a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Chorvatština
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu) |
m (1 revizi) |
Aktuální verze z 25. 4. 2014, 15:07
Je velmi blízká srbštině, do roku 1992 byla v Jugoslávii považována za jednu z "variant, či typů" tzv. srbochorvatského jazyka. Diskuze o samostatné chorvatštině se objevovaly v moderní době poprvé v 60. letech 20. století v souvislosti s aktivitami Matice chorvatské, k plnému rozvoji došlo až po rozpadu jihoslovanského státu na počátku 90. let 20. století. Chorvatština má několik nářečí, která se dají dělit do skupin podle typu území (hory, pomoří, ostrovy) a podle žup. Hlavní dělení je však na nářečí ikavská, ekavská a (i)jekavská. Chorvatština je úředním jazykem Chorvatska a jeho masmédií (televize HRT 1, HRT 2, nova, TV Jadran a RTL – překládána do chorvatštiny).
Obsah |
Ukázky chorvatského lexika a textu
pondělí – ponedjeljak úterý – utorak středa – srijeda čtvrtek – četvrtak pátek – petak sobota – subota neděle – nedjelja včera – jučer dnes – danas zítra – sutra pozítří – prekosutra Měsíce
|
Znamení horoskopu
- beran – ovan
- býk – bik
- blíženci – blízanci
- rak – rak
- lev – lav
- panna – djevica
- váhy – vaga
- štír – škorpion
- střelec – strijelac
- kozoroh – jarac
- vodnář – vodenjak
- ryba – ribe
Státní svátky (državni blagdani)
- Nova godina – Nový rok
- Uskrsni ponedjeljak – Velikonoční pondělí
- Praznik rada – Svátek práce
- Tijelovo – Boží tělo
- Dan antifašističke borbe – Den boje proti fašismu
- Dan državnosti – Den státnosti
- Dan pobjede i domovinske zahvalnosti – Den vítězství a díkůvzdání vlasti
- Velika Gospa – Nanebevzetí Panny Marie
- Dan neovisnosti – Den nezávislosti
- Svi sveti – Všech svatých
- Božić – Vánoce
- Sveti Stjepan – Sv. Štěpán
Chorvatská státní hymna
- Lijepa naša domovino,
- Oj junačka zemljo mila,
- Stare slave djedovino,
- da bi vazda sretna bila!
- Mila kano si nam slavna,
- Mila si nam ti jedina.
- Mila kuda si nam ravna,
- Mila kuda si planina!
- Teci Savo, Dravo teci,
- Nit ti Dunav silu gubi,
- Sinje more svijetu reci,
- Da svoj narod Hrvat ljubi.
- Dok mu njive sunce grije,
- Dok mu hrašće bura vije,
- Dok mu mrtve grobak krije,
- Dok mu živo srce bije!
Otčenáš
Oče naš, koji jesi na nebesima, sveti se ime tvoje, dođi kraljevstvo tvoje, budi volja tvoja, kako na nebu tako i na zemlji. Kruh naš svagdanji daj nam danas, i otpusti nam duge naše, kako i mi otpuštamo dužnicima našim, i ne uvedi nas u napast, nego izbavi nas od zla. Amen.
Pravopis
Psaní velkých a malých písmen
Není rozdílů oproti češtině.
Lidská jména
Osobní jména a příjmení se píší s velkým písmenem: Stjepan Radić, Ivan Krstitelj Tkalčić, Gaj Julije Cezar; Tomo, Katica, Pero Rovněž ženská příjmení se nepřechylují: Ivan Tomić, Jadranka Tomić
Jména, která určují vlastnost osoby, se také píší s velkým písmenem: Ivan Grozni, Crni Petar, Karlo Veliki
Jména zobecněná, která představují věc či fyzikální veličinu, se píší s malým písmenem: mercedes, pascal, rentgen
Tituly
Tituly se píší s malým písmenem: kralj Tomislav, sveti Stjepan, profesor Jurić, doktor Margetić
Zvířata
Jména zvířat a pohádkových bytostí se píší s velkým písmenem: Kleopatra, Reks…
Obecné názvy druhů zvířat píšeme s malým písmenem: čivava, dalmatinac, sijamska mačka
Příslušníci národů, kontinentů a států
S velkým písmenem se píší:
Příslušníci kontinentů - Amerikanka, Afrikanac, Azijatkinja, Australac (NE Australijanac!!!)
Příslušníci států a národů - Hrvatica, Danac, Bolivijka, Egipćanin, Židovka
Příslušníci regionů - Međimurac, Rabljanka, Provansalka, Bavarac
Příslušníci žup, krajů - Zagrepčanka, Varaždinac, Grožnjanka, Njujorčanin (nebo Newyorčanin)
Přídavná jména odvozená od vlastních jmen a přivlastňovací
Přídavná jména přivlastňovací s koncovkou -ov nebo -in se píší s velkým písmenem: Terezin, Hrvatov, Josipov, Njemičin (od Njemica)
Obyčejná přídavná jména s koncovkou -ki se píší s malým písmenem: karlovački, creski, hrvatski, američki, vatikanski
Zeměpis
Názvy kontinentů začínají velkým písmenem: Europa, Australija
Názvy států začínají velkým písmenem: Narodna Republika Kina, Papua Nova Gvineja
Ostrovy, poloostrovy a jiné zeměpisné názvy: Baranja, Flandrija, Štajerska, Bliski istok, Gorski kotar
Přírodní úkazy se píší s velkým - Samoborsko gorje, Dugi otok, Krbavsko polje, Postojnska jama, Plitvička jezera, Jadransko more, Tihi ocean, Mars, Zemlja, Sunce, Sunčev sustav, Mliječna staza
Pokud píšete o slunci či měsíci, který je vidět na obloze, pište malé písmeno: Ogrijalo me sunce. Nad morem se digao mjesec. Stojim s obje noge na zemlji.
Názvy všech ulic, částí města i vesnic pište s velkým písmenem: Maksimir, Kaptol, Dolac, Gundulićeva ulica, Cvjetni trg, Trg bana Josipa Jelačića, Trg žrtava fašizma, Nova cesta, Gornji grad
Události, období a instituce
Názvy století, styly vlády nebo slohy pište s malým písmenem: antika, srednji vijek, renesansa, devetnaesto stoljeće, ilirski pokret, komunizam, fašizam, moderno doba
Názvy událostí pište s velkým písmenem: Prvi svjetski rat, Francuska revolucija
Všechny státní svátky se píší s velkým písmenem: Božić, Uskrs, Nova godina, Tri kralja, Kurban bajram, Dan državnosti, Dan domovinske zahvalnosti
U názvů politických stran se píše velké písmeno: Hrvatska demokratska zajednica
Roky
Každé datum, kde je uveden rok, se píše s tečkou.
- 1987.
- 6. srpnja 2004.
Někdy se také píše zkratka "g." (=roku ....), př. 15. ožujka 1995. g.
Přechylování příjmení
V chorvatštině se nepřechylují ženská příjmení (starší, posesivní koncovka -ová vymizela v 18.-19. století). České příjmení: Václav Havel a Dagmar Havlová Chorvatské příjmení: Ivo Ravlić a Ivanka Ravlić
Abeceda
A a | B b | C c | Č č | Ć ć | D d | Đ đ |
Dž dž | E e | F f | G g | H h | I i | J j |
K k | L l | Lj lj | M m | N n | Nj nj | O o |
P p | R r | S s | Š š | T t | U u | V v |
Z z | Ž ž | (ie) | (ŕ) |
Výslovnost
Chorvatská abeceda výslovnost je podobná jako v češtině. Chorvatština má tu výhodu, že tak jak se to čte, tak se to i píše. Například "otac", bez "oca", ale ne "otca" i když by se to jako v případě češtiny četlo jako "oca". Tak jak to zní, tak se to i píše (spodoba). Chorvatština používá písmen latinky a přidané znaky: ž š č ć đ (+ spřežku dž)
- ć měkké vyšší „č“
- č tvrdé nižší „č“
- đ se čte jako měkčí „dž“
- dž se čte jako tvrdé „dž“
- h se čte jako „ch“ (chorvatština nezná „h“)
- i měkké I je psáno všude v textu, chorvatština nemá tvrdé Y. Chorvatské I se nevyslovuje ani měkce ani tvrdě, ale nějak mezi tím. Toto I nezměkčuje souhlásky, po kterých následuje (jako čeština) - di, ti, ni - čteme jako dy, ty, ny.
- nj se čte jako „ň“
- lj se čte jako „ľ“
Gramatika
Podstatná jména
Skloňování
- jednotné číslo
maskulinum | maskulinum | femininum | femininum | femininum | neutrum | |
datum | voják | žena | moudrost | slovo | vesnice | |
Nominativ | datum | vojnik | žena | mudrost | riječ | selo |
Genitiv | datuma | vojnika | žene | mudrosti | riječi | sela |
Dativ | datumu | vojniku | ženi | mudrosti | riječi | selu |
Akuzativ | datum | vojnika | ženu | mudrost | riječ | selo |
Vokativ | datume | vojniče | ženo | mudrosti | riječi | selo |
Lokativ | o datumu | o vojniku | o ženi | o mudrosti | o riječi | o selu |
Instrumental | s datumom | s vojnikom | s ženom | s mudrosti/-ošću | s riječi/riječu | sa selom |
- množné číslo
maskulinum | maskulinum | femininum | femininum | femininum | neutrum | |
data | vojáci | ženy | moudrosti | slova | vesnice | |
Nominativ | datumi | vojnici | žene | mudrosti | riječi | sela |
Genitiv | datuma | vojnika | žena | mudrosti | riječi | sela |
Dativ | datumima | vojnicima | ženama | mudrostima | riječima | selima |
Akuzativ | datume | vojnike | žene | mudrosti | riječi | sela |
Vokativ | datumi | vojnici | žene | mudrosti | riječi | sela |
Lokativ | o datumima | o vojnicima | o ženama | o mudrostima | o riječima | o selima |
Instrumental | s datumima | s vojnicima | s ženama | s mudrostima | s riječima | sa selima |
Zájmena
Osobní zájmena
já | ty | on/ono | ona | my | vy | oni/ony/ona | ||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Nominativ | ja | ti | on/ono | ona | mi | vi | oni/one/ona | |
Genitiv | mene, me | tebe, te | njega, ga | nje, je | nas | vas | njih, ih | |
Dativ | meni, mi | tebi, ti | njemu, mu | njoj, joj | nama, nam | vama, vam | njima, im | |
Akuzativ | mene, me | tebe, te | njega, ga | nju, ju, je | nas | vas | njih, ih | |
Vokativ | - | ti | - | - | - | vi | - | |
Lokativ | meni | tebi | njemu | njoj, joj | nama | vama | njima | |
Instrumental | mnom | tobom | njim(e) | njom(e) | nama | vama | njima |
Slovesa
Infinitiv
- koncovky - -ti, -ći (reći - říct, čitati - číst)
Příčestí minulé
- koncovky - -o, -la, -lo, -li, -le, -la
- příklad (ići - jít, jet): išao (šel), išla (šla), išlo (šlo), išli (šli), išle (šly), išla (šla)
Pomocná slovesa
- Sponová - biti (být), htjeti (chtít)
- Modální - moći (moci), morati (muset), trebati (potřebovat), smjeti (smět), željeti (přát si; htjeti - chtít)
- Fázová - (za)početi (začít), (za)počinjati (začínat), prestati (přestat), prestajati (přestávat)
|
|
|
|
|
|
Vzorový text
Externí odkazy
- Chorvatsko-Český / Česko-Chorvatský slovník
- Anglicko-chorvatský, chorvatsko-anglický slovník
- Learn Croatian (en)
Literatura
- TUTSCHKE, Günther. Langenscheidts Taschenwörterbuch Kroatisch-Deutsch. München : Langenscheidt Verlag, 1995. ISBN 3-468-10310-7.
- ŽORIČOVÁ, Marcela; ŽORIČ, Radovan. Chorvatsky zn. Ihned. Olomouc : Infoa, 2009. ISBN 978-80-7240-418-6.
Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
---|
Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |