Újezdec (Lhota pod Hořičkami)
Z Multimediaexpo.cz
Újezdec je vesnice, místní část obce Lhota pod Hořičkami v okrese Náchod, v kraji Královéhradeckém.
Obsah |
Přírodní poměry
Poloha
Obec se nachází v okrese Náchod na křižovatce cest z Chvalkovic a Lhoty pod Hořičkami do Hořiček. Severní část katastru Újezdce tvoří les mezi Válovickým potokem, Končinami a Novým Dvorem. Toto rameno je vklíněno mezi katastry Chvalkovic, Brzic, Chlístova a Hořiček. Ty tvoří celou severní hranici obce, a to až po samotnou Lhotu pod Hořičkami, které se Újezdec dotýká na své východní straně. Na jihovýchodě a jihu tvoří jeho katastrální hranici již zmiňovaný Válovický potok, který zde Újezdec odděluje od katastru Miskolez a Chvalkovic.
Rozloha
Újezdec má svůj vlastní katastr, který zabírá plochu 175.89 ha.
Využití půdy v katastru Újezdec u Hořiček
(stav z r. 2009)
| Druhy pozemků | Celková výměra | Lesní půda | Trvalé travní porosty | Orná půda | Ovocné sady | Vodní plochy | Zahrady | Zastavěné plochy |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Rozloha (m2) | | | | | | | | |
Pramen: Český úřad zeměměřický a katastrální
Geomorfologie a geologie
Území obce se částí ještě dotýká jižních výběžků Podkrkonošské pahorkatiny. Geomorfologicky tak obec leží na předělu dvou systémů. Od východu se k ní táhne Krkonošské podhůří, resp. jeho část zvaná Kocléřovský hřbet a její dílčí celek - Hořičský hřbet s Liščí horou (609 m n. m.), nejvýše položeným místem Kocléřovského hřbetu, jehož území je budováno zejm. svrchněkřídovými permskými, vzácněji triasovými, sedimenty. Jihovýchodním směrem pak Hořičský hřbet přechází v Českoskalickou tabuli, regionální část Orlické tabule. Ta je zde tvořena povětšinou sedimenty svrchní křídy, zejm. písčitými a vápnitými slínovci, které jsou podél toků překryty říčními terasami s akumulacemi štěrků a písků. Většina povrchu obce se nachází v mírně zvlněné krajině, na svazích rozsáhlého kopce nad údolím Válovického potoka. Samo severní zalesněné údolí kolem Válovického potoka dosahuje nadmořské výšky až 405,4 m n. m., pole mezi obcí a Novým Dvorem se pohybují většinou v rozmezí 350-390 m n. m., střed obce leží v maximální nadmořské výšce 360 m n. m. a údolí kolem Dlouhé Vody dosahuje jen kolem 310 m n. m. Jak již vyplývá z výše uvedených řádků, katastr obce patří geologicky do České křídové pánve, což znamená, že je součástí Českého masivu. Údolí Válovického potoka je tvořeno po celém svém toku nivními sedimenty z období holocénu. Na ně v severní zalesněné oblasti katastru navazují směrem ke Končinám cenomanské křemenné, jílovité a glaukonitické pískovce marinní geneze a v neposlední řadě i spodně- a středněturonské písčité slínovce a spongilitické, místy silněji silicifikované, jílovce taktéž marinní geneze. Směrem k Novému Dvoru a Končinám zde ještě navíc můžeme najít ostrůvkovitě se vyskytující fluviální štěrky, písčité štěrky a písky s vložkami jílů z pliocénu. Naopak pole k Hořičkám a Lhotě pod Hořičkami a západní část obce jsou tvořeny sprašovými hlínami eolické geneze z období svrchního pleistocénu. Východní částí obce, přímo až do jejího středu, se od jihu až jihovýchodu táhnou v podobě zeštíhlujícího se ramena turonské písčité slínovce a spongilitické jílovce, jejichž silicifikace je zde vzhledem k jiným částem obce téměř minimální.
Hydrologie
Nejvýznamnějším tokem je Válovický potok, který tvoří jižní hranici katastru. Podzemní vody jsou dobré kvality, ale jejich množství by nepostačovalo k většímu odběru. Obyvatelé proto ke své spotřebě využívají veřejný Vodovod Lhota pod Hořičkami, který je součástí Skupinového vodovodu Hořičky a využívá akumulace vodojemu v Novém Dvoře.
Fauna a flóra
Místní fauna a flóra je typická podhorské oblasti středoevropského pásu, přesněji řečeno fytogeograficky patří do obvodu hercynskosudetského.
Obyvatelstvo
V současné době má Újezdec 39 obyvatel, přičemž místní populace se stále rok od roku zmenšuje.
Vývoj počtu obyvatelstva
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | | | | | | | | | | | | | |
Pramen: Český statistický úřad
Počet obyvatel obce
(stav z r. 2001)
| Celkem obyvatel | Z toho žen | Počet obyvatel do 14 let | Počet obyvatel nad 65 let | Počet ekonomicky aktivních |
|---|---|---|---|---|
| | | | | |
Pramen: Český statistický úřad
Náboženské vyznání obyvatelstva
Většina občanů se hlásí k římskokatolické církvi a obec spadá pod její farnost na Hořičkách.
Spolkový život
Nejstarším spolkem na území obce je zdejší sbor dobrovolných hasičů, který byl založen roku 1909 a o rok tak předstihl sousední Lhotu pod Hořičkami.
Struktura bytového fondu
V Újezdci je evidováno celkem 28 domů, z toho obydlených je 15 a 12 jich slouží k rekreaci. Bytových jednotek je v obci 28, z nichž jen 15 je trvale užíváno. Zástavba je převážně uspořádána podél místních komunikací.
Vývoj počtu domů
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet domů | | | | | | | | | | | | | |
Pramen: Český statistický úřad
Historie
Újezdec je písemně zmiňován poprvé v roce 1416 a již tehdy patřil pod chvalkovickou tvrz, kterou po přestavbě nazýváme od 16. století zámkem. Prvním doloženým majitelem Újezdce byl Jan z Chvalkovic. Po něm se v roce 1518 připomíná Jan Chvalkovský z Hustířan, který zemřel mezi lety 1544-1548 a za jeho nezletilé potomky chvalkovické zboží poručnicky ovládala vdova Lidmila z Gerštorfu. Tehdy do něj byly např. zahrnuty zámek, dvůr a ves Chvalkovice, celý Újezdec a část Miskolez. Počátkem 50. let 16. století se všichni bratři (Zdeněk, Bavor, Jiřík, Jindřich) podělili o toto panství, ale hned od počátku mezi nimi zavládla velká nevraživost a spory. Nakonec Chvalkovice s příslušenstvím patřily sirotkům po Jiříkovi. Důvody však nejsou známy, ale dá se soudit, že nejspíše všechny své bratry přečkal, čímž se dostal k celému majetku. V 70. letech 16. století tak na Chvalkovice přichází poručenská vláda, neboť sirotci Vácslav, Jiřík, Jindřich, Eliška ani Kateřina nedosáhli tehdy ještě zletilého věku. Když dorostli, jejich majetek se ještě rozrostl o ten, jenž patřil jejich strýci Janu Jindřichovi. Po smrti Vácslava, který je připomínán ještě v tituláři z roku 1589, a Jindřicha vládla na zdejším panství Eliška, provdaná Polcárová (ne Otmárová, jak se mnohdy na internetu vyskytuje, neboť se jedná jen o chybu, jež je způsobena automatickou opravou ve Wordu), jako poručnice svého bratra Jiříka Chvalkovského z Hustířan. Avšak ani jemu nebylo dopřáno dlouhého věku a pevného zdraví, proto před svou smrtí přepsal svůj majetek na již zmíněnou Elišku Polcárovou z Hustířan, která roku 1597 prodala jménem svých dětí Judity, Kateřiny, Vácslava Bohaboje a Bohunky část Chvalkovicka, přesněji ves Újezdec. Ten se za 1250 kop českých grošů stal majetkem Jana z Dobřenic. Posléze stejně dopadl i zbytek chvalkovického panství. 17. června 1600 komisař zemského soudu prodal dluhy obtížený majetek Janovi staršímu Dobřenskému z Dobřeni, který ho koupil své manželce Mandaléně Dobřenské ze Žlunic, čímž se chvalkovické zboží znovu scelilo a na dlouhá léta se dostalo do rukou rodu Dobřenských z Dobřenic. Koncem 18. století se Újezdec dostává díky koupi do rukou Kateřina Vilemíny Zaháňské (vévodkyně) a tudíž se stává součástí náchodského panství. To později získává rod Schaumburg-Lippe, který si ho podržel až do roku 1918, kdy bylo převzato čs. pozemkovým úřadem a v rámci 1. pozemkové reformy postupně rozprodáno. V roce 1869 je obec pod názvem Oujezdec připomínána jako osada Lhoty pod Hořičkami. V letech 1880-1961 se Újezdec dočkal samostatné existence. Poté byl Újezdec přičleněn ke Lhotě pod Hořičkami, v roce 1985 se i s touto obcí stal součástí střediskové obce Hořiček a když došlo ke zrušení střediskových obcí, odtrhl se se Lhotou od Hořiček a od 1. září 1990 je až dosud místní částí Lhoty pod Hořičkami.
Pamětihodnosti
- Drobná sakrální architektura (pískovcová ukřižování)
- Hasičská zbrojnice z roku 1913
- Zvonička
Turistický ruch
Nedaleko obce, na jihu od Dlouhé Vody vede po červené turistické značce Cesta Boženy Němcové. Podobně je na tom obec s cyklostezkami, např. blízkou Lhotou pod Hořičkami vede cyklotrasa č. 4098 Choustníkovo Hradiště - Ratibořice.
Průmysl, obchod a služby
Na území obce se v minulosti žádný průmysl nenacházel a tak je tomu i dosud.
Zemědělství
Většinu obce stejně jako v okolí obhospodařuje ZD Dolany, což vypovídá vše o skladbě rostlinné výroby, která je popsána v profilech okolních vesnic.
Doprava
Obec nemá vlastní železniční spojení (nejbližší zastávka je v České Skalici), proto je plně závislá na autobusovém spojení, které je tvořeno linkou společnosti ORLOBUS č. 321 Česká Skalice - Hořičky - Červená Hora - Červený Kostelec.
Literatura
- SEDLÁČEK, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl pátý - Podkrkonoší, Praha 1933
- Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986
- Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005, Praha 2006, ISBN 80-250-1277-8
Lhota pod Hořičkami |
Světlá |
Újezdec |
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |