Slavíme 14. výročí existence naší Encyklopedie !
Nyní začíname budovat super balíček 71 000 souborů (142 000 editací),
který kolem 28. prosince rozdrtí všechny rekordy naší Encyklopedie...

Aiči D3A

Z Multimediaexpo.cz

Aiči D3A
D3A1 Akagi.jpg
Aiči D3A z letadlové lodi Akagi
Základní charakteristika
Určení střemhlavý bombardér
Výrobce Aiči Kókúki
Konstruktér
První let leden 1938
Zařazen 1940
Vyřazen
Výroba
Vyrobeno 1 486 ks
Varianty
Uživatel Japonsko

Aiči D3A byl nejznámější japonský střemhlavý bombardovací letoun z druhé světové války. V japonském námořnictvu byl znám jako palubní bombardér typ 99 (九九式艦上爆撃機, Kjúkjúšiki kandžó bakugekiki). Spojenecké kódové označení typu bylo Val. Svoji největší slávu zažil v prvním roce války, kdy tyto letouny útočily na Pearl Harbor, na britské i americké vojenské loďstvo, účastnily se bojů v Korálovém moři, v bitvě u Midway, či v bojích o Šalomounovy ostrovy.

Obsah

Vývoj

V roce vydal 1936 japonský generální štáb námořního letectva specifikace 11-Ši, ve kterých byly stanoveny požadavky na nový palubní bombardovací jednoplošník. První prototyp stroje vzlétl na počátku roku 1938. Ukázalo se, že letoun má slabý motor, proto byl do druhého prototypu instalován čtrnáctiválec Micubiši Kinsei o výkonu 604 kW. Tento prototypů vzlétl v roce 1939 a japonské císařské námořnictvo po úspěšných zkouškách objednalo sériovou výrobu. Mezitím byly další zkušební prototypy vybaveny ještě silnějšími motory o výkonu 746 kW, přičemž došlo k úpravě trupu a rozpětí křídel. Tento letoun byl označen jako D3A1 model 11. V roce 1940 se rozbíhala sériová výroba a současně proběhly úspěšně zakončené zkoušky vzletů a přistání na palubách letadlových lodí. Poté byly stroje převzaty do výzbroje. Roku 1942 proběhla další modernizace, při níž letoun, označený jako D3A2 model 22, dostal silnější motor o výkonu 969 kW. K bojovým jednotkám se tato verze dostávala od podzimu 1942. V průběhu války probíhaly další pokusy o jejich modernizaci, ale od roku 1942 již byly stejně zastaralé. V roce 1943 a 1944 vznikly nové projekty, ovšem ty zůstaly pouze v prototypech.

Bojové užití

Letouny Aiči D3A sloužily jak na palubách letadlových lodí, tak na pozemních základnách. Na počátku války v Tichomoří tvořily páteř výzbroje všech střemhlavých bombardovacích jednotek japonského vojenského námořnictva. Sloužily na letadlových lodích Akagi, Hirjú, Sorjú, Kaga, Šókaku, Zuikaku a dalších.

Technické údaje

Aiči D3A2
  • Typ: jednomotorový palubní střemhlavý bombardovací letoun.
  • Osádka: 2
  • Motorová jednotka: 1x motor Micubiši Kinsei s výkonem 746 kW, později o výkonu 969 kw
  • Výzbroj: 2x kulomet typ 97 ráže 7,7 mm, 1x obranný pohyblivý kulomet typ 92 ráže 7,7 mm, jedna puma o hmotnosti až 250 kg, dvě až čtyři pumy o hmotnosti 60 kg, resp. 30 kg.
  • Rozpětí: 14,36 m
  • Délka: 10,23 m
  • Nosná plocha: 34,90 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 2750 kg
  • Vzletová hmotnost: 3800 kg
  • Max. rychlost: 428 km/h
  • Cestovní rychlost: 287 km/h
  • Výstup do 3000 m: 5:48 min
  • Dostup: 10 500 m
  • Dolet: 1353 km

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Aiči D3A