Humiriaceae

Z Multimediaexpo.cz


Humiriaceae je čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu malpighiotvaré (Malpighiales).

Obsah

Charakteristika

Stálezelené keře a stromy s jednoduchými střídavými listy s drobnými palisty nebo bez palistů. Listy jsou celokrajné nebo zubaté, s peřenou žilnatinou. Usychající listy se zbarvují do černa. Kmeny mají často spíše malé a tlusté opěrné pilíře. Vnitřní vrstva kůry je obvykle charakteristicky červená. Řapíky listů jsou často na bázi zbytnělé. Květenství jsou většinou úžlabní, bohatá, latovitá, nejčastěji dichaziálně větvená. Květy jsou pravidelné, pětičetné, oboupohlavné, většinou nenápadné. Kališní lístky jsou částečně srostlé, korunní volné. Tyčinek je 10 až mnoho. Semeník je svrchní, srostlý ze 4 až 8 (nejčastěji 5) plodolistů. Plodem je několikasemenná peckovice. Čeleď zahrnuje asi 50 druhů v 8 rodech. Je rozšířena v tropické Americe, pouze druh Sacoglottis gabonensis roste v rovníkové Africe v oblasti Guinejského zálivu. Většina druhů roste v nížinném deštném pralese Amazonie, případně na savanách. Největším rodem je Vantanea (16 druhů) a Humiriastrum (12 druhů). Semena jsou šířena plodožravými ptáky a savci.

Taxonomie

Čeleď byla v minulosti řazena do řádu lnotvaré (Linales).

Využití

Humiria balsamifera produkuje tzv. umiri balsam, používaný lokálně v lidové medicíně. Plody některých druhů (např. Endopleura uchi) jsou jedlé.

Seznam rodů

Duckesia, Endopleura, Humiria, Humiriastrum, Hylocarpa, Sacoglottis, Schistostemon, Vantanea

Literatura

  • Smith N. et al. Flowering Plants of the Neotropics. Princeton Univ. Press, 2003. ISBN 0691116946.
  • Gentry A.H. Wooden Plants of Northwest South America. Chicago: The Univ. of Chicago Press, 1996. ISBN 0226289435.
  • Berry P.E. et al. Flora of the Venezuelan Guayana (vol. V). Timber Press, 1999. ISBN 0-915279-71-1
  • Wagerfuhr R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7

Externí odkazy