Vigoň

'''Vigoň''' je příze ze směsi [[Textilie|textil]]ních odpadů s různými druhy vláken. Vyrábí se na způsob [[příze|spřádání]] [[mykaná příze|mykané vlny]].
Název pochází od [[srst alpaky a lamy|vikuně]], jihoamerického velblouda, jehož vzácná, velmi drahá srst původně dávala vlákna na výrobu vigoňové příze.
== Materiál ==
K původním směsím z čistě vikuňových vláken se postupně přidávalo stále více [[bavlna|balvlny]], [[ovčí vlna|ovčí vlny]], textilních odpadů a jiných druhů vláken. V 80. letech minulého století se například tvořily nejčastěji směsi v podobném složení: 
{| border="1" class="wikitable"
|'''Druh vlákna'''
|'''Podíl %'''
|-
|[[viskózová vlákna|Viskózová stříž]], 40 mm nebo 60 mm (jako „nosné“ vlákno)
|10 - 30
|-
|Méněcenné, krátkovlákenné bavlny	
|20 - 40
|-
|Trhané a recyklované odpady (bavlněné nebo vlněné)
|20 - 70
|-
|(Případně také:) [[lýková vlákna]] 
|20 - 25
|}
S podobnými směsemi se dá dosáhnout snížení nákladů na surovinu až pod 1/5 ceny ovčí vlny.
== Příprava odpadů ke spřádání ==
Odstřižky z konfekce a hadry z použitých plošných textilií (ze sběru) se rozdělují na [[tkanina|tkané]] a [[pletenina|pletené]] výrobky, zpravidla se musí prát a a vlna se ''karbonizuje'' kyselinou sírovou. Materiál se pak ručně zbavuje netextilních příměsí (knoflíků, zdrhovadel a pod.) a třídí podle druhu materiálu a barvy.  
[[Soubor:Reißmaschine.jpg|thumbnail|200px|Schema trhacího stroje]]
=== Trhání a sekání ===
K rozvolnění plošných textilií se používají trhací stroje. Stroj sestává z 1-5 bubnů opatřených ocelovými kolíky (cca. 1-2/cm², délka 4-5 cm). Při pracovní šíři 800 mm může dosáhnout výkonu až 5000 kg/h.<ref>Moderní trhací stroj:http://www.befama.com.pl/niemiecka/reissmaschine_fur_textilabfalle_KS39.htm</ref>  Před trháním se vlákna napouští olejovou emulzí, materiál prochází strojem obvykle 2-3 x. 
Na nákresu vpravo je znázorněn trhací stroj s podávacími válečky (1), hlavním bubnem s kolíky (2), sítovými bubny (3) a odváděcími válečky (4).
Trhaný materiál a niťový odpad (z textilního zpracování) se pak rozvolňuje až na jednotlivá vlákna na ''garnetách'' a ''druzetách''. Tato zařízení pracují na podobném principu jako [[mykání|mykací stroje]]. Pracovní orgány jsou opatřeny pilkovými nebo drátkovými potahy a stroje s pracovní šířkou do 1500 mm rozvolňují až 300 kg materiálu za hodinu.  
Niťový odpad, obzvlášť odpad z [[filament]]ů, se pro některé účely seká na určitou délku na ''gilotinových'' nebo ''kruhových strojích''.
=== Recyklování vlákenných odpadů ===
Vlákenné odpady (zpravidla od předpřádacích strojů přádelen) se zbavují netextilních příměsí na klepacich (willow nebo spirálový klepač) a čechracích (např. crighton) strojích. Stroje pracují na principu smýkání materiálu po roštech, kterými propadávají nespřadatelné příměsi, s výkonem 1000-2500 kg/h. 
== Příprava prvotních surovin ==
Lýková vlákna pro vigoňové příze se zpravidla předčištují na tzv. ''kotonii'' (odstranění tvrdých a nadměrně dlouhých vláken). Před zpracováním se musí napouštět olejovou emulzí (2-4 %) a nechávají nejméně 24 hodin odležet. 
Bavlna prochází před mísením s ostatními materiály stejnou rozvolňovací a čisticí linkou, jaká se používá při výrobě bavlněných přízí. 
Viskózová stříž se dodává lehce slisovaná v balících, které se před mísením musí rozvolnit.
== Přádní partie ==
Vigoňová příze sestává z vláken s velmi rozdílnými a často se měnícími vlastnostmi. ''Manipulací'' tj. sestavením několika komponentů do vlákenné směsi se dosáhne určité jakosti příze (pevnost, stejnoměrnost, barevný odstín atd.). Množství materiálu v jedné směsi je omezeno velikostí mísicího zařízení (řádově zhruba do 150 m³), případně velikostí odběratelovy zakázky. Vlastnosti nového mísení se nedají přesně reprodukovat, jednotlivá mísení se proto zpravidla zpracovávají odděleně – ''po partiích''. 
 
Pro některé účely se vypřádají vigoňky s určitým barevným efektem. Manipulaci směsi k tomu účelu se pak říká [[melanžové příze|melanžování]].
 
== Způsob výroby ==
Výrobní postup je téměř stejný jako při spřádání [[mykaná příze|mykané vlny]]. Sestává z mísení, maštění, čechrání, mykání a dopřádání.
[[Soubor:MG 0899 krempelwolf2.jpg|thumbnail|150px|Mykací čechradlo z poloviny 20. století]]
=== Mísení ===
Pro každý komponent požadované směsi je v provozu jedno skříňové čechradlo, které rozvolní předkládaný materiál, odváží naprogramované množství a shazuje vlákenné vločky na společný dopravník.<ref>Skříňové čechradlo s odvažovacím zařízením: http://www.temafa.com/deu/prod-pro/proprog_fra_temafa.htm</ref> Hrubě promíchaný materiál se případně dodatečně rozvolňuje na mykacím čechradle, postřikuje olejovou aviváží (2-7 %) a odvádí do mísicího stroje (nebo komory). Mísení spočívá zpravidla ve vodorovném pokládání tenké vrstvy a svislém odebírání materiálu.<ref>Příklad mísicí komory: http://www.befama.com.pl/niemiecka/KMD.htm</ref>
=== Čechrání ===
Mykací čechradlo pracuje na stejném principu jako mykací stroj na vlnu, pracovní orgány jsou však opatřeny podstaně hrubšími, zaoblenými zoubky. Úkolem stroje je rozvolnit chomáče vláken na drobnější vločky a dále promísit jednotlivé vlákenné komponenty. Zařízení s pracovní šířkou 1400 mm mohou zpracovat až 1,5 tuny materiálu za hodinu, čechrání probíhá obvykle ve dvou pasážích.
V některých výrobních linkách se používají namísto vlnařských strojů stupňová a bubnová čechradla známá z [[příze|přádelny bavlny]].
=== Mykání ===
Směsi pro vigoňové příze se zpravidla mykají na agregátech se dvěma stroji (hrubé a jemné mykání) za sebou. Pracovní orgány na nových strojích jsou obloženy pilkovými potahy s hustotou cca. 100 zoubků na cm². Vlákenná vrstva se po průchodu strojem asi stonásobně zjemní, výsledná pavučinka se dělí na několik desítek proužků zaoblovaných  do tvaru přástu na zařízení, kterým je mykací souprava zakončena.<ref>Mykací souprava se dvěma stroji: http://www.befama.com.pl/niemiecka/zweikrempelsatz_CR612.htm</ref>
Stroje s pracovní šířkou do 2500 mm mohou dosáhnout výkonu do 100 kg/h. 
[[Soubor:Spindelaufsatz 3.jpg|thumbnail|150px|Vřeteno dopřádacího stroje s korunkou pro bezbalonové předení]]
=== Dopřádání ===
[[Přást]] navinutý na válech se předkládá prstencovým dopřádacím strojům. Ty jsou vybaveny [[průtah]]ovým ústrojím se zkrutnou trubkou (kontrola krátkých vláken). [[vřeteno (textil)|Vřetena]] jsou obvykle opatřena nástavci (jedna z alternativ je snímku vpravo), pomocí kterých se snižuje napjetí příze při navíjení na potáč a tím i množství přetrhů. Stroje se staví s průměrem prstence 56 mm s možnými otáčkami vřeten do 12.000/min.
== Vlastnosti a použití příze ==
Většina přízí se vyrábí v rozmezí 100-1000 [[tex (jednotka)|tex]], výjimečně v jemnostech do 40 tex. Charakteristický je měkký omak, matný povrch s našedlým odstínem, velmi nízká pevnost v tahu (asi do 7 cN/tex).V porovnání například s [[česaná příze|česanými přízemi]] vykazuje vigoňka značnou nestejnoměrnost.
Použití pro méně náročné výrobky je velmi mnohostranné, příze jsou obzvlášť vhodné pro počesávané, hřejivé tkaniny a pleteniny. K nejpoužívanějším patří:
* svetry, tepláky, dětské pletené zboží, zimní spodní prádlo
* pracovní oděvy, podšívky
* závěsy, přehozy, přikývky
* prachovky, hadry na čištění, potahy válců na různých strojích a mnoho jiných
V České republice bylo v roce [[1989]] z vigoňových přízí vyrobeno 60 milionů metrů tkanin a 40 milionů kusů pleteného zboží (tepláky). V roce [[2008]] však nebyl v ČR stejně jako v celé EU znám ani jeden výrobce vigoňky. Výroba zde dnes není rentabilní (značný podíl ruční práce) a vigoňka byla v posledních letech u mnohých tkanin a pletenin nahrazena jinými druhy příze.
== Literatura ==
* Nötzold: Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei, Fachbuchverlag Leipzig 1970 
* Pospíšil a kol.:Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) 
== Reference ==
<references/>
{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Textil]]
[[Kategorie:Příze]]
[[Kategorie:Druhy příze]]