Nálevníci

Z Multimediaexpo.cz


Nálevníci (Ciliophora, Ciliata) jsou prvoci (dnes řazení do říše Chromalveolata) se složitou stavbou buňky, kterým k pohybu slouží množství brv. Většina žije volně, další jsou mutualisti či komenzálové přežvýkavců, jiní jsou parazité. Je známo asi 2500 druhů parazitických a 4700 druhů volně žijících nálevníků.

Obsah

Stavba buňky

Nálevníci mají buňky s nejsložitější stavbou mezi všemi organismy. Tělo mají pokryto brvami, které jsou zodpovědné za pohyb. Brvy se pohybují synchronizovaně díky neuromotorickému aparátu, tj. síti vláken, která je pod pelikulou, tvořenou dvojitou membránou, navzájem spojuje. V pelikule jsou drobné trichocysty, tj. váčky obsahující látky charakteru buněčných jedů. Při podráždění vystřelují obsah, který tuhne v rosolovité vlákno. Jsou u nich vyvinuta buněčná ústa, kterými buňka pohlcuje potravu, ta putuje buněčným jícnem dovnitř buňky, kde splyne s lysozómem a vytvoří potravní vakuolu. Po strávení putují zbytky buněčnou řití ven.

Nálevníci mají minimálně dvě jádra. V makronukleu (jádro vegetativní) jsou informace potřebné pro život mimo rozmnožování, tj. pro syntézu vakuol, brv atd., mnohokrát se replikuje. V mikronukleu (jádro generativní) je uložena veškerá DNA. Rozmnožují se nepohlavně příčným dělením nebo pohlavně konjugací. Při konjugaci se nálevníci přiloží k sobě buněčnými ústy, makronukleus zanikne a mikronukleus se meiózou dělí na čtyři jádra, tři z nich degenerují a čtvrté se rozdělí na jádro migratorní (funkce samčí) a stacionární (funkce samičí). Migratorní jádra se mezi buňkami vymění a poté splynou s jádrem stacionárním. Vytvoří diploidní jádro, základ mikronukleu. Poté se oba nálevníci rozmnoží dělením.

Běžní nálevníci

Volně žijící nálevníci jsou hojní ve vodě či vlhkém prostředí, kde jsou důležitou součástí potravních řetězců. V organicky znečištěných vodách je běžná bobovka (Colpidium) nebo trepka velká (Paramecium caudatum), mezi další běžné druhy patří mrskavka (Stentor), vejcovka (Glaucoma), keřenka (Carchesium), vířenka (Vorticella), plazivenka (Spirostomum) nebo slávinka (Stylonychia). Bachořci (Entodiniomorpha) žijí v bachoru přežvýkavců. Vakovka střevní (Balantidium coli) je komenzálem tlustého střeva prasat, u člověka způsobuje balantidiózu - vředy tlustého střeva. Kožovec rybí (Ichthyophthirius multifiliis) je příkladem parazitického prvoka, parazituje na kůži ryb.

Systematika

V tradičním systému tvořili nálevníci jednu ze čtyř základních skupin prvoků, tento systém je však již překonán. Nálevníci jsou v současnosti řazeni do říše Chromalveolata, podskupiny Alveolata.[1] V systémech, které uznávají existenci říše Protista, má skupina Alveolata postavení infrakmenu (v podkmenu Biciliata).[2]

Reference

Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Nálevníci


  1. Sina M. Adl, Alastair G. B. Simpson, Mark A. Farmer, Robert A. Andersen, O. Roger Anderson, John A. Barta, Samual S. Bowser, Guy Bragerolle, Robert A. Fensome, Suzanne Fredericq, Timothy Y. James, Sergei Karpov, Paul Kugrens, John Krug, Christopher E. Lane, Louise A. Lewis, Jean Lodge, Denis H. Lynn, David G. Mann, Richard M. McCourt, Leonel Mendoza, Øjvind Moestrup, Sharon E. Mozley-Standridge, Thoams A. Nerad, Carol A. Shearer, Alexey V. Smirnov, Frederick W. Spiegel, Max F. J. R. Taylor. The New Higher Level Classification of Eukaryotes with Emphasis on the Taxonomy of Protists. Journal of Eukaryotic Microbiology, 2005, roč. 52, čís. 5, s. 399-451. Abstract Dostupné online.  
  2. Chybná citace Chyba v tagu <ref>; citaci označené taxonomicon není určen žádný text