Halucinace

Z Multimediaexpo.cz

Halucinace je klamný vjem vzniklý bez reálného podnětu v bdělém stavu. Halucinující člověk ji považuje za realitu. Tímto se liší od pseudohalucinace, při níž si je člověk vědom, že je klamán. Pokud člověka nelze ani po odeznění halucinace přesvědčit, že šlo o klam, může z halucinace vzniknout blud.[1][2] Pravé halucinace jsou zpravidla známkou poruchy duševního stavu. Vznikají u schizofrenie, psychotických poruch, afektivních poruch, duševních poruch vyvolaných psychoaktivními látkami a mohou se vyskytnout u množství onemocnění s organickým podkladem v centrálním nervovém systému (epilepsie, nádory, cévní postižení, neurodegenerativní změny, stavy po úrazech). Při smyslové deprivaci (omezení smyslových podnětů) je lze však vyvolat i u jinak zdravého člověka.[3] Od iluze se halucinace liší tím, že je vyvolána bez podnětu, zatímco u základem iluze je vždy podráždění smyslového receptoru, které je chybně interpretováno.

Rozdělení halucinací

  • Podle složitosti se halucinace dělí na:
    • elementární - jednotlivé podněty jako tóny, záblesky,
    • komplexní - celé postavy, předměty, srozumitelné věty,
    • kombinované - halucinace „vnímané“ více smysly současně, např. mluvící postava.
  • Podle domnělé lokalizace smyslovým orgánem se halucinace dělí na:
    • zrakové - často jsou komplexní (lidé, zvířata, celé scény):
      • makropsie - objekty se zdají být jsou větší,
      • mikropsie - objekty se zdají být menší,
      • flashbacky - u lidí drogově závislých, návrat zrakových halucinací např. i po dvou letech abstinence. Ovšem jen na pár sekund, jako vzpomínka na stav prožitý pod vlivem drogy. Většinou je vyvolán nějakým podnětem připomínající onu zkušenost.
    • sluchové - nejčastěji ve formě hlasů jedné či více osob. Mohou náležet známým i neznámým lidem. Halucinace více hlasů současně patří k typickým příznakům schizofrenie.
      • imperativní - hlas či hlasy nemocnému něco přikazují,
      • teleologické - hlas či hlasy nemocnému radí,
      • antagonistické - protichůdné, např. jeden hlas nemocného chválí, jiný ho kritizuje.
    • čichové a chuťové - často jsou spojeny s bludy (pocit, že někdo usiluje člověku o život ve spojení s čichovou halucinací dráždivého plynu)
    • tělové:
      • hmatové - pocity kontaktu na povrchu svého těla, např. svědění, štípnutí vosy, mohou mít také sexuální obsah,
      • pohybové - pocity neexistujícího pohybu, nemocný je přesvědčen, že létá, vznáší se, padá, atd.,
      • verbálně motorické - nemocný je přesvědčený, že někdo mluví jeho ústy,
      • grafomotorické - nemocný je přesvědčený, že někdo jiný píše jeho rukou,
      • orgánové - vnímání vlastních útrob, často se zcela konkrétní představou o jejich změně vlastností či velikosti (zkamenění, odumření),
      • negativní - nemocný popírá určitou část svého těla, nebo ji umisťuje mimo tělo, tzn. že si ukládá játra pod polštář, atd.
    • intrapsychické - nemocný má pocit odnímání nebo vkládání myšlenek nebo pocit, že jsou vlastní myšlenky zveřejňovány, ozvučovány nebo komentovány. Opět jde o typický příznak schizofrenie.
    • inadekvátní - nemocný má pocit, že vnímá okolní svět jinými orgány, než je běžné (vidí zuby, slyší kolenem apod.)

Související články

Reference


Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Halucinace“