Kanada

Z Multimediaexpo.cz

Kanada
Kanada
Canada
Flag of Canada.png  Canadian Coat of Arms Shield.png
Kanadská vlajka   Státní znak Kanady
The media player is loading... Prehravac se nahrava...

Kanadská hymna – O Canada, God Save the Queen
Geografie
Canada (orthographic projection).png
Hlavní město: Ottawa
Rozloha: 9 984 670 (2. na světě)
z toho 8,92 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Mount Logan, Yukon (5959 m n.m.)
Časové pásmo: −3:30 až −8 (v létě −2:30 až −7)
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 32 547 200 (36. na světě)
Hustota zalidnění: 3,26 (219. na světě)
HDI: 0,967 (vysoký)
Jazyk: angličtina, francouzština
Náboženství: křesťané 77.1% (katolíci 43,6 %,
Sjednocená církev Kanady 9,6 %)
Státní útvar
Státní zřízení: federativní konstituční monarchie
Měna: kanadský dolar (CAD)
HDP/obyvatel: USD ()
Mezinárodní identifikace
MPZ: CDN
Telefonní předvolba: +1
Národní TLD: .ca

Kanada (Canada) je územně druhá největší země světa, rozkládající se v severní části Severní Ameriky. Hraničí se Severním ledovým oceánem (sever), Atlantikem (východ), USA (jih a severozápad) a Tichým oceánem (západ).

Kanada vznikla na území osídleném Indiány a Eskymáky jakožto unie britských zámořských teritorií a kolonií, z nichž některé byly předtím součástí francouzské koloniální říše. Nezávislost na Velké Británii získala mírovou cestou skrze Zákon o Britské Severní Americe (anglicky British North America Act) z roku 1867, a Canada Act (1982).

Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií, konstituční monarchií a parlamentní demokracií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou (oficiálními jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestráženou hranici. Jediným dalším státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož závislého území – Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy.

Obsah

Název

Název Canada pochází z řeči prvních národů a do češtiny jej lze přeložit jako vesnice či osídlení. V roce 1535 použili indiáni toto slovo pro označení osady Stadacona v rozhovoru s Jacquesem Cartierem. Ten je začal používat pro označení celé oblasti, od roku 1547 se toto označení začalo objevovat na mapách jako označení rozsáhlé okolní oblasti.

Francouzská kolonie Kanada, Nová Francie vznikla podél řeky svatého Vavřince a severně od Velkých jezer. Později získala území Velká Británie, která na něm posléze ustavila dvě kolonie: Horní (Upper Canada) a Dolní Kanadu (Lower Canada), dohromady označované jako Kanady The Canadas. Tyto zanikly v roce 1841, kdy byly sjednoceny v Sjednocenou kanadskou provincii (United Province of Canada). V roce 1867 se Kanada stala konfederací a britským dominiem, přičemž oficiálně byla označována jako Dominion of Canada, případně Canadian Confederation. S rostoucí mírou nezávislosti na Velké Británii se postupně stále častěji vypouštělo ze jména Dominion of. V roce 1982 byl přijat Canada Act, který uvádí jako jediné oficiální jméno země Canada. V témže roce došlo také k přejmenování státního svátku Dominion Day na Canada Day.

Geografie

Složený satelitní snímek Kanady

Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire, Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s USA systém Velkých jezer a s ním související řeky.

Niagarské vodopády z kanadské strany.

Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km² (jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země, zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova, 450 námořních mil od severního pólu.

Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.

Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.

Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté hory odtínají od jediné „pacifické“ provincie, Britské Kolumbie.

Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).

Historie

Historie do 20. století

Jacques Cartier na svých třech výpravách podrobně prozkoumal pobřeží Newfoundlandu a záliv svatého Vavřince, čímž otevřel cestu francouzské kolonizaci.

Archeologické studie datují první lidské osídlení do doby před cca 26 000 lety v případě severního Yukonu a před cca 9 500 lety v případě jižního Ontaria. První evropské osídlení založili na kanadském území Vikingové okolo roku 1000 v L'Anse aux Meadows, to však existovalo pouze krátce a z dlouhodobého hlediska nemělo žádný význam. Kanada (resp. její východní pobřeží) byla pro Evropu znovu objevena na přelomu 15. a 16. století výzkumnou plavbou Johna Cabota (1497), další výpravy sem podnikli Jacques Cartier (1534) a další. První dlouhodobé evropské osídlení zde založili Francouzi. Šlo o Port Royal (1605) a Québec (1608). Angličané je následovali v roce 1610 v oblasti Newfoundlandu. S příchodem Evropanů se na kanadském území začaly rychle šířit evropské choroby, které decimovaly původní obyvatele a otevíraly kolonistům cestu do indiánských území.

Francouzi v 17. století kolonizovali okolí řeky sv. Vavřince zatímco Britové osidlovali třináct kolonií na východním pobřeží dnešních USA. Společnost Hudsonova zálivu se soustředila na oblast Země prince Ruprechta. V letech 1689-1763 došlo k sérii tzv. francouzských a indiánských válek. Tyto války, vyústily v zánik francouzské moci v Kanadě, která připadla Velké Británii.

Ta v roce 1774 schválila pro uklidnění situace tzv. Quebec Act, který akceptoval katolické náboženství, francouzský civilní zákoník a francouzštinu jakožto úřední jazyk na území provincie Québec.

Za americké války za nezávislost se Kanada nepřipojila k povstání 13 kolonií a stala se cílovou zemí desítek tisíc loajalistů odcházejících z území dnešních USA. Tím se dostala na území Québecu řada anglicky mluvících protestantů usídlujících se zejména v oblasti Velkých jezer. To vedlo k pozdějšímu rozdělení provincie Québec na Horní a Dolní Kanadu, z nichž pro Horní nebyl Quebec Act nadále relevantní.

Smrt generála Brocka. V bitvě na Queenston Heights byl tvrdě odražen první pokus Američanů o dobytí Horní Kanady, zároveň zde však kulkou odstřelovače zahynul patrně nejlepší britský velitel britsko-americké války.

V britsko-americké válce v letech 1812–1815 hrála kanadská fronta enormně důležitou roli. USA se opakovaně pokoušely obsadit Horní i Dolní Kanadu, ale jejich vpády byly odraženy. Významný byl v tomto ohledu postoj indiánského obyvatelstva, které podporovalo spíše Brity (na britské straně bojovaly hlavní kmeny z oblasti Velkých jezer i Tecumsehova aliance), jakož i místních kolonistů. Války se francouzští obyvatelé většinou neúčastnili a pokud ano, tak většinou na straně Britů. Válka s USA skončila nakonec uznáním statu quo ante.

Následovala expanze na sever a západ za pomoci Severozápadní společnosti a Společnosti Hudsonova zálivu, která intenzívně probíhala již několik desetiletí. V roce 1837 došlo k povstání části francouzského obyvatelstva. Po jeho potlačení se Británie rozhodla vytvořit za Horní a Dolní Kanady jeden celek (Sjednocená kanadská provincie).

V roce 1846 byly podepsáním Oregonské úmluvy ukončeny teritoriální spory mezi USA a Kanadou (za hranici na západě byla určena 49. rovnoběžka). Prudký růst kanadské populace díky velké imigraci z Evropy i vysoké porodnosti vedl k osidlování kanadského vnitrozemí a zakládání nových kolonií: Vancouver a Britská Kolumbie. Zároveň někteří Evropané začali Kanadu opouštět a odcházeli do USA. V roce 1867 byl přijat Zákon o Britské Severní Americe, který sjednotil britské severoamerické kolonie Sjednocená provincie Kanada, Nové Skotsko a Nový Brunšvik v jediné, už do značné míry autonomní dominium. Krátce poté došlo k znovuvytvoření provincií Ontario a Québec. Do těchto provincií byla začleněna Ruprechtova země a přičleněny byly oblasti bývalé Severozápadní společnosti jakožto Severozápadní teritoria a nově vytvořená provincie Manitoba. Následně byla připojena Britská Kolumbie (od roku 1866 sjednocená s Vancouverem). Osidlování nových území bylo podpořeno mimo jiné výstavbou tři transkontinentálních železnic a ustavením královské severozápadní jízdní policie. V roce 1873 se připojila další kolonie (Ostrov prince Edvarda) a provinční status získaly části Severozápadních teritorií: Alberta a Saskatchewan (1905).

20. století

Kanadská pěchota postupující za tankem v bitvě u Vimy Ridge.

Kanada vstoupila do první světové války automaticky vyhlášením války Velkou Británií a vyslala na evropská bojiště kontingent složený převážně z dobrovolníků. Ztráty však byly natolik těžké, že pro doplnění kanadských sil v roce 1917 musel premiér Robert Borden vypsat povinné odvody do armády.

V roce 1919 Kanada v rámci dalšího osamostatňování sama za sebe vstoupila do Společnosti národů a v roce 1931 Westminsterský statut potvrdil její nezávislost. Velká hospodářská krize na přelomu 20. a 30. let zasáhla i Kanadu.

Před druhou světovou válkou Kanada podporovala politiku appeasementu vůči Německu, po přepadení Polska pak její premiér William Lyon Mackenzie King prosadil v kanadském parlamentu vyhlášení války (10. září). Během války došlo k obrovskému rozvoji válečného průmyslu, Kanada zásobovala jeho produkty nejen Velkou Británii, ale i USA a SSSR. Její pozemní jednotky se byly nejdříve dislokovány převážně ve Velké Británii, později se účastnily válečných operací. Obchodní i válečné loďstvo hrálo enormně významnou roli v bitvě o Atlantik.

V roce 1949 se do té doby formálně nezávislé Dominium Newfoundland připojilo ke Kanadě jako její 10. provincie. Výsledkem silné poválečné imigrace byla tzv. tichá revoluce v Québecu, kde zřetelně poklesl podíl francouzsky mluvících obyvatel a došlo k výrazné sekularizaci společnosti.

Během roku 1981 došlo k dohodě tzv. o patriaci (Patriation) ústavy, která měla definitivně učinit Kanadu nezávislou zemí. 17. dubna 1982 tak došlo i přes odpor představitelů Québecu k schválení nové verze ústavy, podle níž se Kanada stala zcela nezávislou zemí, v jejímž čele stojí monarcha sdílený s Velkou Británií.

Sociální a společenské změny v rámci kanadského zřízení a zmíněných ústavních změn vedly k prudkému nárůstu autonomizačních a separatistických snah Québecu a výsledkem byla dvě referenda o osamostatnění této provincie. První bylo jednoznačně zamítnuto (1980, ještě před změnou ústavy), výsledek druhého byl již velmi těsný (1995, pro odtržení 49,4% hlasujících). Kanadský nejvyšší soud však vydal v roce 1997 stanovisko, že Québec nemá právo na jednostranné vyhlášení nezávislosti. Separatistické hnutí v Québecu ovšem stále pokračuje v činnosti a víceméně odmítá toto stanovisko akceptovat.

V průběhu poválečných let docházelo ke stále větší ekonomické integraci mezi Kanadou a USA. Ta v roce 1987 vyústila v kanadsko-americkou smlouvu o volném obchodu (Canada-United States Free Trade Agreement), která vytvořila kanadsko-americkou zónu volného obchodu. Pod silným americkým vlivem jsou též kanadská média (v americkém příhraničí a v anglicky mluvících částech země obecně skomírající pod konkurencí médiích amerických), což vede na jedné straně ke snahám ještě více posílit integraci obou zemí (existuje zde signifikantní skupina usilující o vytvoření tzv. Severoamerické unie). 1. dubna 1999 došlo k poslední změně v nejvyšším administrativním členění země, když bylo ze Severozápadních teritorií vyčleněno teritorium Nunavut.

Politické uspořádání

Kanada je konstituční monarchií, jejíž hlavou je Alžběta II., královna Kanady. Královniným zástupcem v Kanadě je generální guvernér. Kanada je též parlamentní demokracií s federálním uspořádáním a silnými demokratickými tradicemi.

Kanadská ústava vytváří právní rámec existence země, skládá se z psaného obsahu a nepsaných tradic a konvencí. Její základ je obsažen v Zákoně o britské Severní Americe z roku 1867 („British North America Act 1867“, resp. „Constitution Act 1867“). Říká, že Kanada má ústavu podobnou principům Spojeného království a rozděluje moc mezi federální a provinční vlády. Zahrnuje tzv. Kanadskou chartu práv a svobod („Canadian Charter of Rights and Freedoms“) zaručující základní práva a svobody jež v obecném měřítku nemohou být potlačeny žádnými legislativními nebo procedurálními kroky na žádné z úrovní vlády. Federálnímu parlamentu a provinčním správám nicméně umožňuje na pět let některé její další části potlačit.

Funkce premiéra náleží vůdci strany jež získá důvěru většiny dolní komory kanadského parlamentu. Generální guvernér zastupující královnu formálně jmenuje vládu i premiéra. Podle konvencí však volbu premiéra respektuje. Kanadská vláda tradičně sestává ze členů strany prvního ministra jež mají křeslo v parlamentu, většinou v dolní sněmovně. Její členové jsou vázáni přísahou ke Královnině tajné radě pro Kanadu a stávají se ministry britské koruny. Premiér má širokou politickou moc především při jmenování dalších vysokých úředníků. Současnou generální guvernérkou je od roku 2005 Její excelence Michaëlle Jean, současným premiérem je od roku 2006 vůdce Kanadské konzervativní strany Stephen Harper.

Kanadský parlament je složen ze dvou komor, z volené dolní komory parlamentu, sněmovny lidu, a jmenovaného senátu. Každý ze členů sněmovny lidu je volen většinovým volebním systémem. Všeobecné volby vypisuje generální guvernér na žádost předsedy vlády. Nové volby musí být vypsány do pěti let od posledních voleb. Členové senátu, jejichž křesla jsou přidělována na regionálním základě, jsou vybírání premiérem a formálně jmenováni generálním guvernérem. Svou funkci pak zastávají až do věku 75 let.

Čtyřmi hlavními kanadskými politickými stranami jsou Conservative Party of Canada (Konzervativní strana Kanady), Liberal Party of Canada (Liberální strana Kanady), New Democratic Party (Nová demokratická strana) (NDP) a „Bloc Québécois“ (Quebecký blok). Současná (2007) vláda je sestavena konzervativní stranou (vládne od roku 2006). Menší strany jako Green Party of Canada (Strana zelených) a další strany zastoupení v parlamentu nemají.

Územní uspořádání

Související informace můžete najít také v článku: Kanadské provincie a teritoria}}
Kanada je rozčleněna na 10 provincií a 3 spolková teritoria

Kanada je složena z deseti provincií a tří teritorií. Provincie jsou Alberta, Britská Kolumbie, Manitoba, Nový Brunšvik, Newfoundland a Labrador, Nové Skotsko, Ontario, Ostrov prince Edwarda, Québec a Saskatchewan. Teritoria jsou Severozápadní teritoria, Nunavut a Yukon. Provincie mají vysoký stupeň autonomie, teritoria poněkud menší. Obojí disponují vlastními provincionálními (resp. teritoriálními) symboly, viz seznam kanadských provinciálních a teritoriálních symbolů.

Provincie jsou zodpovědné za většinu státních sociálních programu v Kanadě (viz zdravotní péče v Kanadě, vzdělávací systém v Kanadě a sociální dávky v Kanadě) a společně soustředí více finančních prostředků než federální vláda. Míra finanční a samosprávné autonomie je zde velice vysoká. Federální vláda může iniciovat národní programy a politiku v jednotlivých provinciích (např. Canada Health Act), ale provincie mohou rozhodnout, že se nebudou na této politice podílet (byť se tak často neděje). O více méně vyrovnanou úroveň služeb v jednotlivých provinciích se starají tzv. vyrovnávací platby řízené Federální vládou, které přesouvají finanční prostředky od bohatších provincií do rozpočtů provincií chudších.

Všechny provincie i teritoria mají jednokomorový volený zákonodárný orgán, v jehož čele stojí premiér, vybíraný stejně jako první ministr Kanady. Zároveň má každá provincie viceguvernéra (Lieutenant-Governor), který reprezentuje Korunu a je analogií generálního guvernéra na federální úrovni. U teritorií je obdobou viceguvernéra korunní komisař.

Zahraniční vztahy

Podrobnější informace naleznete na stránce: Izraelsko-kanadské vztahy

Kanada má úzké zahraniční vztahy s USA, s nimiž má nejdelší nebráněnou hranici na světě, nebo např. společnou leteckou obranu (NORAD). Obě země spolu často kooperují jak na politické, tak i vojenské úrovni a jejich ekonomiky jsou velmi úzce provázané (vizte také Severoamerická unie). Mimo to má Kanada nadstandardní vztahy s Velkou Británií a Francií, dvěma bývalými imperiálními mocnostmi, které hrály nezastupitelnou roli při jejím vzniku – je členem Commonwealthu a La Francophonie. S Velkou Británií má navíc společnou formální hlavu státu.

Zhruba od poloviny 20. století je Kanada advokátem multilateralismu, a vyvíjí úsilí k dosažení řešení globálních problémů ve spolupráci s jinými národy. Jednou z prvních výrazných demonstrací tohoto stanoviska je vystupování L. B. Pearsona za Suezské krize, který prosazoval vyslání mírových sil OSN do oblasti. Kanada hraje v oblasti mírových misí OSN vůdčí roli, zúčastnila se již více než padesáti, včetně těch před rokem 1989, v posledních letech se však její příspěvek krátí.

Kanadské ozbrojené síly

Kanadští vojáci v Afghánistánu.

Kanada je jedním ze zakládajících členů NATO. V současné době disponuje 62 000 vojáky a 26 000 rezervisty. Kanadské ozbrojené síly sestávají z armády, námořnictva a vzdušných sil. Disponují 1400 obrněnými vozidly, 34 válečnými plavidly a 861 letadly.

Ve své historii se Kanada kromě mírových misí OSN přímo účastnila i válečných konfliktů jakožto válčící strana, konkrétně druhé búrské války, první světové války, druhé světové války, korejské války, války v Zálivu a invaze do Afghánistánu. Pokud bychom započítali i prehistorii Kanady - tak je nutno připočíst ještě významnou úlohu Kanaďanů v britsko-americké válce.

Zvláštní oddíly určené pro boj s přírodními katastrofami (Disaster Assistance Response Team, DART) zasahovaly v 21. století při třech mimořádně rozsáhlých katastrofách: tsunami v Indickém oceánu (2004), zemětřesení v Kašmíru (2005) a hurikánu Katrina (2005).

Demografie

Podle posledního sčítání lidu z roku 2001 měla Kanada 30 007 094 obyvatel, populaci na počátku roku 2006 odhaduje Statistický úřad na 32,5 milionu obyvatel. Většinu růstu zajišťuje imigrace, menší část porodnost. Osídlení je zřetelně nerovnoměrné, velká část obyvatelstva žije poblíž východního pobřeží či do 160 km od americké hranice. Velké nahuštění obyvatelstva se nachází zejména v koridorech Québec-Windsor, Calgary-Edmonton a v oblasti Lower Mainland. Naopak obrovská teritoriální území na severu jsou osídlena velice řídce.

Etnické složení

Kanada je etnicky velice různorodá. Dle sčítání z roku 2001 zde existuje 34 etnických skupin, k nimž se hlásí minimálně 100 000 obyvatel. Řada obyvatel (zejména francouzsky mluvících) navíc o sobě mluví jako o Kanaďanech i jako o např. Francouzích a ve sčítání udávají obě tato etnická zařazení.

Největší etnické skupiny jsou Kanaďané (39,4 %), Angličané (20,2 %), Francouzi (15,8 %), Skotové (14,0 %), Irové (12,9 %), Němci (9,3 %), Italové (4,3 %), Číňané (3,7 %), Ukrajinci (3,6 %) a První národy (3,4 %).

Francouzsky mluvící populace je soustředěna zejména v Québecu a existují v ní silné separatistické tendence. Eskymáci jsou soustředěni zejména na severu, první národy a Métis ve středu země na jihu (prérijní provincie). Populace těchto tří původních etnik roste více než dvakrát rychleji než zbytek kanadské populace. V roce 2001 pak patřilo 13,4 % populace k tzv. viditelným menšinám.

Náboženství v Kanadě

Většina obyvatel Kanady (77,1 %) se hlásí ke křesťanství. Nejsilnější křesťanskou církví je římskokatolická církev, ke které se hlásí 43,6 % kanadské populace. Největší protestantskou denominací je sjednocená církev Kanady (9,6 %), následuje ji anglikánská církev (6,9 %). Z nekřesťanských náboženství je nejvýznamnější islám (2 %). Jako bez vyznání se profiluje 16,2 % obyvatel.

Zastoupení různých vyznání není pochopitelně rovnoměrné - katolická církev má enormně silnou pozici v Québecu a obecně pak mezi obyvatelstvem irského a francouzského původu.

Jazyky

Kanada je multikulturní země mnoha jazyků. Na federální úrovni se od roku 1969 profiluje jako dvojjazyčná, úřední řeči jsou angličtina (mateřský jazyk 59,7 % obyvatel) a francouzština (mateřský jazyk 23,2 % obyvatel). Jeden z těchto jazyků ovládá 98,5 % obyvatel (jen angličtinu 67,5 %, jen francouzštinu 13,3 % a oba jazyky 17,7 %). Znalost jednoho z jazyků je podmínka k udělení občanství žadatelům z jiných zemí. Angličtina je mateřskou řečí většiny obyvatel všech provincií s výjimkou Québecu a ve dvou ze tří teritorií: Yukonu a Severozápadních teritoriích. (Poznámka: Při pohledu do etnických statistik je třeba si uvědomit, že fakt, že se někdo hlásí k francouzské národnosti, ještě neznamená, že nutně má za mateřský jazyk francouzštinu, u dalších etnik - Irů a Skotů se takto nedá uvažovat už vůbec. Jako mateřskou řeč udává angličtinu i velká část potomků původních obyvatel.)

Francouzština má nejsilnější pozici v Québecu, kde je zároveň jediným oficiálním jazykem. Québec je také jedinou provincií Kanady, v níž nemá angličtina žádný oficiální status a v níž se většina obyvatel anglicky nedomluví. Mimo Québec má francouzština silnou pozici v provincii Nový Brunšvik, který je jediný provincií, která je stejně jako celý stát dvojjazyčný. V Ontariu je oficiálním jazykem pouze angličtina, francouzština má ovšem polooficiální status a je v úředním styku používána, podobně je na tom Manitoba. Britská Kolumbie nemá oficiální jazyk, ale angličtina jím de facto je.

Ostrov prince Edwarda a Newfoundland a Labrador mají za úřední jazyk vedenou pouze angličtinu, na nižších úrovních služeb se však lze v rámci komunit domluvit různě. V Novém Skotsku je běžná angličtina, mimo to mají významnou pozici francouzština, irština a skotština. Úřední jazyk není určen. V Albertě je jediným oficiálním jazykem angličtina. V Yukonu jsou úředními jazyky angličtina a francouzština, ve zbylých dvou teritoriích jsou jako úřední jazyky vedeny krom těchto dvou ještě jazyky původních obyvatel (v Severozápadních teritoriích je jich 6, v Nunavutu 2).

Podíl mateřských jazyků

Zdroj: Sčítání lidu v Kanadě, 2001 (Tabulka kombinuje jedno i vícečetné odpovědi).
Provincie/Teritorium Celková populace Angličtina Francouzština Jiná řeč Hlavní města
Ontario 11 285 550 8 079 500 (71.6%) 493 630 (4.4%) 2 672 080 (23.7%) Toronto
Québec 7 506 581 450 394 (6.0%) 5 577 877 (81.0%) 532 967 (7.1%) Québec
Britská Kolumbie 3 868 875 2 865 300 (74.1%) 56 100 (1.5%) 939 945 (24.3%) Victoria
Alberta 2 941 150 2 405 935 (81.8%) 59 735 (2.0%) 469 225 (16.0%) Edmonton
Manitoba 1 103 700 863 980 (75.8%) 44 775 (4.1%) 219 160 (19.9%) Winnipeg
Saskatchewan 963 150 825 865 (85.7%) 18 035 (1.9%) 117 765 (12.2%) Regina
Nové Skotsko 897 570 834 315 (93.0%) 34 155 (3.8%) 26 510 (3.0%) Halifax
Nový Brunšvik 719 710 465 720 (64.7%) 236 775 (32.9%) 11 935 (1.7%) Fredericton
Newfoundland a Labrador 508 075 500 065 (98.4%) 2 180 (0.4%) 5 495 (1.1%) St. John's
Ostrov prince Edwarda 133 385 125 215 (93.9%) 5 670 (4.3%) 2 065 (1.5%) Charlottetown
Severozápadní teritoria 37 105 28 985 (78.1%) 965 (2.6%) 7 065 (19.0%) Yelowknife
Yukon 28 525 24 840 (87.1%) 890 (3.1%) 2 700 (9.5%) Whitehorse
Nunavut 26 665 7 370 (27.6%) 400 (1.5%) 18 875 (70.8%) Iqaluit

Kultura

Eskymácký hrdelní zpěv

Kanadská kultura představuje velmi nesourodou směs různých tradic a kultur. Přetrvávají v ní zbytky tradice původních obyvatel (Indiánů a Eskymáků), tradice přistěhovalců, hlavně Francouzů, Irů a Skotů a Angličanů. V moderní době je velice silný vliv americké kultury a amerických médií, zejména na anglicky mluvící část Kanaďanů. V tomto kontextu se mluví o tom, že některé oblasti kultury jsou pro obě země společné. Tvorba a přetrvávání kanadských zvyků a kulturních počinů jsou ovlivňovány a podporovány federálními programy, zákony a institucemi i na úrovni provincií a nižších celků. Na federální úrovni hrají významnou roli Canadian Broadcasting Corporation (CBC), National Film Board of Canada (NFB), a Canadian Radio-television and Telecommunications Commission (CRTC).

Jelikož je Kanada geograficky rozsáhlá a etnicky velice diversifikovaná oblast, existují zde obrovské kulturní rozdíly mezi provinciemi i nižšími regiony. Kanadská kultura je zároveň stále ovlivňována současnou imigrací lidí z celého světa. Mnozí Kanaďané si tohoto multikulturalismu velice cení a považují ho za hlavní klad a přednost kanadské kultury celkově.

Národní symboly Kanady

Kanadské národní symboly jsou silně ovlivněny přírodními podmínkami Kanady, její historií a též tradicemi Prvních národů. Nejrozšířenějším a nejznámějším státním symbolem je javorový list, jehož první používání se datuje až do 18. století a který je vyobrazen na současné kanadské vlajce.

Sport v Kanadě

Kanadskými oficiálními národními sporty jsou lední hokej (zimní sport) a lakros (letní). Zejména hokej je národní kratochvíle a nejpopulárnější sport v zemi (v roce 2004 bylo v zemi 1,64 miliónů lidí aktivně hrajících hokej). 6 kanadských týmů se účastní NHL (Toronto Maple Leafs, Montreal Canadiens, Vancouver Canucks, Ottawa Senators, Calgary Flames a Edmonton Oilers). Další oblíbené sporty jsou kanadský fotbal a curling. Široce rozšířené jsou i golf, baseball, lyžařské sporty, fotbal, volejbal a basketbal, byť spíše na soukromé úrovni, profesionální soutěže už tak populární nejsou.

Ekonomika

Kanada je jedním z nejbohatších států světa s vysokými příjmy na jednoho obyvatele. Životní úroveň v zemi je tak velmi vysoká. Jedná se o člena OECD a skupiny G8. Její ekonomika je tržní a ač více regulovaná než v sousedních Spojených státech, méně regulovaná než ve většině evropských států. Tradičně má nižší hrubý domácí produkt na obyvatele než její jižní soused (bohatství je však rozděleno rovnoměrněji), také však vyšší než velké rozvinuté západoevropské ekonomiky. V minulém desetiletí její ekonomika celkově rychle rostla a země si zachovala nízkou nezaměstnanost. V roce 2006 byla nezaměstnanost 6,3% což je nejlepší výsledek za posledních 30 let. Nejvyšších hodnot naopak dosahuje na Newfoundlandu a Labradoru a to okolo 14,5%.

V minulém století růst výroby, těžby a služeb přeměnil ekonomiku ze zemědělsky zaměřeného státu na především urbanizovaný průmyslový stát. Stejně jako v ostatních zemích rozvinutého světa v kanadské ekonomice dominuje sektor služeb jež zaměstnává tři čtvrtiny Kanaďanů. Mezi rozvinutými zeměmi je však Kanada neobvyklá v míře důležitosti primárního sektoru v čele s těžbou dřeva a ropy.

Jedná se o jeden z několika málo rozvinutých států světa, jež energii vyváží. Má velmi velké zásoby zemního plynu při východním pobřeží a velké zásoby ropy a plynu v Albertě a částečně i v Britské Kolumbii a v Saskatchewanu. Její ropné zásoby jsou tak druhé největší na světě, hned za Saudskou Arábií. V Québecu, Britské Kolumbii, Newfoundlandu, Labradoru, Ontariu a v Manitobě je k dispozici velmi levná energie z vodních elektráren.

Kanada je jedním z nejdůležitějších světových dodavatelů zemědělských produktů. Bývalé kanadské prérie jsou dnes jedněmi z nedůležitějších oblastí pěstování pšenice a ostatních obilovin. Také je největším světovým vývozcem zinku a uranu a předním světovým vývozcem zlata, niklu, aluminia a olova. Mnoho sídel v severní části země existuje jen díky těžařství, ať už minerálních surovin nebo dřeva. Má také značně velký výrobní sektor, především na jihu v Ontariu kde je důležitý především automobilový průmysl a dále pak na jihu Québecu kde sídlí mnoho firem zabývajících se kosmonautikou a vesmírným průmyslem.

Kanada je ve vysoké míře závislá na mezinárodním obchodu, zvláště se Spojenými státy. Bilaterální dohoda mezi Kanadou a USA z roku 1989 (FTA) a především Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) z roku 1994 zahrnující i Mexiko spustila dramatický růst míry ekonomického propojení s USA. V roce 2001 země úspěšně překonala ekonomický pokles a udržuje si tak nejlepší celkový výkon ekonomiky mezi zeměmi G8. Od poloviny devadesátých let je státní rozpočet v trvalém přebytku, dochází tak k pokračujícímu snižování státního dluhu.

Statistické údaje [1]

Rozloha 9 976 140 km2
Nejvyšší hora Mount Logan(5 959 m n. m.)
Počet obyvatel 33 204 000
Oficiální jazyk anglický, francouzský
Náboženství 46 % římskokatolické, 36 % protestanti, ostatní – islám, židovské náboženství, atd.
Urbanizace 78,81 %
Průměrný věk 40.4 let
Migrace na tisíc obyvatel 5,90
Migrace netto 193 550 osob
Věk mužů 78.69 let
Věk žen 83.91 let
Hlavní město Ottawa (1 190 000 obyvatel)
Počet lékařů 68 000
Počet lékařů na tisíc obyvatel 2,07
Počet vězňů 38 100
Počet vězňů na tisíc obyvatel 1,16
Počet studentů 1 310 000
Počet studentů na tisíc obyvatel 39,93
Podíl analfabetů 3,0 %
Ekonomický růst 2,40 %
Míra inflace 1,90 %
Počet nezaměstnaných 1 215 900
Míra nezaměstnanosti 6,5 %
Počet pevných telefonních linek 21 400 000
Počet mobilních telefonů 14 300 000
Počet PC 16 200 000
Délka železničních tratí 48 683 km
Délka zpevněných silnic 497 306 km
Délka dálnic 16 900km
Počet aut 18 243 000
Počet aut na tisíc obyvatel 556,10
Počet vojáků 62 000

Související články

Reference

  1. Hospodářské noviny. Exportér č. 9: Kanada. 2006.

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kanada
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kanada
Kanada – Canada – (CDN)
Provincie a jejich hlavní města

Britská Kolumbie (Victoria) • Alberta (Edmonton) • Saskatchewan (Regina) • Manitoba (Winnipeg) • Ontario (Toronto) • Québec (Québec) • Nový Brunšvik (Fredericton) • Nové Skotsko (Halifax) • Ostrov prince Edwarda (Charlottetown) • Newfoundland a Labrador (St. John's)

Teritoria

Yukon (Whitehorse) • Severozápadní teritoria (Yellowknife) • Nunavut (Iqaluit)