Luděk Čajka
Z Multimediaexpo.cz
Luděk Čajka (* 3. listopadu 1963, Český Těšín, † 14. února 1990 v Košicích) byl československým hokejista, obránce, který většinu své kariéry prožil v Gottwaldově (Zlíně). Jedinou výjimku tvoří sezony 1985/1986 a 1986/1987, kdy v době své vojenské prezenční služby hrál za Duklu Jihlava.
V nejvyšší soutěži celkově nastoupil během deseti sezon k 324 utkáním, v nichž vsítil 40 branek. Jeho první zápas v reprezentaci se odehrál 14. dubna 1985 v Praze proti Kanadě, naposledy 22. prosince 1989 na turnaji o Cenu Izvestijí proti SRN. V reprezentaci odehrál 58 zápasů a kotouč za brankovou čáru dostal třikrát. Účastnil se mistrovství světa v r. 1987, kde československá reprezentace získala 3. místo; ve stejném roce jel na Kanadský pohár.
Jeho život skončil předčasně, když přesně 182 vteřin před koncem zápasu 32. ligového kola sezony 1989/1990 mezi Košicemi a Zlínem narazil při dojíždění kotouče hlavou na mantinel a zůstal ležet v bezvědomí. Lékaři mu diagnostikovali frakturu prvního a roztříštění druhého krčního obratle s následným ochrnutím všech končetin. Zemřel o 40 dní později v košické nemocnici, kde těžkému zranění podlehl. Podle dnešních pravidel by ke zranění Luďka Čajky nedošlo. Je po něm pojmenován zlínský hokejový stadion.
Hokejová kariéra Luďka Čajky začala psát svou historii na severu Moravy - v Havířově, odkud obránce překvapivě zamířil do Zlína místo do blízkých Vítkovic. První Čajkovou sezonou v TJ Gottwaldov byl ročník 1983/84, ve které odehrál 44 zápasů. V letech 1985 - 1987 trávil hokejový život v Dukle Jihlava a po návratu do Zlína začala jeho kariéra opět stoupat. V roce 1987 získal Luděk Čajka bronzovou medaili na MS ve Vídni a ozvalo se také zámoří. Na 157. pozici jej draftoval New York Rangers. Ve Zlíně působil jako kapitán a lepší budoucnost si snad ani nemohl přát. Osudný pátek 5. ledna však všechno změnil…
Jedním z prvních zápasů, které zlínští hokejisté po revoluci odehráli pod hlavičkou TJ Zlín, bylo střetnutí s Košicemi. Před odjezdem na Slovensko se Zlín pohyboval kolem šestého místa a domácí byli jedním z favoritů soutěže. Přesto hosté před televizními kamerami dokázali po dvou třetinách vést 3:2. První branku vstřelil právě Luděk Čajka. Celkově byla jeho 33., málokdo však v tu chvíli mohl tušit, že bohužel i poslední. Tři minuty před koncem třetí třetiny přišel osudový souboj o kotouč v obranném pásmu Zlína a Čajka narazil hlavou na mantinel. Obránce opustil ledovou plochu v bezvědomí na nosítkách a polohu v leže už nezměnil. Více než měsíc se lékaři pokoušeli alespoň zmírnit následky zranění, leč marně. Luděk už se neprobral – mezi prvním a druhým obratlem byla jeho mícha rozdrcena.
Smrtelné zranění přineslo změnu hokejových pravidel – zakázané uvolnění je od té doby pískáno v momentu, kdy puk přejde všechny čáry a ne tak, jako tomu je například v NHL - kde se puku musí před odpískáním ještě dotknout bránící hráč. Na tragickou událost pochopitelně reagoval i zlínský klub - od sezony 1989/90 nese zimní stadion právě Čajkovo jméno.
Externí odkazy
| Náklady na energie a provoz naší encyklopedie prudce vzrostly. Potřebujeme vaši podporu... Kolik ?? To je na Vás. Náš FIO účet — 2500575897 / 2010 |
|---|
| Informace o článku.
Článek je převzat z Wikipedie, otevřené encyklopedie, do které přispívají dobrovolníci z celého světa. |