Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:Czech refugees from the Sudetenland 1.gif|thumb|240px|Příjezd českých uprchlíků z pohraničí před [[Praha hlavní nádraží|Wilsonovým nádražím v Praze]]]] '''Vyhnání Čechů ze Sudet''' se uskutečnilo v roce [[1938]] po přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]], jejímž hlavním bodem bylo odstoupení pohraničí [[Československo|Československé republiky]] v místech osídlených převážně Němci [[Nacistické Německo|nacistickému Německu]]. Údaje o počtu migrantů se rozcházejí. Tehdejší oficiální statistika, vypracovaná sekretářem Ústavu pro péči o uprchlíky Jaroslavem Šímou uvádí, že k 1. 7. 1939 bylo evidováno celkem 171 401 uprchlíků z pohraničních oblastí do vnitrozemí, z toho 141 037 české národnosti, 10 496 Němců a 18 673 Židů. Statistika nezahrnuje aktivní státní zaměstnance, kterých bylo přibližně 50 tisíc.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Benda|jméno=Jan|příjmení2=|jméno2=|titul=Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939|vydání=|vydavatel=Karolinum|místo=|rok=2012|počet stran=|strany=130|isbn=}}</ref> Někteří z těch, kteří zprvu uprchli, se pak vrátili zpět, naopak v některých případech docházelo k&nbsp;vyhánění i&nbsp;v pozdější době.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bartoš|jméno=Josef|příjmení2=|jméno2=|titul=Okupované pohraničí a české obyvatelstvo 1938-1945|vydání=2|vydavatel=|místo=1986|rok=|počet stran=|strany=|isbn=}}</ref> == Situace před 30. zářím 1938 == Nástupem [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] k moci roku [[1933]] došlo ve vzájemných vztazích [[Češi|Čechů]] a [[sudetští Němci|Němců]] v českém pohraničí k postupným změnám. [[nacismus|Nacistické]] [[Německo]] začalo podporovat prostřednictvím sudetoněmeckých stran a spolků [[nacionalismus|národnostní]] a [[rasismus|rasovou nesnášenlivost]]. V této činnosti se vůdčí role ujala [[Sudetoněmecká strana]], kterou založil [[Konrad Henlein|Konrád Henlein]]. V druhé polovině třicátých let se neustále stupňovaly nejen požadavky českých Němců vůči československé vládě, ale docházelo i k formám otevřeného nepřátelství vůči Čechům, kteří byli slovně i fyzicky napadáni, kterým bylo odmítáno poskytování služeb a prací ze strany [[sudetští Němci|Němců]], či znemožňováno své služby a práce Němcům poskytovat. Stále častěji se konaly pochody německých hajlujících výrostků, [[Češi|Čechům]] a [[Židé|Židům]] bylo vyhrožováno, byla jim rozbíjena okna, ničen majetek. Mnoho smíšených česko-německých manželství bylo z důvodu německé nenávisti k Čechům rozvráceno. Tato situace vyvrcholila [[12. září]] [[1938]], když [[Adolf Hitler]] na sjezdu [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]] v [[Norimberk]]u nevybíravě zaútočil proti [[Československo|Československu]], což podnítilo sudetské Němce k vyvolání puče. Ještě téže noci došlo v pohraničí k útokům henleinovských bojůvek proti čs. policejním stanicím, celnicím a poštám, při nichž bylo zavražděno několik desítek úředníků a vojáků. Na tuto situaci odpověděla čs. vláda posláním vojska do pohraničí k potlačení puče. Dne 29. září však byla uzavřena [[Mnichovská dohoda]] mezi [[Nacistické Německo|Německem]], [[Itálie|Itálií]], [[Spojené království|Velkou Británií]] a [[Francie|Francií]] o odstoupení pohraničí nacistickému Německu. Když [[Prezident Československé republiky|československý prezident]] [[Edvard Beneš]] zjistil, že ztrácí spojenecké vojenské záruky Francie a Velké Británie, [[30. září]] [[Mnichovská dohoda|Mnichovský diktát]] přijal. == Situace po 30. září 1938 == [[Soubor:Czech refugees from the Sudetenland 3.gif|thumb|240px|Vyplňování dotazníků v kanceláři pro uprchlíky 13. 10. 1938 po transportu do Prahy]] Ihned po přijetí [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] nastalo vyhánění Čechů a Židů z pohraničí. K nim se v útěku přidali i němečtí antifašisté, kteří se obávali represí. Vyhánění nebylo prováděno na základě žádného oficiálního dokumentu, ale realizováno bylo masově pod obrovským nátlakem a výhrůžkami zejména německých [[ordner]]ů, ale i těch, kteří se slovního i fyzického napadání [[Češi|Čechů]] a [[Židé|Židů]] dopouštěli již dříve. Utečenci nakládali svůj majetek na vozy, do [[automobil]]ů a železničních vagónů a prchali zpět do své zmenšené vlasti. Při útěku docházelo i k událostem, jako byly například krádeže, vyhrožování střelnými zbraněmi, či jiným. Kromě národnostní a rasové nesnášenlivosti českých Němců hrála v mnohých případech útoků na Čechy i touha po kořisti. V první vlně utečenců byli nejen státní zaměstnanci (finanční stráž, úředníci, pošťáci, policisté), kteří byli od [[sudetští Němci|Němců]] nenáviděni nejvíce a doslova přes noc přišli o práci, ale i dělníci, živnostníci, zemědělci a jiní zaměstnanci. Záleželo na situaci v různých místech a oblastech, na poměru národnostního složení, na aktivitě místních sudetoněmeckých vůdců a skupin. Po převzetí moci Němci a nastolení řádných orgánů se situace zklidnila. V českém pohraničí zůstalo 319 tisíc [[Češi|Čechů]], zejména starousedlíků, zemědělců, kteří zde měli svoji půdu, ale i dělníků a ostatních zaměstnanců. Bylo zapotřebí pracovních sil a nebylo možné pokračovat v politice okamžitého vyhánění. To se však jevilo jako dlouhodobý cíl, jenž v dobách války nakonec přerostl i ve snahu vysídlit [[Češi|český národ]] z jeho historického území úplně. == Menšiny v odtrženém pohraničí == [[Soubor:Němci zatýkají v obsazeném pohraničí 1.jpg|thumb|240px|Německá policie zatýká v Chebu na podzim 1938 politicky nespolehlivé osoby z řad místních Němců]] Po 1. říjnu [[1938]] se české obyvatelstvo ocitlo v pozici národnostní menšiny, která neměla naprosto žádná národní práva. Byly zrušeny všechny české politické strany a spolky, jejich majetek byl zabaven ve prospěch [[Nacistické Německo|Říše]]. V úředním styku byl zakázán [[čeština|český jazyk]], česky se nesmělo mluvit ani na veřejnosti a v dopravních prostředcích. Češi nesměli vykonávat zaměstnání v kterékoliv instituci státní správy, dále nesměli vykonávat žádné politické funkce, ani na obecní úrovni. Postupně byly zrušeny všechny české [[noviny]], byl zakázán [[tisk]] českých knih, do kin nesměl přijít žádný český [[film]], bylo zrušeno české vysílání v [[rozhlas]]u. Omezována a nakonec zakázána byla i česká divadelní ochotnická představení, fotbalová utkání, taneční zábavy, poutě, veřejná procesí i kázání a [[bohoslužba|bohoslužby]] v [[čeština|češtině]].<ref name="omezení">[http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=137 Česká menšina v odtrženém pohraničí] {{Wayback|url=http://www.zasvobodu.cz/clanek.php?c=137 |date=20110524105408 }}, Cesta k dekretům a k odsunu Němců II.</ref> Zavřena byla většina českých veřejných knihoven, české střední školy, omezen byl počet základních škol. Češi byli znevýhodňováni při získávání práce, a po okupaci [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]] odcházeli do [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu]]. Postupně byly hospodářským tlakem likvidovány drobné české podniky, docházelo ke konfiskaci českého zemědělského majetku. Do roku [[1943]] se ocitlo v německých rukou zhruba 75 tisíc hektarů půdy, kterou dříve vlastnili Češi. Kromě toho byli [[Češi]] omezováni v nakládání se svým majetkem, nesměli ho dále prodávat do českých rukou apod. Češi, kteří podlehli soustavné šikaně ze strany německých úřadů a formálně se přihlásili k německé národnosti, byli po válce "vysídleni" do Německa (nebo do Rakouska). Vedle české menšiny uvízli v zabraném pohraničí také [[Sudetoněmecký odboj proti nacismu|němečtí antifašisté]] a různí další německy hovořící jedinci, kteří se nepřipojili k masové podpoře nacistické strany. Jednalo se v prvé řadě o místní [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR|sociální demokraty]] a [[Komunistická strana|komunisty]], dále však také třeba o [[Svědkové Jehovovi|svědky Jehovovy]] a postupně i další názorové menšiny, které stály buď otevřeně proti politice nacistické strany, nebo ji odmítaly podporovat. Tito dosavadní českoslovenští občané nemohli z různých důvodů odejít do českého vnitrozemí. Prakticky hned po nacistickém záboru pohraničí začali být zatýkáni nebo společensky postihováni.<ref>[https://technet.idnes.cz/max-von-der-grun-roman-dva-dopisy-pospischielovi-sudety-druha-svetova-valka-pohranici-gla-/vojenstvi.aspx?c=A181116_134223_vojenstvi_erp Slavný německý spisovatel vypráví příběh antifašistů v Sudetech], iDnes.cz, 18. 11. 2018.</ref> O měsíc a půl později proběhla i v zabraném pohraničí [[Křišťálová noc]] a sudetští nacisté začali systematicky pronásledovat i místní židovskou menšinu. == Literatura == * BENDA, Jan. ''Teror v pohraničí českých zemí v letech 1938-1939: K příčinám útěku a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů.'' Praha: Powerprint, 2021. ISBN 978-80-7568-429-5. * PADEVĚT, Jiří. ''Krvavý podzim 1938''. Praha: Academia, 2020. ISBN 978-80-200-3097-9 * {{Citace monografie | příjmení = Benda | jméno = Jan | odkaz na autora = | titul = Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939 : migrace z okupovaného pohraničí ve druhé republice | vydavatel = Karolinum | místo = Praha | rok = 2013 | počet stran = 544 | isbn = 978-80-246-2119-7}} * {{Citace monografie | příjmení = Brandes | jméno = Detlef | odkaz na autora = Detlef Brandes | titul = Sudetští Němci v krizovém roce 1938 | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2012 | počet stran = 430 | isbn = 978-80-257-0605-3}} * {{Citace monografie | příjmení = Kural | jméno = Václav | odkaz na autora = Václav Kural | příjmení2 = Radvanovský | jméno2 = Zdeněk | odkaz na autora2 = Zdeněk Radvanovský | spoluautoři = a kol. | titul = „Sudety“ pod hákovým křížem | vydavatel = Albis international | místo = Ústí nad Labem | rok = 2002 | počet stran = 547 | isbn = 80-86067-66-1}} * {{Citace monografie | příjmení = Morrell | jméno = Sydney | odkaz na autora = | titul = Viděl jsem ukřižování : události v Československu v roce 1938 očima anglického novináře | vydavatel = Jota | místo = Brno | vydání = 3 | rok = 2002 | počet stran = 188 | isbn = 80-7217-182-8}} * {{Citace monografie | příjmení = Zelený | jméno = Karel | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Vyhnání Čechů z pohraničí 1938 : vzpomínky | vydavatel = Ústav mezinárodních vztahů ; Kruh občanů České republiky vyhnaných v roce 1938 z pohraničí | místo = Praha | rok = 1996 | počet stran = 237 | isbn = 80-85864-16-9}} * {{Citace monografie | příjmení = Zimmermann | jméno = Volker | odkaz na autora = Volker Zimmermann | titul = Sudetští Němci v nacistickém státě : politika a nálada obyvatelstva v říšské župě Sudety (1938-1945) | vydavatel = Prostor ; Argo | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 577 | isbn = 80-7260-055-9 | isbn2 = 80-7203-390-5}} == Související články == * [[Československo-polský spor o Těšínsko#1938|Vyhánění Čechů z Těšínska]] * [[Druhá republika]] * [[Konečné řešení české otázky]] * [[Generalplan Ost]] * [[Vysídlení Němců z Československa]] == Reference == <references /> == Externí odkazy == * Vyhnání Čechů z pohraničí 1938 - články : [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani.htm 1.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/VyhnaniII.htm 2.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani3.htm 3.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani_4.htm 4.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani_5.htm 5.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani_6.htm 6.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vyhnani_sedm.htm 7.]; [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/VyhnaniVIII.htm 8.] * Vzpomínky pamětníků na vyhnání Čechů z pohraničí 1938 [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vzpominky_pametniku.htm 1] [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Vzpompam2.htm 2] * [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/Posledni_rok.htm Poslední rok v Československém Bruntále] * [http://neviditelnypes.lidovky.cz/sudety-priciny-a-nasledky-vyhnani-sudetskych-nemcu-fh7-/p_spolecnost.asp?c=A080801_162455_p_spolecnost_wag Příčiny a následky vyhnání Sudetských Němců - článek na Neviditelném psovi od Andreje Ruščáka (Finroda Felagunda)] a [http://neviditelnypes.lidovky.cz/sudety-kolektivni-vina-a-kolektivni-trest-fjs-/p_spolecnost.asp?c=A080804_122341_p_spolecnost_wag reakce na tento článek od Václava Vlka st.] * [http://www.blisty.cz/art/24294.html Sudety 1938: byli jsme obětováni a máme tu několik tisíc živých padlých] * [http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/byli-cesi-v-r-1938-z-pohranici-vyhnani-nebo-sami-utekli.html Byli Češi v r. 1938 z pohraničí vyhnáni nebo sami utekli?] * [https://www.sudetenland.net/ Přetisk českých známek během sudetské krize] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Deportace]] [[Kategorie:Sudety]] [[Kategorie:Národnostní menšiny]] [[Kategorie:1938]] [[Kategorie:Kulturní asimilace]] [[Kategorie:Kulturní genocida]]

Návrat na stránku „Vyhnání Čechů ze Sudet v roce 1938“.