V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Pierre Veyron

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)
m (1 revizi)
(+ Vylepšení)
 
Řádka 1: Řádka 1:
-
'''Pierre Veyron''' ([[1. říjen|1. října]] [[1903]], [[Lozère]] [[2. listopad]]u [[1970]], Cap d'Èze) byl [[Francie|francouzský]] automobilový závodník aktivní v letech  
+
'''Pierre Veyron''' (* [[1. říjen|1. října]] [[1903]], [[Lozère]], † [[2. listopad]]u [[1970]], Cap d'Èze) byl [[Francie|francouzský]] automobilový závodník aktivní v letech  
1933 až 1953. Jeho největším úspěchem bylo jeho vítězství v závodě [[24 hodin Le Mans]] v roce [[1939]], kterého dosáhl na voze [[Bugatti]] [[Bugatti Type 57|Type 57]] s [[Jean-Pierre Wimille|Jean-Pierre Wimillem]].  
1933 až 1953. Jeho největším úspěchem bylo jeho vítězství v závodě [[24 hodin Le Mans]] v roce [[1939]], kterého dosáhl na voze [[Bugatti]] [[Bugatti Type 57|Type 57]] s [[Jean-Pierre Wimille|Jean-Pierre Wimillem]].  
-
Na jeho počest nazvala firma [[Bugatti|Bugatti Automobiles SAS]] svůj první vůz [[Bugatti Veyron]].
+
Na jeho počest firma Bugatti Automobiles SAS nazvala svůj první vůz [[Bugatti Veyron]].
==Život==
==Život==
-
Pierre Veyron původně studoval strojařinu, jeho přítel Albert Divo, sám fanoušek motoristického sportu, jej přesvědčil aby také zkusil závodit. Divo jej seznámil s průmyslníkem André Vagniezem, který Veyronovi nabídl finanční podporu. S tou v roce 1930 začal nejprve s vozem [[Bugatti T37A]], později na speciálu [[Maserati]] Tipo 26 in 1932.<ref>{{cite web |url=http://www.kolumbus.fi/leif.snellman/gp341.htm#3 |title=Drivers |accessdate=2008-11-15 |publisher=The Golden Era of Grand Prix Racing|author=Leif Snellman}}</ref> V sezóně 1931 dosáhl prvního úspěchu vítěztvím ve velké ceně Ženevy. O rok později přijal Pierre Veyrona do firmy Bugatti syn [[Ettore Bugatti|Ettoreho]] Jean, v té době ředitel závodního týmu. Veyron byl nejen testovacím jezdcem, ale podílel se i na vylepšování konstrukce závodních vozů. Jako tovární jezdec zvítězil například v letech 1933 a 1934 s vozem typu 51 A v [[berlín]]ském závodě na okruhu [[AVUS]]. Jako vývojář se podílel zejména na voze 57, jehož prodej tvořil největší část firemních tržeb. Vítězství v [[24 hodin Le Mans]] 1939 bylo vrcholem jeho závodní kariéry.
+
Pierre Veyron původně studoval strojařinu, jeho přítel Albert Divo, sám fanoušek motoristického sportu, jej přesvědčil aby také zkusil závodit. Divo jej seznámil s průmyslníkem André Vagniezem, který Veyronovi nabídl finanční podporu. S tou v roce 1930 začal nejprve s vozem [[Bugatti T37A]], později na speciálu [[Maserati]] Tipo 26 in 1932.<ref>[http://www.kolumbus.fi/leif.snellman/gp341.htm#3 The Golden Era of Grand Prix Racing – VI GRAND PRIX DE MONACO (1934)]</ref> V sezóně 1931 dosáhl prvního úspěchu vítěztvím ve velké ceně Ženevy. O rok později přijal Pierre Veyrona do firmy Bugatti syn [[Ettore Bugatti|Ettoreho]] Jean, v té době ředitel závodního týmu. Veyron byl nejen testovacím jezdcem, ale podílel se i na vylepšování konstrukce závodních vozů. Jako tovární jezdec zvítězil například v letech 1933 a 1934 s vozem typu 51 A v [[berlín]]ském závodě na okruhu [[AVUS]]. Jako vývojář se podílel zejména na voze 57, jehož prodej tvořil největší část firemních tržeb. Vítězství v [[24 hodin Le Mans]] 1939 bylo vrcholem jeho závodní kariéry.
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl, tak jako mnozí další pracovníci firmy, členem francouzského odboje. Vedoucími jeho skupiny byli závodníci Robert Benoit a Williams, kteří byli Němci vězněni v [[koncentační tábor|koncentračních táborech]] a popraveni. V roce [[1945]] obdržel Veyron za svou činnost za okupace [[Řád čestné legie]]. Po válce se ještě několikrát účastnil závodů, ale věnoval se převážně své rodině a své malé firmě vyrábějící komponenty pro firmy těžící ropu.
Během [[druhá světová válka|druhé světové války]] byl, tak jako mnozí další pracovníci firmy, členem francouzského odboje. Vedoucími jeho skupiny byli závodníci Robert Benoit a Williams, kteří byli Němci vězněni v [[koncentační tábor|koncentračních táborech]] a popraveni. V roce [[1945]] obdržel Veyron za svou činnost za okupace [[Řád čestné legie]]. Po válce se ještě několikrát účastnil závodů, ale věnoval se převážně své rodině a své malé firmě vyrábějící komponenty pro firmy těžící ropu.
Řádka 11: Řádka 11:
V roce [[1970]] zemřel Pierre Veyron v malém městečku [[Èze]], na pobřeží mezi [[Monte Carlo|Monte Carlem]] a [[Nice]].
V roce [[1970]] zemřel Pierre Veyron v malém městečku [[Èze]], na pobřeží mezi [[Monte Carlo|Monte Carlem]] a [[Nice]].
-
 
+
== Reference ==
 +
<references/>
==Externí odkazy ==
==Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://www.bugatti.com/en/tradition/history/bugatti-stories/pierre-veyron.html Životopis www.bugatti.com]
* (anglicky) [http://www.bugatti.com/en/tradition/history/bugatti-stories/pierre-veyron.html Životopis www.bugatti.com]

Aktuální verze z 23. 11. 2014, 12:12

Pierre Veyron (* 1. října 1903, Lozère, † 2. listopadu 1970, Cap d'Èze) byl francouzský automobilový závodník aktivní v letech 1933 až 1953. Jeho největším úspěchem bylo jeho vítězství v závodě 24 hodin Le Mans v roce 1939, kterého dosáhl na voze Bugatti Type 57 s Jean-Pierre Wimillem.

Na jeho počest firma Bugatti Automobiles SAS nazvala svůj první vůz Bugatti Veyron.

Život

Pierre Veyron původně studoval strojařinu, jeho přítel Albert Divo, sám fanoušek motoristického sportu, jej přesvědčil aby také zkusil závodit. Divo jej seznámil s průmyslníkem André Vagniezem, který Veyronovi nabídl finanční podporu. S tou v roce 1930 začal nejprve s vozem Bugatti T37A, později na speciálu Maserati Tipo 26 in 1932.[1] V sezóně 1931 dosáhl prvního úspěchu vítěztvím ve velké ceně Ženevy. O rok později přijal Pierre Veyrona do firmy Bugatti syn Ettoreho Jean, v té době ředitel závodního týmu. Veyron byl nejen testovacím jezdcem, ale podílel se i na vylepšování konstrukce závodních vozů. Jako tovární jezdec zvítězil například v letech 1933 a 1934 s vozem typu 51 A v berlínském závodě na okruhu AVUS. Jako vývojář se podílel zejména na voze 57, jehož prodej tvořil největší část firemních tržeb. Vítězství v 24 hodin Le Mans 1939 bylo vrcholem jeho závodní kariéry.

Během druhé světové války byl, tak jako mnozí další pracovníci firmy, členem francouzského odboje. Vedoucími jeho skupiny byli závodníci Robert Benoit a Williams, kteří byli Němci vězněni v koncentračních táborech a popraveni. V roce 1945 obdržel Veyron za svou činnost za okupace Řád čestné legie. Po válce se ještě několikrát účastnil závodů, ale věnoval se převážně své rodině a své malé firmě vyrábějící komponenty pro firmy těžící ropu.

V roce 1970 zemřel Pierre Veyron v malém městečku Èze, na pobřeží mezi Monte Carlem a Nice.

Reference

  1. The Golden Era of Grand Prix Racing – VI GRAND PRIX DE MONACO (1934)

Externí odkazy