Dědice (Vyškov)

Z Multimediaexpo.cz


Dědice (německy: Dieditz) jsou příměstská část města Vyškova. Tato někdejší obec byla spojena s městem v roce 1941. Leží 2 km severně od Vyškova na soutoku řek Malé a Velké Hané, v nadmořské výšce 271 m. n. m. Patří do správního obvodu Vyškov a leží v okresu VyškovJihomoravském kraji. Podle archeologických nálezů patří Dědice k nejstarším osadám na Moravě. V obci stojí farní Kostel Nejsvětější Trojice, ve kterém je evidováno chráněné území, letní kolonie netopýra velkého. V Dědicích se dále nachází vojenské kasárny (od roku 1935), posádkový dům armády nebo sochy ukřižovaného Krista, sv. Cyrila a Metoděje a sv. Jana Nepomuckého. Obec je též údajným rodištěm Klementa Gottwalda, který tu míval výstavní sál v Revoluční ulici.

Obsah

Historie

Kostel Nejsvětější Trojice (2007)

Dědice jsou poprvé roku 1141, kdy je název Dědice uveden v listinách vydaných olomouckým biskupem Jindřichem Zdíkem.[1] V roce 1241 při tažení proti Tatarům se v městečku zastavil Jaroslav ze Šternberka. Ve 13. století náležely Dědice pánům z Kravař a poté pánům ze Šternberka. Ve 14. století litomyšlský biskup Albrecht Aleš ze Šternberka udělil městečku četná práva a výsady. Roku 1538 byly Dědice rozděleny na dvě části, z nichž jedna část patřila od roku 1397 lanškrounskému klášteru a druhá byla trvalým lénem olomouckého biskupa. První části se proto říkalo biskupská či knížecí a druhé žalkovská nebo vicoměřická. Velký vliv na městečko měly války. V 15. století jej zasáhlo husitské hnutí, následovalo stavovské povstání a 30letá válka. Po 30leté válce zbylo v Dědicích pouhých 17 obyvatel. Další neustálou hrozbou byli Turci, kteří ohrožovali okolí. V 18. století následovala tažení pruských vojsk v době napoleonských válek. Po bitvě u Sadové v roce 1866 do Dědic opět vpadli pruští vojáci, když pronásledovali poraženou císařskou armádu směrem do Vídně. O bohaté minulosti Dědic svědčí hlavně zdejší barokní kostel Nejsvětější Trojice postavený roku 1753 na místě staršího kostela ze 14. století zničeného při velkém požáru. Požárem lehla i nová škola, která byla obnovena až roku 1799 hrabětem Althanem. Od roku 1919 měly Dědice vlastní duchovní správu. Výhodou byla pozice blízko Vyškova, vrchnost si zde kupovala domy a polnosti.[2][3]

Současnost

Rekonstrukce náměstí svobody - Architektonické řešení zohlednilo venkovský charakter Dědic, současně však využilo mnoho moderních stavebních prvků. Nově plochu oživila vodní kašna, umístěná poblíž pergoly s lavičkami. Je zde i prostor pro stavění máje, rovněž nezpevněná plocha, kterou je možné využít pro pétanque. Při rekonstrukci získalo náměstí nové povrchy komunikací a chodníků, nový přístřešek městské autobusové dopravy i kontejnerový přístřešek. Citlivě se obnovila a doplnila také zdejší zeleň. Rekonstrukce byla dokončena v květnu roku 2007.[4]

Demografie

Vývoj počtu obyvatel Dědic od roku 1791
Rok 1791 1834 1854 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1931 1947 2007
Populace 1258 1365 1945 1570 1692 1714 1738 1786 1840 1847 3882 viz Vyškov
Zdroj: Kniha - Vlastivěda moravská Vyškovsko[3]<small/>

Památky a zajímavosti

Posádkový dům armády
  • Kostel Nejsvětější Trojice
  • Rodný domek Klementa Gottwalda v ulici Revoluční (výstavní sál muzea)
  • Starý mlýn (záznam již v roce 1846)
  • Armáda - nachází se zde Posádkový dům armády
  • Sochy ukřižovaného Krista, patronů Moravy i celé Evropy sv. Cyrila a Metoděje a sv. Jana Nepomuckého před kostelem
  • Nedaleko se rozkládá vojenský výcvikový prostor Kozina
  • Nachází se zde kasino

Ochrana přírody

V katastru místní části se nachází chráněné území, letní kolonie netopýra velkého: Evropsky významné lokality: CZ0623703 - půda dědického kostela [5]

Literatura

  • NEKUDA, Vladimír. Vlastivěda moravská Vyškovsko. Brno : Muzejní spolek Brno, 1965.  

Externí odkazy


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Dědice (Vyškov)
Město Vyškov

Brňany • Dědice • Hamiltony • Křečkovice • Lhota • Nosálovice • Nouzka • Opatovice • Pařezovice • Pazderna • Rychtářov • Vyškov-Město • Vyškov-Předměstí • Zouvalka


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.