a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Obecní dům
Z Multimediaexpo.cz
m (1 revizi) |
m (Nahrazení textu „1484“ textem „1484“) |
||
| Řádka 7: | Řádka 7: | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech [[1383]] | + | Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech [[1383]]–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na [[Pražský hrad]]. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice ''Královodvorská'' a průchod do [[Prašná brána|Prašné brány]] v [[Celetná|Celetné]] ulici. Protože z Královského paláce vycházely [[korunovace|korunovační]] průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. [[Královská cesta|Královské cesty]]. |
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. | Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. | ||
Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]]. | Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]]. | ||
Verze z 14. 7. 2014, 00:27
Obecní dům (původním názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy) je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze s novorenesančními prvky, jež stojí na náměstí Republiky, v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům.
Obsah |
Historie
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997.
Architektura
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara. Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce. V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
Související články
Externí odkazy
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |