Násedlovice

Z Multimediaexpo.cz


Obec Násedlovice se nachází v okrese Hodonín, kraj Jihomoravský. Ke dni 1. 1. 2008 zde žilo 825 obyvatel.

Obsah

Historie

První písemná zmínka o Násedlovicích, která potvrzuje jejich existenci, pochází až z počátku 14. století. Tento údaj ovšem nevylučuje jejich starší původ. Víme, že nejstaršími dochovanými jmény osad jsou ta, která se stala majetkem církve. Takovým majetkem se Násedlovice staly někdy mezi lety 1323–1324, kdy je získal klášter cisterciaček, založený Eliškou Rejčkou na Starém Brně. Prvním přesně zjištěným datem vztahujícím se k počátkům obce je rok 1327, kdy cisterciačky mění Násedlovice za Stanoviště u Tišnova, aby z tamních lesů získaly dřevo na další stavbu kláštera, a novým majitelem Násedlovic se stává drobný feudál Černín z Popic. Násedlovice nebyly příliš hospodářsky výnosné, proto se jejich majitelé, drobné rytířské rody, často střídaly. Roku 1446 se pánem Násedlovice stává vlastník sousední obce Šenstrás Markvart z Malenovic a Prakšic. Spojené statky jsou výnosnější a ekonomicky zajímavější. Roku 1565 rozšířil o Násedlovice své ždánické panství Oldřich z Kounic. Majetek Kouniců byl však pro účast Karla Kounice na protihabsburském povstání v letech 1618–1620 zkonfiskován. A tehdy si jejich ždánické panství, tedy i Násedlovice, kupuje roku 1622 Maximilián z Lichtenštejna. Po smrti Maximiliána se majetku ujímá jeho bratr Gundaker, jehož potomstvo se udrželo na ždánickém velkostatku až do roku 1945. Staré Násedlovice neležely v těch místech jako dnešní vesnice. Rozkládaly se poněkud západněji v trati zvané dnes Stará Ves. Přesun na dnešní místo byl postupný. Nový dvůr (v místech kde je dnešní Zemas a.s.) existoval už roku 1415. Za válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem zanikly obce, které s Násedlovicemi sousedily. Byl to Šenhof, který se nacházel v prostoru mezi Násedlovicemi a Nenkovicemi. Dále velká osada Šenstrás, nacházející se v údolí Trkmanky jižně od Násedlovic (naproti dnešního velkokapacitního kravína). Ani Stará Ves nebyla po česko-uherských válkách znovu osídlena. Jedním z důvodů bylo, že pozemky zaniklých obcí přešly pod správu Násedlovic a jejich nová pozice byla výhodnější hlavně pro správu rybníků. Nové Násedlovice byly založeny jako široká ulice se selskými grunty postavenými vedle sebe. K přeložení osady došlo snad někdy v letech 1516-1536. Jméno obce je odvozeno od osobního jména Sedlata předponou „na“ a příponou „ovici“. Znamená to, že tehdejší obyvatelé byli poddanými muže tohoto jména. Název obce procházel postupným vývojem. V zápisech z roku 1492 se uvádí jméno „na Sedloviczích“, v roce 1554 se již obec píše „Nasedlowicz“ a „Nasedlowycz“, později též „Násedlowitz“.

Historie v datech

1327 – první písemná zmínka o Násedlovicích 1376 – doložena existence dvou rybníků 1415 – doložena existence tvrze a panského dvora 1420 – začátky výsadby vinic na Staré hoře 1476 – vesnice silně poničena za česko-uherských válek 1516 – vesnice se stěhuje na nynější místo 1544 – zmínka o tvrzi a panském dvoře v Nových Násedlovicích 1565 – Násedlovice se dostávají natrvalo k panství Ždánice, dosud byla ves v držení nižší šlechty mnoha rytířských rodin 1611 – v obci žijí jen dva obyvatelé 1617 – jsou založeny viniční tratě Nová a Nesklovská hora 1622 – panství Ždánice a tím i Násedlovice získává jako konfiskát kníže Maxmilián z Lichtenštejna 1626 – zánik násedlovské tvrze 1699 – obec používá svou pečeť 1749 – napočteno 76 domů 1780 – stavba státní silnice Čejč – Žarošice přes obec 1785 – vznik evangelické církve v obci 1792 – Kníže Alois z Lichtenštejna založil Karlovský dvůr a obec Karlín 1797 – v obci vyhořelo 42 domů 1805 – po bitvě u Slavkova cestoval po schůzce císařů u Spáleného mlýna přes obec car Alexandr. Obec trpěla přítomností vojsk. 1807 – stavba školy 1820 – likvidace rybníků 1824 – stavba zvonice svatého Václava 1831 – vznik hřbitova 1836 – na choleru zemřelo 57 lidí 1848 – v prvních volbách byl do zemského sněmu zvolen rolník Antonín Dobeš 1857 – vznik evangelického hřbitova 1869 – místní velkostatek je pronajat statkáři E. Seidlovi 1878 – stavba evangelické zvonice 1888 – rozšíření školy na jednopatrovou budovu 1890 – stavba silnice Dražůvky – Násedlovice 1896 – stavba evangelické modlitebny 1900 – založení hasičského sboru 1908 – stavba nové školy 1909 – zprovoznění železniční trati do Ždánic 1912 – založení včelařského spolku 1912 – stavba silnice ode mlýna ke státní silnici 1914-1918 – za I. světové války padlo 22 našich občanů, po skončení na následky zranění zemřeli další tři 1920 – založení obecní knihovny 1920 – v obci žije 1225 obyvatel ve 222 domech 1921 – založena TJ Sokol 1921 – založena TJ Orel 1920 – začala stavba domů na Záhumenicích 1921 – částečná úprava zmol a provedení kanalizace 1922 – vznik dvou zbytkových statků 1922 – začala stavba domů na Chmelínku 1924 – vznik záložny Domovina 1926 – postaven strojní mlýn pana Petráše 1928 – vysvěcení kostela sv. Martina 1928 – provedena elektrifikace obce 1928 – postavena hasičská zbrojnice 1928 – zmizela poslední střecha krytá došky 1929 – velká zima, mrazy dosahovaly během února až -31 C 1929 – do obce zaveden telefon 1933 – založen fotbalový oddíl TJ MORAVIA 1933 – založena Myslivecká společnost 1935 – havárie dvou letadel na Tabulkách a smrt dvou vojenských pilotů 1938 – 1945 – během II. světové války byli popraveni dva naši občané a při osvobozování zahynuli čtyři občané. Vyhořelo nebo bylo poškozeno 15 domů včetně kostela. Padlo 48 sovětských vojáků a nezjištěný počet Němců. 1947 – založení strojní a traktorové stanice v budově statku 1947 – otevření mateřské školky 1947 – počátek průmyslové výroby v továrně Tylex, později Šohaj 1948 – zřízení obecního rozhlasu 1950 – založení Jednotného zemědělského družstva 1952 – vysazen meruňkový sad na Šenstrásu 1953 – stavba drůbežárny na Újezdě – nyní myslivna 1955 – v obci jsou 3 osobní auta a 22 motocyklů 1957 – v obci je první televizor v závodě Šohaj 1965 – I. sjezd rodáků, otevření kulturního domu 1965 – zřízena lékařská ordinace v obci 1967 – zřízení pošty v obci 1970 – velká povodeň v obci, v Šardicích zahynulo 34 horníků 1970 – II. sjezd rodáků 1972 – likvidace zbývajících strží – „zmol“ v obci 1975 – III. sjezd rodáků 1978 – stavba řadových domků za kostelem 1978 – sloučení JZD Násedlovice a JZD Čejč 1979 – uzavření školy v obci 1981 – stavba nové budovy pohostinství 1991 – vybudování vodojemu a vodovodních přípojek v obci 1994 – IV. sjezd rodáků 1997 – vybudování rybníka na Podsedkách 1998 – schválení obecního znaku a praporu 1999 – plynofikace obce, ukončení osobní železniční přepravy na trati Čejč – Ždánice 2005 – V. sjezd rodáků 2004 – ukončení provozu továrny Šohaj 2004 – stavba hasičských garáží 2006 - vybudování víceúčelového sportoviště za Kulturním domem

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Martina a Cyrila a Metoděje z roku 1928

Významné osobnosti Násedlovic

FRONEK Josef – pedagog; lingvista; lexikograf
Nar. 23. 5. 1936 v Násedlovicích
Místa působení: Velká Británie; University of Glasgow
Pozn.: profesor bohemistiky na univerzitě; autor řady obsáhlých anglicko-českých slovníků
Povolání: pedagog DOBEŠOVÁ-BENEŠOVÁ Marie – básnířka; literární historička; literární publicistka; národopisná pracovnice; vlastivědná pracovnice
Nar. 17. 04. 1924 Násedlovice, okr. Hodonín
Místa působení: Břeclav, okr. Břeclav
Pozn.: autorka fejetonů, popisů literárně-vlastivědných zájezdů, veršovaných zdravic k výročím osobností Břeclavska; sbírá a zveřejňuje lidovou poezii
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. HANÁK Karel – grafik; malíř
Nar. 21. 10. 1933 Násedlovice, okr. Hodonín
Místa působení: Brno, okr. Brno-město
Literatura: Výtvarní umělci Jihomoravského kraje. Brno 1985 – katalog výstavy. MACHÁČEK Tomáš – dramatik; literární publicista; textař duchovních písní
Nar. 05. 03. 1915 Násedlovice, okr. Hodonín
Zem. 07. 07. 1967 Praha
Pozn.: rodák; autor učebnice slepeckého písma pro samouky; od dětství nevyléčitelně nemocen; pohřben v rodišti
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. GÁLA Antonín – autor dětské literatury; filmový kritik; kulturně-osvětový pracovník; literární historik; literární publicista; novinář; vlastivědný pracovník
Nar. 08. 05. 1905 Násedlovice, okr. Hodonín
Zem. 06. 1997
Místa působení: Brno, okr. Brno; Násedlovice, okr. Hodonín
Oblast působení: Brněnsko, jižní Morava
Pozn.: redigoval časopis Brouček, sbírka Násedlovice v minulosti a přítomnosti, sbírka Násedlovice; zachránil rukopisy násedlovického písmáka J. Mykeše
Povolání: pedagog
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. BĚLIČ Jaromír – filolog, pedagog, vydavatel
Nar. 24. 03. 1914 Násedlovice, okr. Hodonín
Zem. 06. 12. 1977 Praha
Místa působ: Kyjov, okr. Hodonín; Olomouc, okr. Olomouc
Pozn.: od 1958 profesor českého jazyka FF UK; vydal básnické dílo K. H. Borovského; publikace z oblasti české dialektologie, současného spisovného jazyka; bratr Oldřicha Běliče
Povolání: filolog, pedagog
Literatura: Kdo je kdo v Československu. 1. A-J. Praha 1969; Kdy zemřeli…? 1975- 1979. Praha 1979; Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. 1. díl, A-J. Praha 1999; Zakladatelé a pokračovatelé. Olomouc 1996 BĚLIČ Oldřich – divadelní historik; literární historik; literární kritik; překladatel
Nar. 09. 06. 1920 Násedlovice, okr. Hodonín
Zem. 13. 06. 2002 Brno, okr. Brno.
Místa působení: Olomouc, okr. Olomouc
Pozn.: 1958-85 na Filozofické fakultě UK; romanista; profesor španělské literatury; působil též na řadě univerzit a vědeckých institucí ve světě; bratr Jaromíra Běliče
Povolání: filolog, pedagog
Literatura: Kdo je kdo v Československu. 1. A-J. Praha 1969; Kdo je kdo. 91/92. Česká republika. Federální orgány ČSFR. 1. A–M. Praha 1991; Tomeš, Josef a kol.: Český biografický slovník XX. století. 1. díl, A-J. Praha 1999 BUCHLOVSKÁ Božena – dramatička; literární publicistka; prozaička
Nar. 09. 02. 1896 Násedlovice, okr. Hodonín Brno, okr. Brno.
Místa působení: Brno, okr. Brno; Násedlovice, okr. Hodonín
Pozn.: přispívala do sborníku Od Hradské cesty a do mnoha jiných časopisů; lidová povídkářka a fejetonistka
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. JÍCHOVÁ Kristýna – literární publicistka; redaktorka
Nar. 06. 04. 1887 Násedlovice, okr. Hodonín
Zem. 16. 08. 1926 Brno, okr. Brno.
Místa působení: Brno, okr. Brno
Pozn.: autorka fejetonů a kritických článků; za první světové války perzekvována pro pokrokovou činnost
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. TOMEK Josef – pedagog; kulturně-osvětový pracovník
Nar. 30. 09. 1916 Násedlovice, okr. Hodonín
Místa působení: Žarošice, okr. Hodonín
Pozn.: učitel; historik žarošického školství od roku 1910 do roku 1980
Povolání: pedagog
Literatura: Vlach, J.: Co dalo Ždánicko krajové i národní kultuře. Brno 1994. BLAHUTKA František – kronikář obce
Nar. 25. 11. 1890 Rašovice
Zem. 1969
Místa působení: Násedlovice
Pozn.: vedl obecní kroniku v letech 1930 až 1965; písemně zmapoval události z dějin obce; po mnoho let vedl obecní kroniku HANÁK Jan – kronikář obce
Nar. 5. 9. 1932 Násedlovice
Zem. 21. 10. 2000 Násedlovice
Místa působení: Násedlovice
Pozn.: vedl obecní kroniku v letech 1966 až 2000; zaznamenával důležité události své doby


Commons nabízí fotografie, obrázky a videa k tématu
Násedlovice
  Města a obce okresu Hodonín  

Archlebov • Blatnice pod Svatým Antonínkem • Blatnička • Bukovany • Bzenec • Čejč • Čejkovice • Čeložnice • Dambořice • Dolní Bojanovice • Domanín • Dražůvky • Dubňany • Hodonín • Hovorany • Hroznová Lhota • Hrubá Vrbka • Hýsly • Javorník • Ježov • Josefov • Karlín • Kelčany • Kněždub • Kostelec • Kozojídky • Kuželov • Kyjov • Labuty • Lipov • Louka • Lovčice • Lužice • Malá Vrbka • Mikulčice • Milotice • Moravany • Moravský Písek • Mouchnice • Mutěnice • Násedlovice • Nechvalín • Nenkovice • Nová Lhota • Nový Poddvorov • Ostrovánky • Petrov • Prušánky • Radějov • Ratíškovice • Rohatec • Skalka • Skoronice • Sobůlky • Starý Poddvorov • Stavěšice • Strážnice • Strážovice • Sudoměřice • Suchov • Svatobořice-Mistřín • Syrovín • Šardice • Tasov • Těmice • Terezín • Tvarožná Lhota • Uhřice • Vacenovice • Velká nad Veličkou • Veselí nad Moravou • Věteřov • Vlkoš • Vnorovy • Vracov • Vřesovice • Žádovice • Žarošice • Ždánice • Želetice • Žeravice • Žeraviny

Citováno z „http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php/N%C3%A1sedlovice“