Hygienická hypotéza

Z Multimediaexpo.cz

Hygienická hypotéza tvrdí, že v raném dětství nedostatek expozice infekčním činitelům, symbiotickým mikroorganismům (např. střevní flóře nebo probiotikům) a parazitům zvyšuje náchylnost k alergickým onemocněním, prostřednictvím utlumeného vývoje imunitního systému.[1]

Obsah

Historie

Hypotézu poprvé navrhl David P. Strachan ve článku publikovaném v časopisu British Medical Journal (BMJ) v roce 1989[2] pro vysvětlení pozorování, že senná rýma a ekzém, tedy alergické nemoci, jsou méně časté u dětí z větších rodin, které byly pravděpodobně vystaveny většímu množství infekčních činitelů přes své sourozence, než u dětí-jedináčků. Hygienická hypotéza byla obsáhle zkoumána imunology a epidemiology a stala se důležitým teoretickým základem pro studium alergických onemocnění. Používá se jako vysvětlení nárůstu alergických nemocí, který je zaznamenáván během industrializace, a vyššího počtu těchto nemocí ve vyspělejších státech. Hygienická hypotéza byla nyní rozšířena tak, že zahrnuje i expozici symbiotickým bakteriím a parazitům, jakožto důležitým modulátorům vývoje imunitního systému, společně s dalšími infekčními činiteli.

Mechanismus účinku

Alergická onemocnění jsou způsobena neadekvátní imunologickou reakcí na neškodné antigeny, řízenou reakcí buněk TH2. Mnoho bakterií a virů vyvolává reakci řízenou buňkami TH1, která omezuje reakci TH2. První navržený mechanismus účinku hygienické hypotézy tvrdil, že nedostatečná stimulace TH1 vede k nadměrné aktivitě TH2, což následně vede k alergickému onemocnění.[3] První navržené mechanistické vysvětlení hygienické hypotézy nemůže vysvětlit nárůst výskytu (podobně jako nárůst výskytu alergických nemocí) různých autoimunitních nemocí řízených TH1, včetně idiopatických střevních zánětů (IBD), roztroušené sklerózy (MS) a diabetu I. typu. Hlavním navrženým alternativním mechanistickým vysvětlením je, že vývíjející se imunitní systém musí přijímat podněty (od infekčních činitelů, symbiotických bakterií a parazitů), aby se náležitě vyvinuly regulační T-buňky, jinak bude náchylný na autoimunitní a alergické nemoci, vzhledem k nedostatečně regulovaným reakcím buněk TH1, resp. TH2.[4]

Alternativní hypotézy

Pro imunologické stavy související s původní Strachanovou verzí hygienické hypotézy, například pro atopii nebo astma, navrhli Albert Bernard a jeho kolegové alternativní hypotézu bazénového chloru, založenou na epidemiologických údajích z roku 2003.

Reference

Externí odkazy



Chybná citace Nalezena značka <ref> bez příslušné značky <references/>.