a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Dráhová rezonance
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(GIF animace) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[File:Galilean moon Laplace resonance animation de.gif|365px|thumb|Měsíce Jupitera vykazují dráhovou (Laplaceovu) rezonanci]] |
'''Dráhová rezonance''', '''orbitální rezonance''', '''Laplaceova rezonance''' nebo též '''komensurabilita''' je vlastnost pohybu dvou těles ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]], při které jsou jejich [[doba oběhu|doby oběhu]] v poměru malých celých čísel. V takovém případě nastává mezi tělesy [[gravitace|gravitační]] vazba ([[rezonance]]), která ovlivňuje stabilitu tohoto uspořádání. [[Oběžná dráha|Oběžné dráhy]], po kterých se tato tělesa pohybují, nazýváme ''komensurabilní''. | '''Dráhová rezonance''', '''orbitální rezonance''', '''Laplaceova rezonance''' nebo též '''komensurabilita''' je vlastnost pohybu dvou těles ve [[Sluneční soustava|sluneční soustavě]], při které jsou jejich [[doba oběhu|doby oběhu]] v poměru malých celých čísel. V takovém případě nastává mezi tělesy [[gravitace|gravitační]] vazba ([[rezonance]]), která ovlivňuje stabilitu tohoto uspořádání. [[Oběžná dráha|Oběžné dráhy]], po kterých se tato tělesa pohybují, nazýváme ''komensurabilní''. | ||
Typickým případem je komensurabilita oběžných drah [[planeta|planet]] [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]], jejichž oběžné doby (11,86 roku, resp. 29,46 roku) jsou v poměru 2:5. Jiným příkladem mohou být [[troján]]i, [[planetka|planetky]], obíhající po stejné dráze jako Jupiter a tedy pohybující se v komensurabilitě 1:1, nebo [[plutino|plutina]], [[transneptunické těleso|transneptunická tělesa]], pohybující se po komensurabilních drahách s [[Neptun (planeta)|Neptunem]] v poměru 3:2. | Typickým případem je komensurabilita oběžných drah [[planeta|planet]] [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]], jejichž oběžné doby (11,86 roku, resp. 29,46 roku) jsou v poměru 2:5. Jiným příkladem mohou být [[troján]]i, [[planetka|planetky]], obíhající po stejné dráze jako Jupiter a tedy pohybující se v komensurabilitě 1:1, nebo [[plutino|plutina]], [[transneptunické těleso|transneptunická tělesa]], pohybující se po komensurabilních drahách s [[Neptun (planeta)|Neptunem]] v poměru 3:2. | ||
Komensurabilita se velice často vyskytuje i v soustavách [[měsíc (satelit)|měsíců]] planet a hraje významnou roli v jemné struktuře prstenců planet. Komensurabilita s Jupiterem má velký význam i při vytváření tzv. [[Kirkwoodova mezera|Kirkwoodových mezer]] v hlavním pásu planetek. | Komensurabilita se velice často vyskytuje i v soustavách [[měsíc (satelit)|měsíců]] planet a hraje významnou roli v jemné struktuře prstenců planet. Komensurabilita s Jupiterem má velký význam i při vytváření tzv. [[Kirkwoodova mezera|Kirkwoodových mezer]] v hlavním pásu planetek. | ||
| + | |||
| + | == Související články == | ||
| + | * [[Doba oběhu]] | ||
| + | * [[Jupiter (planeta)|Jupiter]] | ||
| + | * [[Saturn (planeta)|Saturn]] | ||
| + | * [[Neptun (planeta)|Neptun]] | ||
| + | * [[transneptunické těleso]] | ||
| + | * [[slapová síla]] | ||
| + | ** [[planetární prstenec]] | ||
| + | ** [[Rocheova mez]] | ||
| + | |||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Nebeská mechanika]] | [[Kategorie:Nebeská mechanika]] | ||
Aktuální verze z 23. 3. 2015, 15:15
Dráhová rezonance, orbitální rezonance, Laplaceova rezonance nebo též komensurabilita je vlastnost pohybu dvou těles ve sluneční soustavě, při které jsou jejich doby oběhu v poměru malých celých čísel. V takovém případě nastává mezi tělesy gravitační vazba (rezonance), která ovlivňuje stabilitu tohoto uspořádání. Oběžné dráhy, po kterých se tato tělesa pohybují, nazýváme komensurabilní. Typickým případem je komensurabilita oběžných drah planet Jupitera a Saturnu, jejichž oběžné doby (11,86 roku, resp. 29,46 roku) jsou v poměru 2:5. Jiným příkladem mohou být trojáni, planetky, obíhající po stejné dráze jako Jupiter a tedy pohybující se v komensurabilitě 1:1, nebo plutina, transneptunická tělesa, pohybující se po komensurabilních drahách s Neptunem v poměru 3:2.
Komensurabilita se velice často vyskytuje i v soustavách měsíců planet a hraje významnou roli v jemné struktuře prstenců planet. Komensurabilita s Jupiterem má velký význam i při vytváření tzv. Kirkwoodových mezer v hlavním pásu planetek.
Související články
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |