a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!
Obecní dům
Z Multimediaexpo.cz
m (Nahrazení textu „1484“ textem „1484“) |
(+ Gigantické vylepšení) |
||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
| - | [[ | + | [[Soubor:Czech-03720 - Municipal House-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům (2016)]] |
| - | [[ | + | [[Soubor:Czech-03722 - Municipal House Entrance-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům (2016)]] |
| - | [[Soubor:Praha Obecni Dum Sal Smetanuv.jpg|thumb|Smetanova síň Obecního domu]] | + | [[Soubor:Czech-03725 - Municipal House Powder Tower-DJFlickr.jpg|thumb|250px|Obecní dům a [[Prašná brána]] (2016)]] |
| - | [[ | + | [[Soubor:Praha Obecni Dum Sal Smetanuv.jpg|thumb|220px|Smetanova síň Obecního domu]] |
| - | + | [[Soubor:Prag obecni dûm café innen.jpg|thumb|220px|Kavárna v přízemí Obecního domu]] | |
| - | '''Obecní dům''' (původním názvem '''Reprezentační dům hlavního města Prahy''') je jedna z nejznámějších [[secese|secesních]] staveb v [[Praha|Praze]] s [[novorenesance|novorenesančními]] prvky, jež stojí na [[Náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]], v sousedství [[Prašná brána|Prašné brány]] naproti [[Dům U Hybernů|domu U Hybernů]]. Slouží především reprezentačním účelům. | + | : ''Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Obecní dům (rozcestník)]]. |
| + | '''Obecní dům''' (původním názvem '''Reprezentační dům hlavního města Prahy''') je jedna z nejznámějších [[secese|secesních]] staveb v [[Praha|Praze]] | ||
| + | s [[novorenesance|novorenesančními]] prvky, jež stojí na [[Náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]], v sousedství [[Prašná brána|Prašné brány]] naproti [[Dům U Hybernů|domu U Hybernů]]. Slouží především reprezentačním účelům. | ||
== Historie == | == Historie == | ||
| - | Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech | + | Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, [[Králův dvůr (Praha)|Králův dvůr]]. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na [[Pražský hrad]]. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice ''Královodvorská'' a průchod do [[Prašná brána|Prašné brány]] v [[Celetná|Celetné]] ulici. Protože z Královského paláce vycházely [[korunovace|korunovační]] průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. [[Královská cesta|Královské cesty]]. |
Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. | Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: [[28. říjen|28. října]] [[1918]] zde byla vyhlášena samostatnost [[Československo|Československa]] a v listopadu [[1989]] zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli [[Občanské fórum|Občanského fóra]] v čele s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. | ||
Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]]. | Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech [[1994]]–[[1997]]. | ||
| Řádka 14: | Řádka 16: | ||
Obecní dům byl vystavěn v letech [[1905]]–[[1912]] podle plánů architektů [[Antonín Balšánek|A. Balšánka]] a [[Osvald Polívka|O. Polívky]]. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku [[20. století]]: Mikoláš Aleš, [[Max Švabinský]], [[František Ženíšek]], [[Ladislav Šaloun]], [[Karel Novák]], [[Josef Mařatka]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alfons Mucha]] a [[Jan Preisler]]. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby [[Karel Špillar|Karla Špillara]]. | Obecní dům byl vystavěn v letech [[1905]]–[[1912]] podle plánů architektů [[Antonín Balšánek|A. Balšánka]] a [[Osvald Polívka|O. Polívky]]. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku [[20. století]]: Mikoláš Aleš, [[Max Švabinský]], [[František Ženíšek]], [[Ladislav Šaloun]], [[Karel Novák]], [[Josef Mařatka]], [[Josef Václav Myslbek]], [[Alfons Mucha]] a [[Jan Preisler]]. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby [[Karel Špillar|Karla Špillara]]. | ||
Jeho [[interiér]] zahrnuje několik sálů, z nichž největší je '''Smetanova síň''' sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především [[koncert]]y [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK]], dále pak [[festival]]u [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]], [[varhany|varhanní]] koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce. | Jeho [[interiér]] zahrnuje několik sálů, z nichž největší je '''Smetanova síň''' sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především [[koncert]]y [[Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK|Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK]], dále pak [[festival]]u [[Pražské jaro (festival)|Pražské jaro]], [[varhany|varhanní]] koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce. | ||
| + | |||
V přízemí a v suterénu je několik restaurací a [[Kavárna|kaváren]]. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko. | V přízemí a v suterénu je několik restaurací a [[Kavárna|kaváren]]. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko. | ||
| Řádka 21: | Řádka 24: | ||
* [http://www.obecnidum.cz Obecní dům] | * [http://www.obecnidum.cz Obecní dům] | ||
| - | {{ | + | |
| + | {{Flickr|Municipal+House+Prague}}{{Commonscat|Municipal House (Prague)}}{{Článek z Wikipedie}} | ||
[[Kategorie:Kultura v Praze]] | [[Kategorie:Kultura v Praze]] | ||
[[Kategorie:Pražské památky]] | [[Kategorie:Pražské památky]] | ||
Aktuální verze z 13. 12. 2017, 13:09
- Další významy jsou uvedeny na stránce: Obecní dům (rozcestník).
Obecní dům (původním názvem Reprezentační dům hlavního města Prahy) je jedna z nejznámějších secesních staveb v Praze s novorenesančními prvky, jež stojí na náměstí Republiky, v sousedství Prašné brány naproti domu U Hybernů. Slouží především reprezentačním účelům.
Obsah |
Historie
Na místě dnešního Obecního domu stála původně rezidence českých králů, Králův dvůr. Tento komplex nechal vybudovat kolem roku 1380 Václav IV.; sloužil jako sídlo panovníků v letech 1383–1484. Kromě paláce zahrnoval i domy pro dvořany, lázně, lvinec a zahradu. Po Václavu IV. zde sídlil jeho bratr Zikmund Lucemburský, jeho zeť Albrecht II. Habsburský, Ladislav Pohrobek, Jiří z Poděbrad a Vladislav Jagellonský, který ze Starého Města přesídlil zpět na Pražský hrad. Do dnešní doby se z Královského paláce zachoval jen název přilehlé ulice Královodvorská a průchod do Prašné brány v Celetné ulici. Protože z Královského paláce vycházely korunovační průvody českých králů, nachází se Obecní dům vlastně na počátku tzv. Královské cesty. Obecní dům vstoupil dvakrát do historie československé státnosti: 28. října 1918 zde byla vyhlášena samostatnost Československa a v listopadu 1989 zde proběhla první setkání komunistické vlády s představiteli Občanského fóra v čele s Václavem Havlem. Dům prošel rozsáhlou rekonstrukcí v letech 1994–1997.
Architektura
Obecní dům byl vystavěn v letech 1905–1912 podle plánů architektů A. Balšánka a O. Polívky. Na jeho výzdobě se podíleli nejvýznamnější čeští malíři a sochaři počátku 20. století: Mikoláš Aleš, Max Švabinský, František Ženíšek, Ladislav Šaloun, Karel Novák, Josef Mařatka, Josef Václav Myslbek, Alfons Mucha a Jan Preisler. Průčelí dominuje půlkruhová mozaika sestavená podle kresby Karla Špillara. Jeho interiér zahrnuje několik sálů, z nichž největší je Smetanova síň sloužící jako koncertní sál pro cca. 1200 posluchačů; pořádají se zde především koncerty Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, dále pak festivalu Pražské jaro, varhanní koncerty aj. Další sály jsou Grégrův sál, Sladkovského sál a Primátorský salónek. Kromě koncertů se zde pořádají výstavy a další společenské akce.
V přízemí a v suterénu je několik restaurací a kaváren. Poblíž hlavního vchodu je v provozu informační středisko.
Související články
Externí odkazy
|
|
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |