Kroupy (meteorologie)

Z Multimediaexpo.cz

Kroupa o velikosti 6 cm

Kroupy jsou slitky zmrzlé dešťové vody, jinak řečeno ledové hrudky o velikosti od pár milimetrů do několika centimetrů vznikající v bouřkových mracích a následně dopadající na zemský povrch. Kroupy jsou jedním z druhů hydrometeoru, padání krup se označuje jako krupobití.

Obsah

Kroupy v prériích

Kroupy se vytvářejí uvnitř velkých bouřkových mraků kumulonimbů, kde je teplota pod bodem mrazu a kde ve velice silných vzdušných proudech cirkulují přimrzající kusy ledu. Krupobití se vyskytuje všude, ale nejčastěji a nejsilnější bývá na severoamerických prériích.

Jak kroupy vznikají

Kroupy vznikají, když k ledovým krystalům neseným v silných mrazivých vzestupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají vodní částečky. Když proudy zeslábnou nebo když jsou kroupy příliš těžké, než aby je mohly nést, začíná krupobití.

Lamači rekordů

Velice ojediněle se vyskytují kroupy obřích rozměrů, jako je ta na fotografii. Zatím největší doložená kroupa na světě vážila 0,77 kg a dopadla na Coffeyville 3. září 1970. Ještě větší kroupa, vážicí 1,02 kg, údajně spadla v Bangladéši 14. dubna 1986 během krupobití, které zabilo 96 lidí. Nejhorší doložené krupobití se událo v Indii 30. dubna 1988 v Morabádu v indickém státě Uttarpradéš. Kroupy o velikosti grapefruitu tehdy zabily 246 lidí, přičemž někteří byli vrstvou krup doslova „pohřbeni“. Kus ledu dlouhý 6 metrů údajně spadl 13. srpna 1849 z oblaků v Ross-shire ve Velké Británii. Led byl čirý, ale zjevně ho tvořily menší kousky. Jedním z vysvětlení je, že vznikl z krup, které stmelil dohromady blesk.

Související články

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Kroupy (meteorologie)