Eskymáci

Z Multimediaexpo.cz

(Přesměrováno)
Eskymačka. Fotografováno neznámým autorem v aljašském Nome kolem roku 1907

Eskymáci či Inuité („Lidé“) je etnonymum pro skupinu domorodých obyvatel mongoloidního původu severní části Severní Ameriky (Kanada, Grónsko, Aljaška) a severovýchodní Asie (Sibiř). Za Inuity se označují především Eskymáci z Kanady a Grónska.[1] Na Sibiři a na jižní Aljašce se nazývají Jupikové, resp. Juité,[2] v Grónsku Kalaallité. Hovoří eskymácko-aleutskými jazyky.

Obsah

Původ

Předci Eskymáků pocházejí ze Sibiře, z poloostrova Čukotka. Přibližně před 12 000 lety přešli přes Aljašku podél kanadského pobřeží Severního ledového oceánu až do Grónska.

Charakteristickými znaky tohoto lidu jsou černé rovné vlasy, žlutá až světle hnědá pleť, mongoloidní rysy a malý vzrůst.

Kultura

Aljašský Eskymák na kajaku. Portrét amerického fotografa Edwarda Curtise z roku 1929

Částečně žijí polokočovným typem života, v létě pod stany z kůže a v zimě v iglú nebo v obydlích ze dřeva a drnů. K přežití v arktických oblastech vynalezli kajak, olejovou lampu, iglú, anorak a parku. Jejich přirozeným zdrojem potravy bylo a je maso (většinou tuleni či velryby, které uvízly na mělčině, nebo sob či pižmoň, dále třeba ptačí vejce).

Oděv si vyráběli z kožešin, nástroje z kostí a kamene. Často obchodovali s dýmkami. Kromě jiných materiálů je vyráběli také z velrybích kostí.

Dnes žijí ve vesnicích v domech s elektřinou a dalšími modernějšími věcmi. S příchodem nové technické doby však nastala velmi problematická sociální situace. Jejími důsledky je zánik původních tradic, alkoholismus, negramotnost a nezaměstnanost. Teprve v současné době se stát Kanada snaží zvýšit jejich životní úroveň.

Eskymáci se snaží prosadit polyandrii (mnohomužství).

Literatura

Související články

Poznámky

  1. pojmenování „Eskymák“ (Eskimo) je v Kanadě a Grónsku považováno za urážku; od r. 1977 je oficiálně prosazováno etnonymum „Inuité“ (Inuit), které uznala i vláda Kanady, pro všechna eskymácká etnika – ovšem Eskymáci na Aljašce, Aleutech a na Sibiři jej odmítají používat a preferují svá vlastní sebeoznačení
  2. toto označení jim bylo dáno zvenčí – konkrétně sovětskými úřady na zač. 30. let