Otrokovice

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Infobox české obce a města| název = Otrokovice | foto = Soubor:Batovy domky 1.jpg | popisek.foto = Baťovy domky v Otrokovicích | znak = Soubor:Otrokovice_znak.png | vlajka = Image:Otrokovice CZ flag.png | status = město | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] | okres = Zlín | ob.roz.půs = Otrokovice | pov.ob = Otrokovice | země = [[Morava]] | NUTS3 = CZ072 | NUTS4 = CZ0724 | NUTS5 = CZ0724 585599 | výměra = 19,61 | obyvatelé = 18 608 | zem.šíř = 49°12’ | zem.dél = 17°32’ | nad.výš = 190 | PSČ = 765 02 | početzsj = 18 | početč = 2 | početk = 2 | adresa = Městský úřad Otrokovice<br />nám. 3. května 1340<br />765 02 Otrokovice | web = www.otrokovice.cz | úř.web = www.otrokovice.cz | email = radnice@muotrokovice.cz | starosta = Radoslava Matuszková | loc-map = {{LocMap |Česko |label=Otrokovice |lat_deg=49 |lat_min=12 |lat_sec=34 |lon_deg=17 |lon_min=32 |lon_sec=22 |float=center }} }} '''Otrokovice''' jsou [[město]] na jihovýchodní Moravě, ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], 18 608 obyvatel. Leží na rozhraní tří [[Morava|moravských]] [[etnografie|národopisných]] regionů - [[Slovácko|Slovácka]], [[Valašsko (Morava)|Valašska]] a [[Haná|Hané]]. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Jeho přiřazení k [[Haná|Hané]] je dáno tím, že původní obce, z nichž [[město]] vyrostlo, byly [[Haná|hanácké]]. Ovšem podle převládajícího slováckého nářečí (dle Ústavu pro jazyk český) je možno město řadit též ke Slovácku. Leží na soutoku řek [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dřevnice]]. Tvoří je místní části, někdejší samostatné [[vesnice]], '''Otrokovice''' a '''Kvítkovice'''. Od roku 1933 se pro celé město začalo neoficiálně používat pojmenování '''Baťov'''.<ref name="cygnus">[http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody-/batovy-pomocne-zavody-_bapoz_---otrokovice---batov Baťovy pomocné závody v Otrokovicích (BAPOZ): Výstavba obce Baťov]</ref> K právnímu zakotvení tohoto názvu došlo až po 30. září 1938. Název Baťov byl odebrán v roce 1946.<ref name="pvs1231947">{{PVS|Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946, ve znění pozdějších předpisů.|123|1947}}</ref> == Historie == [[Soubor:Socha Bata.jpg|left|thumb|Socha Tomáše Bati v otrokovickém parku]] [[Archeologie|Archeologické]] nálezy objevené v [[katastrální území|katastru]] [[město|města]] svědčí o tom, že toto území je osídleno už od [[neolit|mladší doby kamenné]]. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině [[Olomouc|olomouckého]] [[biskup]]a [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství. V 19. století patřily Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní [[Haná|Hané]]. Jednalo se o poslední [[Haná|hanácké]] [[obec|obce]], neboť sousední [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] již k regionu [[Haná|Hané]] nepatřily. Podle soupisu obyvatel měli roku 1843 '''Otrokovice''' 804 obyvatel a '''Kvítkovice''' 363. V roce 1841 byla vybudována [[železnice|železniční trať]] pojmenovaná tehdy jako [[Severní dráha císaře Ferdinanda]], která vedla z [[Vídeň|Vídně]] přes [[Břeclav]] a [[Ostrava|Ostravsko]] do [[Bochnia|Bochni]] v dnešním [[Polsko|Polsku]]. [[železnice|Železniční]] zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1882. [[Soubor:Otrokovice_hotel.jpg|left|thumb|Společenský dům]] V roce 1930 rozhodl koncern [[Baťa]] s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve [[Zlín]]ě o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích.<ref name="fenomen135+137">{{Citace monografie | titul = Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960 | vydavatel = Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 200 | počet stran = 275 | strany = 135 a 137 | isbn = 978-80-85052-77-0}}</ref> Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930.<ref name="utopia">{{Citace sborníku | příjmení = Horňáková | jméno = Ladislava | titul = Baťa satellite towns around the world | příjmení sestavitele = Klingan | jméno sestavitele = Katrin | příjmení sestavitele2 = Gust | jméno sestavitele2 = Kerstin | sborník = A Utopia of Modernity: Zlín | vydavatel = Jovis | místo = Berlin | rok vydání = 2009 | isbn = 978-3-86859-034-0 | strany = 120 | jazyk = anglicky}}</ref> Prvních osm továrních objektů bylo postaveno v roce 1931.<ref name="sat2526">{{Citace monografie | titul = Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa | vydavatel = Státní galerie ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 1998 | počet stran = 91 | strany = 25-26 | isbn = 80-85052-30-X}}</ref> V následujícím období je realizována další výstavba. V červenci 1932 zde při leteckém neštěstí zahynul šéf koncernu [[Tomáš Baťa]], což vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu '''Baťov''' pro celé město, což bylo uskutečněno po roce 1938.<ref name="pvs1231947" /><!-- zdroj --> Do roku 1944 bylo postaveno 409 domů s 689 byty, v nichž bydlelo tři tisíce zaměstnanců.<ref name="cipera289">{{Citace monografie | příjmení = Čipera | jméno = Dominik | titul = Ve službách práce a lidu | vydavatel = Tisk | místo = Zlín | rok = 1944 | strany = 289}}</ref> Ředitelem zdejších Baťových pobočných závodů (BAPOZ) byl chvíli i švagr [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]] – [[Josef Hlavnička]].<ref name="cygnus" /> Baťovské projekty však zpomalila válka. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl BAPOZ znárodněn, v plánované výstavbě se nepokračovalo.<ref>Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 919/1946 Ú.l.</ref> V roce 1946 byl městu navrácen název Otrokovice.<ref name="pvs1231947" /> Označení Baťov se však nadále neoficiálně používá pro čtvrť Bahňák. Ke spojení '''Otrokovic''' a '''Kvítkovic''' došlo v roce [[1960]]. Roku [[1964]] byly Otrokovice povýšeny na město. V 70. a 80. letech [[20. století]] došlo k dalšímu výraznému zásahu do života [[město|města]]. V důsledku mohutné [[byt|bytové]] výstavby opět podstatně vzrostl počet obyvatel, tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo dvacetitisícové [[město]]. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci '''původních Otrokovic''' - nové [[panelové domy|paneláky]] se stavěly přímo v centru [[město|města]], na území bývalé [[vesnice]] Otrokovice. Tradiční zástavba byla z větší části „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální [[sídliště]]. Dnes tato část města nese název '''''Střed'''''. V nových [[panelový dům|panelácích]] pak našli bydlení obyvatelé původní i nově příchozí. '''Kvítkovice''' si naproti tomu do dnešních dnů zachovaly svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost. === Části, z nichž město vzniklo === '''Otrokovice''' - původně [[vesnice]]. Podle ní má dnešní [[město]] svůj název. '''Kvítkovice''' - původně [[vesnice]]. Dnes místní část s vlastním [[katastrální území|katastrálním územím]] '''Baťov''' - sídliště s továrnou koncernu Baťa (Baťovy pomocné závody). Nemá vlastní [[katastrální území]] a leží na [[katastrální území|katastrálním území]] Otrokovice. Dnes se tato lokalita nazývá '''''Bahňák'''''. == Průmysl == Nachází se zde především závod na výrobu [[pneumatika|pneumatik]] [[Barum Continental]] a výrobce světoznámých [[Sportovní letadlo|sportovních letadel]] značky Zlín - společnost Moravan. Otrokovice jsou unikátní množstvím průmyslu, který se soustředí primárně v areálu '''Toma'''. == Doprava == === Městská hromadná doprava === {{Podrobně|Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích|Městská autobusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích}} MHD v Otrokovicích zajišťuje [[Dopravní společnost Zlín-Otrokovice]]. Tato společnost zajišťuje jak [[autobusová doprava|dopravu autobusovou]] tak i [[trolejbusová doprava|dopravu trolejbusovou]] (ze [[Zlín]]a vede do Otrokovic meziměstská [[trolejbusová trať]]). Autobusy i trolejbusy jsou společně se železniční tratí Otrokovice – Zlín – [[Vizovice]] začleněny do [[integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]]. === Železniční trať === Železniční stanice Otrokovice plní úlohu hlavního železničního [[terminál]]u pro zlínskou [[aglomerace|aglomeraci]]. Se Zlínem je dopravně propojena místní dráhou [[Železniční trať Otrokovice - Vizovice|Otrokovice - Zlín - Vizovice]]. === Cyklistická doprava === Město se příhodně nachází v těstné blízkosti [[Přírodní park Chřiby|přírodního parku Chřiby]]. Vrchnatou krajinu, zajímavý a rozmanitý terén ocení i nároční cyklisté. Přes město, podél řeky Moravy, vede dálková (314 km) Moravská stezka č. 47 z [[Jeseník]]u do [[Mikulov]]a. V okolí lze najít různě náročné a dlouhé [[Cyklistická trasa|cyklistické trasy]] a několik freeride/downhill tratí kolem kopce Trestný (tam výrazně doporučujeme chrániče končetin a integrální přilbu). == Partnerská města == * [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Dubnica nad Váhom]], [[Slovensko]] * [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Zawadzkie]], [[Polsko]] == Souřadnice == {{Geo dms|49|12|00|N|s|17|32|00|E|v}} == Reference == <references /> == Externí odkazy == * [http://www.otrokovice.cz Oficiální stránky města] * [http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody-/batovy-pomocne-zavody-_bapoz_---otrokovice---batov Baťovy závody v Otrokovicích] * [http://www.zlin.estranky.cz/clanky/novy-zlin/hotel-spolecensky-dum-v-otrokovicich---batove Hotel Společenský dům v Otrokovicích] {{Commonscat}}{{Okres Zlín}}{{Článek z Wikipedie}} {{Baťovské satelity}} [[Kategorie:Otrokovice]] [[Kategorie:Města na Moravě]] [[Kategorie:Okres Zlín]] [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [[Kategorie:Obce v okrese Zlín]] [[Kategorie:Baťovské satelity]]

Návrat na stránku „Otrokovice“.