V pátek 26. dubna 2024 úderem 22 hodiny začíná naše nová
a opravdu velká série soutěží o nejlepší webovou stránku !!
Proto neváhejte a začněte hned zítra soutěžit o lákavé ceny !!

Douglas X-3

Z Multimediaexpo.cz

Douglas X-3 Stiletto
Douglas X-3 NASA E-17348.jpg
Douglas X-3 v letu
Základní charakteristika
Určení experimentální letadlo
Výrobce Douglas Aircraft
Konstruktér
První let 20. října 1952[1]
Zařazen
Vyřazen 23. května 1956[1]
Výroba
Vyrobeno 1 ks
Varianty
Uživatel NACA

Douglas X-3 Stiletto byl experimentální americký letoun.

Obsah

Historie

Douglas projektoval tento letoun jednak pro výzkum aerodynamických jevů při trvalé rychlosti okolo Mach 2 a také pro vyzkoušení velmi krátkých křídel s úzkym profilem. Schopnost dlouhodobého letu okolo rychlosti Mach 2 dávala šanci na získaní mnohem většího množství dat, než bylo možno získat při použití raketových letounů, jako byl Bell X-1, či Bell X-2.

Když se zrodila maketa letounu, ukázalo se, že motory J46, vyvíjené firmou Westinghouse, jsou příliš velké na to, aby se mohly použít v budoucím prototypu. Také nadčasový futuristický design nedával mnoho prostoru k velkým úpravám. To konstruktéry nakonec vedlo k tomu, že opustili myšlenku na slibné motory J46 a místo nich letoun vybavili menšími, ale také o mnoho méně výkonnými motory J34.

První let

První let X-3 proběhl 20. října 1952 a přinesl veliké zklamání. Mnohem slabší motory J34 nebyly schopny dodat dostatek tahu na to, aby se letoun dostal na Mach 2 tak, jak bylo původně očekáváno. Letoun nebyl schopen překonat ve vodorovném letu dokonce ani Mach 1.

Shoda náhod přispěla k tomu, že přestože X-3 selhal v tom, co se od něj původně očekávalo, nakonec přispěl velkou měrou k vyřešení velké zahady, která trápila všechny dosavadní rychlostní letouny. Dne 27. října 1954 testovací pilot Joe Walker letěl s letounem X-3 rychlostí 0,92 Mach. Ovládání letounu bylo velmi nesnadné, letoun byl nestabilní a pilot přiznal, že v určitých částech letu neměl stroj prakticky vůbec pod kontrolou. Při pozdějším bádání se přišlo na to, že se stejnými problémy se setkali i testovací piloti programu X-1 a rovněž první sériové stroje F-100A. Zdrojem problémů se nakonec ukázalo nevhodné rozložení hmoty letounu, kdy množství hmoty v křídlech a ovládacích plochách nebylo dostatečné k poměru hmoty trupu. Se vzrůstající rychlostí se zvyšuje i hybnost letounu a sebemenší výchylka se stává obrovskou pákou se středem v těžišti letounu. Ke zvládnutí těchto momentů se musí užít odpovídající síla na ocasních plochách (plovoucí výškovka, elevony, kachní plošky, vortex generátor, kýlová plocha). K vyřešení tohoto problému se stal X-3 naprosto ideálním nástrojem a poskytl vědcům nakonec velmi cenná data.

Specifikace (X-3)

X-3 Stiletto 3 view diagram WIKI-EN NASA.png

Technické údaje

  • Posádka: 1
  • Délka: 20,3 m
  • Rozpětí: 6,9 m
  • Výška: 3,8 m
  • Plocha křídel: 15,47 m²
  • Prázdná hmotnost: 7 310 kg
  • Vzletová hmotnost: 10 810 kg
  • Pohon:raketový motor Westinghouse J34, každý o tahu 15,0 kN (21,6 kN s přídavným spalováním)

Výkony

  • Maximální rychlost: 1 125 km/h
  • Dostup: 11 600 m
  • Poměr výkonu/hmotnosti: 0,4 kN/kg

Reference

  1. 1,0 1,1 NASA Dryden Fact Sheet - X-3


Experimentální letouny letectva USA

X-1 • X-2 • X-3 • X-4 • X-5 • X-6 • X-7 • X-8 • X-9 • X-10 • X-11 • X-12 • X-13 • X-14 • X-15 • X-16 • X-17 • X-18 • X-19 • X-20 • X-21 • X-22 • X-24 • X-25 • X-26 • X-27 • X-29 • X-30 • X-31 • X-32 • X-33 • X-34 • X-35 • X-36 • X-37 • X-38 • X-40 • X-43 • X-44 • X-45 • X-46 • X-48 • X-51