Boškov

Z Multimediaexpo.cz

Boškov je vesnice v okrese Přerov, místní část Potštátu. Leží asi se 3 km jihozápadně od něj, v nadmořské výšce 550 m n.m. Katastr obce měří 902 ha. První písemná zmínka je z roku 1394. V minulosti byl osídlen převážně německým obyvatelstvem, za druhé světové války byla vesnice součástí Německé říše (německý název: Poschkau), patřila do okresu Moravský Beroun. Po válce, v r. 1946, bylo německé obyvatelstvo odsunuto. Do r. 1989 obec trpěla blízkostí Vojenského výcvikového prostoru Libavá a přítomností vojáků Sovětské armády. Dnes zde žije 73 obyvatel, stojí 48 domů. Většina domů je využívána k víkendové rekreaci obyvatel Ostravska, Přerovska a Hranic. Ze stálých obyvatel je většina zaměstnána v lesním hospodářství. Ve vesnici není žádná občanská vybavenost (škola, školka, hostinec ani obchod), chybí kanalizace, plynofikace i vodovodní přípojení. V minulosti tomu tak nebylo. V roce 1675 měl Boškov přibližně 225 obyvatel a patřil Karolíně d'Austria, provdané kněžně Contecroi. Tehdy bylo v Boškově 10 velkých gruntů, 6 středních gruntů, 11 tzv. zahradníků, 16 chalupníků bez pole a 1 mlynář. Po smrti Karolíny D'Austria připadlo panství císaři a ten je prodal roku 1663 Janovi svobodnému pánovi z Walderode.

Pamětihodnosti

kostel sv. Maří Magdaleny ze 16. století. Původně protestantský, později katolický. V 90. létech 20.století byla vyměněná břidlicová střecha za novou z kanadského šindele, zdivo je ve špatném stavu. Mše se konají jedenkrát ročně.
kaple z počátku 20. st., v poli na jižním okraji obce. Původně byla ve špatném stavu, nyní rekonstruována jako myslivecká chata.

Roku 1821 byla zřízená u Boškova tzv. Skelná huť, byl to pobočný závod Reichovy továrny v Krásně u Val. Meziříčí. V továrně se vyráběly sodovkové láhve, cylindry, lék. láhve, sklenice a jiné. Odvoz ke dráze byl svízelný. Výroba se tím prodlužovala a roku 1908 musela být výroba zastavena. Boškovští občané velmi usilovali v roce 1898 o zřízení železniční odbočky, čímž by byla továrna zachráněna. Ke stavbě železniční trati však nikdy nedošlo. Za zmínku stojí i ruiny větrného mlýna na kopci cca 1 km jižně od vsi. Rok vybudování větrného mlýnu holandského typu není znám, podle historických informací byl v provozu nejméně od r. 1875. Ve 20. letech 20. století však byl provoz zastaven, neboť zdejšímu mlynáři při obsluze mlýna lopata usekla hlavu. V roce 1927 koupil nefunkční mlýn Zikmund Desfours-Walderode, který na základním kamenném válci postavil šestibokou věžičku, čímž vznikla 16 m vysoká rozhledna, která sloužila veřejnosti od r. 1929. Roku 1949 shodila střechu vichřice a stavba postupně chátrala. V 70. letech byla stržena. Dnes zbývá z bývalého větrného mlýna uprostřed mlází jen val naznačující zbytky zdí. Z místa je krásný rozhled po okolní krajině Nízkého Jeseníku, za dobrého počasí je vidět i vrchol Hrubého Jeseníku - Praděd, východním směrem lze vidět u televizní vysílač u Veselí, Okres Nový Jičín, a 6 větrných elektráren.

Externí odkazy

Boškov | Kovářov | Kyžlířov | Lipná | Potštát

Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010
Informace o článku. Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. Tento text je dostupný za podmínek Creative Commons 3.0 Unported – creativecommons.org. Originální článek na české Wikipedii