Tanach

Z Multimediaexpo.cz

(Rozdíly mezi verzemi)

Aktuální verze z 27. 2. 2023, 19:27

Tanach (hebrejsky תנ״ך‎) je akronym, kterým se v židovství označují posvátné spisy, které jsou součástí Bible. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako hebrejská bible. Akronym Tanach vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (t-n-k):

Tóra (תורה‎; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako Chumaš (חומש‎; „Pětice“); v křesťanství jsou tyto spisy označovány jako Pentateuch (pětikniží);
Nevi'im (נביאם‎; Proroci);
Ktuvim (כתובים‎; Spisy).

Tanach bývá někdy označován také jako Mikra (מקרא‎; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.^[1]

Terminologie

Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z rabínské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení Tanach, nýbrž Mikra. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu hebrejská bible. Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části knihy Daniel, Ezdráš, jedna věta v Jeremjáši a jedno sousloví v knize Genesis (Berešit) jsou aramejsky, zapsány ovšem hebrejským písmem.

Galerie

Tanach

Rukopis targumu z 11. století

Kánon

Hlavní článek: Biblický kánon

Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. palestinský kánon, jehož užívají také protestantské církve. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. Katolická církev a pravoslaví, které uznávají bibli v rozsahu alexandrijského kánonu, považují za součást svého Starého zákona několik tzv. deuterokanonických spisů, které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v řečtině.

Reference

↑ LEMAÎTRE, Nicole, a kol. Slovník křesťanské kultury. Praha : Garamond, 2002. ISBN 80-86379-41-8. S. 61.

Související články

Bibliografie

Biblia hebraica stuttgartensia. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii

[0] LEMAÎTRE, Nicole, a kol. Slovník křesťanské kultury. Praha : Garamond, 2002. ISBN 80-86379-41-8. S. 61.

[1]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 {{Různé významy|druhý=bloku vesnic v [[Izrael]]i|stránka=Ta'anach}}
-{{Judaismus}}
 '''Tanach''' ({{Vjazyce|he}} {{Cizojazyčně|he|תנ״ך}}) je [[akronym]], kterým se v [[Judaismus|židovství]] označují posvátné spisy, které jsou součástí [[Bible]]. Jelikož jsou (na rozdíl od zbytku Bible) psány hebrejsky, označují se někdy také jako [[hebrejská bible]]. Akronym ''Tanach'' vznikl z počátečních písmen názvů jednotlivých sbírek těchto spisů (''t-n-k''):
 #''[[Tóra]]'' ({{cizojazyčně|he|תורה}}; Zákon, Učení), označovaná podle počtu knih, které obsahuje, někdy jako ''Chumaš'' ({{cizojazyčně|he|חומש}}; „Pětice“); v [[křesťanství]] jsou tyto spisy označovány jako [[Pentateuch]] (pětikniží);
@@ Řádka 7: / Řádka 6: @@
 Tanach bývá někdy označován také jako ''Mikra'' ({{cizojazyčně|he|מקרא}}; „čtení“). Někdy se celek tanachu označuje prostě jako Tóra.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Lemaître | jméno = Nicole | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Slovník křesťanské kultury | vydavatel = Garamond | místo = Praha | rok = 2002 | isbn = 80-86379-41-8 | kapitola = | strany = 61 | jazyk = }}</ref>
 == Terminologie ==
-[[Soubor:Targum.jpg|thumb|left|[[Rukopis]] [[targum]]u z 11. století]]
 Rozdělení posvátných spisů židovství do tří částí je dobře dosvědčeno z [[rabín]]ské literatury období druhého chrámu. Neužívalo se ovšem označení ''Tanach'', nýbrž ''Mikra''. V akademickém prostředí se dnes užívá pro označení celku těchto spisů pojmu [[hebrejská bible]].
 Spisy tanachu jsou zapsány hebrejsky, avšak části [[kniha Daniel|knihy Daniel]], [[kniha Ezdráš|Ezdráš]], jedna věta v [[kniha Jeremjáš|Jeremjáši]] a jedno sousloví v [[Genesis|knize Genesis (Berešit)]] jsou [[aramejština|aramejsky]], zapsány ovšem [[hebrejské písmo|hebrejským písmem]].
+== Galerie ==
+<gallery heights="190" widths="190">
+File:Entire Tanakh scroll set.png|Tanach
+File:Targum-MS 206.jpg|[[Rukopis]] [[targum]]u z 11. století
+</gallery>
 == Kánon ==
-:''Hlavní článek: [[Biblický kánon]].
+{{Hlavní článek|Biblický kánon}}
 Podle židovské tradice se tanach skládá z 24 spisů, neboť židé uznávají tzv. [[palestinský kánon]], jehož užívají také [[protestantství|protestantské církve]]. Pořadí těchto knih v židovství a křesťanství je odlišné, stejně jako počítání knih, protože některé z nich křesťané počítají za dvě samostatné. [[Katolická církev]] a [[pravoslaví]], které uznávají [[bible|bibli]] v rozsahu [[alexandrijský kánon|alexandrijského kánonu]], považují za součást svého [[Starý zákon|Starého zákona]] několik tzv. [[deuterokanonický spis|deuterokanonických spisů]], které nebyly sepsány v hebrejštině, ale v [[řečtina|řečtině]].
 == Reference ==
@@ Řádka 23: / Řádka 27: @@
 * ''Biblia hebraica stuttgartensia''. Elliger, K.; Rudolph, W. [eds.]. Stuttgart : Deutsche Bibelgesellschaft, 2001. ISBN 3-438-05222-9.
-{{Článek z Wikipedie}}
+{{Judaismus}}{{Článek z Wikipedie}}
 [[Kategorie:Starý zákon]]
 [[Kategorie:Židovská náboženská literatura]]
 [[Kategorie:Hebrejská slova a fráze]]