Ostrov Kharg

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:ISS005-E-11900 lrg.jpg|thumb|240px|Satelitní snímek ostrova Kharg (2010)]] [[Soubor:Kharg oil loading terminal.jpg|thumb|240px|Kharg oil terminal (1967)]] '''Ostrov Kharg''' (perština: جزیره خارگ; anglicky: '''Kharg Island''', česky asi: '''Charg''' – označovaný jako „Zakázaný ostrov“) je kontinentální ostrov [[Írán]]u v [[Perský záliv|Perském zálivu]]. ​Ostrov leží 25 km (16 mil) od íránského pobřeží a 483 km (300 mil) severozápadně od [[Hormuzský průliv|Hormuzského průlivu]]. ​Ostrov Kharg, který spravuje sousední pobřežní [[Búšehr (provincie)|provincie Búšehr]], poskytuje námořní přístav pro vývoz až 90 % íránských ropných produktů a také skladovací kapacitu až pro 30 milionů barelů ropy, a je proto strategicky důležitý. ​Na ostrově, který má vlastní zásobu sladké vody, se nachází město Kharg a [[maják]] Jazireh-ye Khark. Předtím, než se ostrov v 60. letech 20. století stal velkým ropným terminálem, nazval ho íránský spisovatel Jalal Al-e-Ahmad „osamocenou perlou Perského zálivu“. Na ostrově se nachází několik důležitých archeologických nalezišť, včetně zřícenin křesťanského kláštera, které pravděpodobně pocházejí již ze 7. století. ​Nacházejí se zde také hrobky, chrámy a achemenidský nápis klínovým písmem z období mezi lety 550 a 330 př. n. l. ​Po staletí byl ostrov důležitým obchodním místem, které v 16. století ovládalo Portugalské impérium a v 18. století bylo součástí Nizozemské koloniální říše. ​Poprvé byl rozvinut v ropný terminál v [[1960-1969|60. letech]] [[20. století]] za vlády šáha ve spolupráci s americkou ropnou společností Amoco. == Historie == ==== 20. století ==== Ve 20. století ji '''Rezá Šáh Pahlaví''' (vládce Íránu v letech 1925 až 1941) přeměnil na místo vyhnanství pro politické oponenty, což zabránilo jakémukoli širšímu rozvoji. V roce [[1956]] byly na ostrově Kharg zahájeny práce na výstavbě ropných nádrží, které měly sloužit k uchovávání ropy přepravované potrubím z ropného pole Gachsaran. V listopadu 1958 byla zahájena výstavba 99 mil dlouhého ropovodu o průměru 26–28–30 palců, která byla dokončena v prosinci 1959. Terminál umožňoval nakládku tankerů o nosnosti 100 000 DWT a byl slavnostně otevřen 8. listopadu 1960. V roce [[1960]], před dalším významným rozvojem ropného terminálu, nazval íránský spisovatel Džalál al-e-Ahmad (1923–1969) ostrov při jeho návštěvě „osamocenou perlou Perského zálivu“. V 60. letech 20. století byl ostrov za vlády šáha ve spolupráci s americkou společností Amoco přestavěn na ropný terminál. Kolem roku [[1975]] zde fungovaly tři hlavní ropné terminály – terminál Kharg, terminál Sea Island a terminál Darius, a také plynárenský terminál Kharg Chemical Complex neboli Khemco. Ostrov Kharg se stal největším příbřežním terminálem pro [[Ropa|ropu]] na světě a hlavním námořním terminálem pro íránskou [[Ropa|ropu]]. ==== Íránská revoluce ==== Majetek společnosti Amoco byl po íránské revoluci v roce [[1979]] vyvlastněn. Navzdory pokračujícím sankcím od íránské revoluce v roce 1979 Írán pokračoval ve výstavbě zařízení na ostrově. Ostrov byl v 80. letech 20. století během íránsko-irácké války bombardován a zařízení byla vyřazena z provozu na podzim roku 1986. Těžké bombardování zařízení na ostrově Kharg iráckým letectvem v letech 1980 až 1988 během války zničilo většinu terminálových zařízení. Ostrov Kharg se nachází uprostřed ropného pole Dárius, které bylo také zničeno intenzivním bombardováním. Oprava všech zařízení probíhala velmi pomalu, a to i po skončení války v roce 1988. ==== 21. století ==== V roce 2009 Írán vyvezl a vyměnil 950 milionů barelů ropy přes jižní ropný terminál na ostrově Kharg. V roce 2015 provozovala terminálová zařízení na ostrově Národní íránská ropná společnost. ==== Agresivní útok Izraele a USA ==== Po vypuknutí íránské války dne [[28. únor]]a [[2026]] analytici interpretující satelitní snímky zaznamenali, že Írán zjevně očekával, že se ostrov Charg stane cílem nadcházejícího konfliktu, a proto od začátku února 2026 začal snižovat množství ropy, která je tam skladována. Ačkoli zařízení na ostrově Charg zpočátku nebyla napadena, odhaduje se, že do 7. března 2026 bylo plných pouze devět ropných nádrží, zatímco v polovině ledna jich bylo 27. V březnu 2026 se objevily zprávy, že Izrael zvažuje ostřelování ostrova, zatímco USA upřednostňují myšlenku jeho obsazení. Dne [[13. březen|13. března]] [[2026]] Spojené státy oznámily, že v rámci konfliktu byly bombardovány vojenské zařízení na ostrově Charg. CENTCOM uvedl, že bylo zasaženo přibližně 90 vojenských cílů, zatímco ropná infrastruktura na ostrově zůstala nedotčena. == Souřadnice == * {{Geo dms|29|14|42|N|s|50|18|36|E|v|type:landmark}} == Externí odkazy == * [https://cz24.news/trump-tvrdi-ze-mnoho-zemi-posle-valecne-lode-zatimco-usa-bombarduji-pobrezi-hlava-nehlava-aby-znovu-otevrely-hormuz-zerohedge/ CZ24News – Trump tvrdí, že „mnoho zemí“ pošle válečné lodě, zatímco USA „bombardují pobřeží hlava nehlava“, aby znovu otevřely Hormuz – Zerohedge] * [https://ekonomickydenik.cz/iran-vyzval-lidi-aby-opustili-pristavy-v-dubaji/ Ekonomický deník – Írán vyzval lidi, aby opustili přístavy v Dubaji. Chystá útok...] * [https://cz24.news/masivni-utoky-na-vojenska-zarizeni-na-ostrove-charg-kde-se-zpracovava-drtiva-vetsina-iranske-ropy-video/ CZ24News – Masivní útoky na vojenská zařízení na ostrově Charg, kde se zpracovává drtivá většina íránské ropy (video)] * [https://news.bloguji.cool/2026/03/09/strategicka-role-kharg-island-v-iranskem-ropnem-prumyslu-a-mezinarodni-napeti/ Novinky z USA – Strategická role Kharg Island v iránském ropném průmyslu a mezinárodní napětí] {{Flickr|Kharg+Island}}{{220 sociálních sítí}} [[Kategorie:Ostrovy Íránu v Perském zálivu]] [[Kategorie:Originální články Multimediaexpo.cz]]

Návrat na stránku „Ostrov Kharg“.