Náhoda

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

'''Náhoda''' v běžné řeči označuje jevy, jejichž výskyt neumíme vysvětlit. Pokud něco označíme za [[náhodný jev]], můžeme tím mínit dvojí odlišný názor: # příčinu či vysvětlení jevu ''neumíme nalézt''; # jev žádnou příčinu ''nemá''. Zatímco v prvním případě tedy konstatujeme zřejmý stav věcí, ve druhém činíme navíc závěr, který lze jen obtížně dokázat. [[Image:Backgammon PrecisionDice.jpg|thumb|Hrací kostky, symbol náhody]] ==Náhoda v běžném životě== V běžné řeči označujeme jako náhodné to, co „nedává smysl“ a čím se tedy nemá smysl dále zabývat. Pokud se sejdou dvě nebo více málo pravděpodobných událostí, (například člověku přeběhne přes cestu černá kočka a vzápětí si zlomí nohu), řekneme že to byla náhodná či nahodilá shoda. O lidech, kteří by zde hledali skrytou nebo dokonce osudovou nutnost ([[zákonitost]]), obvykle říkáme, že jsou [[pověra|pověrčiví]], pokud v tom vidí spiknutí, může to být příznak [[paranoia|paranoie]]. Z psychologického hlediska však mohou být takové shody do té míry významné, že na nich švýcarský psycholog [[Carl Gustav Jung]] založil svůj koncept [[synchronicita|synchronicity]]. ==Náhoda ve vědě== Nejlepší vědecké vysvětlení jevu je vysvětlení [[kauzalita|kauzální]] čili nalezení nutné příčiny: jev nastane tehdy a jen tehdy, pokud mu předcházela určitá [[Kauzalita|příčina]]. Takové vysvětlení totiž umožňuje jevy předvídat. To je však prakticky možné jen u jevů poměrně jednoduchých, s jedinou příčinou. Proto se jevy ve vědě obvykle izolují do zjednodušených podmínek [[experiment]]u, kde se snažíme rušivé okolnosti vyloučit. Tak pro demonstraci, že různé předměty padají stejně rychle, je třeba vyloučit odpor vzduchu a [[pokus]] provádět ve [[vakuum|vakuu]]. Od 17. století se však věda naučila zkoumat i opačný extrém, totiž „čistě náhodné“ jevy s velmi mnoha nerozlišitelnými příčinami (multikauzální), jako je házení hrací kostkou. Zde se nehledají příčiny, nýbrž zaznamenávají jednotlivé výsledky a hledá se limita podílu „příznivých případů“ ze všech hodů, když se počet pokusů blíží k nekonečnu. Tím se zabývá [[matematika|matematická]] disciplína [[teorie pravděpodobnosti]]. Pravděpodobnostní statistické vyšetřování hromadných dat se ukázalo jako nesmírně užitečné, neboť se dá použít i pro jevy velmi složité v přírodních i společenských vědách (například preference občanů ve volbách) a jevy také (s jistou pravděpodobností) předvídat. Protože však takové zkoumání nevychází z předem navržené (kauzální) [[hypotéza|hypotézy]], je třeba jeho výsledky teprve následně [[interpretace|interpretovat]], například hledat [[korelace]] mezi různými podmínkami a [[parametr]]y zkoumaného jevu a z nich usuzovat na příčinné vztahy. Pojem náhody a náhodných [[mutace|mutací]] hraje klíčovou roli v [[evoluční teorie|evoluční teorii]], kde tedy může znamenat buď resignaci na příčinné vysvětlení, anebo výslovné popření jakékoli příčiny, což by ovšem bylo tvrzení metafysické, nikoli vědecké (viz výše). Také proto narazila [[O původu druhů|Darwinova teorie]] na odpor řady vědců, kteří trvali na [[determinismus|deterministickém]] obrazu světa, a k jejímu prosazení přispěly ideologické důvody, např. u E. Haeckela ([[monismus]]). ==Praktické využití náhody== [[Image:Gambling-ca-1800.jpg|thumb|300 px|Ruleta kolem roku 1800]] Nahodilé jevy se vždycky užívaly jako jakási náhradní [[spravedlnost]] tam, kde není možné rozhodnout jinak. Tak například při rovnosti hlasů se často rozhoduje losem, losem se určuje pořadí závodníků nebo utkání a podobně. Na pečlivě připravené náhodě s vyloučením jakéhokoli záměrného ovlivnění jsou založeny [[loterie]], [[hazardní hry]] nebo [[ruleta]]. V archaických kulturách se výsledek losování pokládal za rozhodnutí nadlidských sil či osudu a používal velmi často k [[věštění]] i tam, kde dnes dáváme přednost volbě.<ref>Viz např. F. Bleicken, ''Athénská demokracie''. Praha 2004.</ref> Předpoklad, že se u úrazů, nehod, katastrof a podobně jedná o nahodilé jevy a [[riziko|rizika]], je základem [[Pojišťovna|pojišťování]] a pojistné matematiky. Proto se pojišťovny musí bránit proti podvodům, které náhodnost pouze předstírají (záměrné havárie, požáry atd.). Nepředvídatelnost nahodilých jevů se využívá také v šifrování ([[kryptografie|kryptografii]]): posloupnost (pseudo)náhodných čísel může sloužit jako velmi účinný šifrovací klíč. Z bezpečnostních důvodů však státy úplně náhodné klíče dokonce zakazují, protože se nedají rozluštit ani bezpečnostními složkami země. Náhodné postupy v hudební skladbě používá [[aleatorická hudba]]. Techniky pravděpodobnostního šetření umožnily podstatné zjednodušení například kontrol kvality: místo aby se kontroloval každý vyrobený kus, stačí zkontrolovat jistý počet vzorků, které však musí být vybrány náhodně. K tomu se užívají [[posloupnost]]i [[pseudonáhodná čísla|pseudonáhodných čísel]], která se sice generují počítačovým [[algoritmus|algoritmem]] a nejsou tedy v přesném smyslu náhodná, nicméně nevykazují žádné zjevné pravidelnosti a naopak mají potřebné statistické vlastnosti, například rovnoměrné rozložení. ===Literatura=== * ''Filosofický slovník FIN''. Olomouc 1998, str. 294. * J. Monod, ''Nutnost a náhoda''. Praha 1994. (O nutnosti a náhodě v biologické evoluci.) * G. Schischkoff (vyd.), ''Philosophisches Wörterbuch''. Stuttgart 1991, str. 801 n. * J. Sokol, ''Nutnost a náhoda''. In: ''Malá filosofie člověka''. Praha 2004, str. 151 n. ===Související články=== *[[Hazardní hra]] *[[Kauzalita]] *[[Loterie]] *[[Matematická statistika]] *[[Náhodná veličina]] *[[Pravděpodobnost]] == Reference == <references/> == Externí odkazy == * [http://etext.lib.virginia.edu/cgi-local/DHI/dhi.cgi?id=dv1-46 ''Dictionary of the History of Ideas'', heslo Chance - en] * [http://www.wolframscience.com/nksonline/page-1067b-text Dějiny definic náhodnosti v matematice - en] * [http://www.random.org Random.org generátor skutečně náhodných čísel - en] * [http://www.cs.auckland.ac.nz/CDMTCS/chaitin/sciamer.html Chaitin: Randomness and Mathematical Proof - en] * [http://www.fourmilab.ch/random/ Testovací program pseudonáhodných posloupností (Public Domain)] * [http://www.alles-zufall.de/links.html Portál o náhodě – de] {{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Filosofické pojmy]] [[Kategorie:Pravděpodobnost a statistika]]

Návrat na stránku „Náhoda“.