Airco D.H.9

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

{{Letadlo |název = Airco D.H.9 |typ = [[bombardér]] |výrobce = Aircraft Manufacturing Company |image = [[Soubor:Airco DH9 E8894 (G-CDLI) (36426395072).jpg|250px]] |text = Airco D.H.9 v leteckém muzeu (2017) |konstruktér = [[Geoffrey de Havilland]] |první let = červenec [[1917 v letectví|1917]] |zaveden = [[1917 v letectví|1917]] |vyřazen = [[1920 v letectví|1920]] |výroba = [[1917]]-[[1919]] |vyrobeno kusů = 4 091 |charakter = |cena za kus = |varianty = |hlavní uživatel = [[RNAS]], [[Royal Flying Corps|RFC]] (později [[Royal Air Force|RAF]]) |více uživatelů = }}'''Airco D.H.9''' byl [[Spojené království|britský]] dvoumístný [[Dvouplošník|dvouplošný]] [[bombardér]] vyráběný firmou Airco a&nbsp;používaný během [[První světová válka|první světové války]] i po ní. ==Historie== V červnu 1917 bylo jako reakce na německé nálety na Londýn přijato rozhodnutí zvýšit počet squadron [[Royal Flying Corps]] ze 108 na 200, přičemž většina nových jednotek měla být vyzbrojena bombardéry. Jedním z následných opatření měl být vývoj stroje vycházejícího z typu [[Airco D.H.4]]. Dne 23. července 1917 byly vydány předběžné požadavky na vývoj stroje, který měl vycházet z praktických provozních zkušeností a připomínek letců bojových jednotek vyzbrojených stroji D.H.4. Nový typ měl především odstraňovat jeho asi jedinou větší nectnost „čtyřky“ — přílišnou vzdálenost mezi pilotem a pozorovatelem-střelcem, což velmi znesnadňovalo jejich vzájemnou komunikaci. Předpokládalo se, že nový typ bude používat až 90% dílů shodných s D.H.4, což by umožnilo hladký a rychlý přechod výroby na nový typ. Pro pohon nového typu se do budoucna počítalo s novým slibným motorem vyvíjeným z typu Galloway Adriatic, u kterého se očekával výkon na úrovni 300&nbsp;hp (224&nbsp;kW), který tedy měl dosahovat vyššího výkonu než v té době používané motory [[Galloway Adriatic]] či [[Rolls-Royce Eagle|Rolls-Royce Eagle&nbsp;III]] (ty měly výkon 230, resp. 285&nbsp;hp). Nutno předeslat, že očekávání výrobce motoru se nenaplnila a výsledek — motor [[Siddeley-Deasy Puma]] — skončil na vzletovém výkonu 250&nbsp;hp. Motorů Adriatic bylo u firmy Galloway Engineering Co. (firma Galloway vznikla z firmy B.H.P. — ''Beardmore-Halford-Pullinger'') vyrobeno pouze 94 kusů; motor byl záhy nahrazen z něj vyvinutým typem [[Siddeley-Deasy Puma]], kterých bylo vyrobeno více než 4000 kusů, ačkoli nakonec nedosahoval očekávaných výkonů. [[Soubor:Airco dh9.png|thumb|left|200px|Bokorys D.H.9]] Typ D.H.9 byl navržen [[Geoffrey de Havilland|Geoffrey de Havillandem]] u firmy Aircraft Manufacturing Company (Airco). Využíval téměř beze změny konstrukce křídla a ocasních ploch D.H.4, největší změny zasáhly konstrukci střední části trupu, kde byla přemístěna palivová nádrž před pilota. Výsledkem bylo přiblížení pilota blíže k střelci/pozorovateli (což jim usnadnilo vzájemnou komunikaci). Prototyp (upravený D.H.4) poháněný motorem Adriatic, nesoucí sériové číslo A7559, poprvé vzlétl v Hendonu koncem července [[1917 v letectví|1917]], pilotován Geoffrey de Havillandem. Motor BHP (v sérii vyráběný jako Adriatic) ani jeho nástupce Siddeley-Deasy Puma ale nedokázal spolehlivě pracovat při požadovaném (a očekávaném) výkonu, a tak musel být jeho výkon snížen na 230&nbsp;hp, aby se zvýšila jeho spolehlivost. To ale mělo negativní vliv na výkony sériových strojů (hlavně ve vyšších letových hladinách) a ty byly horší než u D.H.4, který měl být novým D.H.9 nahrazen (tj. ve srovnání s D.H.4 poháněnými novou verzí motoru Rolls-Royce Eagle o výkonu 360&nbsp;hp, mezitím zavedeným do výroby). Výsledkem bylo, že D.H.9 bude muset přijmout boj s nepřátelskými stíhači i tam, kde by se jim D.H.4 mohl vyhnout. Postupně bylo učiněno několik pokusů najít pro D.H.9 vhodnější motor. Zkoušen byl motor [[Siddeley-Deasy Puma]], italský motor [[Fiat A.12]] či [[Napier Lion]] o výkonu 430&nbsp;hp (ten tehdy byl teprve v prototypovém stadiu a ještě potřeboval další vývoj), ale konečným řešením bylo rozsáhlé překonstruování draku letounu a zástavba výkonnějších a již konstrukčně vyzrálých motorů — amerického typu [[Liberty 12|Liberty&nbsp;12A]] o výkonu 420&nbsp;hp (313&nbsp;kW) a domácího motoru [[Rolls-Royce Eagle|Rolls-Royce Eagle&nbsp;VIII]] o výkonu 360&nbsp;hp (268,5&nbsp;kW), který byl zaveden do výroby jako vcelku úspěšný typ [[Airco D.H.9A|D.H.9A]]. V důsledku toho že letoun nedosahoval ani výkonů staršího D.H.4, od května do listopadu [[1918]] bylo jen u 99. a 104.&nbsp;squadrony následkem činnosti nepřítele ztraceno 54 letounů (dalších 94 ale bylo ztraceno při nehodách, z velké části způsobených defekty nespolehlivých motorů) při 848 operačních letech (což představovalo neakceptovatelných 6,37% bojových ztrát způsobených protivníkem). Uvažovalo se o jeho úplném stažení nicméně nakonec byly tyto bombardéry úspěšné v operacích na [[Střední východ|středním východě]] proti Turecku. Letoun D.H.9 sloužil v letectvu několika spojenců Velké Británie, mimo jiné také v tehdejší [[Jihoafrická republika|Jihoafrické unii]] (pozdější Jihoafrické republice), kde letoun přejmenovali názvem ''Mpala'' a vybavili motory Jupiter. Celkem byla v několika kontraktech objednána stavba 4630 letounů D.H.9, skutečně jich bylo postaveno 4091, výroba byla zastavena v roce 1919 (3204 strojů bylo vyrobeno do konce roku 1918, z toho 2166 bylo dodáno Královskému letectvu; množství dalších strojů bylo uskladněno či dodáno nezkompletováno). Firma Westland vyrobila v licenci přibližně 250 kusů D.H.9.<ref> {{Citace elektronické monografie | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = | titul = Aircraft Data Sheet: De-Havilland DH-9 | url = http://www.whl.co.uk/history_dehavilland_dh9.cfm | datum vydání = | datum aktualizace = | datum přístupu = 2008-02-09 | vydavatel = Westland Helicopters | místo = | jazyk = anglicky }}</ref> __TOC__ ==Specifikace (D.H.9 s motorem Siddeley-Deasy Puma)== [[Soubor:Airco de Havilland DH.9 dwg.jpg|thumb|240px|Třípohledový nákres]] === Technické údaje === * '''Posádka:''' 2 muži (pilot, střelec/pozorovatel) * '''Rozpětí:''' 12,919 m * '''Délka:''' 9,271 m * '''Výška:''' 3,442 m * '''Nosná plocha:''' 40,32 m² * '''Hmotnost prázdného stroje:''' 1011 kg * '''Vzletová hmotnost :''' 1 719 kg * '''Pohonná jednotka:''' [[řadový motor|řadový (stojatý) šestiválec]] [[Siddeley-Deasy Puma]] * '''Výkon pohonné jednotky:''' 230 hp (172 kW) ===Výkony=== * '''Maximální rychlost:''' ** 182 km/h na úrovni hladiny moře ** 176 km/h ve výšce 3 048 m * '''Dostup:''' 4 724 m * '''Čas výstupu do 3048 m:''' 18 min 30 sec * '''Vytrvalost:''' 4 hod 30 min === Výzbroj === * [[synchronizovaný kulomet]] [[Vickers (kulomet)|Vickers]] ráže 7,7 mm ovládaný pilotem * 1 nebo 2 pohyblivé kulomety [[Lewis (kulomet)|Lewis]] ráže 7,7 mm ovládané pozorovatelem * 209 kg pum == Uživatelé == * Belgie, Jihoafrická republika, Kanada, Nový Zéland, USA, Velká Británie ([[Royal Air Force|RAF]], [[Royal Flying Corps|RFC]]) == Reference == <references/> {{Flickr|Airco+DH.9}}{{Commonscat|Airco DH.9}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Britské bombardéry]] [[Kategorie:Letadla Airco|D.H.9]]

Návrat na stránku „Airco D.H.9“.