Teroristické útoky 11. září 2001

Z Multimediaexpo.cz

Nemáte oprávnění „upravit tuto stránku“. Důvod:

Můžete si prohlédnout a zkopírovat zdrojový kód této stránky:

[[Soubor:WTC smoking on 9-11.jpeg|thumb|300px|Pohled na zasažené věže [[World Trade Center]].]] [[File:UA Flight 175 hits WTC south tower 9-11 edit.jpeg|thumb|300px|Pohled na zasažené věže [[World Trade Center]].]] '''Útoky z 11. září 2001''' byly sérií koordinovaných teroristických útoků, které se uskutečnily [[11. září]] [[2001]] ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Podle oficiálního vyšetřování 19 mužů spojených s militantní [[Islám|islámskou]] organizací [[al-Kájda]] uneslo 4 letadla letící na komerčních linkách společnosti [[American Airlines]] a [[United Airlines]]. Dvě z nich ([[Let 11|American Airlines č. 11]], [[Let 175|United Airlines č. 175]]) narazila do věží [[WTC|Světového obchodního centra]] v [[New York]]u, zabila všechny na palubě a další lidi uvnitř budov. Obě zasažené budovy se do dvou hodin zhroutily, zničily blízké budovy a další poškodily. Třetí letadlo ([[Let 77|American Airlines č. 77]]) narazilo do [[Pentagon]]u, sídla [[Ministerstvo obrany spojených států amerických|Ministerstva obrany Spojených států amerických]] v hlavním městě [[Spojené státy americké|USA]], [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C]]. Čtvrté letadlo ([[Let 93|United Airlines č. 93]]) se zřítilo v neobývané oblasti v [[Pensylvánie|Pensylvánii]] po souboji mezi teroristy a pasažéry o ovládnutí letadla. Letadlo letělo na Washington, D.C. a spekuluje se, že mělo za cíl zasáhnout [[Bílý dům]] a nebo americký [[Kapitol (Washington)|Kapitol]]. Při útocích celkem zemřelo 2 993 lidí včetně únosců. Většina z obětí byli civilisté, pocházející celkem z 90 zemí. V reakci na útoky vyhlásily Spojené státy [[Válka s terorismem|Válku s terorismem]], provedly invazi do [[Afghánistán]]u a svrhly hnutí [[Taliban]], které poskytovalo zázemí teroristům z [[al-Kájda|al-Kájdy]]. Na domácí půdě pak schválily [[USA PATRIOT Act]]. Mnoho dalších zemí také posílilo anti-teroristicku legislativu a pravomoci svých bezpečnostních složek. Některé americké burzy zůstaly po útoku uzavřeny celý týden a po svém znovuotevření vykázaly ohromné ztráty zejména v pojišťovnictví a letecké dopravě. Zničení kancelářských prostor způsobilo škodu v řádech miliard dolarů. Poškození [[Pentagon]]u bylo opraveno během jednoho roku. První opravenou budovou [[WTC|Světového obchodního centra]] se stala v roce 2006 budova číslo 7. [[1 World Trade Center|Budova číslo 1.]] (Věž svobody) má být dokončena v roce 2011 a celková rekonstrukce by měla skončit o rok později. == Chronologie událostí (podle místního času) == * '''7:58''' Let United Airlines č. 175 se na letišti v [[Boston]]u řadí do fronty letadel a čeká na povolení ke startu. * '''7:59''' Let American Airlines č. 11 startuje z Bostonu do Los Angeles (na palubě 81 pasažérů, 2 piloti, 9členná posádka; typ stroje – Boeing 767). * '''8:10''' Let American Airlines č. 77 startuje z [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757). * '''8:13''' Boeing 767 na letu 11 se odchyluje z kurzu o 20° a přestává komunikovat s leteckou kontrolou (první náznak nestandardního chování; o 7 minut později navíc vypíná identifikační signál). * '''8:14''' Let United Airlines č. 175 dostává povolení ke startu a vzlétá z [[Boston]]u směr [[Los Angeles]] (na palubě 56 pasažérů, 2 piloti, 7členná posádka; typ stroje – [[Boeing 767]]). * '''8:20''' Let American Airlines č. 77 startuje z [[Washington, D.C.|Washingtonu, D.C.]] do Los Angeles (na palubě 58 pasažérů, 2 piloti, 4členná posádka; typ stroje – Boeing 757). * '''8:42''' Poslední radiokomunikace letu č. 175 se zemí.// V té době Let United Airlines č. 93 konečně startuje z [[Newark]]u do [[San Francisco|San Franciska]] (na palubě 38 pasažérů, 2 piloti, 5členná posádka; typ stroje – [[Boeing 757]]). Má 42 minut zpoždění, díky pomalému provozu na letištní dráze. * '''8:46''' Boeing 767 na letu 11 naráží v rychlosti 790 km/h do severní věže [[WTC]]. Budova je zasažena mezi 94. a 98. patrem (kabina letadla zasáhla 96. patro). Dochází k okamžitému vznícení paliva a uvěznění všech lidí v patrech nad místem nárazu letadla. * '''8:51''' Poslední radiokomunikace letu č. 77 se zemí. * '''9:03''' Boeing 767 na letu 175 naráží v rychlosti 950 km/h (maximální cestovní rychlost v 35000 stopách je 913 km/h, při zemi je nižší) do jižní věže WTC mezi 78. a 84. patrem (kabina letadla zasáhla 80. patro). Náraz letadla v televizi v přímém přenosu vidí miliony lidí po celém světě. ([[Federální úřad USA pro letectvo]] s okamžitou platností uzavírá všechna letiště v [[New York]]u). * '''9:21''' Všechny tunely a mosty v New Yorku jsou uzavřeny. * '''9:25''' Federální úřad USA pro letectvo uzavírá [[americký vzdušný prostor]] a přikazuje všem vnitrostátním linkám okamžitě přistát. * '''9:27''' Poslední radiokomunikace letu č. 93 se zemí. * '''9:29''' Prezident [[George W. Bush]] poprvé po útoku promlouvá k národu, oznamuje, že se vrací do Washingtonu a že došlo k obrovské národní tragédii. První potvrzené zprávy naznačují minimálně 6 obětí a alespoň 1&nbsp;000 zraněných. * '''9:37''' Boeing 757 na letu č. 77 naráží do budovy [[Pentagon]]u. Je zabito všech 64 lidí na palubě a dalších 125 v budově. * '''9:45''' [[Bílý dům]] a [[Kongres]] jsou evakuovány. * '''9:49''' Všechna letiště v USA jsou uzavřena. * '''9:58''' Operátor záchranného telefonního systému je informovaný pasažérem letu č. 93 o unesení letadla. * '''9:59''' Jižní věž [[WTC]] se 56 minut po zasažení letadlem hroutí. Tragédii sledují miliony lidí po celém světě v přímém televizním přenosu. Dolní [[Manhattan]] je zahalen obrovským oblakem prachu. * '''10:03''' Boeing 757 na letu č. 93 se zřítil do polí v [[Pensylvánie|Pensylvánii]], 120 km jižně od [[Pittsburgh]]u poté, co se pasažéři na palubě proti teroristům vzbouřili a pokusili se získat nad letadlem kontrolu. Evakuace sídla [[Organizace spojených národů|OSN]] a centrály [[Severoatlantická aliance|NATO]] v [[Brusel]]u a uzavření všech hraničních přechodů USA s [[Mexiko|Mexikem]]. * '''10:10''' Hroutí se část Pentagonu. * '''10:25''' Objevuje se informace, že před [[Ministerstvo zahraničí USA|Ministerstvem zahraničních věcí USA]] explodovala nálož (žádný zraněný). * '''10:28''' Severní věž [[WTC]] se hroutí. Spolu s věží je zničen i přilehlý hotel Marriot. * '''14:00''' Ukončení všech finančních operací na akciových trzích v USA. * '''14:21''' [[Armáda USA]] rozmísťuje v okolí New Yorku a Washingtonu, D.C. raketový protiletecký systém. * '''14:40''' První tisková konference po katastrofě vedená starostou New Yorku [[Rudy Giuliani|Rudolphem Giulianim]]. * '''16:25''' Hlavní akciové trhy v USA potvrzují zastavení obchodovaní i na následující den. * '''17:25''' Sedmačtyřicetiposchoďová budova č. 7 [[WTC|Světového obchodního střediska]] se sesunula k zemi; na čtyřech místech budovy probíhaly menší izolované požáry; ostatní budovy centra jsou zničeny troskami z pádu Dvojčat – celé obchodní středisko je tedy zničeno; místo bývalého WTC později přijme název [[Ground zero]]). * '''20:30''' Prezident USA George W. Bush přednáší v televizi svůj projev k národu. [[Soubor:State Department Images WTC 9-11 North Tower and Woolworth Building.jpg|thumb|Trosky po zřícení „dvojčat“, autor [[Joel Meyerowitz]]]] [[Soubor:Aerial_view_of_the_Pentagon_during_rescue_operations_post-September_11_attack.JPEG|thumb|Následky nárazu do budovy [[Pentagon]]u. Vnější zeď se sesunula, autor [[Cedric H. Rudisill]]]] == Jména únosců, kteří vykonali sebevražedné útoky == [[Soubor:911 commission AA11 path.png|thumb|Trasa letu American Airlines 11 dne [[11. září]] [[2001]]]] [[Soubor:911 commission UA93 path.png|thumb|Trasa letu United Airlines 93 dne [[11. září]] [[2001]].]] <ref>[http://www.fbi.gov/pressrel/pressrel01/091401hj.htm FBI Announces List of 19 Hijackers]</ref> * '''Let American Airlines č. 11''': [[Waleed Alshehri]], [[Wail M. Alshehri]], [[Mohammad Atta]], [[Abdulaziz Alomari]], [[Satam Al Suqami]] * '''Let United Airlines č. 175''': [[Marwan Alshehri]], [[Fayez Banihammad]], [[Mohald Alshehri]], [[Hamza al-Ghamdi]], [[Ahmed Al Ghamdi]] * '''Let American Airlines č. 77''': [[Khalid al-Mihdhar]], [[Majed Moqed]], [[Nawaf al-Hazmi]], [[Salem al-Hazmi]], [[Hani Hanjour]] * '''Let United Airlines č. 93''': [[Ahmed Al Haznawi]], [[Ahmed Alnami]], [[Ziad Jarrah]], [[Saeed Alghamdi]] == Důsledky teroristických útoků == Náhlý a překvapivý útok teroristů na cíle ve Spojených státech amerických ponořil na několik měsíců svět do strachu a obav. Američané byli náhle oloupeni o pocit bezpečí a nedotknutelnosti své země. Teroristé v podstatě dosáhli svých cílů: způsobili obrovské materiální škody a připravili obyvatele USA a turisty cestující tam, byť nenápadně, pravděpodobně navždy o část jejich svobod. [[Empire State Building]] se stává nejvyšším mrakodrapem v [[New York]]u . === Shrnutí === Cíle, které se [[Terorismus|teroristům]] podařilo zničit anebo zasáhnout, nebyly vůbec vybrané náhodně. [[Světové obchodní centrum]] se stalo obětí svého předního postavení na panoramatu [[Manhattan]]u, který reprezentuje [[Ekonomika|ekonomicky]] vyspělé USA. [[Pentagon]] jako sídlo [[Ministerstvo obrany USA|Ministerstva obrany USA]] a hlavně jako velitelství ozbrojených sil působilo a působí i nadále jako symbol vojenské síly země. Je velmi pravděpodobné, že letadlo letu č. 93 mělo zasáhnout třetí dominantní sektor americké společnosti. Po úderech na ekonomický a vojenský sektor, se hlásil jako strategický cíl sektor [[Politika|politický]]. Můžeme se už jen dohadovat do jaké míry přispěli k záchraně politických objektů a také lidí v nich či v jejich okolí ([[Bílý dům]], [[Kapitol (Washington)|Kapitol]] apod.) samotní pasažéři, kteří se vůči čtyřem únoscům postavili. Každopádně teroristický útok, jehož katastrofální obraz doslova obletěl celý svět, měl rozsáhlé důsledky a to v téměř každé oblasti lidského života. Útoky spojily rivaly, ovlivnily počínání politiků, zasáhly do státních rozpočtů, zanechaly těžké stopy v ekonomice USA i světa, určily směřování dějin na nejbližší roky, naplnily smyslem [[Severoatlantická aliance|Severoatlantickou alianci]], inspirovaly mnohé umělce, stvořily nové počítačové hry, ukázaly lidem světa, co znamená pravý a skutečný [[terorismus]]. Nejvíce ale zasáhly samotné rodiny, blízké a přátele tisíců mrtvých. === Bezpečnost === Celý civilizovaný svět začal přijímat výrazná opatření, která měla omezit prostor pro působení [[Terorismus|teroristů]]. Zasedaly různé bezpečnostní výbory a porady vlád jednotlivých zemí. Výsledkem tohoto úsilí na mezinárodní scéně byl vznik velkého napětí a obav. Vlády států se nebránily využívat při boji s terorismem i své vlastní armády. Útoky měly nejvýraznější dopad na bezpečnostní status ve Spojených státech. Administrativa amerického prezidenta [[George W. Bush]]e, který nastoupil do úřadu teprve v [[leden|lednu]] [[2001]], přijala rozsáhlý systém opatření a bezpečnostních omezení. Uvedla do praxe pěti bodovou stupnici, podle které jsou občané USA informováni o aktuálním stavu ohrožení. USA postupně přijímaly stále více omezení týkajících se stykem se zahraničními návštěvníky. Administrativa začala považovat za nutné brát na letištích otisky prstů, sbírat fotografie přijíždějících turistů a pod. V návaznosti na [[Operace Trvalá svoboda|války v Afghánistánu]] a v [[Válka v Iráku|Iráku]] v USA začala protiteroristická opatření nabírat stále více na svém významu a na své moci zasahovat častokrát velmi nepříjemně do životů mnohých lidí, nevyjímaje samotných Američanů. [[George W. Bush|Bushova]] administrativa zřídila též [[Ministerstvo vnitřní bezpečnosti]] (''United States Department of Homeland Security''), [[Centrum shromažďování údajů o hrozbě]], [[Centrum pro monitorování terorismu]] a [[Správu pro bezpečnost v dopravě]]. [[Federální úřad pro vyšetřování USA]] ([[FBI]]) začal považovat boj s terorismem za nejvyšší prioritu, rozšířil bojové skupiny a také se pokouší zdokonalit komunikaci se [[Central Intelligence Agency|CIA]]. [[Ústřední zpravodajská služba USA]] ([[Central Intelligence Agency|CIA]]) obnovila veškeré tajné operace a zaměřila se na výuku cizích jazyků. === Politické důsledky === Přímým důsledkem teroristických útoků byla reakce vlády USA, jejíž bezprostřední gesto se dá charakterizovat intenzivním hledáním „uchopitelného“ viníka. Jelikož tajné služby více zemí nepochybovaly o vině teroristické sítě [[al-Káida]], jediným prostorem pro vojenskou odvetu Spojených států se náhle stal [[Afghánistán]], na jehož území al-Káida vedená [[Usáma bin Ládin|Usámou bin Ládinem]] cvičila své oddané bojovníky ve vládou podporovaných táborech. [[7. říjen|7. října]] [[2001]] USA podnikly první leteckou ofenzívu a následný vpád do této islámské země (viz [[Operace Trvalá svoboda|Válka v Afghánistánu]]). Dalším politickým důsledkem katastrofy z [[11. září]] bylo vítané oteplení vztahů [[Rusko|Ruska]] a USA. [[Ruský prezident]] [[Vladimir Putin]] velmi obratně využil tragédii a osobní projev sympatií či spoluúčastnosti a zasloužil se o rozvoj přátelských vztahů. Také [[George W. Bush|Bush]] mohl počítat s pochopením Putina pro válku proti [[Taliban]]u. Vítaným důsledkem se stalo i naplnění cílů [[Severoatlantická aliance|NATO]] novým smyslem. Severoatlantická aliance se opět semkla, tentokrát proti [[Terorismus|terorismu]] a snažila se poprvé v historii uplatnit článek 5 o pomoci spojenců napadenému členovi paktu. === Reakce světových vůdců === Reakce světových vůdců vyjadřovaly velmi podobné pocity. Pro [[Spojené království|anglickou]] královnu [[Alžběta II.|Alžbětu II.]] byly útoky neuvěřitelným a totálním šokem, pro [[papež]]e [[Jan Pavel II.|Jana Pavla II.]] nevýslovným hororem. [[Generální tajemník OSN]] [[Kofi Annan]] vyjádřil přesvědčení, že se to dotklo všech v jeho působnosti a pro všechny je to traumatizující a strašná tragédie. Pro [[Česko|českého]] prezidenta [[Václav Havel|Václava Havla]] to bylo hrozným varováním pro civilizaci, které nás vyzývá mobilizovat a převzít zodpovědnost za tento svět. [[Francie|Francouzský]] prezident [[Jacques Chirac]] přesvědčoval, že Francouzi plně soucítí s americkým lidem. [[Spojené království|Britský]] premiér [[Tony Blair]] zase poukázal na tento masový [[terorismus]] jako na nové zlo v dnešním světě. [[Itálie|Italský]] premiér [[Silvio Berlusconi]] se neobával vyzvat na konfrontaci s [[Terorismus|teroristy]], [[Rusko|ruský]] prezident [[Vladimir Putin|Putin]] jako první vyzývá mezinárodní společenství k sjednocení úsilí v boji proti [[Terorismus|terorismu]]. [[Japonsko|Japonský]] ministerský předseda [[Junichiro Koizumi]] řekl, že takovýto druh [[Terorismus|terorismu]] nebude nikdy odpustitelný, vysoký představitel [[Evropská unie|EU]] pro zahraniční a bezpečnostní politiku [[Javier Solana]] ubezpečoval, že [[Evropská unie]] bude pevně a plně stát za [[Spojené státy americké|Spojenými státy]], [[Afghánistán|afghánský]] ministr zahraničních věcí [[Wakil Ahmed Muttawakil]] po útocích prohlásil, že [[Taliban]] odsuzoval a stále odsuzuje jakýkoliv [[terorismus]] v jakékoliv formě. V [[Irák|iráckém]] rozhlase se však objevila vyjádření, které útoky označila za operaci století, kterou si [[Spojené státy americké|USA]] zasloužily kvůli svým zločinům proti lidskosti. Naproti tomu [[Kuba|kubánská]] vláda nazvala katastrofu za americkou národní tragédii. === Ekonomický dopad === [[Soubor:NYSESecurity.JPG|thumb|[[New York Stock Exchange]] byla v důsledku událostí z 11. září po 4 dny zavřena.]] [[Ekonomika|Ekonomický]] dopad [[Terorismus|teroristických]] útoků na cíle v USA byl už v prvních dnech zřejmý. Analytici se však shodují v tom, že útoky nemohly výrazně zasáhnout ekonomiku Spojených států, která pracuje penězi v objemu 5 až 10 biliard amerických dolarů, protože toto [[hospodářství]] je velmi diverzifikované a decentralizované, aby rána na jednom poli jeho působnosti odhalila jeho slabost. Touto slabostí a zároveň nejmocnější silou americké ekonomiky je vůle a zájmy řádového spotřebitele, které se útoky příliš nenarušily. Negativní ekonomický dopad je především v podobě rychleji rostoucí ceny ropy na světových trzích, obrovské ztráty na příjmech amerických leteckých společností, kolaps cestovního ruchu v [[Evropa|Evropě]] ze strachu cestovat letadlem a neuvěřitelné vysoký a roky rostoucí deficit státního rozpočtu [[Spojené státy americké|USA]], který vytváří prostor pro masivní [[Inflace|inflaci]], a tím i postupný pád hodnoty dolaru vůči [[Euro|euru]] v průběhu roku [[2002]] a [[2003]], a též pokračující stoupající nezaměstnanost. V roce [[2001]] přišlo o práci více jak 1 milión Američanů, přičemž množství vytvořených pracovních příležitostí tuto hranici ani zdaleka nepřekročilo. V [[Prosinec|prosinci]] [[2001]] dosáhla nezaměstnanost až hodnotu 5,8 %, což je nejvíce za předešlých šest let. ==== Zničení WTC jako největší pojistná událost způsobená člověkem v historii ==== {{neověřeno}} Ve vyšetřovací zprávě [[FBI]] se uvádí, že teroristé měli k dispozici na útoky na americké cíle půlmiliónový rozpočet. Sumu přibližně 500 tisíc [[Americký dolar|USD]] odeslali z [[Německo|Německa]] na účet jednoho z teroristů. Odhaduje se, že teroristé za tuto „cenu“ způsobili škody jen v [[New York]]u ve výši 40 miliard [[dolar]]ů. V této astronomické sumě je už zahrnuté vyčištění [[Ground Zero]], přebudování podzemních chodeb a [[Metro v New Yorku|metra]]. Jelikož v [[New York]]u a konkrétně ve [[WTC]] sídlilo několik společností s celosvětovou působností, dosah tragických událostí se poměrně rychle promítl do oblasti financí, hlavně však do pojišťovnictví. Mezi prvními informacemi z New Yorku se objevily i první obavy pojišťoven z USA, ale i z [[Evropa|Evropy]]. Oprávněně se domnívaly, že náhrada škod po teroristických útocích v USA dosáhne několik miliard [[americký dolar|dolarů]]. I největší světová pojišťovna, [[Mnichov|mnichovská]] [[Rück]], vyslovila obavy z velkého finančního zatížení. Protože byl náraz letadel záměrným útokem a [[Terorismus|teroristické]] činy patří do souboru událostí krytých pojišťovnami v USA, pojišťovny musí vyplatit pojistné sumy. Hodnota akcií pojišťovacích gigantů jako jsou [[Generali]], [[Munich Re.]], [[Allianz]] a [[Swiss Re.]] v reakci na zprávy o útocích prudce klesla. Je zajímavé, že právě 11. září měl na 88. poschodí WTC jednat jeho majitel s právníky o důsledcích případného [[Terorismus|teroristického]] útoku na obě budovy. [[Larry Silverstein]] si [[Světové obchodní centrum]] pronajal na 99 roků teprve v [[srpen|srpnu]] [[2001]]. Pojišťovny nepočítaly s tím, že obě budovy WTC budou zničeny současně anebo krátce po sobě, proto nebyly pojištěné dostatečně vysoko. Vlastně pojištěná byla jen jedna věž. Nikdo totiž nepředpokládal, že by mohly spadnout obě naráz. Odvoz 1,3 miliónů [[Tuna|tun]] [[Železo|železa]], [[beton]]u a ostatního znehodnoceného materiálu a vyčištění místa, kde stála „dvojčata”, stálo 7 miliard USD. Stavitelé věže měli dostat od pojišťovny jen 1,5 miliardy dolarů, což je jen o něco více než byly náklady na postavení centra v 70. letech. Těsně před pádem „dvojčat” však tyto budovy ohodnotili na 5 miliard USD. ==== Výdaje státního rozpočtu USA ==== Rozpočet [[George W. Bush|Bushovy]] administrativy se rozhodl věnovat 15 miliard [[Americký dolar|USD]] na domácí bezpečnostní programy a [[Bílý dům]] vyčlenil v rámci své fiskální politiky pro rok [[2002]] na bezpečnost 34 miliard [[dolar]]ů. Podle [[Ministerstvo obrany USA|Ministerstva obrany USA]] samotné vojenské operace v [[Afghánistán]]u stály přibližně 2,9 miliardy [[dolar]]ů a 1,8 miliard stála ochrana [[Spojené státy americké|amerických]] míst Národní gardou v době války. Kompenzace ztrát amerických leteckých společností, které několik dní nemohly létat a kompenzace ztrát pro rodiny a pozůstalé obětí tragédie byla stanovena ve výši 13,6 miliard [[dolar]]ů v letech [[2001]] až [[2006]]. Z prvního balíku peněz, které [[Kongres]] poskytl [[Spojené státy americké|americkému]] prezidentovi bezprostředně po [[11. září]] pro boj s [[Terorismus|terorismem]] (40 miliard [[Americký dolar|USD]]), [[Bílý dům]] vyčlenil pro obranu 17 miliard [[Americký dolar|USD]], 11 miliard přidělil městu [[New York]] a 10 miliard se věnovalo domácí bezpečnosti. === Psychologický dopad === Psychologický dopad [[Terorismus|teroristických]] útoků je též očividný. Byly vypracovány studie amerických [[psycholog]]ů, které ukazují, že obyvatelé [[New York]]u podléhají po zářijových událostech roku [[2001]] dvakrát častěji depresím než ostatní Američané. U mnohých byl diagnostikovaný [[posttraumatický stres]], který moderní psychologie poznala v podstatě až jako následek [[Válka ve Vietnamu|války ve Vietnamu]]. Podle hloubkových studií až 13 % obyvatel [[New York]]u prožilo v den tragédie akutní paniku a záchvat strachu, pocit ohrožení vlastní existence, což potvrzuje i Newyorská akademie medicíny. Deset procent obyvatel v souvislosti s tragédií pociťovalo [[Deprese (psychologie)|depresi]], mnozí trpěli vážnou nespavostí. Jedině úder na [[Pearl Harbor]] z roku 1941 je srovnatelný s těmito útoky na území Spojených Států, které vyvolaly semknutí obyvatel, sjednocení v proválečném myšlení a ústupky ze strany osobní svobody. === Konspirační teorie === {{viz též|Konspirační teorie o útocích z 11. září}} Po útocích se vynořila řada [[konspirační teorie|konspiračních teorií]] zpochybňujících oficiální verzi útoků. Stoupenci konspiračních teorií vycházejí z nesrovnalostí a rozdílů od oficiálních prohlášení. Nejčastěji namítají, že po zjištění unesených letadel byly suspendovány standardní postupy, které by znemožňovaly větší ohrožení; z povahy pádu budov a seismologických údajů argumentují, že [[Světové obchodní centrum]] bylo zničeno kontrolovanou explozí; z absence záběrů s letadlem a velikosti zásahu spekulují, že do [[Pentagon]]u nenarazilo konvenční letadlo ale vojenská raketa; a z toho všeho usuzují, že americká vláda o útocích věděla a nezabránila jim, nebo je dokonce sama organizovala. Autoři těchto teorií překračují rozsah samotných útoků, dávají do souvislosti momenty, které jejich datu o několik dnů až let předcházely a naopak co útoky umožnily administrativě George W. Bushe; vyhodnocují pohyby na burze akcií zbrojařských firem těsně před útoky, či kritizují jednání prezidenta před útoky a během nich i jeho vztahy s obchodními partnery ze Saúdské Arábie. V poslední době vynořivší se problém [[ropný vrchol|ropného vrcholu]], spolu s dalšími okolnostmi, zavdává autorům konspiračních teorií důvod myslet si, že úder Spojených států amerických na Irák v březnu 2003 je počátkem éry válek o ztenčující se zdroje ropy. == Statistika počtu obětí == {{viz též|Počet obětí teroristických útoků z 11. září}} Počet obětí teroristických útoků dosáhl '''2&nbsp;999 lidí''', přičemž 19 sebevražedných únosců není do databáze zahrnutých. Místní Úřad hlavního koronera uvádí, že při útocích na New York zahynulo celkem 2749 lidí, z toho 147 pasažérů a členů posádek obou letů. Toho dne se v obou budovách WTC nacházelo 14 154 lidí, kteří pravidelně přicházeli mezi půlnocí a 8.47. Dalších 940 jich bylo zapsáno v hotelu Marriott, který byl umístěn mezi nimi. Přibližně 12 000 lidí - téměř všichni pod zónou nárazu - se dostalo ven, ale přinejmenším 1500 lidí v obchodním centru - a možná mnohem víc - přežilo nárazy letadel, ale zemřelo, protože se jim nepodařilo uniknout z místností, kde se nalézali, nebo z výtahů, dokud ještě budovy stály. V patrech, která zasáhla letadla, tedy natolik blízko, aby zemřeli okamžitě, se nacházelo necelých 600 lidí. V [[Pentagon]]u zahynulo přesně 125 lidí. Oběti v unesených letadlech se statisticky evidují v počtu 87 pro [[Let 11|let č. 11]], 59 pro [[Let 77|let č. 77]], 40 pro [[Let 93|let č. 93]] a 59 pro [[Let 175|let č. 175]]. V důsledku celé tragédie zahynulo statisticky 343 hasičů, 87 příslušníků ''Port Authority Police Department'', 28 policistů New Yorku a 36 civilních zaměstnanců [[Pentagon]]u. V troskách přežilo pouhých 20 lidí. Autority, kterým byla svěřena nelehká identifikace těl, pracovaly s více jak 12 tisíci pozůstatků, leckdy velkými jen jako úlomek kosti či zubu, které navíc i po 5 letech nacházely na střechách budov, jež obklopovaly Světové obchodní středisko (např. Deutsche Bank).<ref>Jim Dwyer: ''Pieces of Bones Are Found On Building At 9/11 Site'', duben 2006</ref><ref>http://newsmine.org/archive/9-11/wtc-collapse/over-750-bone-fragments-found-on-deutsche-bank-building.txt</ref> K identifikaci byla použita technika analýzy [[DNA]]. Z budov se při jejich pádu uvolnilo veliké množství velmi jemného prachu, který pokryl široké okolí, někde až do výšky několika centimetrů. Obsahoval částice zdiva i vnitřního vybavení budov, ale též nebezpečné látky včetně zplodin z PVC, [[dioxin]]y, [[olovo|olova]] a karcinogenního [[azbest]]u z protipožárních izolací, [[Rtuť|rtuti]] z osvětlení a zplodiny s paliva doutnajícího pod zborcenými budovami Světového obchodního centra. Zejména dobrovolní záchranáři často pracovali bez dostatečného ochranného vybavení a později jim nebyla poskytnuta odpovídající zdravotní péče. Celkem bylo zdraví nebezpečnému prachu a plodinám bylo v dolním Manhattanu vystaveno 410 000 lidí. Podle poznatků programu WTC Medical Monitoring Treatment se u 20 000 z nich respirační onemocnění v minulých letech projevily. Dalším nebezpečím je je rychlý rozvoj rakoviny, u lidí zasažených prachem ze zřícených budov.New York City Department of Health hlásí 817 úmrtí na respirační onemocnění u policistů a hasičů zasahující v den tragédie (kteří pád přežili a dál operovali v oblasti), ale také u dobrovolných pomocníků při odklízení sutin a místních obyvatel.<ref>[http://www.dailymail.co.uk/home/you/article-1306032/9-11s-Toxic-time-bomb.html 9/11's forgotten victims: 'We're living in a toxic time bomb']</ref> == Vyšetřování == === Komise pro 11. září === [[Národní komise pro teroristické útoky na Spojené státy]], které předsedal bývalý guvernér státu [[New Jersey]] [[Thomas Kean]], byla utvořena koncem roku 2002 s cílem připravit kompletní zprávu o okolnostech útoků, včetně možnosti na ně efektivně odpovědět. 22. července 2004 vydala [[Zpráva vyšetřovací komise o 11. září 2001|Konečnou zprávu Komise k 11. září]], která se stala terčem mnohostranné [[Zpráva vyšetřovací komise o 11. září 2001#Kritika|kritiky]].<ref>{{Citace periodika | jméno=Richard A. | příjmení=Posner | titul=The 9/11 Report: A Dissent | url=http://query.nytimes.com/gst/fullpage.html?res=9C07E6D81E3FF93AA1575BC0A9629C8B63 | vydavatel=''The New York Times''| datum=August 29, 2004 | datum přístupu=2008-04-14}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.cnn.com/2004/ALLPOLITICS/04/23/commission.senators/index.html | titul=Republicans amplify criticism of 9/11 commission | datum přístupu=2008-04-14 | autor=Ed Henry | datum=April 26, 2004 | vydavatel=CNN.com}}</ref> === Zhroucení budov Světového obchodního centra === {{viz též|Zhroucení budov Světového obchodního centra}} [[Federal Emergency Management Agency]] dokončila studii o pádu budov v roce [[2002]]. Prohlásila v ní že konstrukce budov WTC byla v pořádku a zhroutila se v důsledku zcela mimořádných faktorů, které stavitelé nemohli předpokládat. Zároveň vyzvala k dalšímu studiu. FEMA navrhla, že oslabení spojů bylo způsobeno oslabením podlahových trámů požáry, které nastaly následkem nárazu letadla. Podle zprávy FEMA a následné oponentury NITSu byly podlahy odděleny od hlavní konstrukce budovy následně se sesunuly jedna na druhou což vedlo k progresivnímu tj. „palačinkovému“ kolapsu.<ref name="FEMA">{{Citace elektronické monografie | příjmení = Hamburger | jméno = Ronald, et al. | titul = World Trade Center Building Performance Study | edice = | vydavatel = Federal Emergency Management Agency| datum vydání = | url = http://www.fema.gov/pdf/library/fema403_ch2.pdf | formát = pdf| datum přístupu = 2006-07-27 }}</ref> Šetření FEMY bylo později revidováno, podrobnějším šetřením [[Národní institut standardů a technologie|Národního institutu pro normy a technologie]] (NITS), který jí také konsultoval s odbornou veřejností. Vyšetřování bylo ukončeno v roce 2005. Stejně jako FEMA také NITS konstatovala správnost konstrukce WTC a dále také konstatovala, že se závažností útoků a rozsahem ničení neměla [[USA|americká]] města dosud zkušenost. NITS také zdůraznil roli požárů, které však nebyly příčinou rozpadu spojů podlah s hlavní konstrukcí. Místo toho bylo zjištěno, že prohýbající se podlahy k sobě přitáhly obvodové sloupy: „To vedlo k vnitřnímu vyklenutí obvodových sloupů a jejich následnému selhání na jižní straně WTC 1 a na východní straně WTC 2 a zhroucení obou věží.“ <ref name="NISTFAQ">{{Citace elektronické monografie| url = http://wtc.nist.gov/WTC%20Response%20Presentation%2011122002%20text.pdf| titul = NIST Response to the World Trade Center Disaster| datum přístupu = 2008-04-23 | formát=PDF}}</ref> === Interní prověrka CIA === Generální inspektor [[CIA]] kontrolující interní zprávy CIA před 11. zářím byl ostře kritický k práci vyšších důstojníků CIA, kteří neudělali vše potřebné pro zastavení terorismu. Zejména nezadrželi dva z útočníků ([[Nawaf al-Hazmi]] a [[Khalid al-Mihdhar]]), když vstoupili na americké území a informace o nich nepředali [[FBI]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.amconmag.com/2005_08_01/article3.html | titul=Deep Background | vydavatel=American Conservative| datum vydání=2005-04-01 | datum přístupu=2007-03-29}}</ref> == Památník obětí == Vítězným projektem pro stavbu památníku obětí se stalo dílo architektů [[Michael Arad|Michaela Arada]] a [[Peter Wolker|Petera Wolkera]]. Jejich práce s názvem Reflecting Absence ([[Odraz nepřítomnosti]]) počítá s vytvořením dvou nepříliš hlubokých „nádrží“ přesně na místech, kde stály věže [[WTC]]. V těchto nádržích, obklopených listnatými stromy, budou po vnitřních stranách instalované jména všech obětí z [[11. září]] [[2001]] a také 6 obětí teroristického útoku na [[WTC]] z [[26. únor]]a [[1993]]. Do soutěže se zapojilo více jak 5000 projektů. Vítězná práce se již začala realizovat. == Dokumenty a filmy == Níže uvedené jsou filmy a dokumenty, které obsahuje [[Česko-Slovenská filmová databáze]] (ČSFD) či [[Internet Movie Database]] (IMDb): * ''[[Let číslo 93]]'' – americko-britský hraný film o osudu cestujících a posádky [[Let 93|letu 93]] z roku 2006<ref>{{čsfd film|id=221284|název=Let číslo 93]}}</ref> * ''[[World Trade Center (film)|World Trade Center]]'' – americký film režiséra [[Oliver Stone|Olivera Stonea]] z roku [[2006]]<ref>{{čsfd film|id=220743|název=World Trade Center]}}</ref> * ''[[Why the Towers Fell]]'' – televizní dokument z roku 2002<ref>{{imdb film|id=0381710|název=Why the Towers Fell}}</ref> * [[Konspirační teorie o útocích z 11. září#Dokumenty a filmy|Konspirační teorie o útocích z 11. září → Dokumenty a filmy]] == Reference == <references/> == Související články == * [[Bombový útok na Světové obchodní centrum 1993]] == Externí odkazy == '''Česky''' * [http://technet.idnes.cz/naraz-letadla-muze-mrakodrap-ustat-ale-wtc-nemelo-sanci-pim-/tec_technika.asp?c=A071013_001816_tec_technika_pka WTC nemělo šanci] článek na webu [http://www.idnes.cz/ Idnes]. * [http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_12228.html Operace Bojinka a příprava k útokům] na webu válka.cz * [http://www.ctk.cz/3d/grafika.php?id=09091111zari Teroristické útoky 11. září 2001] 3D animace na webu [[ČTK]] * [http://aktualne.centrum.cz/zahranici/fotogalerie/2010/02/11/nove-fotografie-z-11-zari-wtc-911/ Nové fotografie z 11. září] na Aktuálně.cz '''Ostatní''' * (anglicky) [http://www.9-11commission.gov/ 9/11 Commission] zpráva z vyšetřování útoků. * (anglicky) [http://www.archive.org/details/sept_11_tv_archive Záznam přímých přenosů útoků z 11. září] na stanicích [[American Broadcasting Company|ABC]], [[BBC]], [[CBS]], [[CNN]], [[FOX]] a [[NBC]]. * (anglicky) [http://www.youtube.com/watch?v=wNNTcHq5Tzk&feature=related Amatérské video zachycující útok na WTC] * (anglicky) [http://news.bbc.co.uk/hi/english/static/in_depth/americas/2001/day_of_terror/ America's day of terror] na webu [[BBC]] * (anglicky) [http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2007/08/21/AR2007082101104.html?referrer=digg CIA Finds Holes in Pre-9/11 Work], The Washington Post, 22. srpen 2007 {{Flickr|September+11+attacks}}{{Commonscat|September 11 attacks}}{{Článek z Wikipedie}} [[Kategorie:Teroristické útoky]] [[Kategorie:New York]] [[Kategorie:Teroristické útoky 11. září 2001]]

Návrat na stránku „Teroristické útoky 11. září 2001“.