Bělení textilií
Z Multimediaexpo.cz
Bělení textilií je chemická úprava, jejímž hlavním účelem je odstranění (přirozeného) zbarvení, odstranění rostlinných nečistot a tuků a zvýšení savosti zušlechťovaného materiálu. Bělení textilií z celulozových vláken (bavlna, len, konopí příp. juta) se provádí různými louhy, živočišná vlákna se bělí kombinací redukčních a oxidačních prostředků.
Obsah |
Způsob zpracování
Bavlna a směsi s chemickými vlákny
se bělí oxidací peroxidem vodíku \(H_2O_2\) a (z ekologických důvodů stále méně) chlornanem sodným \(NaClO\) v alkalickém prostředí. Při chemických reakcích spolupůsobí různé pomocné prostředky (aktivátory, stabilizátory). Vlákenné vločky a příze se bělí v aparátech.[1] Tkaniny se zpracovávají většinou jako předúprava k barvení za široka nebo v provazci, pleteniny v kádích (nebo pěchovacích aparátech) nebo podobně jako tkaniny obvykle za následujících podmínek:
| Způsob
zpracování | Materiál k bělení | |||||
| snadno bělitelný | předúprava
k barvení / tisku | těžce bělitelný | ||||
| Vyvářka | --- | --- | xxx | |||
| 1. stupeň bělení | xxx | xxx | xxx | |||
| 2. stupeň bělení | --- | xxx | xxx | |||
| Poznámka: | nižší bělost | pro tkaniny
i pleteniny | případně s předbělením
a předmáčením | |||
Strojní zařízení:
Kontinuální linky často obsahují vyvářku, někalikanásobné bělení, praní a sušení [2] [3] Diskontinuální zařízení (např.: napouštěcí oddíl – ždímací válce - propařovací šachty – reakční komory) s výhodou podstatně nižší spotřeby energie
Bělení lýkových vláken
je velmi podobné jako u bavlny. Zde se rozlišují 1 až 4 bělící pochody, plně bělený materiál ztrácí nejméně 20 % váhy. U juty se dá jen velmi obtížně dosáhnout úplné bělosti, vlákna pozbývají bělením až 40 % pevnosti.
Vlna
se nebělí tak často jako rostlinné materiály. Bělící úpravou se nedá dosáhnout stejný efekt jako u rostlinných vláken, výsledek je často jen podstatně světlejší barevný odstín. Provádí se zpravidla kombinací redukce (s \(NaHSO_3\) a \(Na_2S_2O_5\)) a oxidace (\(H_2O_2\) v mírně alkalickém prostředí).
Bělení přírodního hedvábí
je vlastně odkližování v mydelní nebo mírně alkalické lázni. Tím se odstraní z vlákna sericin a uvolní přirozené barvivo, které je na něj vázáno.
Syntetická vlákna
se bělí jen zcela výjimečně. K zušlechťování se připravují pouze praním a případně optickým zjasňováním.
Z historie bělení
K bělení se údajně již před 7000 lety používala síra. První umělý prostředek byl tzv. javel (\(KClO\)), který se začal vyrábět ve Francii v roce 1792. Až do konce 19. století se však převážně bělilo vlhké prádlo na trávníku (poblíž vodních zdrojů) za pomocí slunečního záření, které zničilo v textilním materiálu pigmentové barvivo. (Běličské řemeslo se zřejmě provozovalo i v blízkosti známého stavení v Babiččině údolí).
Literatura
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9 Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 77-78
- Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, 2. část., SNTL Praha 1981, str. 877-913
Reference
- ↑ Aparát na bělení příze: http://www.thiestextilmaschinen.de/pages/001mmd_31.htm
- ↑ Kontinuální na dvoustupňové bělení tkanin: http://www.kuesters-textile.com/content/pdfs/prospekte/wet_finishing/klassische_anlagenbeispiele.pdf
- ↑ Kontinuální bělicí linka s požehováním, praním a sušením: http://www.benningergroup.com/module/site/view/index.php?lang=de&navid=12&id=37&pid=32
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |