V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Fosfatidylcholin

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(++)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
[[Soubor:Popc details.png|300px|thumb|Jeden z možných fosfatidylcholinů: palmitoyl-oleyl-''sn''-fosfatidylcholin]]
+
[[Soubor:1-Oleoyl-2-almitoyl-phosphatidylcholine Structural Formulae V.1.png|thumb|248px|Jeden z možných fosfatidylcholinů:<br />1-oleoyl-2-almitoyl-phosphatidylcholine]]
-
'''Fosfatidylcholin''' ('''PC''', někdy též '''[[lecithin]]''') je [[fosfolipid]] (konkrétně [[glycerolfosfolipid]]), který je důležitou složkou [[eukaryota|eukaryotních]] obou listů [[buněčná membrána|buněčných membrán]] (v [[erytrocyt]]u asi 10 hm. %, v [[mitochondrie|mitochondriální]] membráně dokonce 39%<ref name=voet>{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref>). Navíc je to významný zdroj druhého posla [[1,2-diacylglycerol|DAG]] a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z [[fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát]]u (PIP<sub>2</sub>), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou.Z dalších signálních molekul je možné jmenovat [[kyselina arachidonová|kyselinu arachidonovou]], která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu [[fosfolipáza A2|fosfolipázou A2]], nebo [[kyselina lysofosfatidová|kyselinu lysofosfatidovou]] i třeba [[faktor ovlivňující destičky]] (PAF).<ref name=pollard>{{citace monografie| titul= Cell Biology| jméno=Thomas D| příjmení=Pollard| jméno2= William C| příjmení2= Earnshaw| vydání=2|vydavatel=Saunders| rok=2007| isbn=1416022554| strany=928}}</ref>
+
'''Fosfatidylcholin''' ('''PC''', někdy též '''[[lecithin]]''') je [[fosfolipid]] (konkrétně [[glycerolfosfolipid]]), který je důležitou složkou [[eukaryota|eukaryotních]] obou listů [[buněčná membrána|buněčných membrán]] (v [[erytrocyt]]u asi 10 hm. %, v [[mitochondrie|mitochondriální]] membráně dokonce 39%<ref name=voet>{{citace monografie| příjmení = Voet | jméno=Donald |příjmení2= Voet |jméno2=Judith | titul = Biochemie | vydání = 1. | vydavatel=Victoria Publishing| místo=Praha| rok= 1995| isbn= 80-85605-44-9}}</ref>). Navíc&nbsp;je to významný zdroj druhého posla [[1,2-diacylglycerol|DAG]] a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z [[fosfatidylinositol-4,5-bisfosfát]]u (PIP<sub>2</sub>), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou. Z&nbsp;dalších signálních molekul je možné jmenovat [[kyselina arachidonová|kyselinu arachidonovou]], která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu [[fosfolipáza A2|fosfolipázou A2]], nebo [[kyselina lysofosfatidová|kyselinu lysofosfatidovou]] i třeba [[faktor ovlivňující destičky]] (PAF).<ref name=pollard>{{citace monografie| titul= Cell Biology| jméno=Thomas D| příjmení=Pollard| jméno2= William C| příjmení2= Earnshaw| vydání=2|vydavatel=Saunders| rok=2007| isbn=1416022554| strany=928}}</ref>
-
Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v několika krocích: nejprve je [[cholin]] fosforylován na [[fosfocholin]] za spotřeby [[adenosintrifosfát|ATP]], následně je pomocí [[cytidintrifosfát|CTP]] vytvořen [[CDP-cholin]] a nakonec je [[cytodinmonofosfát|CMP]] zbytek vyměněn za nějaký [[1,2-diacylglycerol]]. Také je ale možné vytvořit v [[játra|játrech]] fosfatidylcholin trojitou methylací [[fosfatidylethanolamin]]u.<ref name=voet />  
+
Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v&nbsp;několika krocích: nejprve je [[cholin]] fosforylován na [[fosfocholin]] za spotřeby [[adenosintrifosfát|ATP]], následně je pomocí [[cytidintrifosfát|CTP]] vytvořen [[CDP-cholin]] a nakonec je [[cytodinmonofosfát|CMP]] zbytek vyměněn za nějaký [[1,2-diacylglycerol]]. Také je ale možné vytvořit v [[játra|játrech]] fosfatidylcholin trojitou methylací [[fosfatidylethanolamin]]u.<ref name=voet />  
== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />
 +
{{Článek z Wikipedie}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Glycerofosfolipidy]]
[[Kategorie:Glycerofosfolipidy]]

Aktuální verze z 27. 3. 2024, 10:19

Jeden z možných fosfatidylcholinů:
1-oleoyl-2-almitoyl-phosphatidylcholine

Fosfatidylcholin (PC, někdy též lecithin) je fosfolipid (konkrétně glycerolfosfolipid), který je důležitou složkou eukaryotních obou listů buněčných membrán (v erytrocytu asi 10 hm. %, v mitochondriální membráně dokonce 39%[1]). Navíc je to významný zdroj druhého posla DAG a dalších signálních molekul. Tvorba DAG z fosfatidylcholinu však trvá pomaleji, než z fosfatidylinositol-4,5-bisfosfátu (PIP2), přibližně v řádu minut po obdržení signálu buňkou. Z dalších signálních molekul je možné jmenovat kyselinu arachidonovou, která vzniká rozkladem fosfatidylcholinu fosfolipázou A2, nebo kyselinu lysofosfatidovou i třeba faktor ovlivňující destičky (PAF).[2] Biosyntéza fosfatidylcholinu probíhá v několika krocích: nejprve je cholin fosforylován na fosfocholin za spotřeby ATP, následně je pomocí CTP vytvořen CDP-cholin a nakonec je CMP zbytek vyměněn za nějaký 1,2-diacylglycerol. Také je ale možné vytvořit v játrech fosfatidylcholin trojitou methylací fosfatidylethanolaminu.[1]

Reference

  1. 1,0 1,1 VOET, Donald; VOET, Judith. Biochemie. 1.. vyd. Praha : Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-85605-44-9.  
  2. POLLARD, Thomas D; EARNSHAW, William C. Cell Biology. 2. vyd. [s.l.] : Saunders, 2007. ISBN 1416022554. S. 928.