a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Futurismus
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
(++) |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[Soubor: | + | [[Soubor:Casa Sant'Elia.jpg|thumb|230px|Futuristická architektura: [[Antonio Sant'elia]] (1914)]] |
'''Futurismus''' byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. | '''Futurismus''' byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. | ||
Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). | Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). | ||
Tento směr byl populární především v [[Itálie|Itálii]] a [[Rusko|Rusku]]. Futurismus měl velký vliv na [[konstruktivismus]] a [[imažinismus]], méně patrný je jeho vliv i na [[surrealismus]] a celou řadu dalších uměleckých směrů. | Tento směr byl populární především v [[Itálie|Itálii]] a [[Rusko|Rusku]]. Futurismus měl velký vliv na [[konstruktivismus]] a [[imažinismus]], méně patrný je jeho vliv i na [[surrealismus]] a celou řadu dalších uměleckých směrů. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | [[Soubor:'Unique Forms of Continuity in Space', 1913 bronze by Umberto Boccioni.jpg|thumb|[[Umberto Boccioni]] | + | [[Soubor:'Unique Forms of Continuity in Space', 1913 bronze by Umberto Boccioni.jpg|thumb|230px|[[Umberto Boccioni]]: Jednotné tvary kontinuity v prostoru]] |
Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve za vznik futurismu bývá považován rok [[1909]], kdy v [[Itálie|Itálii]] vydal italský básník [[Filippo Tommaso Marinetti]] futuristický manifest v pařížském listu ''Le Figaro''. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. | Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve za vznik futurismu bývá považován rok [[1909]], kdy v [[Itálie|Itálii]] vydal italský básník [[Filippo Tommaso Marinetti]] futuristický manifest v pařížském listu ''Le Figaro''. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. | ||
V roce [[1910]] vydali podobný manifest i malíři a v roce [[1912]] architekti. | V roce [[1910]] vydali podobný manifest i malíři a v roce [[1912]] architekti. | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
== Literatura == | == Literatura == | ||
Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost vytvořili futuristé '''teorii osvobozených slov''' tzn., že slova (nebo jen hlásky) ve větě, nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. | Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost vytvořili futuristé '''teorii osvobozených slov''' tzn., že slova (nebo jen hlásky) ve větě, nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. | ||
| - | V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný [[kubismus|kubismem]] tzv. [[kubofuturismus]]. Takovým extrémním pokusem je např. ''Poesia Pentagrammata'', kterou napsal [[Francesca Canguilla]] - kde zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. | + | V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný [[kubismus|kubismem]] tzv. [[kubofuturismus]]. Takovým extrémním pokusem je např. ''Poesia Pentagrammata'', kterou napsal [[Francesca Canguilla]] - kde zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. |
O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve [[Science fiction|sci-fi]] literatuře ([[cyberpunk]]). | O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve [[Science fiction|sci-fi]] literatuře ([[cyberpunk]]). | ||
=== Světoví spisovatelé === | === Světoví spisovatelé === | ||
| Řádka 20: | Řádka 20: | ||
* [[Stanislav Kostka Neumann]] | * [[Stanislav Kostka Neumann]] | ||
== Výtvarné umění == | == Výtvarné umění == | ||
| - | [[Soubor:Umberto Boccioni 001.jpg|thumb| | + | [[Soubor:Umberto Boccioni 001.jpg|thumb|230px|[[Umberto Boccini]]: Vzestup města, futuristický obraz]] |
Futurismus byl v této oblasti velmi podobný [[kubismus|kubismu]], cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci. | Futurismus byl v této oblasti velmi podobný [[kubismus|kubismu]], cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci. | ||
=== Čeští představitelé === | === Čeští představitelé === | ||
| Řádka 51: | Řádka 51: | ||
* [[Art deco]] | * [[Art deco]] | ||
| - | + | ||
{{Článek z Wikipedie}} | {{Článek z Wikipedie}} | ||
| + | [[Kategorie:Futurismus]] | ||
Aktuální verze z 26. 1. 2021, 09:48
Futurismus byl avantgardní (průkopnický, objevný) umělecký směr. Pro tento směr je charakteristické odmítání všech dosavadních kulturních a uměleckých hodnot. Tím se futurismus stal hnutím odmítajícím jakoukoli tradici. Jejich cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu, kterou nekritizovali, ale která se jim líbila. Častým námětem byla technika. Z toho vyplynula jejich snaha o rychlost, které dosahovali jednak zkratkovitostí a jednak proměnlivostí básnického rytmu. Futurismus byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob jak očistit svět od jeho nešvarů (tj. všeho starého). Tento směr byl populární především v Itálii a Rusku. Futurismus měl velký vliv na konstruktivismus a imažinismus, méně patrný je jeho vliv i na surrealismus a celou řadu dalších uměleckých směrů.
Obsah |
Historie
Ačkoli lze některé trendy vedoucí ke vzniku futurismu sledovat v literatuře dříve za vznik futurismu bývá považován rok 1909, kdy v Itálii vydal italský básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro. V tomto manifestu Marinetti shrnul program futurismu do několika základních bodů : krása neklidu, rychlosti a boje poezie odvahy a revolty. Prakticky zde prezentovali triumf člověka nad přírodou. V roce 1910 vydali podobný manifest i malíři a v roce 1912 architekti. Velmi brzy se futurismus dostal do Ruska, kde se stal velice populární, zde se toto hnutí rozpadlo na dvě odnože - kubofuturismus a egofuturismus, zatímco egofuturismus neměl velký význam, kubofuturismus značně ovlivnil tehdejší ruské umění. Ideologicky byl futurismus nejednotný a postupně se k němu připojovaly prakticky všechny politické (především levicové - anarchisté, komunisté, …) skupiny. Za první světové války byla velmi aktivní skupina kolem časopisu Roma Futurista, vystupující proti Rakousku - Uhersku. Kolem roku 1921 se Marinetti spřátelil s B. Mussolinim a roku 1924 se na kongresu futuristů přihlásil k fašismu, spolupráce s fašismem byla dovršena po Italském obsazení Habeše (Etiopie - 1934), které futuristé nejen schvalovali, ale i básnicky oslavili.
Literatura
Aby bylo možno ještě více zdůraznit rychlost vytvořili futuristé teorii osvobozených slov tzn., že slova (nebo jen hlásky) ve větě, nebo verši byla vytržena z kontextu a skládala bez ohledu na jejich logické vazby a pravidla syntaxe. V literatuře se občas prosadil i experimentální futurismus ovlivněný kubismem tzv. kubofuturismus. Takovým extrémním pokusem je např. Poesia Pentagrammata, kterou napsal Francesca Canguilla - kde zasazoval osvobozená slova a slabiky do notové osnovy a místo interpunkce používal hudební znaménka. O futurismu lze říci, že jeho myšlenky (především dynamika a důraz na mládí) přežívají v literatuře dodnes ve sci-fi literatuře (cyberpunk).
Světoví spisovatelé
- Filippo Tommaso Marinetti - Ital
- Vladimír Vladimirovič Majakovskij - Rus
- Velemir Chlebnikov - Rus (vlastním jménem Viktor Vladimirovič Chlebnikov)
Čeští spisovatelé
Výtvarné umění
Futurismus byl v této oblasti velmi podobný kubismu, cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci.
Čeští představitelé
- Bohumil Kubišta - spojuje futurismus s kubismem
- Otto Gutfreund - sochař, využívá i kubismus
- Růžena Zátková - předzvěst informelu a abstrakce
Světoví představitelé
- Umberto Boccioni - malíř a sochař; autor manifestu z r. 1910
- Giacomo Balla
- Gino Severini
- Carlo Carra
- George Grosz
- Kazimír Malevič
- Luigi Russolo
- Marcel Duchamp - prvky futurismu, dadaismu, kubismu i surrealismu
Architektura
Architektonicky se klonili k jednoduchosti, snažili se využívat nové materiály (beton) a nové kombinace sklo - kov, beton - sklo, atp.
Hudba
V hudbě nedošlo k výraznému prosazení futurismu, každopádně hlavní cíle hudebního futurismu, nebyly odlišné od cílů celého hnutí. Někteří odborníci se domnívají, že futuristická víra v techniku a mládí předznamenala směry typu techno.
Film
U filmového umění lze říci, že futurismus ovlivnil pohled naší západní civilizace na reklamu, ve které vystupují mladí, krásní perspektivní lidé. Jako první usiloval o komerčnost a o prosazení témat z nových prostředí (továrny), snažil se ukázat nový svět, který byl reprezentován technikou. V japonské kultuře se ovlivnění projevilo především v manga/anime filmech, kde je ukazována o svým způsobem i oslavována dnešní a budoucí technika (Shinya Tsukamoto).
Odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |