Kytice (sbírka)

Z Multimediaexpo.cz

Kytice, původně vydaná pod názvem Kytice z pověstí národních, je jedno ze stěžejních děl Karla Jaromíra Erbena. Je to jediná sbírka básní, kterou vydal. Sbírka vyšla poprvé roku 1853 a obsahovala 12 básní; druhé vydání z roku 1861 bylo rozšířeno o baladu Lilie (a také oddíl Písně). Třetí vydání vyšlo sice již po autorově smrti roku 1871, ale bylo jím ještě připraveno. Zde je vypuštěn oddíl Písně. Kytice byla poprvé vydána v časopisech, měla obrovský úspěch a ovlivnila mnoho umělců. Sbírku tvoří balady (ačkoli sám Erben toto slovo nepoužívá); básník vychází z lidové (slovanské) tradice. V tomto ohledu je Kytice typickou sbírkou ohlasovou a projevem folkloristicky orientovaného romantismu. K jednotlivým básním jsou připojeny poznámky (Poznamenání) obsahující údaje o původu či o jinoslovanských variantách.

Časoprostor básní je neurčitý, symbolický (les, chalupa, jezero); čas je cyklický.

Kytice se skládá ze 13 balad a závěrečné Věštkyně, jež se žánrově i obsahově předchozím číslům vymyká:
  1. Kytice
  2. Poklad
  3. Svatební košile (balada inspirována dnes zaniklou osadou Byšičky)
  4. Polednice
  5. Zlatý kolovrat
  6. Štědrý den
  7. Holoubek
  8. Záhořovo lože
  9. Vodník
  10. Vrba
  11. Lilie
  12. Dceřina kletba
  13. Věstkyně

Příznačné pro Erbena je, že hlavní roli hrají ženy. Zabývá se zde otázkou lidských vztahů, v nichž ho především zajímá problém viny a trestu. Konflikty v lidském životě vznikají, podle Erbena, především narušením základních vztahů a zákonů mezi lidmi. Za každou vinu přichází, často nepřiměřený, trest. Člověk je, v jeho pojetí, bezmocný proti přírodním silám, jež ho obklopují.

Hudební zpracování

Některé básně také zhudebnil skladatel Antonín Dvořák, jde o symfonické básně:

  • Vodník (opus 107)
  • Polednice (opus 108)
  • Zlatý kolovrat (opus 109)
  • Holoubek (opus 110)

Literatura

Externí odkazy

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Kytice_(sb%C3%ADrka)“