Maršov u Úpice

Z Multimediaexpo.cz

Hasičská zbrojnice a obecní úřad
Okolí zvoničky

Obec Maršov u Úpice se nachází v okrese Trutnov, kraji Královéhradecký.

  • Ke dni 31. 12. 2007 zde žilo 158 obyvatel.
  • Ke dni 1. 1. 2016 zde žilo 189 obyvatel.

Obsah

Poloha

Maršov u Úpice leží v údolí říčky Maršovky při hlavní silnici z Libňatova do Hajnice.

Rozloha

Rozloha obce činí 332 ha, ale např. v roce 1930 činila jen 329 ha a 66 arů. Obec se nedělí na žádné místní ani katastrální jednotky.

Využití půdy (stav z roku 2007)
Celková výměra (ha) Lesní půda Louky Orná půda Ostatní plochy Ovocné sady Vodní plochy Zahrady Zastavěné plochy Zemědělská půda
332 92 91 121 14 0 1 10 4 221

Pramen: Český statistický úřad

Hydrologie

Jediným významným tokem na katastru obce je říčka Maršovka.

Geologie a geomorfologie

Tento jižní až jihovýchodní konec Krkonošského podhůří, resp. Kocléřovského hřbetu, který v blízkém okolí obce vytváří svůj dílčí celek - Hořičský hřbet, je budován především ze svrchnokřídových permských, vzácněji z triasových sedimentů. Většinu obce tvoří klasická hnědozem, která je z velké části písčitá.

Fauna a flóra

Fauna i flóra jsou zastoupeny typickými druhy obvodu hercynskosudetského) a na katastru obce se nenacházejí žádné významné krajinné prvky ani chráněná území.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatelstva

Rok 1628 1843 1930
Počet 102 419 311

Pramen: Český statistický úřad Počet obyvatel (podle sčítání lidu v roce 2001)

Celkem obyvatel Z toho žen Ekonomicky aktivních
155 81 72

Pramen: Český statistický úřad Národnostní složení (podle sčítání lidu v roce 2001)

Národnost Česká Slovenská Německá
Počet   149   2   4

Pramen: Český statistický úřad

Historie

Jméno obce je odvozeno od osobního jména Marek či Mareš. Založena byla ve 13. století podle německého práva, přičemž zakladatel se stal rychtářem, který stejně jako jeho nástupci nekonal robotu a za drobné práce vrchnosti byl navíc placen. Původně byl Maršov součástí panství vízmburského a přiřazenl k městečku Úpici. Do roku 1848 se dělil na dvě osady, přičemž ta větší náležela k panství náchodskému a měla svého rychtáře, kdežto druhá spadala pod právo vsi Mezilečí a příslušela k panství smiřickému. V roce 1555 prodala náchodská vrchnost tři pustiny Náměrek, Na Pustinách a Hájek. Na hranicích obce byly v roce 1735 posazeny mezníky a v té samé době zde existovala myslivna a lom na kámen. O deset let později bylo v okolí utábořeno i vojsko Bedřicha II. 19. století přineslo prudký rozvoj obce, V revolučním roce 1848 zde vznikla místní národní garda (stejně jako ostatní posléze rozpuštěná) a obě části vsi byly sloučeny do jediné obce, která např. v roce 1881 zřídila školní budovu, ve které bylo o 2 roky později zahájeno vyučování, jež bylo ukončeno až v roce 1949 a přechodně znovu otevřeno v letech 1957-1965. Rozvoj obce nastal i po roce 1918, neboť byla kupříkladu vystavěna nová silnice (1930-1933). Útlum nastal díky období okupace, ale i nový, komunistický, režim nepřinesl mnoho dobrého. A z toho dobrého je třeba zmínit zavedení pravidelného autobusového spojení (1946), zavedení elektřiny, veřejného osvětlení i obecního rozhlasu (1947-1950) a v neposlední řadě výstavbu obecního úřadu a hasičské zbrojnice (1958),

Pamětihodnosti

  • Zvonice (1993 prošla rekonstrukcí)
  • Tradiční roubená architektura

Významní rodáci a osobnosti, jež významně ovlivnily život obce

  • Prof. Ing. Dr. Josef Šrejtr, DrSc, (11. února 1901 Maršov u Úpice - 26. července 1968 Praha) - technik a vysokoškolský pedagog
  • Josef Vik (6. duben 1932 Maršov u Úpice) - grafik a ilustrátor

Průmysl

Neexistuje.

Zemědělství

Rostlinná i živočišná výroba je obdobná jako v okolních obcích (obilniny, okopaniny, hovězí dobytek), ale oproti nim má v Maršově větší zastoupení pícninářství a najdeme zde i více pastvin než jinde.

Doprava

Obec leží při hlavní silnici mezi Hajnicí, Hořičkami a Úpicí. Nejbližšími železničními zastávkami jsou Trutnov či Malé Svatoňovice. Autobusová doprava je zastoupena linkou Úpice-Havlovice-Libňatov-Maršov firmy OSNADO.

Literatura

August Sedláček, Zámky a tvrze království českého 5 - Podkrkonoší, Praha 1887 Jaroslav Veteška, Úpicko : tenkrát a dnes : Úpice, Batňovice, Havlovice, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Odolov, Petrovice, Rtyně v Podkrkonoší, Strážkovice, Suchovršice, Velké Svatoňovice, Praha 2004, ISBN 80-86289-34-6 Náchodsko - Hradecko : turistický průvodce ČSSR, Praha 1986

Externí odkazy

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Maršov u Úpice
  Města a obce okresu Trutnov  

Batňovice • Bernartice • Bílá Třemešná • Bílé Poličany • Borovnice • Borovnička • Čermná • Černý Důl • Dolní Branná • Dolní Brusnice • Dolní Dvůr • Dolní Kalná • Dolní Lánov • Dolní Olešnice • Doubravice • Dubenec • Dvůr Králové nad Labem • Hajnice • Havlovice • Horní Brusnice • Horní Kalná • Horní Maršov • Horní Olešnice • Hostinné • Hřibojedy • Chotěvice • Choustníkovo Hradiště • Chvaleč • Janské Lázně • Jívka • Klášterská Lhota • Kocbeře • Kohoutov • Královec • Kuks • Kunčice nad Labem • Lampertice • Lánov • Lanžov • Libňatov • Libotov • Litíč • Malá Úpa • Malé Svatoňovice • Maršov u Úpice • Mladé Buky • Mostek • Nemojov • Pec pod Sněžkou • Pilníkov • Prosečné • Radvanice • Rtyně v Podkrkonoší • Rudník • Stanovice • Staré Buky • Strážné • Suchovršice • Svoboda nad Úpou • Špindlerův Mlýn • Trotina • Trutnov • Třebihošť • Úpice • Velké Svatoňovice • Velký Vřešťov • Vilantice • Vítězná • Vlčice • Vlčkovice v Podkrkonoší • Vrchlabí • Zábřezí-Řečice • Zdobín • Zlatá Olešnice • Žacléř

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Mar%C5%A1ov_u_%C3%9Apice“