Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Čachotín

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Čachotín je obec v okrese Havlíčkův Brod, kraj Vysočina. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 182 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Obec se nachází v severní části kraje Vysočina, kde je součástí havlíčkobrodského okresu. Náleží do správního obvodu města Chotěboře jako obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Celková výměra katastrálního území Čachotín činí 630 ha. Obec se nachází v nadmořské výšce 572 metrů. Reliéf širšího okolí má převážně plochý charakter. Nejvyšší vrcholky dosahují 590 m n. m. (na západě obce Remonštangle ( 595 m n. m). Z Remonštanglu je velký rozhled do krajiny na jednu stranu je vidět hrad Lipnice nad Sázavou, na druhou kostel v Havlíčkově Borové. Okolí obce je tvořeno scelenými bloky zemědělsky využívané půdy. Tyto bloky člení drobné zmeliorované vodoteče se zatravněnými nivami a polní cesty, obvykle bez vegetačního doprovodu. Větší lesní celky jsou situovány při okrajích katastrálního území obce (asi 800 m od obce na východ a západ). Menší lesní celky a remízy jsou situovány poblíž okrajů větších lesních celků. Lesy jsou zpravidla hospodářské s dominantním zastoupením smrku a pravidelně přimíšenými borovicemi a modříny (viz tabulka č. 1 a 2 přílohy). Nejstarší zmínka o obci pochází z roku 1351, vlastní založení obce je však staršího data. Významnou roli v osídlování okolní krajiny sehrála tzv. Libecká stezka, procházející blízkým městem Chotěboř a také přítomnost hornin bohatých na stříbrnou rudu, která zde byla ve středověku těžena. Roku 1392 je obec uvedena pod německým jménem Schachelsdorf, o několik let později (1407) je doložen Jan Záhorka de Czachotina, 1521 Jan na Horní Krupé a Šechotíně. V polovině 16. stol ves příslušela ke zboží hradu Ronovce, pozdeji k tvrzi v Krupé. Roku 1572 při dělení rodového majetku dostal Čachotín jako svůj díl Václav Hauguvic z Biskupic. Dalšími majiteli se na dlouhá desetiletí stali Bechyňové z Lažan. Od roku 1588 patřil Čachotín k Rosochatci, a to až do roku 1848.

Od roku 1843 se používá název běžný dodnes. Jméno vesnice vzniklo příponou –ín z osobního jména Čachota a znamenalo Čachotův dvůr. Koncem 19. stol. se většina z 475 obyvatel (v 63 domech) zabývala rolnictvím. Nejvýznamnější památkou obce je kostel sv. Vavřince, v základech již gotický, za třicetileté války byl však zcela zničen. Dnešní podoba je barokní s lidovými prvky, poslední úpravy kostela však proběhly až v 19. století. Jedná se o jednolodní stavbu. Po stranách hlavního vchodu jsou niky s dřevěnými sochami světců, jeho vnitřní vybavení odpovídá době vzniku kostela. V kostele sv.Vavřince se nachází hrobka svobodných pánů Bechyňů z Lažan, majitelů zámku a statku v Rozsochatci, z roku 1833. Na starém hřbitově, ohrazeném zdí, kde je dnes parková úprava, zůstalo několik starých pomníků. Je zde také pohřbena jedna ze zakladatelek sklářského rodu kavalírů – „babička Anna Kavalírová“, je tu také pohřben kapelník a skladatel zábavné hudby Karel Veselý-Jilemský z Jilmu, který zemřel při akci partyzánského oddílu v roce 1945, operující v okolí obce, a jehož členové do Čachotína docházeli. Uprostřed obce v parčíku je pomník věnovaný „obětem světové války 1914-1918“. Je zde jmenováno čachotských spoluobčanů, kteří se nevrátili z této války. Ještě jeden pomník v obci se týká 1. světové války. Je níž pod návsí, a připomíná slavného rodáka Josefa Sobotku. Legionáře, který byl popraven Rakušany na konci 1. světové války v Itálii. Po válce byly jeho ostatky slavnostně převezeny do Prahy a pietně uloženy. Pohřbu se tehdy zúčastnil president Masaryk, členové vlády i zástupci spojeneckých armád. Pamětní deska na jeho rodném domě byla Sobotkovi odhalena v roce 1922, za války však byla odstraněna, znovuobnovena byla v roce 1972. Další významný rodák byl poslanec zemského sněmu za Rakousko-Uhersko, a později senátor rolník v Čachotíně a dlouholetý starosta obce Josef Adam. Je pohřben na novém hřbitově na kopečku za vsí. Čachotín je středně velkou obcí zemědělského charakteru, tak jak tomu bylo v minulosti. Je tu 84 domů, z nichž 25 neslouží k bydlení, ale pouze k rekreačnímu využití. Obec si zachovala původní vesnickou zástavbu návsi. Tradiční je v obci „Vavřinecká pouť“, konaná druhou srpnovou neděli. Při ní nechybí pouťová zábava na venkovním tanečním parketu.

Ve vsi nechybí ani budova hasičské zbrojnice, nově zrekonstruovaná budova, ve které od roku 2007 sídlí obecní úřad, knihovna a hasičský spolek. V roce 2008 byl ke stávající budově připojen společenský sál. V témže roce začala občanům znovu sloužit prodejna smíšeného zboží na návsi obce. V současné době je v obci nejvíce diskutována výstavba parku větrných elektráren. Na severní hranici obce by měly vyrůst 4 větrné elektrárny. Zatím je projekt ve schvalovacím řízení. Použitá literatura:Kniha „Chotěbořsko“, Kniha generel lokalního územního systému a ekologické stability

Vývoj počtu obyvatel Čachotína[1]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 405 485 416 387 424 398 352 262 241 198 177 175 179

Pamětihodnosti

Reference

Statistické údaje


  Města, městyse a obce okresu Havlíčkův Brod  

Bačkov • Bartoušov • Bělá • Bezděkov • Bojiště • Boňkov • Borek • Břevnice • Čachotín • Čečkovice • Česká Bělá • Číhošť • Dlouhá Ves • Dolní Krupá • Dolní Město • Dolní Sokolovec • Druhanov • Golčův Jeníkov • Habry • Havlíčkova Borová • Havlíčkův Brod • Herálec • Heřmanice • Hněvkovice • Horní Krupá • Horní Paseka • Hradec • Hurtova Lhota • Chotěboř • Chrtníč • Chřenovice • Jedlá • Jeřišno • Jilem • Jitkov • Kámen • Kamenná Lhota • Klokočov • Knyk • Kochánov • Kojetín • Kouty • Kozlov • Kožlí • Kraborovice • Krásná Hora • Krátká Ves • Krucemburk • Kunemil • Květinov • Kyjov • Kynice • Lány • Ledeč nad Sázavou • Leškovice • Leština u Světlé • Libice nad Doubravou • Lípa • Lipnice nad Sázavou • Lučice • Malčín • Maleč • Michalovice • Modlíkov • Nejepín • Nová Ves u Chotěboře • Nová Ves u Leštiny • Nová Ves u Světlé • Okrouhlice • Okrouhlička • Olešenka • Olešná • Ostrov • Oudoleň • Ovesná Lhota • Pavlov • Podmoklany • Podmoky • Pohled • Pohleď • Prosíčka • Přibyslav • Příseka • Radostín • Rozsochatec • Rušinov • Rybníček • Sázavka • Sedletín • Skorkov • Skryje • Skuhrov • Slavětín • Slavíkov • Slavníč • Sloupno • Služátky • Sobíňov • Stříbrné Hory • Světlá nad Sázavou • Šlapanov • Štoky • Tis • Trpišovice • Uhelná Příbram • Úhořilka • Úsobí • Vepříkov • Veselý Žďár • Věž • Věžnice • Vilémov • Vilémovice • Víska • Vlkanov • Vysoká • Zvěstovice • Ždírec • Ždírec nad Doubravou • Žižkovo Pole


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace