Black-Friday-2019-12-Multimediaexpo.png

Železné hory

Z Multimediaexpo.cz

Přejít na: navigace, hledání


Železné hory je geomorfologický celek ve východních Čechách, který je součástí Českomoravské vrchoviny. Má rozlohu 580 km²[1], střední nadmořskou výšku cca 450 m [2]a jeho nejvyšším vrcholem je Vestec dosahující nadmořské výšky 668 m.[3][1] Železné hory se dají geologicky charakterizovat jako plochá vrchovina pestrého geologického složení s trojúhelníkovým půdorysem protažená od jihovýchodu k severozápadu zhruba mezi Ždírcem nad Doubravou, Skutčí a Týncem nad Labem, vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.

Železné hory patří mezi geologicky nejpestřejší a nejsložitější území v České republice. Na relativně malé ploše jsou zastoupeny prakticky všechny geologické formace (od prahorních až po čtvrtohorní), které známe z ostatních oblastí Českého masivu. Při průzkumech bylo v lokalitě Železných hor zjištěno více než 100 druhů hornin.

Z převážné části mírně zvlněná krajina pokrytá pestrou mozaikou lesů, luk, pastvin, polí a drobných sídel návštěvníka místy překvapí dramatickými scenériemi roklí, skalisek a dravých potoků, krasovými útvary ve vápencích, neobvyklým množstvím zřícenin hradů a tvrzí či řadou přehradních nádrží na jediné řece. Důležitou roli lesů podtrhuje několik významných památných stromů a také pralesní komplex Polom. Zvláště ve východní polovině Železných hor se dochovalo množství původních roubených stavení, která dotvářejí atmosféru této jedinečné části Českomoravské vrchoviny.

Název Železné hory souvisí s výskytem a dolováním železné rudy a ve 13. až 18. století byl užíván pouze pro jejich, z dnešního pohledu, severozápadní část zhruba od řeky Labe po Lichnici. Dnešní hranice Železných hor jasně vystupuje z geologických map. Většina kartografických map chybně a proti logice posouvá hranice Železných hor dále k východu až téměř ke Svratce, ale podle mnoha geologů v čele s RNDr. Jindřichem Vodičkou CSc., jež se intenzivně Železnými horami zabýval celý život, vede východní hranice Železných hor zhruba údolím potoka Jánuše a pak údolím Chrudimky k Hlinsku, odtud pokračuje k severovýchodu směrem ke Skutči a odtud k Vrbatovu Kostelci. Za nejvyšší vrchol tudíž nelze považovat Pešavu, jak je často uváděno, ale Vestec.[3]

Součástí Železných hor je i Chráněná krajinná oblast Železné hory vyhlášená na ploše 284 km² roku 1991.

Obsah

Geomorfologické členění (podcelky a okrsky)

Nejvyšší vrcholy

Další významné vrcholy

Významné řeky

Významné obce

Zajímavosti


Reference

  1. 1,0 1,1 Hruška Jiří: Geomorfologie a geoekologie Železných hor, Vlastním nákladem, 2000.
  2. [1], Petr Hlavatý, Internetové strany o Železných horách
  3. 3,0 3,1 Vodička Jindřich: Železné hory očima geologa, Invence Litomyšl, 1997.

Literatura

Externí odkazy


Osobní nástroje
Jmenné prostory
Varianty
Akce
Hlavní funkce
Navigace
Nástroje
Příspěvky a dary
Další informace