (Martin Žajdlík)] * [http://www.slovacko.cz/lokalita/405/ Ostrožská Lhota na webu Slovácko.cz] * [http://www.pastoracnicentrum.wz.cz/ Pastorační centrum P. Antonína Šuránka v Ostrožské Lhotě] * [http://www.zsol.cz/ Základní škola a Mateřská škola Ostrožská Lhota] * [http://www.otevrenaskola.cz/ Centrum Otevřená škola Ostrožská Lhota] {{commonscat}}{{Okres Uherské Hradiště}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Vesnice okresu Uherské Hradiště]] [[Kategorie:Lhoty v Česku]]

Návrat na stránku „Ostrožská Lhota“.