Marine Le Pen

Z Multimediaexpo.cz

Marine Le Penová (2014)
Marine Le Penová (2017)
Spolu se svým otcem Jeanem-Marie Le Penem v Paříži (2010)

Marine Le Pen, česky: Marine Le Penová, (* 5. srpna 1968, Neuilly-sur-Seine), je francouzská pravicově-nacionalistická politička a právnička, od roku 2011 předsedkyně Národní fronty (Front national, FN).[1] Od roku 2004 je poslankyní Evropského parlamentu. V prvním kole prezidentských voleb dne 23. dubna 2017 získala 21,4 % hlasů.

Obsah

Původ a soukromý život

Marine Le Penová je třetí a nejmladší dcera francouzského politika a bývalého dlouholetého předsedy Národní fronty Jeana-Marie Le Pena. Její neteř Marion Maréchal-Le Penová (* 1989), zároveň vnučka Jeana-Marie Le Pena, je také francouzská politička, členka Národní fronty a poslankyně francouzského Národního shromáždění.

V letech 1997 až 2000 byla Marine Le Penová provdaná za podnikatele Francka Chauffroye, který byl činný pro Národní frontu. Z tohoto manželství se jí narodily dcera Jehanne (* 1998) a dvojčata Louis a Mathilde (* 1999). V roce 2002 se stal jejím druhým manželem Éric Lorio, funkcionář Národní fronty. I toto manželství skončilo rozvodem, a sice v roce 2006. Jejím třetím životním partnerem je od roku 2009 Louis Aliot (*1969), místopředseda Národní fronty a poslanec Evropského parlamentu.[2]

Politické působení

Kariéra

Marine Le Penová byla ve volbách roku 2004 zvolena poslankyní Evropského parlamentu. V tomto funkčním období působila ve výboru pro kulturu a vzdělávání. Ve volbách v roce 2009 byla opět zvolena evropskou poslankyní. Od té doby působí ve výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Od 16. ledna 2011 je předsedkyní francouzské Národní fronty, kde patří se svými názory k umírněnější části strany. Její otec Jean-Marie Le Pen byl jejím přičiněním pro své antisemitské názory a další neshody s vedením dokonce ze strany vyloučen. Neteř Marion Maréchal-Le Penová je od roku 2012 (tehdy jí bylo 22 let) poslankyní francouzského Národního shromáždění a často projevuje radikálnější názory než její teta.

V květnu 2014 se Národní fronta pod vedením Marine Le Penové stala ve volbách do Evropského parlamentu nejsilnější francouzskou politickou stranou.[3]

Prezidentské volby 2017

V prvním kole francouzských prezidentských voleb dne 23. dubna 2017 získala Marine Le Penová 21,4 % odevzdaných hlasů a postoupila do druhého kola. Zde se utká s nezávislým kandidátem Emmanuelem Macronem, jenž v prvním kole voleb získal 24,0 % hlasů. Po dobu volebního boje nebude Le Penová vykonávat funkci předsedkyně Národní fronty, protože se chce podle vlastních slov soustředit na svou kandidaturu a přitom „zastávat zájmy všech Francouzů“.[4]

Po prvním kole voleb se téměř všichni vedoucí francouzští politici postavili proti Marine Le Penové a za jejího soupeře Macrona. Prezident François Hollande vystoupil 25. dubna veřejně v severofrancouzském městě Laval a prohlásil, že „Le Penová musí v druhém kole 7. května 2017 dostat pokud možno co nejméně hlasů“.[5]

V druhém kole prezidentských voleb La Penovou volilo 33,39 % voličů, zbytek hlasů dostal její protikandidát Macron, který se tak stal prezidentem Francie. Marine Le Penová mu již krátce po zveřejnění prvních odhadů výsledků pogratulovala k vítězství.[6]

Názory a záměry

Marine Le Penová chce výrazně omezit islámskou imigraci a upravit získávání francouzského občanství.[7] Kdyby se v roce 2017 stala francouzskou prezidentkou, tak by chtěla zrušit manželství pro osoby stejného pohlaví.[8]

Má také v úmyslu vystoupit z eurozóny a znovu zavést národní měnu frank.[9] Tento záměr Marine Le Penová při své kampani před druhým kolem prezidentských voleb dne 7. května 2017 zmírnila. Dosažení posledně jmenovaných dvou cílů podmínila okolnostmi po volbách a výsledkem referenda, které by jako francouzská prezidentka vyhlásila.[10]

Bibliografie

Velká Galerie

Reference

  1. ↑ Profil : Marine Le Pen, BBC (francouzsky)
  2. ↑ http://www.closermag.fr/people/personnalites/marine-le-pen/%28section%29/biographie, staženo 21. ledna 2017 (francouzsky).
  3. ↑ Francouzské volby ovládli nacionalisté Marine Le Penové [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online. (česky) 
  4. ↑ Rücktritt als Parteichefin. Le Pen nimmt "alle Franzosen" ins Visier T-Online.de, http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/id_80978142/marine-le-pen-tritt-als-parteichefin-zurueck.html, 25. dubna 2017, 10:51 hod. (německy).
  5. ↑ http://www.t-online.de/nachrichten/ausland/id_80989192/hollande-mahnt-le-pen-muss-bei-wahl-so-schwach-wie-moeglich-abschneiden.html 26. dubna 2017, 10:27 hod. (německy).
  6. ↑ Macron ovládl prezidentské volby. Budu vás chránit, slíbil Francouzům. iDNES.cz [online]. 2017-05-07 [cit. 2017-05-08]. Dostupné online.  
  7. ↑ Le Pen et Estrosi favorables à un référendum sur l'immigration. Le Monde.fr, 2014-02-12. Dostupné online [cit. 2016-09-06]. ISSN 1950-6244. (fr) 
  8. ↑ Marine Le Pen: "Moi au pouvoir, j'abolirai le mariage pour tous". Le Huffington Post [online].  [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  9. ↑ Euro: Une fin maitrisée pour libérer la croissance [online]. [cit. 2016-09-06]. Dostupné online.  
  10. ↑ SIMONS, Stefan: Le Pens Euro-Kehrtwende. Au revoir, "Frexit"! (Obrat Le Penové ohledně eura. Na shledanou "frexite"!) Spiegel online, 30. dubna 2017 (německy).

Externí odkazy


Flickr.com nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Marine Le Pen
Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Marine Le Pen
Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/Marine_Le_Pen“