Ahu Akivi

Z Multimediaexpo.cz

Sochy Moai na Ahu Akivi hledí k oceánu. Před Ahu je vydlážděné prostranství (2011)

Ahu Akivi je Ahu se sedmi sochami Moai, na Velikonočním ostrově.

Na rozdíl od ostatních kultovních center, Ahu Akivi se nenalézá na pobřeží, ale ve vnitrozemí ostrova.

Je to také jediná Ahu, jejíchž sochy jsou nasměrovány obličeji k oceánu.

Ahu Akivi je také jméno jedné ze sedmi oblastí Národního parku Rapa Nui.

Obsah

Lokalita

Ahu Akivi se nalézá na jihozápadním svahu sopky Maunga Terevaka. Areál je obklopen mírně zvlněným terénem, vhodným pro zemědělskou činnost. Nachází se 2,6 km od západního pobřeží, ve výšce 140 m n.m.

706 metrů západně od Ahu Akivi se nachází Ahu Vai Teka. Spolu tvoří jeden archeologický komplex Akivi-Vai Teka.

Fyzická charakteristika

Vykopávky a restaurace Ahu Akivi prováděl v letech 1974 Sebastian Englert a roku 1978 William Mulloy a Gonzalo Figueroa.
Stavba Ahu Akivi měla dvě časové fáze.

První fáze probíhala v 15. století a zahrnovala vytvoření centrální obdélníkové plošiny na předem zarovnaném povrchu. Součástí plošiny byla také dvě křídla, která kolmo navazovala a ukončovala jižní i severní konec plošiny. Součástí plošiny byl vydlážděný chodník či rampa, který těleso plošiny rozšiřoval západně od podélné osy plošiny a směřoval k hlavní ceremoniální ploše, nacházející se západně od plošiny Ahu.

Druhá fáze probíhala do roku 1600 n.l. a zahrnovala úpravy plošiny, křídel a pravděpodobně v té době byla plošina osazena sochami Moai.[1]
V blízkosti Ahu Akivi je jeskyně, která sloužila jako obydlí a po roce 1800 n.l. i jako hrobka.
Součásti komplexu je druhá menší plošina Ahu Vai Teka, 16 metrů dlouhá, vytvořená z neopracovaných lávových kamenů a zřejmě též nesla malé sochy.[2]

Kulturní svědectví

Komplex Ahu Akivi-Vai Teka je nejpropracovanější Ahu nalézající se ve vnitrozemí ostrova. Nalézá se na území, které obýval kmen Miru, nejprestižnější kmen západní konfederace kmenů. Radiokarbonová analýza dokázala, že obě Ahu vznikaly současně. Na plošině bylo nalezeno 7 petroglyfů, které byly vytvořeny během přestavby plošiny, zhruba 150 let před příchodem Evropanů a nasvědčují tomu, že v této pozdní době zde ještě byl praktikován mocenský systém, stejný jako v době stavby plošiny. Relativní politická stabilita a dobrá hospodářské úrověň v této oblasti ostrova tak byla potvrzena na dobu 250 až 300 let počínaje zahájením výstavby komplexu.[3]

Literatura

  • Mulloy, W.T. Preliminary Report of Archaeological Field Work, February-July, Easter Island. New York, N.Y.: Easter Island Committee, International Fund for Monuments, 1968.
  • Mulloy, W.T., and G. Figueroa. The A Kivi-Vai Teka Complex and its Relationship to Easter Island Architectural Prehistory. Honolulu: Social Science Research Institute, University of Hawaii at Manoa, 1978.
  • Mulloy, W.T., and S.R. Fischer. Easter Island Studies: Contributions to the History of Rapanui in Memory of William T. Mulloy. Oxford: Oxbow Books, 1993.
  • Mulloy, W.T., World Monuments Fund, and Easter Island Foundation. The Easter Island Bulletins of William Mulloy. New York; Houston: World Monuments Fund; Easter Island Foundation, 1995.

Související články

Reference

  1. William Mulloy a Gonzalo Figueroa, The Akivi-Vai Teka Complex and its Relationship to Easter Island Architectural Prehistory, Honolulu, str. 12
  2. Peter Neal Peregrine, Melvin Ember, Encyclopedia of Prehistory, str. 51
  3. Christopher Stevenson, Archeological investigation on Easter Island, Los Osos, California, str. 11

Externí odkazy