Kašmír (látka)

Z Multimediaexpo.cz

Kašmírská vlna patří k nejjemnějším textilním vláknům. I když se dnes tato vlna nezískává jen v Kašmíru, zůstal tento pojem dodnes, protože se původně získávala na kašmírském území. Kašmírská příze je ceněna pro své vlastnosti lehkost a jemnost a protože je velice teplá. Na světový trh příchází ročně asi 5000 tun vláken s velkými rozdíly v obsahu hrubých chlupů (65-85 mikronů) z povrchu srsti. Posuzování jakosti je obtížné i proto, že kašmírová a ovčí vlna se dá od sebe rozeznat jen pod mikroskopem. Cenově převyšuje kašmírová ovčí vlnu nejméně desítinásobně. [1] Kašmír se proto zpravidla nezpracovává čistý, ale ve směsi s vlnou. Nejjemnější příze se vyrábí v čísle 17,5 tex, dvojmo skaná, tedy 35 tex.

Šál z kašmírové vlny

Uplatnění nachází kašmír nejen v tradiční výrobě šálů, ale i při výrobě různých druhů vysoce kvalitního svrchního ošacení (sukně, kostýmy, pánské obleky, saka, kabáty apod.). Výrobky z kašmírové vlny mají sklon ke žmolkování, voda na jejich praní nesmí být teplejší než 30° C.

Obsah

Kašmír

Kašmír se dostal do Evropy počátkem 19. století a získal si rychle velkou oblibu. Vlákna kašmíru, která by neměla být silnější než 20 mikronů, pocházejí z podsady kašmírských (a také tibetských) koz. Vyčesávání se provádí ručně a vlákna musí být pak očištěna od hrubé vrchní srsti. V Íránu a jiných oblastech se surový materiál získává stříháním (což snižuje délku vláken).

Pašmína

Pašmína, starý perský výraz pro vlnu, je ušlechtilá forma kašmíru. Její vlákno se získává též z nejjemnějšího chmýří kašmírské kozy, především pak z tibetské horské kozy (též čiangra nebo chyangra), která žije v Himálajích ve velké výšce a produkuje proto obzvláště jemnou podsadu jako ochranu proti extrémně nízkým teplotám. Postup získávání surového materiálu je však stejný, ovšem výběr lepšího materiálu vede k tomu, že jedna koza poskytuje jen přibližně 50 g vhodné vlny ročně. Na trhu je pašmína prodávána často kombinovaná s jistým podílem hedvábí, což zvyšuje její pevnost a jemnost. Z pašmíny se vyrábějí především šály, ale také přehozy, sukně apod.

Šáhtúš

Šáhtúš je nejjemnější kašmírskou přízí. Do Evropy se dostal ve větším měřítku v devadesátých letech 20. století a a získal si oblibu ve formě šálů, označovaných často jako královský šál. Jeho vlákno je tenké jen kolem 11 mikronů, tedy daleko tenčí nežli kašmír nebo lidský vlas.

Problematické u šáhtúše je, že tibetskou antilopu, z jejíž srsti se surový materiál získává, se nepodařilo domestikovat (na rozdíl od kašmírské kozy, ze které se získává kašmír či pašmína). K získání její srsti musí tato antilopa tedy být zabita, kůže se stahuje a až potom vyčesává. Ke zhotovení jednoho šálu je třeba srsti z přibližně pěti antilop. Koncem devadesátých let minulého století bylo v příslušné oblasti nalezeno více míst s několika sty zabitých a stáhnutých antilop. To vedlo k protestům, poté konečně k zařazení tibetské antilopy k chráněným (ohroženým) druhům a k zákazu této tkaniny. Přes mezinárodní zákaz výroby i prodeje této látky se šáhtúš však dále vyrábí, v turistických střediscích Indie každý obchodník rád ukáže svou zásobu, schovanou pod regálem v kufříku. Na černém trhu obnáší cena jednoho normálně velkého šálu kolem 5000 dolarů.

Související články

Literatura

Reference

  1. Cena kašmírové vlny: http://www.angora.de/40_310.html