ISDN

Z Multimediaexpo.cz

Externí modem ISDN USB Travel/C

ISDN je anglická zkratka pro Integrated Services Digital Network (česky: Digitální síť integrovaných služeb).

ISDN je soubor komunikačních celosvětových standardů pro digitální simultánní přenos hlasu, videa, dat, paketů a jiných síťových služeb tradičními obvody veřejné telefonní sítě (public switched telephone network) v digitálním formátu.[1][2] Představuje snahu o přeměnu existující analogové telefonní sítě na digitální. Vznikla jako výsledek úsilí o jednotnou komunikační síť, která má přenášet a přepojovat všechny služby v jedné formě.

ISDN byla definovaná v roce 1984 v CCITT (v roce 1993 přejmenovaná na ITU-T) red book.[3] Ve svých doporučeních série I.xxx standardizovala základní aspekty sítí ISDN.

ISDN nabízí dva typy přípojek:

  • BRI – Basic Rate Interface, je účastnická přípojka na kterou lze připojit až 8 koncových zařízení (telefon, fax, modem). Je označována jako 2B + D
  • PRI – Primary Rate Interface, tento typ přípojky je určený k připojení pobočkových ústředen, nelze ho využívat pro připojení koncových účastnických zařízení. Je označována jako 30B + D v Evropě a Austrálii. V Severní Americe a Japonsku je to pouze 23B + D.

Přípojka 2B + D (základní přístup) znamená tedy dva nezávislé B kanály o rychlosti 64 kbit/s (tzv. DS0 kanály viz PCM) určené pro přenos hlasu, faxu, obrazu, dat atd. a jednoho D kanálu o rychlosti 16 kbit/s určeného pro přenos signalizace.

Přípojka 30B + D (primární přístup) znamená tedy třicet nezávislých B kanálů o rychlosti 64 kbit/s (DS0) a jeden D kanál také o rychlosti 64 kbit/s určený pro přenos signalizace.

Kanály lze používat zcela nezávisle např. u 2B + D je možno současně jedním B kanálem telefonovat a druhým přenášet fax. Možné je i sdružování kanálů například při přístupu na internet.

Pro přenos signalizace se v ISDN používá účastnická signalizace DSS1 (Digital Subscriber System No. 1) a SS7 (Signaling System No. 7) pro signalizaci mezi ústřednami. ISDN umožňuje pomocí doplňkových služeb identifikaci volajícího, tarifikační informace, atd.

ISDN využívá první 3 vrstvy modelu OSI:

  • síťová: Protokol Q.931
  • spojovací: Protokol Q.921
  • fyzická: Protokol I.431 - PRI a I.430 - BRI

Obsah

Motivace

Dnešní telefonní sítě jsou založeny na digitálních telefonních ústřednách a přenosové cesty mezi ústřednami jsou také plně digitalizovány. Poslední analogová část sítě tak zůstává účastnická přípojka. Tedy poslední část od ústředny k telefonnímu přístroji (modemu, faxu atd.) účastníka. ISDN nabízí plně digitální přenos až k účastníkovi (A/D a D/A převod signálu se odehrává přímo v koncovém přístroji). ISDN dále nabízí možnost komunikovat pomocí jedné digitální účastnické přípojky pomocí hlasu, textu a obrazu. Obecně pak mluvíme o multimediální komunikaci. ISDN přípojku lze pomocí takzvaného terminálového adaptoru (TA) nesprávně „ISDN modem“ samozřejmě použít také pro připojení do sítě Internet. V Evropě bylo po prvních počátečních problémech v kompatibilitě zavedeno tzv. EURO-ISDN které zaručuje shodnou implementaci ISDN v celé Evropě. V Evropě se tedy pod pojmem ISDN myslí vždy EURO-ISDN.

B-ISDN

B-ISDN je širokopásmový ISDN (klasický ISDN je nazvaný úzkopásmový (narrowband) ). Poskytuje všechny služby přes jednotné rozhraní jako ISDN, ale je podstatně rychlejší. Při přenosu musí být měděné kabely (potřebné pro normální ISDN) nahrazeny vláknem (fiber).

ISDN vs. DSL

DSL technologie byla původně součástí ISDN, ale později se oddělila a dnes to je samostatná služba. Kvůli výhodnější DSL je služba ISDN celosvětově pomalu na ústupu. Jsou k tomu 3 základní důvody:[4]

  1. DSL je mnohem rychlejší než ISDN. DSL zasílá pakety rychlostí od 128 kbit/s do 24 Mbit/s (ADSL). ISDN nabízí 2 rychlosti – 64 kbit/s a 128 kbit/s. Tedy i nejpomalejší DSL připojení je rychlejší než jakékoli ISDN připojení
  2. DSL je lacinější než ISDN. Za prvé, uživatel nemusí sledovat dobu, během které je online a za druhé, při DSL není potřeba žádný speciální hardware.
  3. DSL linka je vždy připojená (always on), na rozdíl od ISDN, které je založené na vytáčeném připojení (dial-up) – jako klasická telefonní linka. Odpadá vytáčení linky a ověření i připojení uživatele k internetu je prakticky okamžité.

ISDN ve světě a v Evropě

Standardizační proces probíhal v 80. letech. Vyspělé země začaly rychle realizovat první ISDN sítě, přičemž aplikace někdy předběhly standardizační procesy. Výsledkem byly rozdíly v technické aplikaci ISDN v jednotlivých zemích. Výrobci implementovali některé části ISDN rozdílně, proto mezi ISDN v Evropě, Severní Americe a v Japonsku jsou rozdíly.

USA

Proces zahájení sjednocení ISDN na celém území USA dostal název National ISDN[5]. Cílem byla unifikovaná síť ISDN plně kompatibilní s doporučeními ITU. Proces byl rozdělen na 3 etapy: 1. etapa byla v roce 1991. 2. etapa v roce 1992 – rozšířila počet doplňkových služeb a definovala paketové služby nad ISDN. 3. etapa rok 1993. Proces však nebyl ukončen touto 3 etapou, stále přibývají nové služby, které musí síť ISDN respektovat. Využívá se hlavně při videokonferencích a zálohování frame relay, není velmi rozšířené.

Japonsko

Do Japonska proniklo ISDN v roce 1988 pod názvem INS – Net [6] (resp. INS-Net 64 a INS-Net 1500). Ale po uvedení ADSL je ISDN pomalu vytlačované.

Evropa

V Evropě existoval obrovský rozdíl mezi západní a východní častí. Ve snaze sjednotit evropské sítě na jednotnou platformu vznikl proces tvorby Euro-ISDN. V Evropě se tedy pod pojmem ISDN myslí vždy EURO-ISDN.

Euro-ISDN

Je to standard vycházející z celosvětového standardu ISDN, který byl podepsaný v roce 1993 (Memorandum of Understanding) dvaceti šesti evropskými zeměmi[7]. Jde o sjednocení služeb, které budou poskytovat evropští provozovatelé ISDN (a ve kterém je jistá volnost při implementaci národních ISDN sítí) v zájmu bezproblémového poskytování služeb v mezinárodním měřítku. Jedna z jeho základních charakteristik je použití protokolu DSS1 (signalizační protokol na D kanálu). Na datový signál se využívá 8 bitů a rámec představuje 32 kanálů, z toho 30 hlasových a 2 řídicí. Po přepočtu vychází 2048 kb/s. Nasazení BRI ISDN je vyšší než v Americe.

Slovensko

Na Slovensku byli integrované služby ISDN v druhém pololetí 1998. Přístup k jednotlivým službám byl realizovaný prostřednictvím digitálního propojení na digitální veřejnou ústřednu. Podstatou propojení bylo vytvoření dvouvodičového max. sedm kilometrů dlouhého spojení digitální veřejné ústředně se síťovým zakončením umístěným v blízkosti účastníka – v domě nebo stoupačce bytovky. Síťové zakončení je s účastnickým koncovým zařízením propojené čtyřvodičovým účastnickým vedením – pasivní sběrnicí, přičemž jeho délka může být až několik set metrů. Čtyřvodičové účastnické vedení může být zakončené až 16 zásuvkami, do kterých může být současně připojeno až osm různých koncových účastnických zařízení.

Související články

Reference

  1. ↑ Pavol Kukura: ISDN, B-ISDN, ATM: digitálne sítě s integrovanými službami, Bratislava: FABER, 1997, ISBN 80-967503-4-8
  2. ↑ Annabel Z. Dodd: The Essential Guide to Telecommunications, Upper Saddle River, NJ: Prentice Hall PTR, 2002, s. 305 ISBN 0-13-064907-4
  3. ↑ Issue Date: May 1986 Volume: 4 Issue: 3 On page(s): 320-325 ISSN: 0733-8716
  4. ↑ http://www.topbits.com/difference-between-isdn-and-dsl.html
  5. ↑ http://www.nationalisdncouncil.com/
  6. ↑ http://www.infopage.net/myspace/internet/isdn-j/isdnjapan.html
  7. ↑ http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:52000DC0267:EN:HTML

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
ISDN
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
ISDN
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/ISDN“