Bražná

Z Multimediaexpo.cz


Bražná je vesnice v okrese Příbram (dříve Sedlčany), dnes místní část obce Svatý Jan. Podle sčítání obyvatel z roku 2001 je zde 19 domů, z toho trvale obydlených 12 a 5 sloužících k rekreaci a žije zde trvale 40 obyvatel (v roce 1991 to bylo 39 obyvatel a 13 domů). Další část obyvatelstva tedy tvoří chalupáři, většinou z Prahy. V minulosti ovšem měla vesnice více obydlených domů i obyvatel, například v Kotyškově lexikonu z roku 1895 se udává 18 domů a 148 (českých) obyvatel. V polovině 19. století zde bylo 17 domů a 86 obyvatel (Palackého Popis Království Českého z roku 1848). Název Bražná pochází podle Profousových Místních jmen v Čechách (I. díl, 1947) ze staročeského slova „brah“ ve významu „kupa, stoh, jáma“ a spíše tedy vychází z oněch hornických jam, než ze slova „brag“ - druh piva, které se uvádí na některých internetových stránkách jako zdroj názvu obce.

Obsah

Z historie

Vesnice Bražná vznikla poblíž horního města Krásná Hora jako vesnice horníků, hledajících pro české krále ve zdejším skalnatém podloží zlatonosnou rudu. První písemnou zmínku o Bražné máme sice až z roku 1341 (listina krále Jana Lucemburského z 18. března, potvrzující příslušnost Bražné ke Krásné Hoře), ale ves existovala jistě o něco dříve a patřila Elišce Přemyslovně. Od 16. století patřila Bražná až do poloviny 19. století k panství Vysoký Chlumec. Církevně spadala a dodnes přísluší pod farnost Krásná Hora. Zajímavé je, že vesnice nezažila (asi pro svou odlehlost) větších škod za třicetileté války ani později, a řada selských rodů se v ní nepřetržitě udržela až do 20. století. V Berní rule kraje Vltavského z roku 1654 máme jmenovitě zachyceno šest zdejších sedláků:

  • Voršila Chybová
  • Jan Sejpal
  • Havel Holub
  • Jan Votočka
  • Jakub Sedlák
  • Jan Chadima
Detail nejstarší katastrální mapy Bražné z roku 1839 s Chadimovým mlýnem

Poslední jmenovaný Chadima měl „mlejn vlastní o 2 kolách“ na potoce Brsině. Tento mlýn existuje jako samota poblíž obce dodnes, i se zachovaným náhonem, a dodnes se mu říká Chadimův mlýn. Reprodukujeme zde výřez z nejstarší katastrální mapy Bražné z roku 1839 (o ní podrobněji níže) s nejbližsím okolím mlýna. V roce 1787 v Josefském katastru jsou uvedeni tito majitelé domů a gruntů:

  1. František Sedlák
  2. Matěj Sedlák
  3. Pavel Sejpal
  4. (neuvedeno)
  5. František Kolář
  6. Pavel Sedlák
  7. a
  8. obecní chalupy
  9. Jan Votlučka
  10. Pavel Chýle

Pod stavením No. 10 a 5 (Pavel Chýle a František Kolář) byly dva rybníčky. I dnes jsou v obci celkem tři malé rybníčky. Mlýn pod obcí je v této fasi Josefského katastru rovněž zmiňován jako Chadimův. V roce 1839 byla zhotovena první katastrální mapa obce a sepsán tzv. Stabilní katastr. V tomto soupisu jsou uvedeni pod sedmnácti čísly popisnými tito majitelé:

  1. Matěj Sedlák (sedlák)
  2. Bartomolěj Pšenička (domkář)
  3. Václav Beneš (domkář)
  4. František Kolář (domkář)
  5. František Kolář (sedlák)
  6. Jan Lacina (sedlák)
  7. obecní dům
  8. František Hejna (domkář)
  9. František Vondráček (sedlák)
  10. Václav Chýle (sedlák)
  11. Jan Krejčí (domkář)
  12. František Šibal /nebo Schejbal?/ (sedlák)
  13. Rosalie Kalivodová (domkářka)
  14. Marie Havlová (sedlák)
  15. František Votlučka (sedlák)
  16. Josef Lukeš (sedlák)
  17. Josef Vondráček (domkář)

Z nich tito stvrdili 7. srpna 1839 svými podpisy správnost nové katastrální mapy (při přepisu respektujeme zvláštnosti pravopisu):

Podpisy sousedů z Bražné z roku 1839 z indikační skicy
  • Mates Sedlak končel
  • František Kolař saused
  • Waclav Chyle tež
  • Franc Wotlučka tež
  • František hejna teš

Nad těmito podpisy sousedů z Bražné je podpis představeného vyměřovací komise Josefa Krotta a jinde na téže mapě podpis Wenzla Johna, politického komisaře pro celé panství Vysoký Chlumec (tento podpis již nereprodukujeme, protože není přímou památkou na obyvatele Bražné, jako ony vlastnoruční podpisy některých prapraděděčků dnešních obyvatel)

Nejstarší katastrální mapa Bražné z roku 1839 (intravillán)

Nejstarší katastrální mapa (indikační skica) je uložena v Národním archivu a zde reprodukujeme intravillán (vnitřní zastavěnou část obce). Domy s budovy zakreslené žlutě jsou ze dřeva, zděné a kamenné stavby jsou zakresleny červeně. Na rukopisné mapě jsou první mladší opravy do období cca 1860-1865 (první reklamace, na jejichž základě vznikly tzv. reambulované mapy).

Pamětihodnosti

  • kaplička sv. Jana Nepomuckého a Panny Marie s kamenným křížkem
  • socha Panny Marie (kopie sochy z mariánského sloupu na Staroměstském náměstí)
  • gotický špejchar ze začátku patnáctého století, pozůstatek středověkého statku

Socha Panny Marie

Socha Panny Marie v Bražné (kopie sochy J. Bendla)

V roce 2007 byla na návsi v Bražné, na podstavci v ohradní zdi domu ing. Karla Klouda, instalována unikátní socha Panny Marie. Je to přesná kopie a rekonstrukce poničené sochy našeho vynikajícího raně barokního sochaře Jana Jiřího Bendla (1620 – 1680). Socha P. Marie Immaculaty (Neposkvrněné) byla zhotovena v roce 1650 pro první mariánský sloup v Čechách na Staroměstském náměstí v Praze, který měl být poděkováním pražských měšťanů za konec třicetileté války a záchranu Prahy od Švédů. Bohužel sloup i socha byly strženy a rozbity fanatickým davem týden po vzniku Československé republiky, 3. listopadu 1918. Barbarský čin odsoudila tehdejší kulturní veřejnost, ale k obnovení sloupu nedošlo. Od roku 1990 však Společnost pro obnovu mariánského sloupu postupně vytvořila kopii architektury, samotného dříku sloupu a v roce 1998 byla dokončena první sádrová rekonstrukce sochy P. Marie na základě zachovaných fragmentů a domodelování chybějících částí (pod vedením restaurátora Jana Bradny na ní pracovali sochaři Miroslav Krátký a Karel Kronych). Odlitkem této rekonstrukce je i socha v Bražné, zhotovená z umělého pískovce. Je to natolik věrná kopie původní barokní sochy Bendlovy, nakolik je to vůbec možné. Pro budoucí obnovený mariánský sloup byla vytesána v roce 2003 kamenná kopie (sochař Petr Váňa), která je dnes dlouhodobě vystavena u Týnského chrámu. Cílem Společnosti je znovu postavit hotový sloup na jeho původní místo na Staroměstském náměstí. Bražná tak získala díky přípravným pracím Společnosti a díky ing. Kloudovi mimořádně cenné barokní umělecké dílo, které vhodně doplňuje na návsi její malou kapličku a lidový kamenný kříž. Ani v nejbližším okolí nenajdeme ve vesnicích a městečkách, ani v blízkých kostelech žádné tak kvalitní barokní dílo. Miniaturní (v poměru ke staroměstskému) je mariánský sloup v Krásné Hoře (až z roku 1772), na jehož vrcholu je drobná socha P.Marie, inspirovaná onou staroměstskou. Srovnatelně kvalitní barokní sochu najdeme nejblíže snad až v Osečanech (sv.Jan Nepomucký klečící v oblacích s rozestřenýma rukama), postavenou někdy v letech 1720-1725 Janem Jiřím Bechyněm z Lažan. V případě sochy P.Marie jde přitom o umírněné ale vznešené rané baroko, založené na vzorech římské antiky, kterou Bendl poznal v Římě a Itálii (1638-1640). Zvláště tvář P. Marie je odvozena od antického portrétu (nejbližší je jí portrét císařovny Livie z Ermitáže v Petrohradu). Mimořádně propracované jsou dlouhé vlasy Panny Marie: nahoře uprostřed jsou rozděleny, na skráních zvlněné, vzadu spletené do uzlu. Avšak na zádech a ramenou jsou rozpuštěny do bohatých pramínků, takže socha je i zezadu mimořádně působivá. Naše kopie v Bražné je upravena do podoby nažloutlého pískovce, ale musíme si představit, že originál sochy byl ještě opatřen pozlacenou svatozáří s dvanácti hvězdami (každá měla průměr 13 cm) a celá socha byla původně natřena na červeno, aby připomínala červený mramor, a později byla celá pozlacena. Tyto úpravy byly snad vhodné pro sochu, umístěnou téměř v patnáctimetrové výšce na sloupu, ale pro sochu, umístěnou na návsi, je namístě prostá, nepřibarvovaná krása pískovce. Kromě toho na originálu sochy na sloupu byl ještě drak doplněn na obě strany trčícími křídly z měděného plechu. Krása sochy je umocněna nádherným kontrapostem, v němž postava P. Marie stojí na drakovi (symbolizujícím poraženého ďábla), a bohatou drapérií, která šroubovitě obtáčí postavu ve směru k sepjatým rukám Marie. Dokonce i šroubovitý ocas draka důmyslně dotváří tuto prostorovou kompozici. Ruce jsou spjaty v prosebném gestu na levém boku postavy, ale socha se tváří obrací nahoru doprava, což vytváří pohybové napětí a dynamiku, aniž by bylo třeba přikročit k oněm přehnaně rozevlátým postojům, typickým pro pozdější české baroko. Socha je v nadživotní velikosti, vysoká 217 cm. Odkaz na stránku Společnosti pro obnovu Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze: http://mariansky-sloup.wz.cz/

Kaplička sv.Jana Nepomuckého a Panny Marie s kamenným křížkem

Kaplička a kamenný křížek v Bražné

Málokdo z obyvatel Bražné ví, že i před rokem 2007 byla kaplička na návsi duchovně spojena se sochou P.Marie z mariánského sloupu. Kaplička byla totiž po svém obnovení zasvěcena podle tradice sv.Janu Nepomuckému a P.Marii. A kromě malé sošky sv.Jana byla v kapličce uchovávána právě hlava sochy P.Marie (také v odlitku) ze staroměstského sloupu. U této kapličky se často místní věřící modlili za obnovu duchovních tradic vesnice. Snad i postavení sochy P.Marie, jako dříve bývalo stavění soch sv.Jana Nepomuckého na návsích, je dobrým znamením do budoucna. Vždyť co jiného dělá Panna Maria: obrací oči k nebi a prosí sepjatýma rukama za nás i za budoucí. Málokdo také ví, že pod dojmem toho, jak byla tato kaplička v Bražné v devadesátých letech 20. století obnovena, jak se u ní sloužily bohoslužby a věřící zvonili při svých večerních modlitbách u ní, byla nedaleko v Brsině postavena podobná, úplně nová kaplička (ve tvaru miniaturní rotundy) se zvonkem v malé lucerničce nahoře. Je to pozoruhodný a pozitivní důsledek sousedského furiantství. Samotná kaplička v Bražné je stavebně a umělecky nevýznamná, ale má své místo v srdcích místních věřících. Starší než kaplička je kamenný křížek z roku 1837, který na návsi stál už v roce 1839, kdy je zaznamenán na nejstarší katastrální mapě Bražné. Podle zakreslení křížku na této mapě se zdá, že původně stával o něco jižněji, přibližně v místech pozdější velké lípy (dnes už je poražena a nahražena novou), a teprve po postavení kapličky a asi i v souvislosti s úpravou silnice byl přesunut těsně před kapličku, mezi dvě asi tehdy právě vysazené lípy. Křížek nese nápis v naivním venkovském pravopise:

„ TENTO KRIZ OBIETOWALA OBECZ KECTI A CHWÁLE BOZI 1837 “

Zdroje

  • zdroje z Národního archivu zpracoval L.Gottfried


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Bražná
Obec Svatý Jan

Bražná • Brzina • Drážkov • Hojšín • Hrachov • Řadovy • Skrýšov • Svatý Jan

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Bra%C5%BEn%C3%A1“